Království popela

(SPOILER) wow, wow, wow... Ani nevím jak začít. Finální díly naprostá pecka. A ten konec... Ufff.... Nebudu lhát, nejednou jsem uronila slzu. Umřelo takových důležitých postav, že to psaní muselo spisovatelku naprosto zruinovat. Klobouk dolů. Myslím si, že zakončení se vší parádou a spisovatelka se rozhodně nemusí stydět, protože napsat takových dílů a všechny (kromě Krvavého ostří) na naprosto luxusní úrovni je opravdu neskutečné. Mrzí mě, že neukončila všechny osudy postav, jakože Manon a Dorian? Nebo Rolfe? Ansel z Trnitého srázu? Evangeline? Illias z Tichých vrahů? Ale chápu, že vzhledem k množství postav to není ani reálné aniž by to bylo přirozené a vznikla další 500 stránková kniha. Takže to ji omlouvá. Za mě naprosto super série, konec fenomenální. Rozhodně patří do mých TOP 10.

10.02.2021

Tak tohle byla série, která mi opravdu zůstane v srdci napořád. Každá jednotlivá postava má v mém čtenářském srdci své čestné místo. Nepamatuju si, kdy naposled jsem u knížky tolik brečela, jako právě u téhle knihy. Nebyly to jen slzy smutku. Posledních 20 stran to byly i slzy dojetí.

I když by se určitě našlo pár věcí, které by se knize a vlastně celé sérii daly vytknout, nechám si je pro sebe. Konečný dojem je totiž skoro nepřekonatelný. Vůbec se mi nechce pouštět do něčeho jiného, protože budu mít pořád na mysli Aelin a všechny její přátele. Děkuju Sarah za tenhle krásný příběh ❤️!

06.02.2021

Právě mi skončila jedna etapa života:-(krasna kniha, krásný příběh. Jen ten konec mne trochu zamrzel, připadalo mi, že to bylo takové uspisene, ale na druhou stranu lepší konec si stejně představit neumím. Jsem zvědavá, zda některé série dokáží tuto v mém pomyslném žebříčku předběhnout. Sbohem Aelin a Jerabe:-)

01.02.2021

Miluji tuhle sérii. Ač mě absolutně roztříštila. A v některých chvíli jsem měla na Sarah děsný vztek.
Přečtení série jsem dlouho odkládala, po dokončení jsem na sebe byla opravdu naštvaná. Jedině doporučuji!

01.02.2021

(SPOILER - trochu)
Neuvěřitelný konec... skoro až nenacházím slova, abych to popsala. První třetina knihy se odehrávala v dost ponurém světle. A i když mě délka knihy zaskočila, stránky mi naštěstí klouzaly pod rukou jako vítr. Docela mě zarazilo, že autorka ke konci nezmínila, co bude Dorian po válce vlastně dělat - nebo alespoň ne v tom smyslu, jak jsem očekávala. I tak jsem neskutečně ráda, že jsem si sérii nakonec rozhodla přečíst a ještě dlouho na ní budu vzpomínat. Moc se těším, až se vrhnu na knihu Rod země a krve a myslím si, že mě autorka nezklame :)

01.02.2021

Pro začátek musím říct, že to byla ale pekelná jízda! Hrozně moc se mi to líbilo. Sice to byla pořádně tlustá kniha, ale dokázala bych si představit i tlustší. Protože takhle jsem to měla přečtené během pár dnů a musela jsem se se světem Aelin a spol. rozloučit.

30.01.2021

Dokonalost!!! Přečteno za 4 dny. U konce jsem brečela. Tuhle sérií bych mohla číst pořád. Škoda že to je poslední díl.

27.01.2021

Finále výborné, postavy mi budú veľmi chýbať. Teším sa na ďalšie knihy od Sarah.

10.01.2021

Tahle série mi bude vážně chybět. Když jsem se do ní před lety poprvé začítala, netušila jsem, že ji vůbec kdy dokončím. Sarah ale umí psát a získala si mě, sice asi až u čtvrtého dílu, ale teď patří k mým nejoblíbenějším spisovatelkám.

Království popela mě neskutečně bavilo, první dvě třetiny knihy jsou prostě fantastické a tak napínavé, že jsem nestíhala otáčet stránky. Rozdělené cesty všech hlavních hrdinů vedoucí k jejich velkému setkání mě bavily všechny úplně na maximum.

A finále? Bomba! Sice by mě po tom všem, co k němu vedlo, uspokojilo asi cokoliv, ale stejně to bylo super. Aelin a její rodina mi přirostli k srdci (někteří samozřejmě víc, Manon a Dorian, Yrene s Chaolem) a děj jim dopřál zasloužený konec.

Každopádně moc doporučuju, určitě to za to stojí. Po Věži úsvitu asi můj neoblíbenější díl.

23.12.2020

V sérii Skleněný trůn se (z mého pohledu) střídají naprosto otřesné díly s ohromně skvělými. Tento bohužel patří do té první kategorie. Celý příběh tvoří bojování a vykecávání, snad každý pár postav řeší nějaké své nesmyslné vztahové drama, kapitoly jsou utahané... Autorka se doslova vyžívala v nicneříkajících popisných pasážích, které se neustále opakují (ať už popisy bojů, krajiny nebo vztahové krize - bylo to pořád to samé), a také ve vymýšlení co nejhrůznějších způsobů mučení, které působily zbytečně přehnaně. Také Aelinin psychický vývoj nebyl zrovna věrohodný. A celý konec knihy se pak doslova utápí v slzách totálně všech postav - až se mi chtělo brečet taky, ale spíš z toho důvodu, že už mě opravdu nebavilo číst další zbytečné odstavce. Kdyby se proškrtaly všechny opakující se a zbytečné kecy, kniha by byla snad třetinová - ale mnohem čtivější a třeba i celkem fajn...

20.12.2020

Já knihy od Sarah J. Maas miluji a ani tento závěrečný díl série Skleněný trůn pro mě nebyl zklamáním. Celou tuto sérii vám moc doporučuji!

16.12.2020

Nechce se mi věřit, že je příběh téhle party u konce :( . Čtení každého dílu jsem si naplno užila a k postavám neskutečně přilnula. Ani tento závěrečný díl nebyl výjimkou a autorce se jím povedlo ''uspokojivě'' ukončit celou sérii. Kniha ve mě vyvolala, především ke konci, opravdu velkou škálu emocí a zkrátka mě pohltila.
Sérii řadím mezi do mých top a je pravděpodobné, že se k ní ještě v budoucnu vrátím.:)

06.12.2020

Konečně! Celá tahle série byla hrozně dlouhá a ha upřímně už jsem ráda že je konec :D
Poslední díl byl přehlcený a první půlka byla těžké prokousávání i když místy napínavé ale druhá půlka už byla jízdou která mě bavila a stálaza to dotažení především za ten sladký konec :)

POZOR SPOILER
Nebavilo mě to neustálé umírání, sebeobětování a boj za lepší svět závislý na jedné tvrdohlavé osobě. Love story postav téměř na vlas stejné. Někdy je méně více.
Konečně byla využita Dorianova postava a části s Manon byly povedené. Také jsem ráda za Chaola ačkoliv jsem ho nemusela věž usvitu změnila názor a to štěstí jsem mu přála takže sladký konec to zachránil. Co se týče Lyandry a Aediona nebo Elyde s Lorcanem trošku už zbytečnost ale vše dobře dopadlo jak jsme si asi všichni přáli a jsem ráda že autorka nenechala nikoho z hlavních postav zemřít protože ať jste fandily komukoliv pro všechny to dopadlo dobře i když třeba trošku otevřeně.
Nicméně tleskám za tu práci a tolik stran...jsem nemyslela že kdy přečtu :D

03.12.2020

Neeeeeeee !!!! Já ještě nechci konec !!! Poté, co jsem přečetla první díl, jsem si vůbec nedokázala představit, že bych si tuhle sérii tak zamilovala, ale stalo se a já teď dočetla poslední díl... Nechápu. Nemohla by autorka napsat třeba ještě nějakou novelu ? :D
SPOILER: Mrzí mě, že se tam ještě víc nerozebral vztah mezi Manon a Dorianem, protože to mezi nimi skončilo tak otevřeně a já bych hrozně chtěla vědět, jak to nakonec dopadlo :(.

10.11.2020

Co bych jen řekla, aby to bylo co nejvíce vystihující. Fantastické? Dechberoucí? Dojemné, napínavé, úžasné? Úžasné, úžasné, úžasné...Ale to už bych se opakovala. Tato série je vážně bombastická, a poslední díl byl po Královně stínů hned druhý nejlepší. Brečela jsem jako želva, ačkoli jen v jednu chvíli, čekala jsem, že budu brečet víc. Hlavní postavy miluju. Všechny. Elide mi v prvních dílech lezla krkem, ale nakonec jsem se ji nějak naučila mít ráda, a jediné, co mě strašně mrzí, je absence její postelové scény s Lorcanem - to mi fakt zlomilo srdce, protože na to jsem se těšila hrozně moc. Ale což, o tom tahle série nebyla :-) Celkově vzato to byla vážně naprostá bomba a já si to užila, moc moc moc. Napětí, úleva, nervy, radost, ... Smála jsem se nahlas, brečela jsem, okousala jsem si nehty. Takže jasný skvělý zážitek! :-)

07.11.2020

Po pozvolně plynoucí Věži úsvitu docela fičák... První polovina knihy je plná děje a změn, těžko se od ní odtrhávalo. V druhé polovině jsem chvílemi jen těžko chápala chování Aelin a některá nově odhalená fakta mi připadala mírně přitažená za vlasy - jako kdyby si sama autorka nevěděla rady, jak dál. Moc mě bavila Dorianova linka a proměna, kterou postupně prošla Manon. Celá série mě vtáhla, nepustila a já teď přemýšlím, co číst dál, aby to bylo aspoň takhle dobré.

06.11.2020

Hezké zakončení série, ale mělo to pro mě sestupnou tendenci a hlavní hrdinka už v tomto dílu neudržela mou plnou pozornost. Občas jsem i přeskakovala odstavce, což dělám nerada.

05.11.2020

Nesklamala :)

02.11.2020

(SPOILER) Tak jo. Právě jsem dočetla a ještě se asi budu dlouho vzpamatovávat.

*POZOR SPOILER*


Opravdu moc povedený závěr knihy. Děj po celou dobu nenechal nikoho v klidu. Dojmy jsou donebevolvající. Přesto je pár věcí, které mě zamrzely.

1) Spousta postav, která někde v ději sehrála klíčovou roli (nebo dokonce patří mezi hlavní postavy), nedostala tolik prostoru, kolik by si zaloužili, přestože tam byly očividné snahy. Tím, že autorka si jich vytvořila opravdu hodně, a navíc jejich osudy zajímavě propletla, si na sebe taky trochu upletla bič. Osobně bych klidně ocenila (a je mi jasné, že někteří by naopak preferovali pravý opak), kdyby se všechna znovushledání více obkecala, aby bylo vidět, že si postavy promluvily, vypověděly si, co se jim všechno stalo. (u jiných knih bych to neřešila, někteří autoři vztahy tolik nerozebírají, ale Sarah J. Maas je právě rozebírá, takže by to mhla dotáhnout do konce, jinak to nebude ladit). Nebo jen krátké rozhovory mezi všemi možnými postavami, nějak dát najevo, že si mezi sebou všichni budují vztah (i když chápu, že je válka a všechno to, ale přece). No kdybyste byli na místě jedné z postav, nebylo by první, co byste udělali, kdybyste měli čas, že byste se okamžitě vyptali přátel na vše, co se přihodilo? Takhle to vypadalo, že se prostě jen postupně nabalovaly postavy a valily se na sever, nic víc. Například Chaolova/Yrenina linka s tou Aelininou - tolik toho mezi nimi zůstalo. Nesryn a Sartaqa jsem si také užila jen málo a bolestně mi scházelo více zmínek o Falkanovi. A o spoustě dalších. O Yeranovi, Borte, Gavrielovi. A hlavně Dorian. Na můj vkus měl i on míň prostoru, než by se mi zamlouvalo. Protože v tom všem sehrál klíčovou roli a prošel nevídaným charakterovým vývojem.

2) Konec. Hezký, to ano. Ale zase, co se stalo s Dorianem a Manon? S Ansel z Trnitého srázu? S Rolfem? Jak dopadla jejich království/území? Skončili Manon a Dorian spolu? Kde se usadil Chaol s Yrene? Zůstal Chaol Dorianovým pobočníkem? A khaganát? Opravdu se Nesryn a Sartaq vzali a Nesryn se stala císařovnou? A rukhinové? Obecně by to chtělo nějaký krátký epilog, kde by se to všechno shrnulo. Nemůže se tam přece objevit tolik postav a potom se člověk ani nedozví, jestli nakonec dosáhli toho, čeho chtěli.

3) Dost mě zamrzelo, že si Aelin ani jednou nevzpomněla na Sama. Vím, že už se s ním rozloučila v Královně stínů, ovšem mohla mu vzdát nějaké poslední sbohem. A na to, jak se v minulých knihách zaobírala Nehemií, se teď o ní prakticky nezmínila.

4) A kniha by mohla být klidně delší. Osobně by mi to vůbec nevadilo, kdyby to znamenalo, že se mi dostane všeho, co jsem zmínila.

5) Čekala jsem skandál, až se provalí, že Aelin není v Terassenu a že ji zastoupila Lysandra. Čekala jsem, jak se to bude řešit. Nakonec to nějak vyznělo do prázdna a myslím, že autorka tuhle skutečnost tak trochu popustila z mysli.

Dokázala bych mluvit a dalších věcech, které mi nějakým způsobem neseděly, zamrzely mě či zklamaly, ale jsou to povětšinou drobnosti a já se nedokážu v tuhle chvíli správně vyjádřit.

Všeho všudy to skončilo skvěle. Sice se mi zdálo, že Aelin se nějak rychle vzpamatovala z Maevina věznění a poměrně rychle se na to zapomnělo (nebo se to později spíš neřešilo) a závěrečný souboj s Erawanem a Maeve jsem si představovala dělší a těžší, ovšem to už jsou nejspíš moje přemrštěná očekávání.
Kniha mě hluboce citově zasáhla. A to hlavně osudem celé Třináctky. Přiznám se, že jsem takhle nebrečela už hodně dlouho, minimálně u knihy ne. Jakmile mi došlo, co se to vlastně děje, že jedna po druhé umírá a Manon nakonec zůstane úplně sama, začala jsem bulet jako želva. A při každé zmínce o nich se to vrátilo nanovo. Nevím proč, ale dostalo mě to do kolen nehorázným způsobem. Gavrielův osud tomu nepomohl.
Ale konec s vyléváním srdíčka. Na celé sérii je vidět, že od prvního dílu na sobě autorka pracovala a rozhodně měla spoustu věcí promyšlených hodně dopředu. Náhle zvraty v ději mi trvale poškodily srdce, klobouk dolů. Kniha se netáhne, po každém klidném okamžiku přijde nějaká smršť a každá je ničivější než předchozí. Sarah J. Maas je navíc jedna z autorů, kteří krásně pracují s vývojem postav. Je to zřetelné na skoro každé postavě, hlavně na Aelin, Dorianovi, Chaolovi a Manon. (líbí se mi, že Aelin neskončí s prvním mužem, se kterým kdy něco měla, ale až se čtvrtým v pořadí) Za to tleskám. Talent pro emoční psaní tady taky nechybí. Dal by se tady napsat přímo knižní rozbor, ale kdo by to potom četl, že ano. Ve výsledku musím říct, že i když tato série spadá do tzv. "youg adult" kategorie, určitě bych ji tam nezařadila. Samozřejmě je to jiný šálek, než Zaklínač, Hra o trůny apod., ale ne ve špatném smyslu. Ve svých dvaceti letech mě to stále baví a určitě si to přečtu ještě jednou. Či dvakrát. Třikrát.

Celkově dávám 5* a pořád bulím.