Proměna
Franz Kafka
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/44688/bmid_promena-tBT-44688.png
4
4427
4427
Povídka Proměna začíná probuzením hlavní postavy, obchodního cestujícího Řehoře Samsy (v originále Gregor Samsa) a jeho zjištěním, že se proměnil v obří hmyz (tato základní informace celého textu je čtenáři představena v jediné větě v úvodu). Přestože se snaží svou indispozici skrýt před rodinou, je nakonec odhalen. Vyděšení rodiče a sestra Markétka se rozhodnou Řehoře zavřít v jeho pokoji v jakési domácí internaci. Samsa po celou dobu svého změněného stavu uvažuje racionálně, nepropadá depresím a zachovává chladnou hlavu (jeho první starostí je, jak jako hmyz půjde do práce)... Proměna obsahuje typické kafkovské prvky jako pocit bezvýchodnosti (přestože Řehoř do konce doufá v jakýkoli pozitivní zvrat svého osudu), absurditu (svou proměnu přijal Řehoř s klidem), komicko-tragické momenty (otec bojuje proti Řehořovi házením jablek) i humor. Proměna je dokonce často považována za jedno z nejhumornějších Kafkových děl, jednak využíváním kontrastu racionálního uvažování a absurdní situace proměny v hmyz, jednak užitím paradoxních slovních spojení typu: …„a už klepal na jedny z postranních dveří otec, slabě, ale zato pěstí.“... celý text
Literatura světová Povídky
Vydáno: 1990 , PrimusOriginální název:
Die Verwandlung, 1915
více info...
Přidat komentář
Premena bolo moje prvé stretnutie s Kafkom. K úvodu prezradím, že to bolo iné ako som očakával. No na otázku, čo som očakával?, asi ani neviem odpovedať. To, čo a ako, sa odohrávalo v tejto prerastenej poviedke bolo ako z iného sveta. Celá poviedka grotesne pripomínala nočnú moru, ktorá má vlastné pravidla, a tie sa skoro nikdy nezhodujú s tými, s ktorými sa riadime počas dňa. Je to ako nepríjemný sen, ktorý akoby deformoval sociálne správanie v kruhu rodiny. Na radikálnu zmenu ako to v takýchto snoch býva, však hlavná postava nepoukazuje, respektíve mu, nepríde divná, patologická a nesprávna. Hlavná postava sa snaží iba prežiť medzi týmito neuveriteľnými pravidlami, ktoré akoby reflektovali pocity, depresie, úzkosti a vylúčenie.
Kafka, či už v Premene alebo Procese, nie sú moja šálka kávy. No, viem sa cez to preniesť a uznať kvality autora aj keby nebol tak uznávaný, čitateľsky populárny. Lebo ak už nič viac, tak som nad obsahom po prečítaní premýšľal aj viac krát.
V rámci snahy dohnat některé mnou opomíjené klasiky padla tentokrát volba na tuto kratičkou, přesto zásadní, povídku. Netřeba psát sáhodlouhé litanie, analýz a rozborů je k nalezení nepřeberné množství, nemám vlastně ani ambice se o jakýkoliv rozbor pokoušet. Jen několik postřehů: text je zvláštním způsobem podmanivý, téma a vývoj příběhu mi hodně připomíná deprese, úzkosti, post-traumatické poruchy, nebo dnešku poplatné vyhoření. Proměnu Řehoře vnímám jako útěk před světem, jako jakousi manifestaci sebenenávisti. Dehumanizace a odcizení je absolutní. Mizí vůle, mizí život. Vedle samotného Řehoře se proměňuje i vztah okolí k němu, a opět lze nalézt paralely k těžkým depresivním stavům, k těžkým melancholikům, dystymikům. Při čtení jsem si nemohl nevšimnout jisté nápadné podobnosti s románem „Odepsaný“ od Osamu Dazaie. Proměna je pochopitelně rannějšího data, přesto oba texty pracují s podobnou absolutní dehumanizací vlastní osoby, touhou zmenšit se, odejít, být zapomenut, přestat být přítěží, zmizet. Naše vlastní mysl nás někdy zavede do strašlivých míst. Doporučuji.
Člověk přirozeně touží po uznání a upřímných citech, které dávají životu jakýsi smysl. Často jejich existence je ovšem pouhá iluze a život se stává zaseklým snímkem, jehož další promítání se ztrácí někde v daleké mlze. Po přečtení Kafkovy Proměny jsem potřeboval na chvíli vypnout a najít nějaký sebemenší zdroj radosti, alespoň projev nějaké pozitivní energie, že alespoň něco dává smysl. Život Franze Kafky je zajímavý sám o sobě, jeho díla jsou jakýmsi zrcadlem skrytých myšlenek, které ovšem nikdy neměly vyjít na povrch. Díky Brodovi se texty z pera tohoto spisovatele dochovaly a my můžeme nahlédnout do stínů životní existence plné paradoxů.
Fujky. Nech brouka žít tu nevyšlo. Bylo mi ho líto. Proč jako to všechno? Mělo to nějak prověřit příbuzné? Sestra mě dost zklamala.
Groteskně žalostná proměna lidské bytosti v cosi podřadného a odpudivého. I přes veškerou počáteční snahu, Řehořův odborný vzhled, strašný zápach a podivné zvyky z něj v očích rodiny i okolí činí nucené zlo. Zlo, které teprve když zmizí přináší ostatním toužebné ulehčení. Jinakost se prostě neodpouští...
Ťažko by ste medzi všetkými dielami Kafky našli podobný počin, v ktorom by takto dopodrobna opísal svoje životné útrapy prostredníctvo hlavnej postavy, ako v tomto prípade u chrobáka Řehořa Samsy. Beznádej - myslím si, že to je to správne slovo, ktoré dokonale vystihuje atmosféru tejto knihy (a aj život autora).
V pubertálních letech nihilistického hloubání nad smyslem vlastní existence mě oslovila mnohem více. Jedna z mála položek povinné středoškolské četby, která do ní opravdu patří (narozdíl od mnoha těch, které adolescent pochopit, natož vstřebat ještě nedokáže).
Knihu jsem četla v rámci maturitní četby a mohu zpětně říct, že to byla jedna z mála knih k maturitě, které či člověk bude pamatovat. Napětí, zajímavý děj, dobře se to četlo a knihu jsem si vytáhla při maturitě, za což jsem byla ráda.
Nejlepší kniha z povinné četby k maturitě. Je krátká, čte se dobře a je zde super myšlenka, kterou není těžké odhalit :))
Povídka Proměna mne mile překvapila. Čekala jsem, že se bude obtížně číst, a že bude psychicky náročnější. Nic z toho se však nestalo. Autor psal srozumitelným jazykem i pro dnešní dobu. Nebyla jsem nucena se do jednotlivých postav příliš vžívat, což mi vyhovovalo, protože jsem si mohla ponechat svůj vlastní odstup od díla. Neočekávala jsem, že takto vážný příběh bude mít klidný až optimistický konec.
Dále se v tomto díle vyskytovalo také pár drobností, které snižují můj dojem. Přišlo mi, že je dílo neuspořádané, co se týče časové posloupnosti děje. Také mě znervózňovala určitá abstrakce či nepřímé určení vzhledu a velikosti hmyzu, ve který se Řehoř Samsa proměnil. Doteď nevím, jak by měl vypadat, bohužel si to ani nedokážu představit, jelikož je v díle dle mého názoru příliš málo indicií.
Myslím si, že tato kniha nabízí zajímavý pohled na hodnotu lidského života a požadavky lidskosti. Tedy, že pokud někdo vypadá jinak než většina, často mu nebývají přiznávána stejná práva jako ostatním lidem odpovídajícím normě. Tento fakt lze dokázat na typech obětí šikany. Vždy bývá šikanován jedinec, který se čímkoli, byť jen trochu, odlišuje od ostatních.
Když jsem Proměnu četl k maturitě, příliš se mi nelíbila. Když jsem ji nyní poslouchal jako audio, byl jsem mile překvapen. Je pravdou, že dějová linka je jednodušší, jak však bývá u novel zvykem, ale samotná proměna Řehoře mě velice bavila. Po přečtení komentáře od "LukasB.453", který mi na dílo poskytl nový úhel pohledu, mi přijde Proměna ještě o něco zajímavější. Chápu však každého, koho nebude bavit nebo ji náležitě neocení, protože jsem se mezi takové dlouhou dobu také počítal.
Ze začátku jsem chtěla jako komentář napsat jen WTF, ale po zpětném přemýšlení nad Proměnou mi začíná pomalu docházet to neradostné svědectví o lidské povaze.
pro-mě-na velké přemýšlení. sám jsem si už dávno sebediagnostikoval jistou míru poruchy autistického spektra (odborníci mi laskavě odpustí mé diletantské fušování do něčeho, čemu nerozumím a též mé neobratně použité termity), jsem prostě takovej mírnej aspergráček (zaplaťbůh funkční a začleněný), a tahle kniha je o mém pocitu mezi lidmi - mám je rád, toužím po nich, a oni mi často proklouzávají mezi prsty a nerozumí mi, podsouvají mému neobratnému chování jiné motivace a straní se mě. řehoř je mé alter ego, jak moc mu rozumím.
vůbec nejde o hmyz. jde o samotu mezi lidmi.
doplnění o pár hodin později:
s myšlenkou na řehoře jsem si večer sám doma pustil deadmana (jim jarmusch, neil young, johny depp) a je to naprosto to samé - nálada, myšlenka, pocit, východiska. vlastně si uvědomuji, že k proměně mi patři ten syrovej kytarovej riff a že je to strašně kafkovskej film.
prosím, buďme hodní na ty jinaké. jsou to citlivé duše a budou nám vděční - a nebudou to možná umět dát najevo.
a ještě jedna aktualizace: jeden z krátkých komentářů zde píše, že se to týká i stárnutí a bezmocnosti ve stáří. zajímavé. k přemýšlení.
Krásná metofora pro tehdejší dobu. Silný příběh, i když není úplně dějově "nadupaný".
Kafka mě nikdy nelákal a nebýt toho, že dcera poslouchala před pár měsíci Proměnu k maturitě, asi bych se k němu jen tak nedostala.
O to víc jsem byla příjemně překvapena. Nejen, že mě bavilo audio podání, které jinak u knížek nepreferuju, ale jako fanynka Havlových dramat jsem si užívala i absurditu celého příběhu i přístupu Řehoře a jeho okolí, zvlášť těch nejbližších, k proměně. Dnes jsem dočítala i knižní verzi a audiokniha za mě v tomto případě jasně vede.
Při další návštěvě Prahy uz si nesmím nechat ujít návštěvu kavárny Řehoře Samsy v pasáži Lucerna, která mě svou útulností láká už dlouho, ale jejíž originální nazev jsem zaznamenala právě až po poslechu Proměny. A můžu tam dát třeba šanci dalšímu Kafkovi. :)
Řehoř Samsa si svou proměnou v brouka prožil v krátké čase stísněnost, strach a slabost. Smutnil jsem s ním, jak nelehké to měl..
Štítky knihy
přátelství hmyz Franz Kafka, 1883-1924 mezilidské vztahy bibliofilie, bibliofilství, knihomilství proměna, přeměna Národní knihovna ČR psychická odolnost světová literaturaČást díla
Proměna / Premena
1915
Autorovy další knížky
| 2007 |  Proměna |
| 2005 | Proces |
| 1989 | Zámek |
| 2001 | Dopisy Mileně |
| 1962 | Amerika |
Když se člen rodiny, na kterém stojí veškeré blaho, stane něčím zbytečným, hnusným, přitěžujícím... Kolik takových brouků je odklízeno z očí rodin, kolik je přehlíženo, hanobeno, týráno nezájmem?
Pro mě osobně velmi silný příběh, jelikož jsem pár brouků znal a znám. Umírají samotní, ztrápení a křehcí, nevážící skoro nic. U rakví poté pár slz, které umně zakrývají spadnuvší kámen ze srdce společně s roky nezájmu. A možná i špetku výčitek, které odezní stejně rychle, jak přijdou.