Šikmý kostel 2
Karin Lednická
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/463564/bmid_sikmy-kostel-2-OLb-463564.jpg
5
3920
3920
Šikmý kostel série
< 2. díl >
S Barkou, Ludwikem, Julkou a dalšími hrdiny trilogie Šikmý kostel se setkáváme vzápětí poté, co jsme je v závěru prvního dílu opustili. Zatímco ve zbytku nově vzniklého Československa nastávají zlaté časy, v Karvinné – jak se nyní město jmenuje – se stále velmi silně projevují důsledky předešlého dramatického dění. Prosakují do všech oblastí života. Ne vždy v dobrém. I přesto lze říct, že dvacátá léta jsou pro obyvatele města relativní selankou, dobou významných společenských změn a hospodářského rozmachu. Nastupující generace se může těšit výsadám a možnostem, které byly v nedávné minulosti nedosažitelné, a začínají se před ní rozprostírat dříve netušené možnosti. Klíčící naděje však rázně ukončí hospodářská krize a vzápětí po ní opětovný vzestup nacionalistických nálad. Napětí ve společnosti stoupá a rodiny našich hrdinů rozštěpují rozdílné názory: zatímco jedni se nadcházející hrozby obávají nebo mezi prvními nesou její ničivé důsledky, jiní probíhající změny vítají jako šanci k odčinění utrpěných křivd. Smršť událostí po nástupu německé okupace však nakonec smete všechny, protože v tomto regionu i druhá světová válka probíhala dosti jinak než ledaskde jinde. Příběh je také tentokrát vystavěn na skutečných událostech a čtenář s překvapením zjišťuje, že mnohé z toho, co se v druhém díle Šikmého kostela odehrává, zůstávalo po dlouhá desetiletí skryto ve třinácté komnatě dějin.... celý text
Přidat komentář
Super, dokonce propracovanejsi a barvitejsi nez prvni dil, uz se nemuzu dockat zaverecneho dilu.
Kniha čtivá, i když velice depresivní, život v té nejhorší podobě. Pro mne má přínos skutečnost, že jsem nikdy neslyšela o problémech v této oblasti při tvorbě hranic a jejich posouvání po první světové válce , za protektorátu i po roce 1945.Násilné počešťování, deportace Čechů i Poláků v různých obdobích, občanská válka, rozdělení rodin a další. Problematiku se snaží přiblížit veronika5179. Asi proto, že jsem vyrůstala a žila na Šumavě, kde se řešila hlavně německá otázka. Naše školství ve všech dobách se věnovalo především této otázce.( Dospělo to až k omluvám za vysídlení. ) Na vztahy s Polskem nějak zapomnělo. Třetí díl si také přečtu, zajímá mě, jak vývoj té oblasti pokračoval. Ne hospodářsky, ale ve vztazích mezi národnostmi.
Upřímně se mi hodnotí těžko. Začnu asi negativy.
Autorka sama přiznává, že není historik a na knize to je znát. Kdybych o daném tématu nic nevěděla, věřila bych autorce každé slovo. Bohužel, je zamlčeno spousta důležitých faktů, které jsou pro samotný děj stěžejní, např. příchod polských dělníků v 19.století z Haliče na Těšínsko za prací, s čímž souvisel i příchod kněží, s nimiž souvisely třeba přepisy českých příjmení na polská: Havlíček=Hawliczek, Vitásek - Witasek atd. Do toho je třeba počítat se silným rakouským elementem. Sedmidenní válka v knize zazní jen tak na okraj, čtenář prakticky netuší oč jde a může si myslet, že Češi "jen" ve Stonavě brutálně zavraždili několik Poláků. To, že Poláci násilím odvlekli českého vojáka z vyměřovacích prací a ubili ho k smrti, to už v knize moc nezazní. Víme jen, že Henryka stonavské obrázky pronásledují jako noční můra. Přesně tak se zamlčuje historie :) Autorka úplně pomíjí popis okolí Karviné, Beskydy neexistují, Těšín = gestapo a tím to tak nějak končí. O nuceném nasazení lidí z Těšínska do Wehrmachtu se toho taky moc nedozvíme, a jak by se to hodilo! Někdo může namítnout, že nejde o historickou stať, ale o román. Ano, ale v tomto případě opravdu nelze zanedbat skutečně složité historické pozadí.
Druhým negativem je pocit, že všechno se odehrává v jakési šedé mlze. Nevíme, jak postavy vypadají, jakou mají barvu vlasů, jak se oblékají, jak vypadá jejich dům, ložnice, pracovní prostředí, všichni jsou tak nějak stejní, anonymní a přece jsou to osobnosti. Je těžké si k postavám až na výjimky udělat nějaký bližší vztah, protože všichni splývají v jednu masu lidí bez tváře. Kdybych místa, náturu obyvatel, historii a život v okolí Karviné neznala, tak mám veliký problém si cokoliv představit. Pokud něco autorka popsala opravdu detailně, tak to je utrpení a beznaděj. Všechny postavy trpí, na nikoho nečeká nic dobrého, všichni se motají v šílené mizérii karvinského štiplavého dýmu.
Ale abych jen nekritizovala, kniha se četla dobře a osobně jsem i přes mnoho výhrad ráda, že se někdo pustil do tak impozantního díla. Chápu autorčin úmysl, jen to sousto je příliš velké. Z historie vlastní rodiny vím, jak se žilo, když jste byl Čech, stejně tak, jak se žilo, když jste byl Polák. Polská okupace, volkslisty, polenlágry - to vše je mi známo více než dobře...
Pro ty, kdo se více zajímají o historii regionu, doporučuji knihy:
https://www.databazeknih.cz/knihy/kysela-tesinska-jablicka-ceskoslovensko-polske-konflikty-o-tesinsko-1919-1938-1945-388838
https://www.databazeknih.cz/knihy/tesinsky-konflikt-106607
https://www.databazeknih.cz/knihy/padli-jsme-aby-narod-zil-463003
https://www.databazeknih.cz/knihy/videl-jsem-ukrizovani-92850 https://www.databazeknih.cz/knihy/cesi-ve-wehrmachtu-20052
Musím říct, že mi po dlouhé době kniha vyrazila dech. Skoro ani nedokážu popsat, jak moc mě osudy všech postav zasáhly. Každá jiným způsobem. Byla jsem také moc ráda, že jsme se znovu mohli ocitnout u postav, které byly popisovány v 1. díle. To mne potěšilo, i když už při pohledu na léta, která jsou popisována, mi bylo jasné, že se nebude jednat o příliš šťastné osudy a odlehčené čtení. Každou z postav válka smetla, ale jiným způsobem.
Moc děkuji za přiblížení tohoto kraje a vztahů mezi lidmi. V doslovu naprosto souhlasím s autorkou - je potřeba hledět na člověka jako lidskou bytost, na obyčejného člověka. Vše není jen černobílé.
Fantastická kniha, skvělé vyprávění. Všem vřele doporučuji oba díly a doufám, že bude pokračování třetího dílu.
Tleskám paní Lednické, jak skvěle dokáže psát. Vůbec nevím, co bych měla napsat k hodnocení, ale určitě doporučuji přečíst a těším se na třetí díl.
Jejdanánku, to bylo tak objevné, kniha mi neskutečně rozšířila obzory. Úplně se stydím, od památníku v Životicích bydlíme vzdušnou čarou 10km, vím že tam stojí památník, vím, že tam byly postříleny desítky lidí...ale nikdy jsem se nezajímala o to pozadí, které tomu předcházelo, netušila jsem nic o existenci pracovních táborů v PL apod. Během čtení jsem si googlila ostravské vily o kterých se v knize píše a moc se mi to libilo. Každopádně kniha je věrohodná, dodneška existuje jemné pnutí mezi čechy a poláky na Těšínsku, nářečím po naszymu se tu mluví dodnes a staří lidé i dnes dobře vědí a občas o tom mluví, kdo podepsal volksliste, manželův děda byl jako Polák nedobrovolně nasazen u Stalingradu a bojoval za německou stranu, apod. Když tak člověk dnes s odstupem přemýšlí, v podstatě každá volba, kterou lidé tehdy ohledně národnosti udělali byla špatně a všechno se jim dříve nebo později vymstilo. Jednoduše..... PLNOTUČNÉ ČTENÍ :)
Tady nejde ohodnotit jinak než plným počtem hvězdiček. Skvěle, přímo mistrně, napsáno. Je zjevné, že si autorka dala obrovskou práci s přípravou, v knize je neuvěřitelné množství historických, geografických i odborných údajů. Nemluvě o skvělém užití prolínajících se jazyků a nářečí.
Jenže... Nejspíš si s klidným srdcem nechám ujít plánovaný třetí díl. Už teď je předvídatelné, že se všem stanou ty nejhorší možné věci. Všichni zase budou ukrutně trpět. Přiznám se, že jsem se v průběhu čtení stala lhostejnou k osudům těch bezúsměvných, setrvale nasraných lidí.
Kniha je zkrátka brilantní, a to nejde neocenit. Jenže vím s jistotou, že už nikdy ji nebudu číst znova; natož že by snad měla patřit mezi ty knihy, které beru s radostí a potěšením znovu a znovu do ruky a s chutí se do nich začítám klidně popáté, podesáté...
Co je lepším měřítkem pro knihu? Hvězdičky nebo chuť přečíst si ji znovu?
Mám velmi ráda takovéto knižní cestování v čase a jakmile jsem se začetla, opět jsem nedokázala myslet na nic jiného a každou volnou chvíli jsem utíkala za rodinou Barky a Fanky.
Knih o druhé světové válce jsem v poslední době četla mnoho, ale Šikmý kostel stavím na špičku. Čtenář dokáže díky postavám pochopit, kde se vlastně zrodila vzájemná nevraživost, nenávist.. Kdo s kým proti komu a proč :) tyto souvislosti ve školních osnovách opravdu chybí a já moc doufám, že to bude napraveno.
Už teď se těším na další pokračování osudů rodiny. Těžko se mi teď s hrdinami knihy loučilo...
Tragické dějiny slezského Zaolzí pokračují. Zbytek republiky o tom, co se děje během roku 1920, 1938 a po zabrání této části země nacistickým Německem, nic neví nebo nechce vědět. Nenávist mezi zdejšími Poláky, Čechy a nově i Němci jen roste, protože křivdy skutečné i domnělé se stále více obnažují. A viníci se přece musí najít, i když jen ti, kteří náhodou chodí do české školy...A přitom jsou to všichni Szlonzaci, kteří mluví "po naszimu"....
Některá místa knihy se mně tolik dotýkala, že jsem musela přestat číst. Vzpomínala jsem na svého tatínka a dědečka, jak museli po polském zabrání území jezdit na vlastní pole s propustkou, protože lány ležely za mostem přes řeku Lučinu, za hranicí mezi tehdejším Polskem a Československem. A přitom ve stejné vesnici... Vzpomínala jsem na tatínkovy kamarády, kteří byli nuceni nastoupit k wehrmachtu, protože jejich rodičům někdo poradil podepsat volklistu, aby nebyli pronásledováni. A na to, jak to znovu odskákali po osvobození... I na životickou tragédii, kdy kvůli nerozvážnému činu místního odbojáře Němci postříleli nevinné muže...
Znovu musím z hloubi srdce poděkovat paní Lednické za úžasné dílo napsané tak, že někteří osvícení učitelé ho zařazují mezi povinnou četbu. Spíš by ale i tyto nesmyslně tabuizované součástí našich dějin měly najít místo v osnovách dějepisu.
Druhý díl Šikmého kostela za deset, kdyby to bylo možné. A doporučuji všem.
Ze zacatku jsem mela pocit, ze po prvnim dilu jsem mela az moc velka ocekavani a byla jsem mirne zklamana... Ale casem jsem se do toho velmi zacetla a cetla jsem kazfou volnou chvilku... Dekuji za tak skvele dilo a ja uz se velmi tesim na dalsi dil :).
Tento skvěle vyprávěný příběh budu muset ještě nějakou dobu vstřebávat. Jsem ráda, že autorka věnuje pozornost málo známým událostem z tohoto razoviteho kraje.
Opět vynikající čtení. Jestliže první díl jsem v recenzi označila za literární událost roku 2020, díl druhý je jeho důstojným pokračováním, ačkoli v mých očích jej nepřekonal. Opět nádherná práce s jazykem, opět informačně nesmírně cenný a přínosný náhled do historie Slezska. Opět mravenčí rešerše, za které si autorka zaslouží ne pět, ale deset hvězdiček.
ALE!!! Bohužel musím konstatovat, že mě druhý díl nevtáhl do děje tolik jako ten první a vím přesně, proč tomu tak bylo. Je to dáno přemírou postav - mnohé jen prosviští kolem a hned štafetu převezme někdo jiný, takže jsem si nedokázala k hrdinům utvořit stejně silný vztah jako v prvním díle. Za polovinou jsem občas musela přemýšlet, kdo je čí manžel, které dítě ke komu patří apod. Úplně bych se obešla bez postavy Halky, namísto ní bych uvítala díl "Beranovi", protože by mě velmi zajímalo, jak si rodina Beranova po odsunu vedla.
Také mi připadá, že autorka svým hrdinům nakládá až příliš. Když je nechá zažít vzestup, tak jen proto, aby je zanedlouho nechala zas padnout a časem se tento postup stává šablonovitým a předvídatelným.
Tyto výtky ale nemohou srazit mé závěrečné hodnocení. Je to výborná kniha, kterou vřele doporučuji a už se moc těším na třetí díl.
Bravo! Moc se těším na pokračování, i když jsou před námi temné roky. Tak to u nás (nejen na Karvinsku) hold bylo...
Po velkém nadšení z prvního dílu ani druhý díl nezklamal. Opět se to četlo jedním dechem. Moc pěkně jazykově a stylisticky napsané. Moc jsem si oblíbila všechny hlavní hrdiny a jejich životní příběhy, které jsou v lecčems odlišné. Trochu jsem se bála, že problematika druhé světové války bude příliš podrobně popsána, protože jsem na toto téma četla již nespočet knih, asi by mě to znova nebavilo. Nicméně musím říct, že se tam toto téma objevilo střídmě. Už se nemohu dočkat na třetí díl.
Oba díly jsem přečetla jedním dechem ,těšim se na třetí díl,paní spisovatelka popisuje vše věrohodně,doporučuji všem.
Jak se mi líbil první díl, tak je druhému nemám slov. Sledovat osudy této rodiny je radost, i když jejich osudy mnohdy nejsou radostné a život si s nimi hraje zvláštní hru. Každopádně za mě druhý díl lepší než první.
Jediné, co mi vadí, že v knize není více oddělený příběh. Možná je to tím elektronickým formátem, ve které jsem ji četl, ale nevím. Jedna část končí a další větou zjistíte, že už jste někde jinde. Ale na hodnocení to vliv mít nebude.
Nešlo se odpoutat. Další pokračování osudu lidiček, které prožívají štěstí i zoufalství, radost i strach v severovýchodních Čechách (Polsku, Německu...). Velmi krásné dílo paní Lednicke. Děkuji za její práci na takové knize, která mi přesně, jak píše v závěru, otevřela úplně jiný pohled na lidi z Ostravska a Karviné. Skvělá kniha a jen doporučuji.
Šikmý kostel 2 je opravdu silný příběh, ještě drsnější než první díl. Co taky čekat od knihy, která se odehrává na Ostravsku mezi lety 1920 a 1945. Fascinuje mě, kolik věcí o té době a tom kraji vlastně nevím. O sporech mezi Poláky, Čechy a Němci, hledání hranice, vraždění, odsunech, útlaku a nevraživosti mezi lidmi jen kvůli národnosti. Jak píše autorka v doslovu, smutné je na tom to, že někteří lidé jsou zkrátka nepoučitelní, a tak jsou i dnes extrémní nacionalisté stále velmi hlasitě slyšet. Prosazují se, a prosazovali se vždy, na úkor těch, kteří by prostě jen chtěli v klidu žít. Vždyť zrovna havířům nedával život v tomto kraji nikdy nic zadarmo.
Věci nejsou černobílé a kniha si ani neklade za cíl někoho soudit. Spíš člověka donutí se zamyslet nad tím, kde končí národní hrdost a začíná extremismus. Jaké jednání lze ještě tolerovat a co už je za hranou.
Příběh je taková esence toho nejhoršího, co v meziválečném období mohlo lidi potkat. Někdy mi připadalo, že na jednu rodinu je toho až moc. Na druhou stranu chápu, že autorka chtěla dostat do děje co nejvíce reálií, které nasbírala od pamětníků. Krize, transporty, pomoc vězňům. Je tam (skoro) všechno. A dobře mi z toho leckdy nebylo.
Možná to teď trochu přeženu, ale Šikmý kostel je pro mě částečně román a částečně poučení o historii. Jednoznačně doporučuji a těším se na další díl.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) česko-polské vztahy první republika, 1918-1938 Mnichovská dohoda hornictví zajatecký tábor podle skutečných událostí Karviná důlní nehody
Autorovy další knížky
| 2020 |  Šikmý kostel |
| 2021 | Šikmý kostel 2 |
| 2022 | Životice: Obraz (po)zapomenuté tragédie |
| 2024 | Šikmý kostel 3 |
Jednim slovem super, 2.dil je dokonce propracovanejsi a barvitejsi nez 1.dil, uz se tesim na zaverecnou knihu.