Dědička ohně
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/281807/bmid_dedicka-ohne-wNH-281807.jpg
5
3280
3280
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 3. díl >
Královna, nebo zrádce? Jen ona sama rozhodne. Celaena Sardothien přežila smrtící soutěž a zlomené srdce, ale za jakou cenu. Nyní se musí vydat na cestu do nové země, aby se poprala s temnou pravdou... pravdou o jejím dědictví, které jí může navždy změnit život a budoucnost. Mezitím se shromažďují temné síly s cílem zotročit si celý svět. Celaena tak musí najít sílu bojovat nejen proti vlastním vnitřním démonům, ale i proti zlu, které chce král Adarlanu osvobodit a využít pro své plány. Je dědičkou ohně a popela a neskloní se před nikým.... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Knihy od Maas mají vždy pomalejší začátek, kdy si říkáte, že tohle nebude 5 hvězdiček a pak se to tak neskutečně rozjede, že knihu nechcete odložit.
Konečně jsem se dočkala víláka Rowana a jeho postava mě moc bavila.
Za to kapitoly vyprávěné z pohledu Manon mě zatím bavily nejméně (kromě jejího vztahu s Abraxosem). Ale to je většinou typické u představení nových postav v ději.
Chaol je mi tedy čím dál více nesympatický, tak uvidíme zda se to časem změní, oproti tomu Dorian je super postava, které fandím a doufám v jeho brzké shledání s Aelin, protože chci vidět zase jejich přátelství. A taky si zaslouží konečně nějakou bojovnou scénu.
Hned se vrhám na další díl ;)
Chtěla jsem dát 3*, ale za ten konec si to zaslouží určitě 4*. Trochu jsem doufala, že osudy hrdinů budou po rozdělení trochu napínavější, což se dělo jen v některých momentech. V této knize mě ani nebavila tolik Celaena, ale spíš Dorian a jeho příběh. V průběhu knížky bylo sice méně akce, ale konec vygradoval, až mi spadla brada. Už se mi příběh trochu vryl do srdíčka, proto doufám, že v dalším pokračování naleznu trochu více špetky dobrodružství a napětí, jak od Sarah J. Maas znám. :)
Mé nadšení s třetím dílem vzrostlo ještě více. Akce, zde bylo více, než ve druhém díle, který ač byl skvělý, se řadí ze všech třech knih na poslední místo. Jediné, co mě v této knize mrzelo byla nepřítomnost klepadla a já doufám, že se s ním ještě v dalších dílech setkáme.
Od začátku až do konce to byla jízda a já napjatě čekala, jak dopadnou mé oblíbené postavy - zejména Chaol, který se ocitl na tenkém ledě. Byl v situaci, kterou jsem mu vůbec nezáviděla. Má oblíbená postava zůstává stále ️.
Koho jsem, zde opravdu litovala, byl Dorian. Ten konec? Ten mi naprosto vyrazil dech a nějakou dobu jsem ho vstřebávala.
Vážně jsem zvědavá, jak příběh bude dál pokračovat a jaké osudy si autorka pro postavy přichystá.
Cel si drží stále mé sympatie a v momentech, kdy nebyla ta nejsilnější se mi líbila asi nejvíce.
Koho jsem si zamilovala, stejně jako Chaola, je Rowan ( v knize Jeřáb, ale Rowan prostě zní líp ). Části s ním jsem si užívala na 100% a vážně toužila být na místě hlavní hrdinky.
Potěšila mě přítomnost wyvernů a jsem velmi zvědavá na vývoj postavy Manon, o které nevím, co si mám pořád ještě myslet. Ona sama mě zaujala a prostě draci ️.
Kdo mě až tak nezaujal, byl Aedion. Nevím přesně proč, ale nějak jsem si k němu nedokázala najít cestu. Ač patří mezi ty chladné postavy, které mám ráda, tak si ke mě nenašel cestu. Oceňuji jeho oddanost a rozhodně to není špatná postava, ale asi bych se bez něj obešla.
hodně dlouho jsem nesnášela zápornou postavu tak, jako krále. A dlouho jsem nebyla nadšená z postav jako jsou Chaol a Rowan ️ Jako jsem v prvním díle byla nadšená z rozhovorů mezi Cel a Chaolem, v této knize jsem si užívala Cel a Rowana a jejich debaty.
(SPOILER) Říkali mi, že to bude od třetího dílu lepší, ale přesvědčená o tom úplně nejsem. Hlavní hrdinka sice tentokrát neprohlašovala na každé straně, že je nejlepší vražedkyní pod sluncem, zato v každé kapitole fňukala nad svým těžký osudem, což mě rozčilovalo úplně stejně. Pochopila jsem, jak to má těžké už při prvním popisu a úplně by mi to stačilo. Ale abych jen nekřivdila, musím říct, že se mnou tenhle díl přeci jen trochu pohnul oproti předchozím a to v případě Keelie a Dorianovy léčitelky.
Nemůžu si pomoci ale bylo pro mě obtížné se do tohoto dílu začíst ale je dost možné že to bylo čistě mnou, že jsem nebyla soustředěna. Nicméně ( pro mě ) na pomalý start, byl potom velmi rychlý spád asi v půlce knihy, kdy mne velmi bavil příběh čarodějnice Manon. A překlad jeřáb, se přidám k ostatním, že není ideální ale co už ! Rostoucí vztah mezi Jeřábem a Celaenou se mi ohromné zamlouvá, až trosku do něčeho více než jen přátelství ale to je možná jen pocit. Nevím když je ve hře ještě Chaol . Za mě je tu konečně takový alfa chlap a to se mi k ni hodí více :D takže zase skvělý díl a konec měl naprosto skvělý spad a honem do dalšího dílu !
Tak jo, Sarah, trvalo to asi sedm knih, ale konečně jsi mě dostala a svatosvatě prohlašuju, že jsi nekorunovaná královna fantazie a všichni ostatní se můžou jít klouzat!
Emocionálně jsi mě vyždímala, naservírovala nejlepší hate-love linku (žádný škádlení a srandičky, ale pořádná pěstní rvačka!), vykreslila nové nádherné světy, nejděsivější monstra, která čerpají hnus z nás samých a málem mě rozbrečela z toho nejkouzelnějšího vztahu mezi člověkem a zvířetem..ehm pardon mezi čarodějnicí bez srdce a wyvernem.
Od teď už věrná poddaná tvojí fantazie. Navždy..
Tak toto byl opravdu hodně, hodně zajímavý díl. Strašně se mi líbilo, že autorka vypráví příběh i ostatních hrdinů, které jsme poznali v předešlých dílech a nevypráví pouze příběh Celeany. No, ale...
Bohužel se to ve mě pere. Nemůžu říct, že by mě ty vedlejší linky (Dorian, Chaol atd...) nebavily, ale spíše se to střídalo, ze začátku, se musím přiznat, že mě absolutně nebavila linka Maon (čarodějnice), časem se mi ale začala opravdu hodně líbit a začala mi připadat zajímavá.
To se ale zase vystřídalo s dějovou linií Doriana. Vůbec mě ta linie nebavila, měla jsem pocit, že ho tam autorka dává jen proto, aby ten příběh natáhla, protože si nemyslím, že tam některé věci byly nutné.
Avšak příběhová linie s Chaolem nebo Celeanou mě bavily opravdu vždycky.
Je zajímavé sledovat, jak se všechny ty postavy vyvíjejí a nechápu, že to stvořila jedna jediná autorka. Neuvěřitelné.
Ale za co jsem měla chuť strhnout nejvíce hvězdu (nejraději i 2) byla Celeana. Co to z ní sakra autorka udělala? Vím, že si na toto lidi poměrně stěžovali, ale že až tak? Milovala jsem Celeanu, její drzost, odvážnost a to, jaký měla humor, ale teď? Mám pocit, že je z ní úplně někdo jiný a strašně mě to štve a spíše mě lehce ta postava nudila a to mě nehorázně mrzí. Celeana se v tomto díle chová citlivě, je strašně hodná, omlouvá se za každou hloupost a věc, kterou udělá, či neudělá. Doufám, že se takto chová jen v tomto díle, jinak mě to strašně zklame, jelikož předešlé 2 díly jsem se neustále smála jejímu "drzému jazyku."
Tak tohle bylo něco tak skvělého, nemá chybu. Tenhle díl je temnější,je taky akčnější a měla jsem problém se od knížky odtrhnout.Ani nevím co k tomuto dílu napsat. Je to skvělá a promyšlená série, která je díl od dílu lepší a určitě by jste ji měli dát šanci.
V tomhle díle poznáváme Celeanu v období,kdy je zlomená a neustále se obviňuje z osudu a ztrát svých milovaných. Utápí se ve svém smutku, bolesti a sebenenávisti. Stojí na životní křižovatce a musí sebrat veškerou sílu aby mohla pokračovat dál, než padne na úplné dno. Její vývoj osobnosti je fenomenální, díky svým zkušenostem je silnější, chytřejší a daleko více odhodlanější. Zároveň ale zůstává pořád tvrdohlavá, drzá a přes všechno co se jí stalo je statečná.
Rowan je intenzivní, ochranářský, starostlivý. Se Celeanou nejedná v rukavičkách a ani si nenechá od ní líbit její drzé řeči. Přes těžký začátek, kdy si šli po krku se mezi nimi rozvine přátelství. Konečně má Celeana někoho na koho se může plně spolehnout. Není mezi nimi žádné tajemství, žádné odsuzování. Zemřeli by jeden pro druhého a když spolupracují jako tým,tak jsou ohromující a vyrazí vám dech.
Dorian Havilliard si mě opět získal. V tomto díle sledujeme jak se z něj pomalu stává skutečný krále. Nemá to taky,ale vůbec jednoduché a dostává jednu ránu za druhou,kdy musí vždy sebrat sílu a znovu se postavit.
Chaol i když se to tak nemusí zdát je stále loajální, zároveň je ale ztracený a zlomený. Jeho přátelství s Dorianem je v troskách.
Aedion, je Celaeniným bratrancem a nejlepším přítelem z dětství. Vypadá, že je věrný králi,ale nic není tak jak se zdá a Aideon je odhodlaný sesadit krále Adarlanu. A když zjistí že je Aelin naživu, udělá vše proto aby práva královna Terrasenu usedla zpět na trůn.
Manon je dědička černozobého sabatu čarodějnic a vůdce Třináctky. Čarodějky mají důležitou roli v králových nejnovějších a nejtemnějších plánech.Je krvežíznivá, neústupná a není to hodná čarodějnice a přesto všechno ji zbožňuju. Její setkání a mluvení s Abraxosem jsem milovala.
Boží, miluju to! Od knížky jsem se nemohla odtrhnout, úplně mě pohltila. Moc se mi líbilo pozorovat vývoj hlavní hrdinky a to jak vidíte děj očima vedlejších postav. To z knížky dělá nejlepší skládanku kde si říkáte: ,,aha tak takhle to bylo". Rozhodně moc doporučuju.
Úžasná kniha, neskutečný příběh. Velice se mi líbilo plynulé přecházení mezi ději. Určitě budu v sérii pokračovat dál!
Neuvěřitelné ... super , napínavé a dějově víc a víc propracované a já čtu jedním dechem a nemůžu odložit tento strhující příběh ... super
Na můj vkus je tu až moc děje. Ale musel jsem se s tím vypořádat a dočíst až do samého konce. Na konci totiž čekalo překvapení.
Dědičkou ohně začíná série gradovat! Děje se toho opravdu hodně, vyprávění z pohledu více postav je famózní, např. Manon mě úplně dostala.
Na scéně se konečně objevuje alfa mužská postava a překladatel mu dá jméno Jeřáb..To jako fakt? Ví vůbec, jak jeřáb vypadá? Rowan by se jistě v místní záplavě cizích jmen schoval. Každopádně to není chyba knihy jako takové.
Střet s valgy byl epický, nejen že jsme se seznámili s detailní minulostí Aelin, ale i samotný střet byl úžasný a hltala jsem každou stránku.
Tahle kniha je naprosto skvělá! Maasovka jak se patří!
Kniha byla poutavě temná, i když měla trošku pomalejší rozjezd. Tahle kniha mi připomněla zrcadlo. Obyčejné zrcadlo, které vám ukazuje kým jste. Během čtení se tříštilo, po kousíčkách dávalo dohromady a zrcadlilo nám celý příběh. Velká poklona autorce, její svět je očividně nekonečné fantastický a bohatý.
překlady jsou mým trnem v oku, co mělo za smysl přeložit Rowam Whitethorn na Jeřáb Bělotrn, nechápu. nesnižuju za to hvězdičky, jelikož to pro mě neubírá na kvalitě příběhu. každopádně tohle mi fakt vadí, nu což…zvykla jsem si. měla jsem pomalejší rozjezd, pak jsem se do čtení dost ponořila a knihu neodložila. upřímně nevím, jaký díl byl pro mě nejlepší zatím, ale rozhodně si jsem jistá, že tady se toho dělo snad nejvíc. tolik dějových linek, že jsem se pomalu ztrácela, ale víte co…nevadilo mi to. nejdřív jsem se nejvíc těšila na části Doriana a Chaola a neměla ráda části Celeany a Manon. nakonec se Manon stala mojí oblíbenkyní a Doriana jsem si trochu zprotivila. až tedy na konci jsem opět nechápala, co se stalo. ještě, že to má tolik dílů. jsem ráda, že prostřední díly nejsou u Maasové jen vycpávací.
(SPOILER)
To bylo prostě boží. První mě změny prostředí nesedla, ale pak... Jeřába jsem si oblíbila i když mě jeho arogance někdy opravdu štvala ale na konci se nepatrně změnil... Líbilo se mi, že jsme i když Celeana neboli Aelin odcestovala, nepřišli o to, co se děje ve Zlomuvalo. Dokonce si princ Dorian něco začal s léčitelkou Sorschou jak to ale s jejich vztahem dopadlo mě hodně překvapilo. Bohužel nemile. Chtělo se mi brečet.
Taky se tam objevili kapitoly, které byly vyhrazené čarodějnici Manon, kterou jsem si taky moc oblíbila. A jejího Abraxose.. Prostě je oba zbožňuju...
Skvělá kniha a já se těším na další díl.
(SPOILER)
Nemám slov. Znovu skvělé. Zamilovala jsem si Jeřába a rozhodně mě zajímá víc o něm i o jeho pěti přátelích.
Bylo moc fajn, že jsme konečně dostali ucelený obraz o Aelinině minulosti, a ne jen sem tam střípky. No a Manon. Pokud jste si neoblíbili Manon, nechoďte mi na oči. Ne, ale jako vážně, kdo by si ji nezamiloval? Hromada částí této knihy mi zlomila srdce na tisíc kousíčků, ale Sorschina smrt mezi nimi jednoznačně vede. Já jsem věděla, že její vztah s Dorianem prostě nemůže dopadnout dobře, ale až tak? Ale když nad tím přemýšlím, asi mě to mrzí primárně kvůli Dorianovi. Chudák, na ženy má docela smůlu. Kdybych měla jmenovat pár dalších, byla by to smrt lady Marion, smrt Keelie (klidně se mi smějte) a poslední části s Aedionem.
Celkově byla pro mě tato kniha docela emocionální jízda, u některých částí jsem se smála jak postřelená hyena, a u dalších jsem málem brečela. Rozhodně se vrhám na další díly. :)
Tenhle díl byl zase o něco lepší než ten minulý. Hrozně se mi ten příběh líbil.
Konečně tam byla spousta akce. Taky se mi líbilo, jak byla celá knha rozdělena na pohledy, takže se tam přimíchalo hodně nových postav, které jsem si zase oblíbila.
Jediné, co mi ale hrozně vadilo bylo jméno "hlavního" hrdiny. V originílní verzi se jmenuje Rowan, ale v české Jeřáb. Což mi neuvěřitelně lezlo na nervi.
Jinak Aelin se stala mou oblíbenou postavou i vzorem.
"Byla vládkyní silného lidu a mocného království. Byla dědičkou ohně a popela a před nikým se neskloní."
Kéž by bylo takových postav více.
Všechno se mi líbilo, bylo tam zase mnoho zvratů a odhalení. A ten konec? Už se nemůžu dočkat dalšího dílu.
Co říct, prostě Massová, ta nikdy nezklame.
Štítky knihy
láska magie tajemství pro dívky víly, rusalky nájemní vrazi pro dospívající mládež (young adult)
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Výborná knížka. Už se těším na další díl