Pět brazilských novel

26.10.2023

Zajímavý průřez brazilskou literaturou 20. století. Nejvíce mě zaujala novela první, která je krásnou a detailní psychologickou studií jednoho drsného chlapíka, který ale též pochybuje sám o sobě, o své roli ve světě, o svém životě, své ženě, svých přátelích. Tedy je stejný, jako my ostatní. Trochu mi zde autor připomněl takového trochu surového Prousta. Okamžik pro hvězdu mi naopak přišel jako laciná manýra, i když se příběh čte poměrně dobře. Všechny příběhy ale reflektují těžký úděl chudých lidí v Jižní Americe a jsou tak poměrně dost sociálně kritické. Žít v Brazílii asi není žádný med. Zvláště, když nejste součásti zdejší bohaté elity.

23.09.2022

Když se mi Pět brazilských novel dostalo do ruky, přemýšlel jsem, zda jsem už někdy četl něco od autorů, hlásících se k této národnosti. Musel jsem si bohužel přiznat, že Brazilci se mé literární zkušenosti doposud vyhýbali. O to zvědavější jsem byl na vybranou pětici, která se prezentuje svými pracemi v této sbírce. Byl jsem zklamán, nebo nadšen? Po pravdě ani tak ani tak, můj celkový dojem uvízl někde uprostřed. Pokud bych hodnotil čistě příběhy jako takové, jejich sílu a dějovou zápletku, asi bych celou pětici poslal hned a bez váhání někam na dno šuplíku a více bych o nich nechtěl nic slyšet ani je vidět. Jenže tady úřadují a polívčičku si přihřívají ještě další složky, které fungují více na emocionální bázi: atmosféra, styl a jazyk. Namísto skutků a činů tak sledujeme pocity, stavy, myšlenky, vnitřní dialogy jednotlivých postav. Před očima se nám odehrávají věci nevídané, žongluje se se slovy i náladami, mění se úhly pohledu, jedna postava se vciťuje do druhé, přičemž sám tvůrce je předobrazem tohoto procesu… Každý z autorů přitom přistupuje ke zvolenému tématu jiným způsobem a odlišně od ostatních. Je to originální a zajímavé.

10.05.2021

Souhlasím s ostatními pisateli, že jde o dobrý výběr novel. Jsou dostatečně různorodé, napsané úplně jinými styly, jsou to různé světy. A teď jde jen o to, co komu sedne. Mně absolutně nesedla Okamžik pro hvězdu, která mě svým pseudointelektualismem a sebestřednou pózou doháněla k zuřivosti a chtěl jsem tu knihu celou zahodit. A protože asi nemám moc rád povídky, kde se nestane vůbec nic, tak mě nezaujala ani Paprika, Perus a Hezoun, jakkoliv editorka píše o autorovi, že je to klasik. Zato mě velmi potěšila prudce erotická a přitom sociální povídka Dál - dál a dál, a absolutní jedničkou, která je podle mě skvostem povídka Hříchy kmene od José J. Veigy. Ta ironie, přitom smysl pro absurditu a zároveň sonda do naprosté bezvýchodnosti - tahle kombinace je skutečně vynikající a nechtělo se mi věřit, že je to povídka ze stejného výběru. Takže tyto dva texty by měly dostat plný počet bodů a "trpí" tím, že to je výběr, a tak ty horší je "táhnou" dolů. Ale je to jen můj názor. Co mi ale přijde zvláštní, že o Brazílii jsem se toho moc nedozvěděl - nemyslím geograficky nebo fakticky, ale jakoby se ty novely odehrávaly všechny na nějakém obecném místě. Když to srovnám s Calderonovou povídkou Indián to nemá lehké (viz jinde), tak tam je Kolumbie v plné parádě se svými problémy a mentalitou - tady je to trochu vzduchoprázdno. Což z povídek dělá určité obecnější svědectví, to je asi dobře. Ale jak to není místně usazené, je to celí trochu bezkrevné.

23.11.2020

Dál - dál a dál 3.5*
V podstatě balada o kurvách a mužské ješitnosti. Zajímavé vystižení dané doby a postavení lidí v ní.
Okamžik pro hvězdu *****
Nejen formou ale i obsahem zajímavý příběh, v němž se prolínají pohledy autora a osudy jeho postavy.
Retábl svaté Joany Caroliny ***
Opět formou zvláštně pojatý příběh jednoho páru.
Hříchy kmene *****
Neobvyklý vlastně svým způsobem postapokalyptický sociálně dystopický příběh z daleké budoucnosti.
Paprika, Perus a Hezoun ****
Vlastně road movie po Sao Paulských nočních barech a kulečníkových podnicích. Syrová, prostá, ze života. Překvapivě zajímavé a poutavé i pro lidi, kterým kulečník nic neříká.

Obecně jde o zajímavý a pestrý výběr z brazilské dobové literatury. Každá z novel je napsaná jiným stylem a pojednává o jiných věcech (nebo o stejných po svém), byť ve většině se alespoň okrajově objevují prostitutky a jejich řemeslo. příběhy jsou plné fantasie, myšlenkového brouzdání, ale i syrového realismu. Jazyk je hravý i přímočarý, děje rozmáchlé i přízemní. Zajímavý náhled do národní beletrie, příjemné setkání s pro mě málo znnámými autora, autorkou i reáliemi.