Dědička ohně
Sarah J. Maas
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 3. díl >
Královna, nebo zrádce? Jen ona sama rozhodne. Celaena Sardothien přežila smrtící soutěž a zlomené srdce, ale za jakou cenu. Nyní se musí vydat na cestu do nové země, aby se poprala s temnou pravdou... pravdou o jejím dědictví, které jí může navždy změnit život a budoucnost. Mezitím se shromažďují temné síly s cílem zotročit si celý svět. Celaena tak musí najít sílu bojovat nejen proti vlastním vnitřním démonům, ale i proti zlu, které chce král Adarlanu osvobodit a využít pro své plány. Je dědičkou ohně a popela a neskloní se před nikým.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Ohnivé srdce, proč pláčeš?
Protože jsem se ztratila," špitla směrem k zemi. A neznám cestu."
Mám veliký problém s tím, že když je knižní série opravdu dlouhá, přestává mě postupně bavit, ať je sebevíc lepší. Bála jsem se, že to samé nastane i tady. (Přestože jsem byla teprve u čtvrté knihy, přeci jen každý díl je dost dlouhý.) Nevím teda, jak to Maasová dělá, ale dobře ví, jak si udržet můj zájem a pozornost.
Ve třetím díle série Skleněný trůn se nám rozvíjí víc dějových linek a objeví se pár nových a důležitých postav včetně Rowana (v českém překladu Jeřába) a Manon Černozobé.
Když se Celaena střetla s Jeřábem Bělotrnem, nebyla to láska na první pohled. Ale postupem času se sbližovali a já si užívala ty jejich sladké momenty.
Ale nejen jejich vztah se vyvíjel. Myslela jsem, že Celaena nemůže být větší drsňáčka, ale je krásně vidět, jak se na začátku knihy drží role Adarlanského zabijáka a na konci nese titul královny Terrasenu.
Manon Černozobá. Čarodějnice, jejíž pohled mě zprvu nebavil, protože jsem byla zvyklá na Celaenu a nějaká Manon mě nezajímala. Ale s každou další kapitolou z jejího pohledu jsem si na tu nelítostnou potvoru zvykala, až jsem si ji oblíbila. A Abraxose samozřejmě taky! Užívala jsem si spojení kruté čarodějnice a wyverna, který má slabost pro luční květiny
Nejvíc mě asi zničil pohled Doriana, pro kterého jsem si na konci mohla vybrečet oči. Jeho nejlepší přítel Chaol Westfall, kterému jsem tolik fandila, mě trochu zklamal. Na to, jak se jeho charakter hezky vyvíjel, mi přišlo, že udělal ohromný krok zpět. Přišel mi jako zbabělec.
Dějově opět něco neskutečného. Nechápu, jak Maasová může tohle všechno vymyslet. Zcela upřímně jí závidím její představivost. Svět, zvraty a hlavně postavy. Autorka je umí tak skvěle vykreslit, že vám zkrátka přirostou k srdci.
Třetí díl jsem dočetla před několika měsíci a stále jsem se nedokopala k tomu, abych pokračovala dalším dílem. Příběh Celeany se mi líbil (i když byly některé věci celkem předvídatelné), u čeho jsem se však zasekávala, byl příběh Manon. Ta postava mě zkrátka opravdu nebavila. Celkově jsem měla problémy se pořádně začíst, takže jsem se knihou prokousávala docela dlouho a když už jsem se začetla, přišlo pár nudných kapitol z pohledů (pro mě) né až tak oblíbených postav a byla jsem na tom zase stejně. Diskutovala jsem o sérii s dalšími lidmi a bylo mi poraděno, že mám zkusit přeskakovat kapitoly a dočíst si vždy větší část z pohledu jedné postavy a pak se vrátit k těm neoblíbeným postavám a dočíst zbytek. Asi to zkusím a uvidím, zda to trochu pomůže.
Ja nevim Nejdriv jsem se nemihla vubec zacist. Tak v jedne ctvrtine to zase zacalo odsejpat a knizka se cetla vyborne. Ale asi uz by to chtelo pridat neco nepredvidatelnyho. Neco, co Celeana nezvladne tak snadno. Jedine prekvapko byla vlastne Sorcha.
Navic, stejne jako v predchozich dilech, mi vadilo neustale opakovani nekterych skutecnosti, specialne pocitu. To uz ani neni, aby je autorka zduraznila, ale snad aby knihu natahla, jinak to nedokazu pochopit.
Kazdopadne, knizka ctiva, cte se lehce.
(SPOILER)
První dva díly jsem zhltla ani ne za 14 dnů, u tohoto jsem se však neuvěřitelně zasekla. Štvaly mě různě rozsekané pasáže odjinud, nesnášela jsem pasáže o čarodějnicích - hrozně mě nebavily. Celaena mi v tomto díle přišla hrozně proměnlivá - ach, tady jsem chudinka protože jsem si prožila toto a toto a ejhle, najednou jsem hrdinka, protože jsem královna a bude nejlepší... Občas bych ji fakt proliskala.
Některé události pro mě byly dosti předvídatelné (např. spojení s Jeřábem), občas jsem se musela i vracet, abych pochopila, o co vlastně jde.
Nevím, jsem z tohoto dílu prostě dost zklamaná a ani se mi nechce pokračovat v dalších. Možná je to opravdu tím střídáním příběhů a odjezdem Celaeny pryč od Doriana a Chaola.
Tak teď už to jede a jede, že se nedá pomalu přestat číst. Tedy ze začátku mne nebavily kapitoly s Manon, protože nemám ráda záporné hlavní postavy, ale bylo mi jasné, že to tam není bezdůvodně a pak se to vyvrbilo k lepšímu, takže spokojenost. Hned jsem přešla na další díl, protože to se jinak nedá. :-)
Ze začátku jsem měla problém začíst se, ale od třetiny knihy mě autorka vtáhla do děje. Poslední kapitoly byly plné překvapivých zvratů. Vrhám se hned na další díl.
(SPOILER)
Musím říct, že tento díl mě bavil ze všech zatím nejméně. I proto jsem ho rozečetla už před měsícem. Zjistila jsem, že největší záseky mám u Manon. Docela mi tam její příběh překážel, i když chápu, že byl potřeba skrz další díly. Moc jsem taky nepochopila tu Rowanovu proměnu. Navíc mi chyběla mezi těma dvěma jakákoliv chemie. Snad se tedy projeví časem. Hodně lidí psalo, že mají rádi vlky, tady mě ale bohužel jejich vystupování zklamalo. Jsem zvědavá, co přinesou další díly.
PS: Jeřáb co se mění na jestřába? Promiňte mi, ale nejraději bych si vyškrábala oči. Proč ho nenechali prostě jako Rowana? 4*
Uff, nejde to přestat číst. To je napínavé, musím jít rovnou na další díl. Nevydržela bych čekat do zítra. Jediné co bych k tomu měla. Začátek dobrodružství u čarodejnic, mě tolik nebavil. Ale to je jedno, je to pecka.
Tak za mě s každým dílem zlepšující se tendence, je to prostě paráda. Odsýpá to, skvělé jak se střídají pohledy různých hrdinů...za mě nová postava Manon obzvlášť zajímavá. Jak už zmiňovala klarka009 naprosto nechápu proč jména všech postav nechali v originále a Rowana se rozhodli překládat, je to fakt prasárna roku. Takže ne Jeřáb, ale Rowan a hotovo. Tomu teda fandím moc, obzvlášť se mi líbí to, že se tu rozvíjí i linka silného přátelství. Jak už jsem psala, Maasové prostě sluší delší stopáž a na třetím díle je to vidět.
(SPOILER) Knížka je super jenom mi je líto Sorschy(nevim jak se píše její jmeno) a Doriana.Pro mě je nejotravnesjsi Chaol hrozně me v knížce vadil celkové mi není moc sympatický. Jinak je to super
Třetí díl Skleněného trůnu je vyprávěn z pohledu více postav.. Nově k těm předchozím přibyla Manon Černozobá a její wyvern. Jsem zvědavá čeho se u ní ještě dočkáme, protože mě v průběhu knihy bavila čím dál víc a ke konci mile překvapila.
Co nikdy nepochopím, je jak někdo mohl tak zprznit Rowanovo jméno a udělat z něj Jeřába :-/ odmítám ho tak číst a tak si vždy představuji, že je tam napsané Rowan Whitethorn a ne Jeřáb Bělotrn :D ze začátku mi trochu lezl na nervy, ale postupně si ke mě prorazil cestu a moc se mi líbí jaké pouto se mezi ním a Aelin tvoří.
Tento díl mi přišel pomalejší, alespoň tedy první polovina, kdy se Aelin zabývala hodně sama sebou. Ale myslím si, že to byl klid před bouří vzhledem k tomu, co se na konci dělo ve skleněném hradu :-/
(SPOILER)
První dva díly jsem spíše protrpěla a přečkala s tím, že se to má hodně zlepšit. První třetinu knihy jsem si říkala, jak jsem pěkně naletěla. Od třetiny už jsem jenom přehodnocovala, až jsem po dočtení poměrně překvapená, jak jsem si to užila. Opravdu to bylo o kus lepší, jako by první dva díly vznikly spíše na webu typu wattpad, pak se to vydalo a autorka na to šlápla a začala k tomu přistupovat úplně jinak.
Užila jsem si hlavně linku za oceánem, protože mě vždy táhlo víc dobrodružství na cestách, v lesích a s magií. Linky v paláci mě moc nebavily, Chaol zůstal takový matný, Dorian zase pěstoval novou zakázanou lásku. Jejich odtažitost mi připadala nepraktická a nemístná vzhledem k situaci. Vílí bratranec je zajímavá postava, ale přijde mi, že se těm třem věnovalo hodně prostoru a nic moc uceleného z toho nevzešlo, snad kromě vysvětlení, proč zmizela magie.
Obecně mi styl autorky (či překladatelky) moc nesedí. U některých knih mám pocit, že slova plynou ve větách tak nějak sama, přirozeně, nerušivě. Tady jsem se občas musela vracet, protože mi stavba věty připadala kostrbatá a napoprvé jsem si její význam špatně přebrala. Taky střídání postav moc neholduji, ale to u žádného autora. Když už si dá autor tolik práce, aby udělal linku zajímavou, tak pak mám samozřejmě zájem v ní pokračovat, ne skočit za oceán a věnovat dvacet minut čtení děje v úplně jiném tempu a stádiu vývoje. :)
Co se týče změny chování u C, což je docela kritizované, tak to mě oslovilo snad nejvíce ze změn mezi díly. Její dřívější vystupování (humor, popichování, spratkovství) mi připadalo hrubé a často dost hloupé, reakce na něj nereálné a příliš romantické/naivní. Nový růst hlavní postavy tedy vítám, humor jí do jisté míry zůstal, ale už se nechová tak mimo mísu. Celý díl působil o kus reálněji, promyšleněji a celistvěji.
Za mě zatím nejlepší díl! Konečně se objevila postava, která mi učarovala, sice jméno v českém originále děsné, naprosto neodpovídající jeho vznešenosti, ale když tuto skutečnost přejděte... Parádní postava "Jeřába"... Někdo takový mi tam fakt chyběl. Příběh se vyvíjel v rychlém sledu a bavil mě opravdu hodně.
Dávám 5 hvězdiček ze 6ti, ale pouze proto, že jsou hlavní postavy od sebe, moc spolu nekomunikují a je představeno hodně nových postav, tak pro mě bylo občas těžší se do příběhu začíst, ale i tak je to pořád hodně vysoký standard.
Mé pořadí dílů je zatím 2., 1. a teď tento 3., hned jsem začala číst 4., tak uvidíme.
Propracované to má autorka neskutečně.
(SPOILER)
Tenhle díl jsem četla měsíc. MĚSÍC! A přitom mi na Maasovou běžné stačí pár dní. První polovina knihy se táhla až příliš a se druhou, která byla skvělá, jsem se vypořádala za dnešní večer. Víc rozporuplnější pocity k jedné knize snad ani mít nejde.
!!!Spoiler!!!
Strašně mě mrzelo rozluštění toho, komu S. psala. Jakoby snad ani neexistovalo víc než 5 postav, co jsou na straně Aelin :(
Na druhou stranu, scéna v Doranelle? Páni, ohromně působivé, a to se točíme jen kolem tří historických postav.
***
Ve čtení samozřejmě pokračuji dál, ale doufám, že knihy budou mít trochu lepší spád i v první polovině.
(SPOILER)
Tak tohle byla rozhodně zatím nejlepší kniha ze série a dost možná i nejlepší od Maas vůbec. Série Skleněný trůn se narozdíl od Dvorů tolik nezaměřuje na romantiku a nenajdeme zde ani žádné milostné scény (také se jedná o sérii pro mladší). Myslím si, že to sérii jen prospělo, neboť tak mnohem víc prostoru dostalo napětí a akce.
V této knize sledujeme po celou dobu tři pohledy - Celaeny, Chaola + Doriana a nové postavy Manon. Musím říct, že Manon jsem si už od začátku naprosto zamilovala a považuju ji za jednu z nejlepších postav od Maas, což je při tak silné konkurenci opravdu pocta. Na každou kapitolu o Manon jsem se nesmírně těšila. Ona a Abraxos jsou super dvojka. A jelikož už díky fanartům asi vím, kdo by mohl být Manoninou láskou, tak se docela těším, jak se k tomu všemu autorka dopracuje.
Chaola naproti tomu stále moc nemiluju, i proto mě jeho kapitoly moc nebavily. Po dočtení konce ho mám ale teď o trochu radši, třeba až se dostanu k jeho knize, tak si jej oblíbím zcela.
Mrzí mě, že o sérii vím už spoustu spoilerů, možná by pro mě pak vše bylo napínavé ještě víc. Každopádně i tak se spousta věcí pro mě zajímavě vyvinula. Velmi se těším na další díl, i když bude bohužel asi ještě trvat, než se k němu dostanu. Předtím bych ráda přečetla ještě Krvavé ostří.
Na závěr chci říct, že bych tuto sérii doporučila každému, i tomu, komu Dvory přišli nudné nebo moc přeslazené. Já mám Dvory ráda, i když vzhledem k té romantice na ně člověk asi opravdu musí mít náladu.
Jsem moc ráda, že jsem v této sérii po prvních dvou dílech prokračovala a doufám, že další díly mě nezklamou. Dost možná to nakonec bude úplně nejlepší série od Maas vůbec. Magický svět a úžasný vývoj postav, neobyčejná přátelství i láska, překonávání těžkých životních situací, boj za to, co je správné, to vše najdete v této knize.
Jeřáb? VÁŽNĚ?! Proč??!! Chtěla jsem mu dát šanci v českém překladu, ale já ho jako Jeřába nedokázala brát vážně, takže jsem nakonec knížku (a asi celou sérii) dočetla v AJ..
Zprvu jsem se nemohla vůbec začíst a bavil mě v podstatě jen děj Celaeny a Rowana (Jeřába), ale druhá půlka byla pecka, která začátek (téměř) vyvážila! Zatím nevím, co si myslet o Manon, která mě moc nebaví, ale cítím velký potenciál k zlepšení :) S čtením jsem cítila všechny pocity - smutek, bezmoc, strach, vztek, ale i nádhernou náklonnost a loajálnost. Těším se, kam se příběh vyvine dál!
Štítky knihy
láska magie tajemství pro dívky víly, rusalky nájemní vrazi pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
(SPOILER) Aelin potkává Rowana, konečně! Jediný, co mě na tehle sérii opravdu štve je, ze překladatelka se nedrzela originálních jmen, ale z nějakého důvodu je musela přeložit do češtiny. Ať už u Jeřába, nebo u členek třináctky.
Každopádně další pokračování skleněného trůnu je čím dal lepší, z vražedkyně a královy bojovnice se stává Aelin, ohnivé srdce a královna, i když zatím bez Kralovstvi, ale všeho dočasu.
Současně se nám začíná odvíjet další dějová linka z pohledu Manon, dedičky carodejnickeho klanu Černozobych. Mě to neskutecne baví a Abraxos?? Toho absolutně zboznuju! Takže hurá na další