Noční klub. Díl druhý
Jiří Kulhánek
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/1058/bmid_nocni-klub-dil-druhy-2iL-1058.jpg
5
2269
2269
Noční klub série
< 2. díl >
V první polovině Nočního klubu se pozorný čtenář dověděl, jak si zařídit věčný život. V této polovině se i podstatně méně pozorný čtenář doví, že věčnost může být daleko kratší, než jen krátká: Automatické zbraně, břitká ocel, pan Wries, pan Van Vren... Na obálce je obraz od slavného španělského malíře Luise Roya na téma "Hekaté, řecká bohyně zkázy a náhlé smrti". Nemyslím si - kdyby se tato kniha odehrávala v Řecku - že by se Dáma s brouky tvářila tak odpočatě...... celý text
Přidat komentář
Určitě to mohlo být kratší. Pár stránek bych klidně i vypustila. Bohužel při nudných částech mě přešla chuť to vůbec dočíst, ale nakonec jsem se k tomu přinutila. První díl byl rozhodně lepší a pro mě záživnější.
Druhý díl byl dle mého názoru o něco lepší než první. Nechyběla zde Kulhánkova typická dávka akce, napětí černého humoru a zvratů. Docela mě překvapilo autorovo časté používání slovesa "být". I přes to, že je autor u nás velmi oblíbený, nejsou akční knihy o upírském podsvětí úplně mým šálkem kávy.
Tak jo, opravdu ventil, pobavení, řekl bych myšlenkový bufet, ale pozor, s výbornou klobásou a chlebem, s pivem jako křen. Kdo chce ventil, doporučuju!
Útěk před realitou a čirá zábava. Nehodnotím po dílech, ale jako celek:
- motivací k četbě bylo to, že z mých spřízněných čtenářů oba díly četlo 19 (!) a nikdo nešel pod 4 hvězdy (díky za konkrétní doporučení, nefernefer)
- motivací pro pokračování v četbě bylo to, že můj mozek během čtení neregistroval nic jiného, tak dobře je to napsané - jak blahodárné, dnes obzvlášť
- motivací podpůrnou byla nejen stránka obsahová, ale i formální, což zdaleka není samozřejmé
Tak jsem vám úplně motivovaná :-) k dalším knížkám Jiřího Kulhánka.
Druhý díl se přiznám mě už tolik nebavil, jako první. Zvláště ke konci, kdy jsem se místy občas i nudil. Jednička měla spád a na konci jsem čekal na nějakou pořádnou pomstu. Bohužel to vyznělo tak nějak do ztracena. Ale jinak dobrý...a zasmál jsem se dost. :-)
Nezaměnitelný autorův smysl pro humor, akce, napětí, překvapivý děj tvoří skvělou knihu, kde jsem se při čtení knihy nenudila. Ani druhý díl nezklamal a všem doporučuji.
Velice slušné pokračování prvního dílu. Akce, vtip, zadostiučinění, skvělé postavy = prostě fungující mix.
Jeste nikdy se mi nestalo, ze bych se u knihy zasmal. Vubec nepripadalo v uvahu, abych se zasmal tak, ze mi tekly slzy. Skvele se to cte, rychle utika dej, kniha bavi a postavy si nelze neoblibit.
Bezpochyby je autor znamenitý vypravěč, to byl ostatně R.E.Howard také, ale něco mi říká, že mají i společné jiné charakterové vlastnosti. Zatímco první díl se mi líbil opravdu hodně, zde už jsou situace opravdu přitažené za hlavu. Snad pro milovníky Marvelu, ale už strunu přetrhnul. Je to škoda, protože některé charaktery z prvního dílu se mi moc líbily (a hlavní hrdina to opravdu není).
SPOILERY. Díky za ten konec, ač za cenu nelogičností. Druhej díl je přehlídka superschopností a vraždění - zní to divně, ale je to oddychovka. Člověk tuší, že s Tobiášovým dosavadním štěstím to nemůže být jinak, než že se bude stupňovat. Poté, co vstal v prvním díle z rakve, má zkrátka punc vyvoleného. S Hanako jsem to moc nepochopila - neměl ji podle zákonů Nočního klubu popravit? Něco takovýho jí sliboval, ale nakonec nic. Jasně, dostkrát pomohla, ale stejně furt kvůli ní došlo k počátečnímu masakru, ne? I když padouch-původce nebyla. Ale pořád super. :)
Tak jednu třetinu knížky jsem si říkala, že druhý díl opravdu nebyl nutný, naštěstí se pak začalo dít něco nového, zápletka se zapletla a čtení jsem si nakonec užila. Na to, že to není můj žánr jsem překvapivě spokojená.
I druhý díl prostě oddychovka par excellence. Běží stejně zběsile jako první a možná poslední čtvrtina knihy se dá brát jako volnější. Ale po té brutální jízdě si to čtenář rád užije. A jeden kousek suchého humoru na ukázku:
Za rohem jsem se přehoupl přes zátaras, a dav čumilů se rozprchl do stran - panika mi docela nahrávala, ale s kulometem přes rameno, zakrváceným mečem po boku a dvěma pistolemi v rukou se mi do pražského ruchu zapadnout nepodařilo.
Moc ústřední postavy stoupá, množství mrtvol přibývá, současně se ale také celosvětově snižuje stav nadpřirozených bytostí, jejichž boj o pozice je nekonečný. Chytře vymyšlená zápletka a vtipné hlášky mě udržují v napětí a zahání mé pochybnosti, které se mi občas mihnou v hlavě: stojí tenhle kolotoč násilí a fantazie za těch několik hodin četby? Ale jo, je to dobrá oddychovka, kde nechybí fantastický hlavní hrdina, zajímavý svět, kvalitní suchý humor a logické zarámování začátku a konce.
75 % (1651 většinou nadšených čtenářů generuje nadprůměr 93 %).
…
Chytil jsem rotující čepel kopí (zaplať všichni svatí za kroužkové rukavice) a přesným (dost náhodným) švihem ji zabodl bližší z upírek přesně mezi ňadra. – Jasně jsem slyšel, jak křupla guma spojující košíčky podprsenky. Upírka vztekle vykřikla, bez námahy čepel vytrhla a hodila ji pro změnu po mně. Něco prostě není v pořádku...
Od země k nebi strmí se,
tráva ostřice.
Šli dva a dva a dva,
v rukou kalich hořčice.
Než jsem jim stačil cokoli říci,
umírám, pokryt hořčicí.
Nadšenější z knížky jsem ještě nebyla :D
Tak jsem se dozvěděl, že pokud chcete napsat něco pořádného, nesmí tam být slovo pikosekunda. Podívejte se do svých komentářů, ale vím zcela jistě, že tím pádem píšete pouze parádní komentáře.
Ke knize. Opět jsem se královsky bavil a fakt to bylo ještě o malinko lepší, než první díl (což už ani nešlo). Ty hektolitry krve vlastně ani nevadily, neboť z těch, co tuto nádheru čtou se na nějaký čas prostě stanou upíři, takže jde vlastně jen o dobrou tekutinu k požití (až na teplou kuřecí krev fujtajbl!). Mockrát jsem se řehnil nahlas například u proměny kolibříka na pterodaktyla. Jak je psáno v knize, jsou myšlenky, které se nikam nikdy nesmí napsat. Jsem prostě nepoučitelný: Da: Éto zatrolenyje levičáci, vědoucně řekl Smetánek (Voloďa). Je to prostě Boží!!!
Autorovy další knížky
| 2002 |  Noční klub. Díl první |
| 2011 | Vyhlídka na věčnost |
| 1996 | Dobrák |
| 1995 | Vládci strachu |
| 2003 | Noční klub. Díl druhý |
jednička ma bavila viac ale aj tak vyborný počin. Mam pocit ž že niektoré pasaže sa stali inšpiraciou pre knihy od Kotletu