Norské dřevo
Haruki Murakami
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/545468/bmid_norske-drevo.jpg
4
4615
4615
V románu nejvýznamnějšího japonského spisovatele současnosti se skrývá fantastický, romantický i tragický milostný příběh. Čtenář však „neunikne“ směsici japonských reálií, psychologickým portrétům hrdinů ani scénám vášně a nespoutaného sexu. Podle stejnojmenné knihy vydané nakladatelstvím Odeon v roce 2002.
Literatura světová Romány
Vydáno:
2013
,
OneHotBook
Originální název:
ノルウェイの森 (Noruwei no mori), 1987
Interpreti: Klára Issová , Jana Stryková , Filip Čapka
více info...
Přidat komentář
Tak jsem asi divná. Po celou dobu čtení jsem čekala,kdy to přijde,kdy začnu být nadšená jako drtivá většina,kdy se něco stane. Bohužel mně autor ani příběh nijak neoslovili. Možná někdy příště.
Jedna z mých Top nej knížek. Je to tím, že se hodně z hlavním hrdinou ztotožňuji. Díky Bohu, že existují knihy o dospívajících, kteří jsou vážní, introvertní a se sklony k depresí a trpí samotou. Vážím si knih, kteří popisují dospívání i z téhle stránky.
Téměř citace ze stránky 93: [Nejde o to], "abychom se deformací, co v sobě máme, naráz zbavili, ale proto, abychom se s nimi vyrovnali. Jedním z našich problémů totiž je, že si nechceme své odlišnosti připustit." A ze stránky 103: "Každý z nás o sobě ví, že má spoustu nedostatků, a tak se snaží pomáhat ostatním a tím i sobě."
Jediné, co mě na knize bavilo, byly některé myšlenky.
Jinak jsem se do čtení musela většinou nutit.
"Smrt není opak života, smrt je jeho součást."
Asi měsíc po přečtení Kafky na pobřeží jsem se vrhla na Norské dřevo. Musím říct, že se mi do toho moc nechtělo, ale zamilovala jsem se od první stránky. Dlouho jsem z žádné knihy nebyla tak nadšená!
Pozor (spoiler) - poslední kapitola s Reiko mě vyvedla z míry. Nečekala jsem, že se s ní Tóru vyspí. Vůbec se mi to nelíbilo. Vůbec. Rozhodně si to nechám uležet a za nějaký čas si Noruwei no mori přečtu znova. Třeba pochopím, proč to s nimi autor skončil takhle.
Rozhodla jsem se objevit Murakamiho, který je tolik oblíbený. Norské dřevo jsem začala číst a říkala si, že je to všechno nějaké chladné. Dějí se tam zvláštní věci s lidskou psychikou, důležité je téma smrti a mě překvapilo, jak "nijak" to zatím působí. Dokud jsem nepřečetla poslední stránku a neuvědomila si, jak mě kniha nenásilně pohltila a zanechala ve mně spoustu silných pocitů a zamyšlení.
Krásné čtení o obyčejném studentovi ,který hledá sám sebe,prožívá první lásky a tragédie.
,,Jako by sis vyjel za nádherného dne na vyjížd'ku po krásném jezeře.Najednou nevíš,jestli je krásnější jezero,po kterém pluješ,nebo obloha nad tebou. ''
Moc krásná kniha.
Krásný zážitek, knihu jsem přečetla za jeden den, z řadou názorů a myšlenek se ztotožňuji. Pro mě nejlepší Murakami.
Krásný čtenářský zážitek. Ztotožňuji se s Murakamiho vkusem přes hudbu a naprosto miluju Norwegian Wood od Beatles ♥ Závěr, kdy se Tóru vyspí s Reiko mi ale přijde přehnaný (Murakamiho tady ovládla jeho pervezní fantazie zdá se)
Moje první kniha od tohoto Murakamiho , silný zážitek , ale pro mě ( i když se nedají srovnávat ) o hvězdičku lepší Rjú Murakami .
Na stránkách Norského dřeva jsem našla svoji minulost. A ať byla jakkoli skličující, přežila jsem ji, stejně jako Tóru. Někdy je děj našich příběhů navenek slabý, ale o to může být silnější a bouřlivější uvnitř nás. Nemusíme být nutně účastníky války, abychom poznali, jaké to je válčit. Nejhorší boje jsou totiž ty, které musíme vyhrát sami nad sebou.
S tímto titulem jsem si trochu spravila chuť na tohoto spisovatele oproti knize 1Q84, přesto mu nemůžu pořádně přijít na chuť. Jako u předchozí knihy tíživá atmosféra, hlavní představitelé jsou opět ztracení sami v sobě. Bohužel s některými myšlenkami a pocity jsem se ztotožnila a měla pro ně pochopení. Najdou se zde postřehy o životě, kterým je třeba dát uznání. Mám to radši ale v té optimističtější formě.
Rozhodně to není čtení na oddych, naopak spíš vyčerpává. Psaná forma není nijak složitá, ale po emoční stránce byla pro mě náročná. Snad i díky tomu, že nedošlo k nějaké velké pointě.
Moje druhé setkání s autorem. Kniha dosahuje téměř kvalit Kafky na pobřeží. Silný příběh mladého muže, který si pokládá otázku ohledně života, smrti a vztahů. Murakamiho styl je velmi specifický. Není zde úplně patrné, že se jedná o japonský román. Prolíná se v něm doba konce 60. let, studentské nepokoje, hudba Beatles. Doporučuji.
Norské dřevo jsem četla na doporučení kamarádky, která o té knize pořád tak básnila...
Nevím jak začít s hodnocením - napadají mě slova jako: silná, šokující, překvapivá, napínavá a zarážející... ale i: klidná, milá, poutavá, uklidňující, k zamyšlení... Pro mě to nebyl jen milostný příběh. Nebyl to jen příběh chlapce na prahu dospělosti, který se ocitl v nelehké situaci s láskou a vztahy... Je v tom mnohem víc.
Pro mě je to příběh o životě. O všem, co je v životě důležité a o tom, co je zas malicherné. O lásce a porozumění. O touze a přátelství. I o smrti, která jak sám autor napsal je součástí každého života... Ten západní styl bych autorovi také nevytýkala. Ostatně Tokio je dost kosmopolitní metropole a v knize je ten japonský spirit znát i tak...
Za mě čtyři hvězdičky. Murakami je osvěžující změnou a ráda si brzy zase přečtu něco od něj.
Na potřetí, ale přece. Nemohla jsem se v Murakamim najít, ale přece na doporučení se tak stalo. Občas mě přepadne touha číst i jiné než evropské nebo americké spisovatele. Japonci jsou tak jiní. Ze způsobu chování postav jde hned poznat, že to jsou oni. V závěru knihy Klára Macúchová píše, že kdyby měly postavy jiná jména než japonská, vůbec by nemuseli být Japonci. Nesouhlasím. Je mnoho rysů, které jsou jim jedinečné.
Do knihy jsem se zprvu začetla, pak mě moc nebavila, ale nakonec jsem v hlavě nosila příběhy postav, které v knize jsou. Všechny osudy byly něčím zajímavé, poutavé. Prostředí kolejí, sem tam nějaká erotika, sebevraždy, léčebna, propletence vztahů... ano, tohle je Haruki?
Kniha mě zklamala. Vše se točí jen kolem sexu, vztahů v lásce a smrti. Myslím si, že je určena spíš mladým lidem, kteří začínají žít a řeší si podobné trable.
Štítky knihy
sex sebevražda Japonsko zfilmováno psychiatrické léčebny japonská literatura pornografie poruchy osobnosti romantika poruchy příjmu potravy mezilidské vztahy vysoká škola
Autorovy další knížky
| 2005 |  Norské dřevo |
| 2012 | 1Q84: Kniha 1 a 2 |
| 2010 | Kafka na pobřeží |
| 2004 | Na jih od hranic, na západ od slunce |
| 2015 | Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování |
Môj druhý pokus zblížiť sa s Murakamim. Žiaľ opäť neúspešný. A preto možno aj posledný. Po prečítaní tejto knihy som zostala sklamaná. Čakala som od nej oveľa viac a možno práve to bola tá chyba.
Z knihy ide ponurá, melancholická a depresívna atmosféra. Dospievajúci mladík, ktorý toho veľa nenahovorí sa pokúša prežiť vo svete dospelých. Obklopujú ho svojské postavy s najrôznejšimi osudmi, tiež tápajúce a hľadajúce svoju cestu, svoj kúsok šťastia, pokoj. Na druhej strane však veľmi nudný, nezáživný a často predvídateľný dej. Miestami síce prekvapivý - ale podľa mňa možno tak nejak nasilu prekvapivý. Pre efekt.
Kniha o dospievaní, samote, sexe, citoch a smrti. V ktorej som však veľa myšlienok k zamysleniu nenašla.