Posledná šanca
Andy Weir
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/518971/bmid_spasitel-46q-518971.jpg
5
1768
1768
Osamelý astronaut. Neuskutočniteľná misia. Spojenec, v akého nedúfal. Ryland Grace je posledný preživší na zúfalej misii Posledná šanca – jeho neúspech bude mať za následok koniec ľudstva i planéty Zem. Lenže Ryland Grace si to neuvedomuje. Nepamätá si ani vlastné meno, tobôž detaily misie. Práve sa prebral z veľmi dlhého spánku, nachádza sa milióny kilometrov od domova a spoločnosť mu robia len dve mŕtve telá kozmonautov. S každou novou spomienkou si uvedomuje nemožnú úlohu, ktorá pred ním stojí. Nachádza sa v malej vesmírnej lodi, ktorú skonštruovali svetové vesmírne agentúry v kooperácii so všetkými vládami na našej planéte, ako poslednú šancu ľudstva na prežitie.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2023 , LindeniOriginální název:
Project Hail Mary , 2021
více info...
Přidat komentář
Bohužel musím jít proti proudu hodnotících čtenářů. Mě knížka nějak extra nezaujala. Bylo to pro mě takové ploché a šedé. Asi toho vědeckého vysvětlování a objasňování bylo na mě příliš. Nejvíce mě pobavila příhoda z projednávání žaloby na nerespektování autorských práv. Takže sorry, dávám tři hvězdy. Ale rozhodně pozitivní je, že mám splněný 18. úkol ČV 2023.
Tuto knihu jsem dost dlouho odkládala, pro Artemis se mi do čtení moc nechtělo, moje škoda. Kniha je vynikající, napínavá, zajímavá, líbila se mi ještě víc než Marťan. Hlavní hrdina mi byl hodně sympatický, stejně jako Rocky, líbil se mi i konec knihy (toto jsem nečekala).
Užil jsem si i Marťana, ale tohle byla naprostá pecka. Měl jsem ji jako mluvené slovo a musím říct, že si s tím dali takovou práci se zvukovými efekty, že ji snad v knižní podobě ani nedoporučuji. Flashbacky do minulosti jsou skvěle rozmístěné stejně jako překažky a skutečně jsem byl napnutý jak to celé dopadne. Jedinou otázku, kterou jsem si kladl již u Marťana - nakolik jsou ty technologie vědecky podložené a nakolik si je Weir jen velmi uvěřitelně vycucal z prstu. Uvěřil bych obojímu.
Tak tohle byla naprostá pecka. Už dlouho se mi u knihy nestalo,že bych hned na první stránce chtěla vědět jak tohle dopadne. Opravdu super příběh a ten konec je prostě kouzelnej.
Tak to bylo něco, u některých pasáži mi trvalo se prokousat, vzhledem k jejich “vědecko-propočtovým popisům”. Ale příběh s Rockym byl naprosto kouzelný. Vesmírné dobrodružství s humorem a napětím a se zajímavým koncem. Jen mě mrzí, že se nedozvíme jak to probíhalo na Zemi po dobu co byl Grace pryč.
Tak tohle bylo velmi zábavné sci-fi. Možná pro to, že hlavní hrdina je molekulární biolog, což je pro mě velice blízký obor. A přátelství mezi Rockym a Rylandem mě tak těšilo. Stejně jako konec mě zahřál u srdce. Líbilo se mi celé pojetí Eridianů a jejich fyziologie. Chápu, že sci-fi s prakticky jen jedním lidským hrdinou může být pro někoho nudné, ale mě to bavilo od začátku do konce. Jsem nadšená.
PS: Popravdě až teď jsem se dozvěděla, že od stejného autora pochází Marťan, kde se na knihu už nějakou dobu chystám a teď jsem odhodlaná si ji přečíst co nejdřív.
Marťan měl všechno. Erudovanost, dramatický, osudový děj, humor a skvělý styl. U Artemis zůstala erudovanost a humor, ale ten příběh pokulhával, chyběla tomu ta osudovost. No a konečně Spasitel má té osudovosti až moc, stejně jako erudovanosti. Vytratil se humor a spád. Hlavní hrdina mi vůbec nepřirostl k srdci, autor se utápí v technicistních detailech, promýšlí, jak by mohl fungovat život bez vody, jak by se člověk mohl živit mimozemšťanskými amébami apod., ale pak se dopustí takových lapsů, jako je chytání mimozemské lodi do lasa (jak by fungovalo zaseknutí lasa ve stavu beztíže mi fakt uniká) nebo to, že mimozemšťan, který nechápe, co znamená „slyšet světlo“ (tj. nemá oči, nerozumí vidění), má robota, který evidentně vidí (jak by jinak dokázal napodobit lidské mávání, které „viděl“ ve stavu beztíže, kde se nenese zvuk). Nudilo mě to. Některé kapitoly byly vyloženě zbytečné.
Nejsem cílová čtenářka tohoto žánru, ale Marťan se mi hodně líbil a Spasitele jsem si rozhodně chtěla přečíst. Je pravda, že u těch “vědeckých linek” (vztah k fyzice a příbuzným vědám u mě nebyl nikdy moc silný a navíc jsem školu skončila téměř před půl stoletím) jsem si musela říct: dobře, budu vám věřit - tedy alespoň v případě tohoto příběhu. Ale linka přátelství je krásná.
Marťan byl top, Artemis byla težký průměr a Spasitel je nadprůměr. Spasitel je po stránce techniky super a líbí se mi tam ten posun v technologiích, ale pořád si myslim, že zrovna s ruskem by se moc počítat nedalo. Trošku mi vadí, že se pořád cpe do sci-fi...ok má technologicky primitivní rakety co fungujou a maj čupr Orlan..ale to je asi tak vše....
Spasitel je tedy méně uvěřitelý než Marťan, ale i tak prostě ten styl psaní se mi prostě líbí a Andy si tak připsal dalsí úspěch.
Marťan byl jako kniha (né ten hloupý film) fantastický a dalo by se po technologické stránce celému příběhu věřit. Co má však být Spasitel? Vyrůstal jsem na sci-fi literatuře a do dnes je to můj top žánr, ale tato dlouhá kniha byla utrpení. Nelze ani trošku věřit ničemu co se v příběhu odehrává. Od funkcí kosmické lodi, přes palivo až po toho nečekaného spojence, který byl tou nejtrapnější pomocí v historii sci-fi literatury. Bohužel jsem velice zklamán. Od knih Andyho Weira si dám na chvíli pauzu.
Ok. Fajn. Marťan byl výjimečný a výjimečně se povedl. Ale že se podobně bude dařit i další knize to je prostě šílené a báječné zároveň. A není k tomu potřeba žádný patos, šok, násilí, ani litry krve či ještě horších tekutin.
Andy Weir, sci-fi a zábava na úrovni - tahle rovnice funguje na výbornou. Gratuluji!
Už nevím, co jsem přečetla rychleji - zda Spasitele nebo Marťana. Obě knihy jsou totiž skvělé a z každé z nich je cítit autorova dobrá duše. Takto se mají psát správné příběhy.
Tak já jsem nadšená! Spasitel ne jenomže zapracoval na záchraně planety Země a Erid, ale také na mé čtenářské duši,která byla přesvědčená, že sci-fi žánr jí nemá co nabídnout. Jak velmi jsem se mýlila.
Jsem ráda, že jsem se díky čtenářské výzvě dostala k této skvělé knize.
Od začátku mě příběh chytl za pačesy a nepustil. Vesmírné drama a dobrodružství okořeněné vědeckými informacemi, vtipem a nádherným přátelstvím.
Ke konci čtení jsem už měla okousané nehty,kdy jsem s obavami čekala, jak to sakra dopadne.A dopadlo to... Nebudu nic prozrazovat. Čtěte ! Je to ÚŽAS, ÚŽAS, ÚŽAS !
A mě nezbývá nic jiného než běžet do knihovny pro Marťana.
(SPOILER) To když vás takhle proti vaší vůli šoupnou do plechovky a vystřelí do nekonečna a ještě dál, nemáte jinou možnost než si ochočit (nebo vymyslet) mimozemského pavouka. A když vám to spolu bude klapat, můžete se k němu třeba i nastěhovat a žít šťastně až do smrti. Každopádně se jedná o velice čtivou pohádku, jejíž poutavé vyprávění nabízí množství zajímavých úvah a minimum fuckupů. Ostatně jako vždy u Vejra.
Já moc sci-fi nečtu, ale Marťan mě dostal (můj drahý Robinson Crusoe na Marsu), tak jsem se vrhla i na Spasitele. A bylo to výborné. Některé části se trochu táhly, ale jiné to úplně vynahradily. Kniha si dokáže udržet pozornost. Do posledních kapitol jsem netušila, jak to všechno dopadne. A když jsem se dostala až na konec tohohle vesmírného dobrodružství, tak jsem jen koukala s otevřenou pusou. Protože tohle jsem nečekala.
"Je to jednoduchý nápad, ale taky hloupost. Podstatné je, že když hloupé myšlenky fungují, stávají se geniálními."
Miluju Marťana - netypická zápletka robinsona na Marsu je super. Spasitel na to jde obráceně. Celkem triviální zápletka o záchraně lidstva hrdinným vědcem se postupně mění v něco, co jsem úplně nečekal. Na začátku vlastně není nic jasného, protože se probouzíte s hrdinou, který si nic nepamatuje a jeho kamarádi jsou mrtví.
Hlavně uprostřed se děj trochu vleče a fyzikálně-chemicko-astronomické procesy jsem přeskakoval, protožejsem na to moc tupý :-), ale knížku doporučuji!
Andy Weir je zpět!
Troufám si říct, že jsem nebyla sama, kdo se Spasitele po Artemis bál… Přeci jen Marťan je jen jeden a vyrovnat se mu není lehké. Spasitel tomu ale je sakra blízko!
Opět tu máme parádního a vtipného hlavního hrdinu, bomba námět a super zápletky.
Celkově mě tahle novinka i přes svou délku opravdu bavila a čtení jsem si užila.
Marťan u mě stále vede, ale Spasitel je těsně za ním!
Pokud někdo opravdu mistrně ovládá dobrodružné vesmírné science fiction, pak je to bezesporu právě Andy.
Spasitel, čtvrtá kniha v pořadí napsaná jeho rukou a vypuštěna do světa.
Z toho tři jsou vesmírnou záležitostí a všechny tyto tři jsem četla.
První byl Marťan (spousta z vás ho bude znát ve filmové podobě) který byl naprosto skvělý. Následuje Artemis, tady nebyl Andy úplně ve své nejlepší formě, i tak je to ale kvalitní dílko. A poslední Spasitel - Slunce umírá, ale proč ? Se sluncem umírá i planeta Země a tak lidstvo dělá i nemožné pro vlastní záchranu. Z několika miliard lidí na planetě vyberou pouhé tři, kteří mají být spasiteli pro lidstvo. Jenže, co když na živu, uprostřed kosmu, zůstane jen jeden a ten si ještě ke všemu nic nepamatuje?
Spasitel je kniha obsahující dějové klišé o zemi v ohrožení a následné záchranné misi. Ovšem zpracovaná je tak výtečně, že si člověk užívá i to klišé. A užívá si ho i přes hromadu technických, mat-fyzikálních výpočtů. Nevadí, že jim nerozumíte, jen víte, že tak to má být. Jsou totiž do příběhu zakomponovány tak dobře, že tam zkrátka patří, pomáhají tvořit celek.
Děj je psaný ve dvou linkách. Přítomnost a minulost, seznámení s tím jak se to všechno vlastně podělalo až do téhle fáze.
Oproti skvělému Marťanovi, útočí Spasitel daleko více i na emoce a tím je pro mě tohle dílko o něco málo lepší než právě již zmiňovaný Marťan.
A konec knihy byl bravurní. Myslíte, že jediný spásný člověk vše zvládl, vyřešil, zachránil lidstvo a vrátil se domů?
No, možná že zas až takové klišé to nebude.
Tento rok je opravdu skvělý s dobře napsanými knihami.
Knihu jsem přečetl, protože byla chválena na několika kanálech youtube a opravdu se povedla.
Celý příběh je tvořen v přítomnosti a ve vzpomínkách, které sahají do současnosti, je tam spousta vědeckých věcí a znalostí. Během čtení jsem se cítil docela chytrý, že jsem většinu z toho pochopil.... a ve škole věnoval pozornost alespoň pár věcem.
První polovina knihy byla stránka za stránkou, pak ve 3/4 se začala trochu táhnout, vypadalo to, jako by tam byly jen nějaké dramatické situace jen kvůli dramatičnosti, možná jsem se jen nudil, ale kniha zabrala a v posledním čtvrtině přinesla jeden z nejhezčích, a opravdu chytrých příběhů, které jsem četl.
Nebudu psát podrobnosti, protože téměř cokoli by bylo spoilerem a myslím si, že tuto knihu si musí užít především čtenář, který má rád "vědecké sci-fi"
Úžasná kniha, skvělý příběh, díky kterému se cítíte chytře a také docela dojemný...supr
Představte si, že se najednou probudíte ve zvláštní místnosti upoután na lůžku a netušíte kdo jste, natož co se stalo. Že by nějaká nehoda, po které jste skončili v nemocnici?
Tak přesně takhle se v prvotních chvílích cítí Grace, kdy společně s ním drobnými krůčky a postupným obnovováním vzpomínek se dozvídáme, copak se stalo.
Oproti Marťanovi se tentokrát spisovatel pouští do mnohem větších spekulací ohledně nových prvků či mimozemského života. Vše opět parádně do sebe zapadá po vědecké stránce knihy (tedy alespoň pro mne jako laika) a navíc tyto objasňující pasáže působí přehledněji a stravitelněji než v samotném Marťanovi. Za mě tedy parádní návrat ke kořenům, který vlastně autorovu prvotinu ještě předčil.