Proměna
Franz Kafka
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/44688/bmid_promena-tBT-44688.png
4
4489
4489
Povídka Proměna začíná probuzením hlavní postavy, obchodního cestujícího Řehoře Samsy (v originále Gregor Samsa) a jeho zjištěním, že se proměnil v obří hmyz (tato základní informace celého textu je čtenáři představena v jediné větě v úvodu). Přestože se snaží svou indispozici skrýt před rodinou, je nakonec odhalen. Vyděšení rodiče a sestra Markétka se rozhodnou Řehoře zavřít v jeho pokoji v jakési domácí internaci. Samsa po celou dobu svého změněného stavu uvažuje racionálně, nepropadá depresím a zachovává chladnou hlavu (jeho první starostí je, jak jako hmyz půjde do práce)... Proměna obsahuje typické kafkovské prvky jako pocit bezvýchodnosti (přestože Řehoř do konce doufá v jakýkoli pozitivní zvrat svého osudu), absurditu (svou proměnu přijal Řehoř s klidem), komicko-tragické momenty (otec bojuje proti Řehořovi házením jablek) i humor. Proměna je dokonce často považována za jedno z nejhumornějších Kafkových děl, jednak využíváním kontrastu racionálního uvažování a absurdní situace proměny v hmyz, jednak užitím paradoxních slovních spojení typu: …„a už klepal na jedny z postranních dveří otec, slabě, ale zato pěstí.“... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 1990 , PrimusOriginální název:
Die Verwandlung, 1915
více info...
Přidat komentář
Tuto povídku jsem četl poprvé v maturitním ročníku a jsem moc rád, že jsem si ji přečetl znovu. Pamatuji si, že při prvním čtení sem se modlil, aby kniha již skončila, protože mě vůbec nebavila. Nyní jsem knihu přečetl jedním dechem a hltal jsem ji plnými doušky. Tolik emocí, které se střídají za tak málo stránek je prostě úžasné.
Jediné, čemu moc nerozumím, že se nesnažili s Řehořem komunikovat. On rozuměl, pravidelně je chodil ke dveřím poslouchat. Dokonce to i věděli, že poslouchá, takže museli vědět, že rozumí. A stejně ho nenechali vyjádřit se (např: pokud chceš tohle, jdi k obrazu, pokud naopak toto, jdi k oknu, apod.).
Nejvíce se mě však dotkly poslední cca 3 stránky, kdy už si rodina oddechla. Tíživý pocit knihy se najednou změní v naprosto lehké bytí. Mistrovský kousek na tak málo stránkách.
Když jsem se to pokoušela přečíst před 4 rokama, tak jsem to vzdala hned po pěti stranách.
Teď jsem ji začala číst kvůli maturitě.
Knížka normální, rozhodně mě bavila dřív než předtím. Znovu si ji ale nepřečtu.
Zvláštní kousek, zvláštní námět, zvláštní myšlenky. Poslechnuto jako audiokniha. Dalo se to přežít, ale příběh o ničem, šlo tam hlavně o vnitřní myšlenky a postoje. Vracet se k tomu asi nebudu.
Tady se u autora zastavím a půjdu proti proudu.
Nato, že si to všichni vychvalují, jsem očekával trošku víc. Konec byl smutný, to ano, ale to je tak vše. Přišlo mi, že se tam vůbec nic neděje.
Četla jsem ji čistě jen z důvodu maturity, jinak bych po ní nejspíš nesáhla. Myslím, že Kafka má mnoho lepších knih, které stojí za to přečíst, než je Proměna. Bylo to pro mě dost těžké čtení, i přesto, že bylo krátké. Těžké to bylo z toho ohledu, že mě to naprosto nebavilo a myslela jsem, že to nikdy neskončí. Nejspíš už to znovu nikdy číst nebudu, ale i přesto bych na druhou stranu chtěla podotknout, že toho, kdo dokáže číst mezi řádky, to může i obohatit. Přece jen, v každé knize se dá najít něco zajímavého.
Kafka je svým způsobem bizár, ale když pochopíte myšlenku příběhu, tak se na dnešní svět budete dívat z úplně jiného úhlu pohledu a při čtení zažijete neskutečné emoce. Jako dílo k maturitě je Proměna naprosto ideální.
Další kniha z maturitní četby. Z odstupem času můžu říct, že je to kniha, která ukazuje pohledy lidí k ostatní m i sobě navzájem. Předsudky a odsouzení... Jsem ráda, že jsem ji přečetla, ale určitě to bylo naposled.
(SPOILER) Poměrně jednoduché poselství platné v každé době. Smutné? Ano. Depresivní? Nejspíše. Pravdivé? Zajisté. Pokud je hodný člověk užitečným blbcem, má mnoho přátel. Jakmile však jeho užitek pomine a potřebuje pomocnou ruku, stane se, že to nedopadne.
Příběh této knihy mě zasáhl. Je to první kniha z maturitní četby, která mě rozbrečela. Bylo to smutné, ale ještě smutnější je, že to takhle v životě chodí. Lidé se k někomu dokáží rychle otočit zády, jen proto, že už pro ně není dost dobrý. Ještě dlouho po přečtení jsem nad tím přemýšlela a myslím, že ve mně kniha něco zanechala.
(SPOILER)
Přečteno v rámci povinné četby, takže je hodnocení jiné, než u knih, které bych četla z vlastního zájmu :)
Celá tato kniha na mě působila velmi depresivně.
Ze začátku jsem na to ale pohlížela značně skepticky – hlavně asi kvůli Řehořově apatickému postoji k jeho přeměně a pozdějšímu nelogickému chování rodiny, které podle mě vůbec neodpovídalo situaci.
Přes to, když se mi podařilo prostě vzít ten fakt, že autor vše popisuje s naprostou samozřejmostí a lhostejností k osudu vlastního hlavního hrdiny, začala jsem více vnímat poselství, které kniha má.
Na konci jsem se nedokázala ubránit pocitu, že je rodina sobecká, když ani netruchlila za Řehořovu smrt a nikdy už nad ním nepřemýšlela jako nad jejich právoplatným členem. Na druhou stranu vlastně nikdo z nich netušil, že má hmyz stále Řehořovu mysl a duši, nikdo nepochopil jeho chování – vymyšlené stále ještě člověkem.
Přesto bych řekla, že to dobře znázorňuje nevděčnost mnohých lidí a dokazuje to, jak snadno jsou schopni druhého zavrhnout, když jim přestane být užitečný.
Marně přemýšlím, co k této (audio)knize napsat.. Námět zajímavý, provedení působivé, skvěle se podařila čím dál jasnější nejen vnější, ale hlavně vnitřní proměna v brouka.. Žádná z postav mi ale tedy rozhodně k srdci nepřirostla. Takové smutné panoptikum.
Poslechnuto jako audio kniha, hned v začátku poslechu jsem si vzpomněl z 90. let na film Moucha. Rodina maloměšťáků mě dost vytáčela, obzvlášť otec, který měl jen starost aby měli posluhovačku a dobře si žili, ale ruku k dílu se mu moc přiložit nechtělo. Celý poslech byl dost depresivní, podbarvený i pasážemi podobné hudby.
Kafku jsem nikdy nevyhledávala. Teď se mi dostal do podvědomí výročí 100let od jeho úmrtí usoudila jsem, že je na čase si od něj něco přečíst. A byla jsem mile překvapena nadčasovou knihou Proměna. Není to jednoduché čtení, ale děj má hlavu i patu.
1915. Vychází Proměna. Kafka hledá únik před sebou samým a dokonce se hlásí do armády. Pro tělesnou slabost je však odmítnut. Greta Blochová mu porodí syna, ale on se to nikdy nedoví. Syn za pár let stejně umře. S Gretou se Kafka rozešel.
Proměna: Geniální je na této povídce pouze námět. Zpracování je stejně banální jako u Zámku. Ale ve své době to skutečně odráželo Kafkovu nechuť k dobovému utilitarismu, k nutnosti mít „zajištěnou existenci“. Rodina si oddechne, když se brouka zbaví. Hrůzné a přitom směšně absurdní jsou scény, kdy po něm otec hází jablka. Tak se Kafka vyrovnával se svou existencí úředníka, kterou musel podstoupit. Nesnášel také hluk v domě, tento fenomén je také v povídce popsaný. Také s otcem neměl dobrý vztah. Inu, když se dokážete přenést přes tu všechnu absurditu a berete povídku vážně, snad by mohlo jít o opravdu vážný námět. Dnes, ve věku Úžasňákových a Spidermanů se převtěluje kde kdo, a už mám to nepřipadne tak originální, jako v jeho době. Ovšem z hlediska zpracování je to stejně šedivé, jako Kafkova kancelář v úrazové pojišťovně.
Kafkovi som až tak na chuť neprišiel ani Premenou...všetko slúži tomu, čo chce povedať asi medzi riadkami, a tak i ľahko napísané dielo sa dosť ťažko číta. Premena je však stále dosť aktuálna a preto by nemala chýbať v portfóliu akéhokoľvek čitateľa. Je to vôbec prvá próza, ktorú som od Kafku dočítal, a to som celkom radikálny "dočítávač." Je na nej fascinujúce, ako si každý dokáže nájsť vlastný výklad toho v celku banálneho príbehu. Neviem sa však rozhodnúť, či to svedčí o jej kvalite alebo naopak. Doposiaľ sa prikláňam k tomu prvému. :)
Tady není nad čím u hodnocení přemýšlet. Celá kniha byla zajímavá, neobsahuje žádné zbytečné nebo zdlouhavé pasáže, její téma je opravdu k zamyšlení a každá postava má něco do sebe. Není to ale lehké čtení, Kafka věděl, co dělá.
To je docela depresivní knížečka. Když jim nosil peníze a hopsal jak chtěli, tak jim byl dobrý. Najednou jim není dobrý ani na to, aby ho přijmuli. Zaměstnáním zblbý Řehoř si sám v sobě brouka dlouho ani nepřipouští, ale nakonec teskne po maličkostech, které mu přišly dřív tak nějak samozřejmé.
Nejsem nějaký kafkolog, ale těhle pár stránek je neskutečně natřískaných vnitřní zlostí nad panujícími poměry jakési omezené společenské užitnosti člověka, jak se lidská bytost změní na pouhý nástroj užitku i pro nejbližší a jak ti nemají problém zavrhnout jim nejbližšího.
Nejedná se o lehké čtení. Ale chápu zhruba smysl díla. A když se řekne brouk, představím si jedině Řehoře (Gregora) Samsu.
Čteno poixté.
Jasně Řehořova proměna je hrůzná. Nejen tím, jak se postupně k němu staví pragmaticky založená rodina, ale i tím, jak svou proměnu sám vnímá, jak je stále více jak svými projevy, tak - a to je ještě děsivější - i myšlením jaksi broukovatější.
Štítky knihy
přátelství, kamarádství hmyz Franz Kafka, 1883-1924 mezilidské vztahy bibliofilie, knihomilství proměna, přeměna psychická odolnost světová literaturaČást díla
 |
Proměna / Premena 1915 |
Autorovy další knížky
| 2007 |  Proměna |
| 2005 | Proces |
| 1989 | Zámek |
| 2001 | Dopisy Mileně |
| 1962 | Amerika |
(SPOILER) Opět, stejně jako u Zámku, jde vlastně o takovou kafkovskou hořkou satiru. Chudák Řehoř ani po své strašlivé proměně nepřestává myslet na rodinu, které se cele obětuje, přese všechno ji chce zaopatřit a rodina ho přitom bez rozmýšlení odvrhne, jakmile je pro ně místo stroje na peníze přítěží. A on stejně furt myslí na ně... Tragédie vyvažovaná groteskní postavičkami.