Pouštní Kopí
Peter V. Brett
Démonská série série
< 2. díl >
Osvoboditel přichází, ale který to je? Člověk musí dny Ubývání rozjasnit, aby ustál tu nejtemnější noc. Pokračování epického příběhu o posledním boji lidstva proti armádě démonů odhaluje nového uchazeče o roli Osvoboditele. Slunce nad lidstvem zapadá. Noc nyní patří nenasytným démonům, kteří loví ubývající populaci nucenou krčit se za polozapomenutými symboly moci. Legendy vyprávějí o Osvoboditeli: generálovi, který kdysi spojil celé lidstvo do jediné síly, jež démony porazila. Je však návrat Osvoboditele jen dalším mýtem? Z písečných dun vyjíždí Ahmann Jardir, který z pouštních kmenů vytvořil armádu zabíjející démony. Prohlásil se za Osvoboditele, nosí starobylé zbraně - kopí a korunu -, které jeho tvrzení potvrzují. Seveřané však tvrdí, že mají svého vlastního Osvoboditele: oděného muže, temnou, zapovězenou postavu. Osvoboditel tedy přichází, ale který to je? Který z nich má větší šanci, když démonské řady posilují?... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno:
2024
,
Tympanum
Originální název:
The Desert Spear, 2010
Interpreti: Pavel Soukup
více info...
Přidat komentář
První kniha byla fantastická, ale ta druhá je snad ještě lepší. Série se začíná pěkně rozjíždět.
Zpočátku jsem neměla ráda Jardira, ale tím, že autor věnoval prvních pár kapitol jemu, jsem si o něm udělala obrázek z “jiného úhlu” a změnila na něj názor. Postava Renny mi přijde zajímavá, nelíbila se mi pouze část, kde se zázračně rychle dostává z “tranzu” - což mi, i přes to že jsme ve fantasy žánru, nepřišlo u člověka reálně možné.
(SPOILER)
(Ale až v 2. části)
Nejvíc mě bavila část za Jardirova mládí, naopak skoro vůbec ta s Rennou - Tetovaného bývalá zaslíbená je neskutečně nesympatická. Jinak je vše celkem v poho. Finální boj je docela ok.
SPOILER ALERT!
V tomto díle je velice zajímavý faktor mozkový démon a jeho měňavec. Jsem zvědavý co se ještě v Jádru skrýva a jak proti tomu budou hrdinové bojovat :)
Tato série mě zatím neskutečně baví a vyvíjí se to zajímavě, jenom se mi každým dílem začíná více a více protivit Leesha.
Možná mě nyní její fanoušci ukamenují, ale nemohu si pomoci. Ačkoliv jsem zdravotnice stejně jako ona, její občasné arogantní chování vůči přátelům, odsuzování Rojera a Arlena(Tetovaného), ačkoliv je vlastně vůbec nezná, mi leze krkem. Může být sebekrásnější, ale když se někdo chová jako pitomec, tak u mne povětšinou rychle skončí.
Co se mi u ní naopak líbí je její sarkasmus.
V tomto díle se mi hodně zalíbila postava Renny, která mi přirostla k srdci více než Leesha. Její síla a odhodlanost mě překvapila vzhledem k tomu, čím si prošla.
Jdu se vrhnout na třetí díl. :)
Nejsem fantasy-typ, ale Démoni mě baví. Dobře zpracovaný fikční svět, který je navíc odhalován postupně, takže čtenář je v napětí a překvapován víceméně nepřetržitě. A navíc - primitivní dělení postav na "sympatické-nesympatické" tady chválabohu nefunguje...
S chutí jsem se pustil do druhého dílu démonské série. Začátek knihy popisující Jardirovo dětství až jeho cestu k vládě nad Krasií jsem přivítal, zvláště pak vysvětlení, že není taková svině proradná jak by se mohlo zdát z předcházejícího svazku. Pak už se děj střídá z pohledu Arlena, Leeshy, Renny. Kniha mě bavila a jsem zvědavý na Arlenovo setkání s Jardirem. Snad se dočkám v dalším díle.
První kniha byla skvělá, až na pasáž s Jardirem. A když prvních 200 stran druhé knihy se týká pouze Jardira, nebyla jsem z toho nadšená. Teď všechny ty názvy, jména.. Ztrácela jsem se v nich.
Ale po slabém začátku kniha nabrala ten stejný šmrnc, jako kniha první. Arlen je skvělý, Leeshu musí všichni milovat, chudáka Rojera musí všichni litovat. Klasika :D A ten konec? No cože...
No vida tak dva spasitelé dostávají více prostoru. Druhý díl víceméně využívá téma z prvního dílu, jen je větší měrou vyprávěn z pohledu Krasijců, kterým se v prvním díle věnovalo málo prostoru. Zde naopak dominuje jejich vyprávění, motivace a další odhalování informací o jejich kultuře a zvycích. Jejich barbarský svět a zvyky jsou podrobněji podány, jsou díky tomu nyní srozumitelnější a mohl jsem si o Jardirovi opravit mínění. Dva velmi rozdílné národy se tedy setkávají a díky tomu se mohou hlavní postavy setkat a prolnout příběhem. Stejně se vrací vedlejší postava Renny a jejího chlípného otce na které jsem už zapomněl. Jadrnci se také snaží překvapit a zasáhnout do děje aby po sobě zanechali pár dalších otazníků.
Ze začátku mě příběh Krasijců odrazoval ale pak se to rozjelo a bezvadně doplnilo děj
Druhý díl se věnuje především krasijcům a Ahmanova pohledu na celý svět. Jelikož bylo mín prostoru věnováno Arlenovi, tak trochu mín zábavné ( přesto ale hodně dobré!). Nicméně pohled z druhé strany není k zahození a nějak mi díky tomu přijde celý tento knižní svět reálnější.
Druhý díl série mě bavil asi stejně jako díl první. Tento díl je věnován klíčovým postavám a objasnění jejich příběhů. Bavila mě především část o Jardirovi a jeho dětství, výcviku a následně popis toho, jak se dostal ke svému postavení. U jeho postavy jsem měla rozporuplné pocity, chvílemi mi byl až sympatický a v zápětí jsem si říkala, že doufám, že ho Arlen brzo zabije.
Dále se dozvídáme více o Tetovaném a jeho vztahu ke zmiňovanému Krasijci. Do příběhu se opět vrací Renna, kterou před smrtí zachrání Arlen a bere ji sebou na cesty. Tato část mi vyloženě vadila, Rennu bych úplně vyškrtla a do příběhu už ji nezahrnovala.
Pouštím se do třetího dílu, tak uvidíme co bude dál.
Pre mňa skvelé pokračovanie. Nuž áno, boli tam pasáže, ktoré tam byť nemuseli a niekedy ma niektoré postavy riadne hnevali a prišlo mi ich konanie trochu divné, vzhľadom na to ako boli opísané v prvej čast (Arlen, Leesha, Renna- urobili niekoľko veľmi zbrklých rozhodnutí, ktoré mi nedávali zmysel). Nuž ale ako celok, to bolo super a tiež mi na začiatku prišla časť o Jardirovi nudná, ale postupne bolo veľmi zaujímavé dozvedieť sa o tom ako vyrastal a čo ho poháňa smerom vpred, prečo je jeho vzťah k Abbanovi taký aký je. A mozgoví démoni, uf, ... čo nás to ešte čaká.
Začala som už tretiu časť a začiatok je venovaný Inevere, takže hor sa na nové informácie. Odporúčam!
Autor si strašně vymýšlí, tento díl je dost slabý. Leesha nadčlověk si patrně odběhla od Marvelu je mi vyloženě protivná a doufám že umře na prvních deseti stránkách dalšího dílu.
Část v Krasii se mi líbila. Ukázalo to, jak lidé z pouště myslí a jak a k čemu jsou vychováváni. Jardin je fanatik, který si myslí, že dělá pro svět to nejlepší. Tetovaný stále dokola opakuje, že není Osvoboditel (takže asi nakonec bude). Leesha byla dřív moje oblíbenkyně, ale teď mě ta její linie moc nebaví. To Inevera je jinší kafe a doufám, že se o ní v dalších knihách dozvím víc. Nejvíc mě vytáčela Renna. Ta holka je normální psychouš trpící posttraumatickým stresem. Nějak jsem jí tu přeměnu s holky ze statku v zabijáka nežrala. Kde se třeba naučila tak skvěle jezdit na koni, když na statku byly jen dvě herky? Do příběhu mi přišla strašně násilně nacpaná. Jinak super čtivost, intriky, akce. A nabudilo mě to na další díl.
Tak mně nezbývá, než se přiklonit k většině komentářů. Začátek s Jardirem mě moc nebavil, spíš bych tuto osu umístila do prvního dílu, zbývající část byla dost dobrá a konec opravdu neočekávaný...
Kniha se pěkně četla a pasáž o Jardirovi, která je tady přijímána spíše negativně mě přišla zajímavá. Už se těším na další díl.
Súhlasím s komentárom od Metly. Tie spomínané hluché miesta vo mne vytvárali pocit, že sledujem telenovelu. Bohužiaľ, bolo ich tam pomerne dosť. Síce napísané zručne a pútavo, ale zbytočne. Kniha by bola o 100-150 strán kratšia a vôbec by jej to neublížilo. Skôr naopak...
Po přečtení některých komentářů jsem zjistila,že většině vadí první část knihy o Jardirovi..nejdříve jsem to měla stejně,ale s každou další stránkou jsem měnila názor..Jardir je svým způsobem stejně obdivuhodný jako Arlen a jeho postavu jsem si také docela oblíbila :) moc se těším na další díly,příběh je skvělý a druhý díl je možná lepší než první :)
Autorovy další knížky
| 2010 |  Tetovaný |
| 2010 | Pouštní Kopí |
| 2013 | Válka za bílého dne |
| 2015 | Trůn lebek |
| 2018 | Jádro |
Byla jsem rozhodnutá další díly Tetovaného nekupovat, protože první mě vůbec nenadchl. Nicméně covidová nuda mě donutila a Pouštní kopí bylo příjemným překvapením. Příběh měl tentokrát mnohem lepší dynamiku, propracování, jedinou výhradu bych měla snad ke konci, který měl náznak červené knihovny, ale jinak bez výtek, děj se krásně zaplétá a bohužel si tedy budu muset koupit i ten třetí díl :)