Podivuhodný život osamělého pošťáka

27.05.2019

Tak toto byl opravdu podivuhodný život. Dokonce tak podivný, že jsem ho teda moc nepochopila. Tohle opravdu není nic pro mě. Nejspíš by se v tom našel nějaký filosof či člověk, který dokáže interpretovat takovéto příběhy a najít v nich skrytý význam, mně se to bohužel nepovedlo. Hodnotím 2/5 a to jen proto, že místy jsem tomu trochu rozuměla a kniha má hezkou obálku.

23.05.2019

Takový roztomilý příběh, ale velice zvláštní. Pošťákovo konání bylo podivínské, i když pochopitelné. Byl přeci zamilovaný. Příběh by mohl být lepší, i když bod pro autora za časovou smyčku, kterou jsem nečekala. Asi by se mi příběh více líbil jako milovníkovi japonské kultury. Ale je hezké se dozvědět informace o haiku. Jazykově se mi to líbilo hodně a bojím se, že si to budu muset přečíst časem znovu.

23.05.2019

Kniha není zrovna můj šálek kávy, ale zanechala stopu. Básně Haiku jsou krásné. Opravdu stojí za to si knihu přečíst.

Spoiler.
Kdybych se na Podivuhodný život osamělého pošťáka koukala jako na normální knihu, nevím nevím, jak bych ji hodnotila. Hlavní hrdina mi byl celkem protivný, ze způsobu, jakým si nechal postupně "vzít svůj život" a "vetřel se" do života cizího, mrtvého muže, jsem se musela místy otřást, u básní druhé části knihy, tedy těch eroticky laděných, jsem měla pocit, jako bych to byla já, kdo čte cizí dopisy a nebylo mi to vůbec příjemné. Navíc východní filosofii nejsem zrovna nakloněna. Nicméně rozhodla jsem se knihu číst tak trochu jako pohádku. Pohádku pro dospělé. S tím jsem ji dočetla a musím uznat, že má něco do sebe. Ale zatím ji nehodnotím a nevím, jestli vůbec budu. Jsem z ní zkrátka taková rozpačitá a s tím se těžko hodnotí.

16.05.2019

Jak už někdo níže psal, je to zvláštní příběh. Z mého pohledu jsou to spíše 3,5*, ale přidávám za tu nevšednost a zvláštnost.
Japonské haiku mi upřímně nic neříká a nijak mě neoslovuje. V samotném příběhu však hraje velkou roli a to je hodně zvláštní. S radostí a očekáváním si přečtu další díl.

10.05.2019

Zvláštní příběh. Ani nevím, jak ho popsat. Krásný ne, romantický přímo tak ne... Posedlost? Podivínství? Osamění v lásce na dohled? Pocit marnosti? Nevím, je to opravdu podivuhodný příběh. Postava pošťáka se mi zprvu vůbec nelíbila, říkala jsem si, že je to vážně divný a asi zoufalý člověk. Postupem času jsem na něj nezměnila názor, ale příběh se rozvíjel tak zvláštně a plynule a lehce, že mě to nutilo číst dál. Vsechno dávalo v knize svůj smysl, všechno bylo včas na správném místě, včetně haiku. Je to jiná kultura, jiný styl básní, zkrátka něco úplně jiného a mě to bavilo. Strašně ráda jsem nakoukla do kousku japonské kultury a dozvěděla se něco nového. Je to hodně zvláštní příběh, stojí za to jo přečíst.

20.04.2019

Hezký romantický příběh, který v sobě skrývá nejen krásné Haiku, ale i nečekané pokračování a rozuzléní příběhu...

11.04.2019

Musím přiznat že jsem knihu od půlky jen přelétla,nevím zda to je stylem psaní nebo mne neoslovil příběh.Za mě byla toto trefa vedle...

11.04.2019

Knihu jsem si vybrala na zaklade obalky. A ve finale je obalka i tim, co se mi na knize libilo nejvic. Nemuzu tvrdit, ze je kniha spatna, jen to proste neni muj styl, i kdyz konec me prekvapil.

06.04.2019

Originální, svěží, jiné, a ke všemu nádherně graficky zpracované, takové je toto nevelké poetické dílko s podivuhodným koncem.
Ač nejsem úplně milovníkem japonské kultury ani básnické formy haiku, tohle mi opravdu sedlo. A tak trošku k haiku přivedlo - nakonec jsem zjistila, že se mi vlastně líbí :-)

"Déšť kape na list
berušku děsí
je to jak konec světa"

A pro odpůrce básní obecně - klidně se do téhle knížky pusťte, rozhodně to není jen o "básničkách", děj a zajímavé dějové zvraty jsou přítomny také...

14.03.2019

Příjemné zasvěcení do tajů japonské poezie, něžné i znepokojivé haiku, zajímavá kruhová kompozice příběhu, který nebyl příliš dějový, přesto ale nezapadne.

13.03.2019

Právě jsem toto francouzské podivno dočetla. Těžko říct, co jsem čekala, anotaci jsem si předem nepřečetla. O knize se hodně mluvilo, zejména kvůli její obálce. Tak jsem si řekla, že to zkusím a uvidím. A to co jsem viděla, to jsem opravdu nečekala. Červené knihovně se vyhýbám, jako čert kříži. Jakmile se začínal text lámat k erotické lince, začínala jsem mít strach. Nicméně autor ze situace ladně vybruslil a zůstalo jen u náznaků. Překvapivě se v knize objevují i vtipné prvky. Nedonutí vás ke smíchu, ale koutky úst se vám jistě protočí směrem nahoru. A konec ? Byl překvapivý, protože vím o existenci další knihy, ale zároveň logický.

06.03.2019

Netradičný námet a netradičné spracovanie. Tak ako graduje príbeh, menia sa poetické haiku na erotické. Knihu som dostala ako darček a som za ňu vďačná, pretože som sa na chvíľu dostala do snového sveta plného predstáv. A môžem sa doňho vracať kedy budem chcieť.

Déšť kape na list
berušku děsí
je to jak konec světa



Zemětřesení
splašené moře
supernova v mém nitru

05.03.2019

Ensō...

JakO čtenář jsem se na pár hOdin Ocitl v časOprOstOrOvé smyčce...

(Ne)skutečně promyšlená povídka; do posledního detailu. Schod za schodem autor buduje atmosféru, popisuje, veršuje, literárně poučuje, filozofuje.
Prachobyčejný, fádní život podivného pošťáčka prosťáčka se zásadně mění vlivem vlastního jednání, ale i vlivem okolí.
Ke klíčovým slovům, ze kterých jsou stvořeny tisíce příběhů (život - práce - poctivost - tajemství - láska - přátelství - zrada - pomsta - smrt), patří ještě nevšední Guadeloupe - ensō...

Autor (překladatel) kouzlí s jazykem a dokáže mistrně nepřímo charakterizovat postavy.
"Ségolènin rukopis byl parfém pro oči, elixír, óda, grafická symfonie, apoteóza; byl zkrátka krásný až k pláči. Bilodo kdesi četl, že písmo je odrazem duše a bez zaváhání usoudil, že Ségolènina se musí vyznačovat nedostižnou čistotou. Kdyby andělé psali, pak jistě právě takto." (s. 23)

Tajemství knihy
"živOt v pOdObě smyčky"
naivní pOšťák

dOčkám se OdpOvědi
v pOkračOvání?

05.03.2019

Moc hezké, citlivé čtení. Ze začátku jsem měla chuť do pošťáka kopnout a probudit ho z nějaké letargie. Ale postupem času jsem jeho postavu začala víc chápat a věřit mu, že dělá správně. Haiku mě nadchla. Už delší dobu jsem se s poezií nesetkala, a ještě navíc s touhle specifickou. Opravdu originálně a zajímavě pojatý příběh, který má hloubku a myšlenku. Je na každém čtenáři, co si z něj odnese. Já jsem ráda, že jsem na příběh narazila, i když jsem váhala, jestli je to pro mě. Bylo.

05.03.2019

Velmi originální forma přebalu i neobvyklá kompozice příběhu samotného. Text si udržuje básnický nádech i mimo vypsaná haiku, závěr mi přijde dokonale uzavřený i přes svou nekonečnost kruhu. Moc si nedokážu představit pokračování a asi se po něm nebudu pídit.
Ideální čtení pro poetické duše, což já až tak nejsem, ale oceňuji originalitu.

03.03.2019

Nejprve mě jen zajímalo, jaký vlastně život může mít pošťák, kterého často tak netrpělivě vyhlížíme, když čekáme na dopis. Ani mě nenapadlo, jaký zvláštní a kouzelný čtenářský zážitek mě čeká. I když na básně zrovna moc nejsem, tyto jsou opravdu krásné a příběh s nimi spjatý ještě krásnější s nečekaným koncem. Je to však pravdivé: vždyť vše se vlastně točí v kruhu a vrací na svůj začátek.

02.03.2019

Autor si umí pohrát se slovy, prosté věty dostávají jiné rozměry. Jsem opravdu překvapena a oceňuji ono kouzlo příběhu. Okamžitě si musím přečíst druhý díl, na druhou stranu... kdyby to skončilo takto, čas by šel donekonečna ve smyčkách...

28.02.2019

Zajímavý příběh. Jemný a zvláštní. Haiku.