Nové komentáře u knih João Antônio
Pět brazilských novel
„Zajímavý průřez brazilskou literaturou 20. století. Nejvíce mě zaujala novela první, která je krásnou a detailní psychologickou studií jednoho drsného chlapíka, který ale též pochybuje sám o sobě, o své roli ve světě, o svém životě, své ženě, svých přátelích. Tedy je stejný, jako my ostatní. Trochu mi zde autor připomněl takového trochu surového Prousta. Okamžik pro hvězdu mi naopak přišel jako laciná manýra, i když se příběh čte poměrně dobře. Všechny příběhy ale reflektují těžký úděl chudých lidí v Jižní Americe a jsou tak poměrně dost sociálně kritické. Žít v Brazílii asi není žádný med. Zvláště, když nejste součásti zdejší bohaté elity.“... celý text
— KapitánSmrt
Pět brazilských novel
„Když se mi Pět brazilských novel dostalo do ruky, přemýšlel jsem, zda jsem už někdy četl něco od autorů, hlásících se k této národnosti. Musel jsem si bohužel přiznat, že Brazilci se mé literární zkušenosti doposud vyhýbali. O to zvědavější jsem byl na vybranou pětici, která se prezentuje svými pracemi v této sbírce. Byl jsem zklamán, nebo nadšen? Po pravdě ani tak ani tak, můj celkový dojem uvízl někde uprostřed. Pokud bych hodnotil čistě příběhy jako takové, jejich sílu a dějovou zápletku, asi bych celou pětici poslal hned a bez váhání někam na dno šuplíku a více bych o nich nechtěl nic slyšet ani je vidět. Jenže tady úřadují a polívčičku si přihřívají ještě další složky, které fungují více na emocionální bázi: atmosféra, styl a jazyk. Namísto skutků a činů tak sledujeme pocity, stavy, myšlenky, vnitřní dialogy jednotlivých postav. Před očima se nám odehrávají věci nevídané, žongluje se se slovy i náladami, mění se úhly pohledu, jedna postava se vciťuje do druhé, přičemž sám tvůrce je předobrazem tohoto procesu… Každý z autorů přitom přistupuje ke zvolenému tématu jiným způsobem a odlišně od ostatních. Je to originální a zajímavé.“... celý text
— ludek.n
Pět brazilských novel
„Souhlasím s ostatními pisateli, že jde o dobrý výběr novel. Jsou dostatečně různorodé, napsané úplně jinými styly, jsou to různé světy. A teď jde jen o to, co komu sedne. Mně absolutně nesedla Okamžik pro hvězdu, která mě svým pseudointelektualismem a sebestřednou pózou doháněla k zuřivosti a chtěl jsem tu knihu celou zahodit. A protože asi nemám moc rád povídky, kde se nestane vůbec nic, tak mě nezaujala ani Paprika, Perus a Hezoun, jakkoliv editorka píše o autorovi, že je to klasik. Zato mě velmi potěšila prudce erotická a přitom sociální povídka Dál - dál a dál, a absolutní jedničkou, která je podle mě skvostem povídka Hříchy kmene od José J. Veigy. Ta ironie, přitom smysl pro absurditu a zároveň sonda do naprosté bezvýchodnosti - tahle kombinace je skutečně vynikající a nechtělo se mi věřit, že je to povídka ze stejného výběru. Takže tyto dva texty by měly dostat plný počet bodů a "trpí" tím, že to je výběr, a tak ty horší je "táhnou" dolů. Ale je to jen můj názor. Co mi ale přijde zvláštní, že o Brazílii jsem se toho moc nedozvěděl - nemyslím geograficky nebo fakticky, ale jakoby se ty novely odehrávaly všechny na nějakém obecném místě. Když to srovnám s Calderonovou povídkou Indián to nemá lehké (viz jinde), tak tam je Kolumbie v plné parádě se svými problémy a mentalitou - tady je to trochu vzduchoprázdno. Což z povídek dělá určité obecnější svědectví, to je asi dobře. Ale jak to není místně usazené, je to celí trochu bezkrevné.“... celý text
— Apo73
Pět brazilských novel
„Dál - dál a dál 3.5*
V podstatě balada o kurvách a mužské ješitnosti. Zajímavé vystižení dané doby a postavení lidí v ní.
Okamžik pro hvězdu *****
Nejen formou ale i obsahem zajímavý příběh, v němž se prolínají pohledy autora a osudy jeho postavy.
Retábl svaté Joany Caroliny ***
Opět formou zvláštně pojatý příběh jednoho páru.
Hříchy kmene *****
Neobvyklý vlastně svým způsobem postapokalyptický sociálně dystopický příběh z daleké budoucnosti.
Paprika, Perus a Hezoun ****
Vlastně road movie po Sao Paulských nočních barech a kulečníkových podnicích. Syrová, prostá, ze života. Překvapivě zajímavé a poutavé i pro lidi, kterým kulečník nic neříká.
Obecně jde o zajímavý a pestrý výběr z brazilské dobové literatury. Každá z novel je napsaná jiným stylem a pojednává o jiných věcech (nebo o stejných po svém), byť ve většině se alespoň okrajově objevují prostitutky a jejich řemeslo. příběhy jsou plné fantasie, myšlenkového brouzdání, ale i syrového realismu. Jazyk je hravý i přímočarý, děje rozmáchlé i přízemní. Zajímavý náhled do národní beletrie, příjemné setkání s pro mě málo znnámými autora, autorkou i reáliemi.“... celý text
— eraserhead
Pět brazilských novel
„Výborný výběr pěti brazilských novel. Pro mě je z množství několika výběrů "pěti novel" tento asi nejlepší. Není zde žádná tendenční a tehdější politice na ruku jdoucí novela, což u jiných výběrů často je a někdy i víc než jen jedna. Pro mě osobně vyvážený a dobře přeložený soubor pěti novel z nichž vyčnívá Rosova Dál - dál a dál (viz můj komentář k samostatnému vydání v Torstu) a úsměvná novela Paprika, Perus a Hezoun od Joao Antonia o partě barových povalečů a tak trochu hipstrů hrajících kulečník a poflakujících se po Sao Paulu, která mi svou náladou evokovala rané filmy Jima Jarmusche. Zvláštní je také novela Okamžik pro hvězdu od Clarice Lispector popisující nelehký život zasněné a trochu opožděné vesnické dívky, která se ocitne ve městě. Napsané velmi zvláštním stylem, který je ale pro Lispecterovou typický; snaha přiblížit se postavě vesničanky skrze intuitivní popis skutečnosti obklopucjící hlavní protagonistku. Doporučuji.“... celý text
— puml
