Šikmý kostel 2
Karin Lednická
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463564/bmid_sikmy-kostel-2-OLb-463564.jpg
5
3926
3926
Šikmý kostel série
< 2. díl >
S Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny trilogie Šikmý kostel se setkáváme vzápětí poté, co jsme je v závěru prvního dílu opustili. Zatímco ve zbytku nově vzniklého Československa nastávají zlaté časy, v Karvinné – jak se nyní město jmenuje – se stále velmi silně projevují důsledky předešlého dramatického dění. Prosakují do všech oblastí života. Ne vždy v dobrém. I přesto lze říct, že dvacátá léta jsou pro obyvatele města relativní selankou, dobou významných společenských změn a hospodářského rozmachu. Nastupující generace se může těšit výsadám a možnostem, které byly v nedávné minulosti nedosažitelné, a začínají se před ní rozprostírat dříve netušené možnosti. Klíčící naděje však rázně ukončí hospodářská krize a vzápětí po ní opětovný vzestup nacionalistických nálad. Napětí ve společnosti stoupá a rodiny našich hrdinů rozštěpují rozdílné názory: zatímco jedni se nadcházející hrozby obávají nebo mezi prvními nesou její ničivé důsledky, jiní probíhající změny vítají jako šanci k odčinění utrpěných křivd. Smršť událostí po nástupu německé okupace však nakonec smete všechny, protože v tomto regionu i druhá světová válka probíhala dosti jinak než ledaskde jinde. Příběh je také tentokrát vystavěn na skutečných událostech a čtenář s překvapením zjišťuje, že mnohé z toho, co se v druhém díle Šikmého kostela odehrává, zůstávalo po dlouhá desetiletí skryto ve třinácté komnatě dějin.... celý text
Přidat komentář
SKVĚLÉ a pro mě ještě o fous lepší než díl první!
Autorka opět naložila na bedra rodiny Pospíšilových všechnu tíhu světa, všechny krátké okamžiky štěstí byly vždy během chvíle rozprášeny. Jedině obdivuhodná rodinná soudržnost umožnila všem vydržet až do roku 1945.
Bylo to velmi smutné a těžké čtení, které jsem si ovšem užila od prvního do posledního písmenka! Už teď se nemůžu dočkat závěrečného dílu!
Autorka ani ve druhém dílu neslevila z vysoko nasazené laťky. Krásnou češtinou vyprávěný příběh, jehož vyprávění různými postavami navyšuje čtenářský prožitek. Dlouho byly pro mě nejlepší naší ságou Sňatky z rozumu. Ale ve Sklářích a Šikmém kostelu jim vyrůstá obrovská konkurence. Jediné co mi trochu vadí je autorčina snaha o absolutní neutralitu. Tím to vlastně celé částečně zkresluje. Český a polský nacionalismus jsou zcela nesouměřitelné. Něco z toho naznačuje v doslovu. 14 000 odešlých Poláků za 20 let (z toho část dobrovolně) proti 30 000 Čechů během jedné noci. Osobně jsem potkal občany ČR narozené leta po válce, kteří nemluvili jinak než polsky. Který Čech žijící v zahraničí si tohle dovolí? S tím se dá srovnat jen to, když se na jižním Slovensku musím domlouvat německy.
Obávám se, že lepší knihu už letos nepřečtu.
Těžko můžu říct, že se mi to líbilo, když je život hrdinů tak těžký, štěstí tak prchavé a životní omyly většinou tragické. Přesto jsem nemohla přestat číst a je mi líto, že už je kniha za mnou. Moc se těším na další díl.
Neměnila bych se životem kohokoliv v příběhu ani za nic. Někdy se mi úplně sviralo srdce. Tolik zmarnenych naději. Těžce nesu, když dlouholetá snaha vyjde nazmar jen z rozmaru osudu. Přesto hrdinové čelí všemu a jdou dál. Jakmile někdo zakolisá, dostane naloženo dvojnásob.
Před pár lety mě nadchla Follettova trilogie Století. Šikmý kostel Karin Lednické mu, zasazen do českých reálií, směle konkuruje.
Jsem nadšená a dávám pomyslných deset ⭐.
Knizku doporučuji všem, kteří mají rádi velké, vrstevnaté, rodinné romány.
Knihu jsem vůbec nemohla přestat číst. Od druhé poloviny knihy fakt doslova, přečteno za dva dny.
Opravdu poutavé, čtivé, perfekntni popis postav, prostředí, přírody. Jako bych tam byla s nima.
I druhý díl byl strhující, dojemný a skvěle propracovaný. Válka zde byla zachycena zase trošku jinou optikou. Autorka opravdu umí psát a těším se na další díl.
Kniha o křivdách, lásce, naději, zlosti, trápení a neuskutečnitelných cílech. Jelikož jsem četla první díl opravdu dávno, musela jsem se trošku na konec minulého dílu rozpomínat, ale hned od první strany si mě děj získal. Neskutečně propracovaná historická rešerše v archivech, rozhovorech a možná i vlastním životě autorky je opravdu úchvatným počinem. Líbí se mi, jak každý příběh plyne a vy můžete z dálky pozorovat rozhádané rodiny, zničené sny, zbrklá manželství nebo jednání v revoltě. A každého z těch hrdinů vlastně chápete, rozumíte, proč si stojí za svým bláhovým rozhodnutím, z knihy dokonce cítíte jejich frustraci nebo radost. Historické okolnosti jsou samozřejmě hrozné a opravdu jsem si odnesla jednu velice významnou myšlenku (tuším, že Barky), že první světová válka byla samozřejmě hrozná a umřelo spousta mužů a civilistů, ale druhá světová válka byla obrovská mašinerie projevující se i v nejmenších detailech, třeba například po jaké straně ulice půjdete. Trošku jsem se bála přehnané hrůzovosti koncentračních táborů, ale autorka krásně vybruslila a vytáhla samotnou podstatu pracovního tábora a spíš pocitů, než surového popisu těchto hrůz. Výborné a musím uznat, že způsob odsunu Němců po válce byl strašný a rozhodně se je za co stydět. Těším se na třetí díl a jsme zvědavá, jak se postavy poperou s komunistickým režimem!
Druhé pokračování opět staví na skutečných událostí té doby a je napsáno ve stejném svižném a záživném tempu. Našim hrdinům je však dovoleno radovat se jen krátce. V nové době čelí novým krizím, ať už té hospodářské, nebo nacistické okupaci. A ti, co tu neveselou dobu přežijí, si v sobě ponesou nesmazatelné vzpomínky.
Nádherná kniha, na kterou nezapomenete ještě dlouho po jejím přečtení . Je zbytečné se rozepisovat -moje pocity a dojmy jsou obsaženy v níže uvedených recenzích - lépe bych se nevyjádřila. Autorce děkuji za skvělý čtenářský zážitek - vřele doporučuji a už se těším na třetí díl.
Po výborném prvním dílu, čtenáři dostali neméně dobrý a zajímavý díl druhý, ve kterém se více soustředíme na užší rodinu sester Barbory a Fanky. Jejich radosti i strasti na pozadí První republiky, připojení Těšínska k Polsku a následné válečné okupaci Německou Třetí říší. Naše hrdiny, kteří si stačí oddechnout v době prosperity, která jim dovolí doufat v lepší zítřky, ale následné dějinné události a hlavně stále nevyřešená národnostní otázka zkomplikovaná Druhou světovou válkou je opět semelou na velkém kole osudu. Čtenáři se naskýtá niterný pohled do duší prostých lidí, kteří se s životem perou jak umí a jistě ani ve třetím a závěrečném díle této "románové kroniky" tomu nebude jinak. Na to si ale budeme muset ještě počkat.
Skvělá románová kronika popisující meziválečnou historii česko polského pohraničí.Netušila jsem kolik bylo mezi těmito národy nenávisti.Rozsahem mi připomíná Follettovo Století.Už se těším na další pokračování a mám jasno v volbě knihy roku 2021.
Kdybych mohla mít v knihovničce jen jednu jedinou knížku, byla by to tato. Je tam opravdu vše, bez příkras, ale i bez zbytečného vyžívání v krutostech, podané citlivě, napsané krásným jazykem. Wow, nezbývá než těšit se na třetí díl!
Ještě to ve mě doznívá a rezonuje...I když jsem věděla, co ty roky přinesou, stejně se na popisovanou hrůzu nejde připravit. Bylo to vlastně smutné čtení, ale smutně krásné.
Tentokrat jsem si delala poznamky, protoze rozpomenout si na osudy postav z prvniho dilu bylo tezke. Mozna proto mi pulka knihy nejak nesla ... vsichni psali, jak cetli skoro najednou, ale ja se trapila. Od pulk knihy to vsak uz pro me melo velky spad. Autorce davam obrovske plus a hvezdu navic za drzeni se popisu zivota postav a nesklouzla do popisu vseobecnych hruz behem 2. sv. valky. Proste opet vse podano tak, jak jsme zvykli - skrze prozitky a zivoty obycejnych lidi. Jedinou vytku mam k velmi otevrenemu konci. Ja proste takove mustky k dalsim dilum nemam rada a zrovna kniha takoveho formatu to ani nepotrebuje. Kdyby sla predobjednavka tretiho dilu ucinit jiz dnes, udelala bych i bez hacku k pokracovani.
Během čtení jsem hltala každou stránku a užívala si, že můžu číst zrovna takovou knihu. 600 stran smíchu (toho méně), pláče, souznění, stesku a to stále dokola.
Karin Lednická je pro mě naprostá bohyně. ❤️ Jak se může někdo nechat tak naplno pohltit jedním tématem a vykreslit ho tak pravdivě, skutečně, ale především nestranně? Ještě bych ráda ocenila, že i v těch nejtemnějších okamžicích vždy napsala něco, kdy jsem měla opět klid na duši. ❤️
Toto je diamant, klenot, skvost mezi veškerou literaturou, co jsem kdy v životě četla. Nepřeháním, když řeknu, že to je ta nejlepší kniha vůbec (alespoň pro mě). Proto je hodnocení 5,5 z 5! :D
Chtěl jsem si druhý díl trochu šetřit, ale nešlo to. Osudy několika rodin, jejich postav,život v této temné době,to vše mi nedalo spát.Opravdu mimořádný počin v české literatuře.
Druhý díl předčil moje očekávání po výborném dílu prvním. Kniha se čte krásně,musela jsem si ji šetřit,jelikož jsem se nechtěla rozloučit s hrdiny tak brzo.Už teď se těším na pokračování a držím paní autorce palce,ať jí to nadále takto úžasně píše a za výbornou knihu moc děkuji!
Co rict....bylo to strasne smutne. A strasne krasne. Nadherne napsane, ze clovek nevi, jestli ma cist dal a dal a co nejrychleji rozplest pribeh, nebo si jen uzivat tu krasu slov.
Moc pěkné příběhy z našeho kraje. Vzpomínám jak jsme jako kluci lozili malým otvorem do podzemí Larischova zámku v Ráji. Zámek byl poničen a zarostlý , ale stále v dobrém stavu. Jednoho dne jsem byl v šoku když ho soudruzi zbourali. Byla to obrovská halda trosek a my odváželi s klukama z turisťáku trámy na topení v klubovně pod Ovečkou naproti PZKO. Je tam i památník s jmény z 2 sv. války. Před vojnou jsme byly pár krát na pivě na Veverce, dělnický dům v Darkově a Lipináchinách , zbouráno . Všechny budovy od benzinky po Veverku jsou prič. Bratrovi jsme scháněli botasky po celé Karviné, nakonec jsme je koupili v maličké obuvi poblíž šikmeho kostela. Všechny budovi až po důl Barbora jsou také prič. Jen kulturák kde jme chodili na mikulášskou ještě stojí. Moc pěkné jste to napsala. Dnes probíhá útlum na dolech, fárám 32 let. Karviná už nebude hornické město.Akurát mi je líto že nejhůř je vykreslena Sovětskou armáda která nesla největší tíhu druhé světové války. Nebyly to jen Rusové,jak píšete, ale i Ukrajinci,Bělorusové,Kazaši atd. V každé armádě se najde černá ovce, ale ty Německé zvěrstva nebudu raději rozepisovat. Znásilnění několika miliónu evropanek atd.
Často jsem chodil pěšky kolem Harendy u dolů Doubrava. Možná to bude ta z prvního dílu.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) česko-polské vztahy první republika, 1918-1938 Mnichovská dohoda hornictví zajatecký tábor podle skutečných událostí Karviná důlní nehody
Autorovy další knížky
| 2020 |  Šikmý kostel |
| 2021 | Šikmý kostel 2 |
| 2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
| 2024 | Šikmý kostel 3 |
Druhý díl pro mě osobně překonal zážitek z dílu prvního. Tam, kde první díl končil náznaky budoucích podivných lidských vztahů, zmítaných velkými dějinami, kdoví proč spouštěnými nenávistmi, živenými drobnými osobními křivdami, tam navázal druhý díl v "plné polní" všech těch komplikovaných vztahů, které nám, normálním lidem, vnucují "kola dějin".
A tak najednou zjistíme, že Pepa odvedle je vlastně náš dlouholetý nepřítel, protože se jednou křivě podíval, a tady Wojczek vlastně nepatří do rodiny.
Dějiny střední (nejen) Evropy ve 20. století jsou plné podivných vzepjetí nacionálních vášní a s tím souvisejících malých i velkých tragédií. Paní Lednické se dle mého názoru podařilo skvěle na těch malých individuálních tragédiích ukázat zločinnost těch "velkých", tvořených vzletnými slovy o národech, o právech na vlast a na půdu. Vyvolávaných povětšinou lidmi, kteří nemají jiný zájem, než svůj osobní, čistě sobecký.
Mimo region to asi málokdo vnímá, ale ty rány stále ještě nejsou úplně zacelené a stále jsou na obou stranách lidé, kteří zaměňují lásku k vlasti a zdravý patriotismus za nenávist.
Málem bych zapomněl, složité osudy hlavních protagonistů románu jsou opět vylíčeny velmi uvěřitelně a umožňují si román vychutnat i bez případných geopolitických souvislostí.
A autorce moc děkuji, že se jí podařilo dostat do širšího povědomí informace o složitých dějinách našeho slezského pohraničí.
PS: Mimoděk mi během čtení přicházel na mysl jiný skvělý román s podobnými osudy z jiné oblasti našeho kontinentu - "Ptáci bez křídel" Louise De Bernièrese. Vřele doporučuji.
https://www.databazeknih.cz/knihy/ptaci-bez-kridel-5161