Příběh služebnice
Margaret Atwood
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/365387/bmid_pribeh-sluzebnice-QYb-365387.jpg
4
2855
2855
Příběh služebnice / Príbeh služobníčky série
1. díl >
Proslulý román kanadské spisovatelky vykresluje pochmurnou vizi blízké budoucnosti Spojených států amerických, které se z demokratických výšin propadly do všeobjímajících hrůz totalitního režimu. V okovech nemilosrdného klerofašistického režimu se z každého, kdo se proti němu jakkoli prohřeší, stává otrok. Z plodných žen pak ještě něco mnohem horšího – služebnice, jejichž úkolem je rodit děti, s nimiž se nikdy nesetkají… Kniha byla odměněna Cenou Arthura C. Clarka pro nejlepší román roku a následně se stala předlohou pro filmové a aktuálně také pro úspěšné seriálové zpracování.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2017
,
Argo
Originální název:
The Handmaid's Tale, 1985
více info...
Přidat komentář
Chcete-li si zadělat na kvalitní tísnivé sny, doporučuju dočítat před spaním! Margaret Atwoodovou mi doporučila ještě na gymplu má vyučující češtiny. Myslím, že jsem jí za to nikdy skutečně (po přečtení) nepoděkovala. Proto: děkuji.
Nejčastějším problémem dystopií je, že jejich sdělení (týkající se problémů současné společnosti a jejich potenciálního zhoršení) bývá poněkud přímočaré. Tady je zmíněná slabina zmírněna zábavným odstupovým trikem v závěru, který upřesňuje i mlží zároveň. A zejména tím, že celý text je napsaný dech beroucím způsobem. Styl autorky sice místy paradoxně oslabuje výpovědní status hrdinky (která vše vypráví pro kazetovou nahrávku, jak se později dozvíme); narátorka, jež touží zejména vylíčit svůj příběh, by se možná nezabývala zemitě svůdnými popisy, např. zahrádky:
"Tulipány jsou červené, u stonku až tmavě rudé; jako kdyby je někdo řízl a teď se v těch místech začínaly hojit."
(nebo)
"Tu a tam jsou vidět žížaly, důkaz plodnosti půdy, jak se polomrtvé zachytily na slunci, pružné a růžové jako rty."
Podobné příměry však obvykle také odrážejí situaci protagonistky i její touhu po starém světě, jehož drobných radostí si dostatečně neužívala, dokud mohla. I když tedy barvitý a bohatě strukturovaný jazyk narušuje iluzi zdánlivého mluveného proudu vědomí (přičemž jeho účelem je rovněž v průběhu čtenáři zatajit, z jaké pozice a jakým způsobem jsou vlastně události podávány), lze mu jen těžko odolat.
Silná kniha. Už je to pár let co ji autorka napsala, a přece neztrácí nic ze svojí aktuálnosti. Neodhaluje všechno najednou, ale postupně nechá čtenáře zabředat do prostředí tak absurdního, až se člověk obává, zda se někdy může stát realitou. Pochmurnost děje a zvraty v přístupu hlavní hrdinky trochu uvolní konec knihy, který dává naději že lidstvo si vždy najde pokračování v liniii kde teror nebude hlavní doktrýnou.
Knihu jsem přečetla již dvakrát. Vždy mi z ní běhá mráz po zádech. Příběh je velmi uvěřitelný. V současné politické situaci je jeho uvěřitelnost ještě větší.
Těším se, že tento příběh zůstane pouze fikcí a nikdy se nenaplní.
Včera jsem knihu dočetla a mám z ní rozpačitý dojem. Námět byl zajímavý, ale podle mě z něj autorka příliš nevytěžila. Dost mi vadilo to neustálé střídání současného děje a různě staré minulosti. Na knize je poznat, že byla vydána již v roce 1985 - odvážný námět napsaný tak nějak babičkovsky. A konec je taky takový podivný.
Knihu jsem začala číst jen tak , že jsem se k ní náhodou dostala a nelituji. Je to zajímavé a beznadějné, skvěle napsané. Ano, dost dobrá kniha.
Mám rád, keď sa do písania pokleslých žánrov púšťajú kvalitní spisovatelia. Knižiek z antiutopického sveta sú dnes plné police, no veľkí autori v tomto formáte dokážu vytvoriť niečo viac. Příběh služebnice nie je pop. Nie je to ľahká literatúra. Ani témou, ani spracovaním.
Z knihy silno cítiť, že autorka je žena. Uhlom pohľadu na zvolenú tému, celým nastavením deja na ženské postavy, ale i v detailoch. V hraničných situáciách nejde do extrému, neprekračuje nijakú vnútorne stanovenú čiaru nevkusu. No a dobre píše, hoci to je vec na pohlaví nezávislá. Vzniká tak dielo veľmi pútavé, originálne a súčasne myšlienkovo hlboké. Stopy orwellovej 1984 sa však ani Margaret Atwoodovej úplne zamiesť nepodarilo...
Ako sme sa už v informáciách dozvedeli jedná sa o antiutopistické dielo. A keby ho písal ktokoľvek z nás, tak by dej opísoval chornologickým, vecným štýlom. Ale táto kniha veru nie. A práve v tom spočíva jej kúzlo- kniha nás vtiahne do duše hrdinky. To, čo robí túto knihu skvelou knihou je práve štýl písania. Odporúčam.
Doprcic, to bylo husty! Kdybych mela hodnotit pribeh samotny, napadlo by me, ze by to dokazala vymylset kazda dvacetileta holka, kters chce byt v dnesnich dnech spisovatelkou, jenze...mluvim tady o stylu, jakym je pribeh pojaty...ocitame se ve svete, kde musite poslouchat a delat neco, co by zena s moznosti vyberu neudelala...jenze tak v polovine knihy jsem zjistila, ze je pro me pribeh na druhe koleji...jde o rozbor situace, vnitrni pochody a ty skoky do minulosti byly dokonale a v naprosto vhodne momenty...kdyz uz byla atmosfera moc husta, vzpominka na rozptyleni (a moc se mi libilo: na tohle nechci vzpominat, tohle je bolestive, ale musim vypravet dal...)...takze ano, nic tak dobreho jsem uz dlouho necetla a to nejsou jenom trapne kecy post oparu...protoze Pribeh neni jenom "dalsi kniha v zanru", jak by se dalo na prvni pohled zdat...tohle je prvni zanrovka, ktere skutecne verim, ze by se za nejakou dobu mohla odehravat a nejedna se o pouhy vymysl (tohle byl vice procenty psychologicky roman)...historie uz dostatecne ukazala, ze takove knihy skutecne existuji...pribeh sluzebnice k nim prirazuji...
Námět knihy byl nepochybně zajímavý, jenže ten styl vyprávění mě moc nebavil. Skákání z jedné linie do druhé, někdy zamotané vysněné situace... Kdyby šlo vše postupně za sebou, tak by se mi to možná líbilo víc, byla by tam nějaké forma gradování. Takhle jsme vlastně nejdřív zjistili, v jaké situace je hlavní hrdinka, a pak teprve jak se do ní dostala. A to až poměrně pozdě. Takže začátek mě moc nenadchl, ke konci už to bylo svižnější a objevilo se víc zvratů, ale "historické poznámky" mi zase dojem trochu zkazily. Prostě velmi rozporuplná kniha.
Dúfam, že žiadny z podobných príbehov sa nikdy nestane skutočnosťou. Kniha obsahom naozaj alarmujúca. No ako literárne dielo, to bolo skvelé čítanie. Príbeh podaný z pohľadu služobníčky mal všetko, čo by dobrý príbeh mal mať a dosť ma hnevalo, že som pre nedostatok času musela knihu odkladať z rúk. Ale som rada, že som siahla po tejto knihe, lebo je naozaj vynikajúca. Trochu ma však mrzí ten nejasný koniec. AJ
Výborná kniha, přesto nejsem schopna dát lepší hodnocení než průměr. Byť autorka předkládá zajímavé téma, nedokázala ho úplně vytěžit. Ačkoli je příběh velmi čtivý, zhruba od poloviny ztrácí dech nejen on, ale i čtenář, protože se v knize vesměs nic moc neděje a čtivost není vždy zaručeným klíčem k úspěchu. Vykreslení totalitního režimu je hrůzné, samozřejmě, ale uvědomme si, že v některých zemích je i dnes se ženami zacházeno ne úplně v souladu s dobrými mravy, a když se hlouběji zamyslíme nad postavením žen v Příběhu, tak jejich pozice není tak slabá, jak se může na první pohled zdát. Ženy služebnice jsou zde sice jakýmsi nástrojem, ale nástrojem v rukou jiných žen, které jsou na společenském žebříčku výš. Hrůznost Příběhu dle mého mínění spočívá spíše v rozkastování společnosti, které je extrémně neprostupné, než v ponižujícím postavení žen vůči mužům, protože jak je během čtení vidno, mnohdy jsou těmi největšími hybateli režimu/děje právě ženy.
Margaret Atwood opět ukazuje, že ženy umí psát stejně dobře jako muži, a že se umí vypořádat i s dystopií. Tato kniha se snadno a rychle čte a přitom donutí čtenáře přemýšlet a to dost tvrdě. Pro mě jedna z nejzajímavějších knih, co jsem za poslední dobu četla. Pozor: rozhodně není určena fanouškům Steelové, Pilcherové a E.L. Jamesové!
Nevím, jestli k něčemu podobnému můžeme dospět u nás (České země a Slovensko), ale USA mají k dystopii popsanou M. Atwoodovou vyloženě nakročeno !!! Uvědomme si, že ve Spojených státech mají nábožensko - fundamantalistické koncepce 40 % podporu ve společnosti! V oblasti ozbrojených sil pak dokonce ještě větší! ... v důsledku současného krizového vývoje americké a světové ekonomiky může dojít k situaci, že US dolar ztratí charakter univerzální světové měny, USA tak nebudou moci uměle udržovat svou ekonomiku na úrovi na jakou jsou zvyklé (dolary, kterých se nedostává již totiž nebude možno si, jako dosud, v podstatě jen tak natisknout). Drastický pokles ekonomické a životní úrovně, který lze v takovém případě očekávat, vyvolá politickou krizi, kterou se budou nábožensko-fundamentalistické kruhy americké tzv. Christian Right snažit využít k uchopení moci a přeměně poměrů v USA v teokratickém duchu!!!
Takovou malou ilustraci o povaze a cílech americké křesťanské pravice je možno získat například, když do vyhledávače zadáte heslo (samozřejmě vedle mnoha jiných stránek) "Rodina - srdce amerického křesťanského fundamentalismu" (rád bych v této souvislosti upozornil například na zde zmiňované fundamentalistické megakostely budované na základnách ozbrojených sil USA! ). .....
Další možné odkazy o fundamentalismu v USA např. http://www.theocracywatch.org/
Je možné aby sme raz dospeli k niečomu podobnému? Je to šialená predstava, ktorá núti k položeniu tejto otázky. Atwoodovej sa podarilo zachytiť svet, ktorý žiť by sme naozaj nechceli. Ale čo ak? Čo ak, smerujeme práve k tomu, že niečo podobné by sa naozaj mohlo stať? Presne takéto špekulácie vyvstanú v mysli každého čitateľa a ostáva len dúfať, že táto fikcia ostane navždy len v Príbehu služobnice a nikdy sa ani len nepriblíži k tomu nášmu obyčajnému životu. Autorka veľmi dobre vie, ako zapôsobiť na čitateľa a preto dávam 5/5.
Vyděsilo mě to vcelku dost, to ano. Klidně bych ale ocenila více detailů i hlubší rozpracování, knížka po dočtení zanechává v hlavě na můj vkus až moc otázek.
Ještě že to bylo dobře a čtivě napsané, protože jinak by mě to poslední dobou moderní vyprávění v první osobě a přítomném čase začalo vytáčet. Takto mě jenom unavuje.
Jde vidět, že román napsala žena, protože brilantním slohem se snaží vynahradit nedostatek děje a málo propracované pozadí maskuje za nevědomost hrdinky. Jak výhodné pro spisovatele, když nesmí postavy pokládat otázky!
Co se týče největšího taháku knihy - vykreslení totalitního režimu - hrůza z takového režimu je umocněna tím, že stále existují země, kde jsou ženy ponižovány a brány za majetek muže pod záminkou jejich ochrany. Započítejme do rovnice neplodnost a umím si představit lepší lahůdky a efektivnější postupy než role služebné ze starého zákona.
Doslov měl za úkol vysvětlit věci, které jsme se nemohli dozvědět ze samotného vyprávění. V tomto selhává, ale pokud chtěla autorka naznačit, jak bude vyprávění působit s odstupem času, povedlo se jí to bravurně. Hrdinčino utrpení je jednak zpochybňováno a jednak vtlačeno mezi zajímavější věci, například svačinky a raut historiků.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie ženy kanadská literatura feminismus náboženský fanatismus patriarchát zfilmováno – TV seriál kasty, kastovní systém teokracie
Autorovy další knížky
| 2008 |  Příběh služebnice |
| 2018 |  Alias Grace |
| 2020 | Svědectví |
| 2001 | Slepý vrah |
| 2005 | Přežívá nejsmutnější |
Velice čtivý a poutavý příběh služebnice,která zde formou líčení svého osudu i vzpomínek popisuje společnost,ve které by jistě nikdo z nás nechtěl žít.Pochmurná atmosféra samotného příběhu v nás může vyvolat mrazení po zádech.I když se jedná o antiutopistické dílo,autorka v otevřeném závěru dává lidstvu naději na lepší život, čtenář si tak může domyslet různé konce.Osobně mám raději závěry knih dokončené,nerada vymýšlím alternativy,jak to s hrdiny dopadne.