Pan Kaplan má třídu rád
Leonard Q. Ross (p)
Humoristický román odehrávající se v předválečném New Yorku, dílo, jehož humor spočívá v jazyku. Hrdinou knihy je evropský přistěhovalec, lidový mudrc pan Kaplan, který se, pokud jde o anglický originál, učí v New Yorku angličtině či spíše američtině, pokud jde o český překlad, učí se v témž prostředí češtině. Jde o knihu pro milovníky slov, slovních hříček a jazykových kouzel, o jejímž českém překladu překladatel říká: „Šlo mi o přemetné hry na visuté hrazdě jazyka... můj pan Kaplan je úlitbou na oltáři češtiny.“... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 1970 , PráceOriginální název:
The Education of Hyman Kaplan, 1937
více info...
Přidat komentář
Mi dostalo za ůkol napísat o ta knížka vod Leonard Q. Roos, jaká to být fajn knížka, pšímo jedna klas. Já myslet, že já pan K*A *P*L*A*N mám rád. Velká ukázka, jak si lze hrát nejen s češtinou. A kdo měl možnost vidět i na jevišti v ABC, úžasný výkon a zážitek.
Knížka Leo Rostena je literární lahůdka a také velký překladatelský oříšek. Překladatel musel mít opravdu velkou fantazii a taktéž velkou jazykovou vybavenost. Překládat něco takového, stojí za to, protože nejde o humor situační, jak jsme všichni zvyklí, ale o ten konverzační. Pan Kaplan je kouzelná a neopakovatelná figurka, která bezprostředně a dokonale používá selský rozum. Někdy tedy až přespříliš. S cizím jazykem se pere se skutečně velkou vervou, energií a dosti svéráznou logikou.
Tohle je klenot. Četli jsme s manželem nahlas na střídačku u mytí nádobí či vaření. Někdy jsme se smáli tak, že jsme několik minut nemohli číst dál. Nejedná se o komiku situační, ale jazykovou, proto obdivujeme práci překladatele, v podstatě si jazykové vtipy musel sám vymyslet, spousta jich z angličtiny určitě byla v podstatě nepřeložitelná. Perly jako Žižbardón a Dobrý drušstvo Chňapl-kterýho Fina u nás doma zlidovělo.
J e to kniha ze života a úsměvná, ráda se k ní vracím, pokud jsem smutná nebo až zoufalá
Jako rozhlasová hra s M. Donutilem v hlavní roli se dílko velmi vydařilo. Když jsem se však předlohu pokoušel číst jako knihu, zdál se mi humor hodně monotonní. Doporučím tedy spíš dramatizovanou audioverzi.
Kniha byla fajn, hodně oddychová. Vlastně zde nebyl ani tak moc příběh, protože celý obsah je pojednán formou jakýchsi "povídek" a nenutí vás to číst dál. Přečtete si kapitolu a knihu odložíte.
A tohle je vlastně jeden z mála titulů, kdy většinu vašeho pocitu vytváří překlad, protože všechny gramatické chyby jsou češtinářské, takže za ty krásné výplody žáků začátečnické třídy nevděčíme moc autorovi, jakožto spíše panu Eisnerovi a Přidalovi.
Ani si nemyslím, že to bude pro každého, někomu nemusí vyhovovat to, že celý humor se točí jenom kolem pravopisných zaškobrtnutí. Ale za mě to bylo milé čtení.
Přečtené asi podesáté. A pořád pro potěšení!!!
Dvojčepuntik... Fojstklás... Tyl, mul a vata... Naflasták... O spisatelovách... Zemšít, zemšu, funus...
A slečny Goldbergové manýrovaný pesátko!
Posloucháno jako dramatizace s M. Donutilem.
Vtipná, oddychová kniha se kterou cestování lépe utíká.
Tohle rozhodně není můj šálek kávy, snažila jsem se začíst, leč marně. Když to čtu, připadá mi, že se přidávám k posměchu prosťáčkovi, který mimo jiné nemá talent na jazyky, nakonec jsem knihu odložila nedočtenou.
Kniha mi byla doporučena jako uvolnění od každodenních starostí. No, abych byla upřímná, první třetina byla úsměvná, po překročení půli knihy jsem zjistila, že děj není poměrně žádný a začalo mě nudit opakovaní se tématu..
Já mám knihu velmi ráda a určitě záleží na tom, kdo dílo překládal. Není třeba představovat děj, jelikož se celý odehrává v jedné večerní škole, na hodinách pana Kaplana, který vyučuje cizince anglickému jazyku. Dílo je v podstatě vystavěno na komických situacích při špatném pochopení jednotlivých slov, překladu vět a chybné výslovnosti. Leonard Ross byl učitelem anglického jazyka, jistě v knize nacházel humor a uspokojení sobě vlastní, nicméně věřím, že to nebude vtipné pro každého. Myslím, že většina vtipu se ztratí překladem. Je mi proto líto, že neumím mnohem lépe anglicky, abych byla schopna si knihu přečíst v originále. Mohu ale říct, že jsem se k ní opakovaně vracela po dobu cca 5 let a vždy jsem se bavila stejně, jako poprvé.
Několik lidí z mé rodiny, hlavně starší generace, mi knihu už hodně dlouho doporučovalo s tím, že je to "strašná sranda". Hmmm...abych se úplně neopakovala s předchozími komentáři, tak jen uvádím, že kniha nemá naprosto žádný děj a veškeré její kouzlo je založené na takových zkomoleninách jazyka od studenta angličtiny večerní školy, až je to skoro nečitelné. Strašná sranda to není, ale překladateli všechna čest. Doufám, že za normostranu dostal aspoň pětinásobek obvyklého honoráře.
Příjemná knížka, na oddech ideální. Jsem asi moc náročná, čekala jsem od toho trochu víc, ale uznávám, že slovní hříčky se často opravdu povedly a v kontrastu s květnatou češtinou mimo řeč pana Kaplana jsou o to výraznější. Snad se někdy dostanu do takové fáze nudy, že přelouskám i anglický originál.
No, nejspíš se nestanu fanouškem tohoto knižního dílka, ani pana Kaplana. I když se jistě pan překladatel hodně zpotil - snažil, aby spousty přebreptů a vtípků, které knížka v rámci zábavy obsahuje nějak ,,udolal..." Bohužel to nejsou takové skvosty, dvojsmysly a rýmy, jako umí třeba Jiří Suchý, nebo Zdeněk Svěrák, abych z toho při čtení spadla na zadek a smála se od ucha k uchu. Je to dle mého, trochu méně ,,inteligentní humor," který samozřejmě pro zlepšení nálady, nebo zahnání nepříjemných chmur, může taktéž postačit...
Nejdříve jsem se potkal s audio verzí, kde se hlavní role ujal Miroslav Donutil. Pak jsem viděl divadelní zpracování a nakonec jsem zatoužil zjistit, o čem je vlastně originál v angličtině. Česká verze a její překlad se mi moc líbí, ta hra s jazykem je úžasná. Ale, anglický originál je snad ještě o něco lepší. Nebojte se a zkuste i tu anglickou verzi, není to žádné složité čtení a na procvičení angličtiny je to super.
Tohle je sand první knížka, kdy jsme nejdříve viděl divadelní zpracování a pak teprve četl knihu. Takže tak trochu něco poprvé. :) Samozřejmě je to legrace a dobře se to čte. A samozřejmě se to časem lehce opakuje. Ale doporučuji.
Štítky knihy
americká literatura USA (Spojené státy americké) škola - humor učitel a žák přistěhovalci, imigranti večerní školy jazykové kurzy cizinciAutorovy další knížky
1970 | Pan Kaplan má třídu rád |
1987 | Pan Kaplan má stále třídu rád |
1998 | Jidiš pro radost |
2004 | Jidiš pro ještě větší radost |
Chápu, že na svou dobu to byla velmi zábavná a nadčasová kniha, ale mě se bohužel četla velmi špatně a ani mě upřímně moc nebavila, takže je to asi třetí kniha za celý život, kterou jsem nedočetla.