Království popela
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/412489/bmid_kralovstvi-popela-9Kk-412489.jpeg
5
1819
1819
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 7. díl
Aelin riskovala vše, aby zachránila svůj lid a lidi, které miluje. Zaplatila za to strašnou cenu a teď je uvězněna v kovové rakvi a mučena. Pouze vědomí, že na ní závisí osud všech, jí brání v tom, aby podlehla. Aedion a Lysandra zůstávají poslední, kteří brání Terrasen před naprostým zničením. Chaol, Manon a Dorian jsou roztroušeni po celém kontinentu a musí sami volit cestu k naději na spásu. Až se všechny cesty spojí, čeká je velká bitva.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2019 , CooBooOriginální název:
Kingdom of Ashes, 2018
více info...
Přidat komentář
A je to tu, série dočtena. Nelituji žádné chvíle strávené čtením o osudu Aelin a ostatních. Ačkoliv bych ve všech dílech vytkla jisté drobnosti, i přes ně je to skvělé čtení.
Autorka urazila neskutečnou cestu, za což klobouk dolů. Z prvního dílu jsem byla dost na vážkách, ale v druhém se její styl psaní zlepšil a v dalších dílech byl jen a jen lepší. Což vyprávění hrozně prospělo a naprosto jsem mu díky tomu propadla.
Všechny postavy prošly obrovskou proměnou, což jen dokazuje propracovanost celého děje. Jeřáb mě sice zaujal víc jako "mrzutý válečník", ale chápu, že dění kolem jeho družky ho prostě dost změní a ovlivní.
Abych to nějak shrnula, poslední díl se opravdu povedl, byť se jisté věci dost opakovali a v jednu chvíli se trochu vlekl. Na závěr bych ocenila epilog, kde by byl pohled o pár desítek let později - na případné potomstvo všech postav, jak to dopadlo s čarodějnicemi, na Doriana s Mannon ale i na celé království, zda se jim podařilo to, o co usilovali.
Všem určitě doporučuji celou sérii přečíst a nenechat se případně odradit prvním dílem.
Závěrečný díl této série byl velkolepý. Rozjezd byl velmi pomalý a chvílemi zdlouhavý. Opakovaly se věci, které jsem si pamatovala z předchozích knih. To mi trochu vadilo. Po zhruba prvních dvou set stranách jsem už knihu brala do rukou v každé volné chvíli. Postavy v knihách S. J. Mass jsou nesmírně lidské a nedělají ukvapená rozhodnutí na kterých, je pak ve většině fantasy knih postaveno veškeré jednání záporných postav. U knihy jsem prožívala návaly emocí. Každá kniha s příběhem by měla chytnout za srdce a této sérii se to rozhodně podařilo. Tímto děkuji mé kamarádce že, mě donutila si přečíst první díl a já pak mohla prožít dlouhou a úžasnou cestu dalším skvělým světem.
Už to na mě bylo asi moc dlouhé...myslím tím komplet sérii. Poslední díl jsem přelouskala spíše jen ze setrvačnosti a docela fofrem a nesoustředěně. Ale hezká série to byla, to jo. Ale také vím, že znovu ji už číst nebudu :-)
(SPOILER) Aelin a její přátelé urazili dlouho cestu a je mi až líto, že vlastně doputovali až na konec. Tento díl byl plný bitev, těžkých rozhodnutí, lásky, přátelství a loučení. Posledních 300 stran jsem už snad pořád jen utírala slzy. Nejemotivnějším momentem byl pro me bezesporu poslední neuvěřitelně statečné tažení třináctky, která mi hrozně přirostla k srdci. Je až neuvěřitelné, jak se vám tento fiktivní svět, jeho postavy a jejich osudy mohou dostat pod kůži a já za to autorce moc děkuji. Strašně jsem si tuhle sérii užila a vždy pro mne bude mít zvláštní význam.
Docitala jsem tuto knihu se zatajenym dechem, a poslednich 60 stran s uslzenyma ocima. Jak radosti, tak i smutkem. Byla to krasna serie!!
Ze začátku série jsem měla pocit, že je to ztráta času a víc jak jeden díl nedám. Jak strašně jsem se spletla! Ty bláho, tahle propracovaná série plná zvratů a nečekaných situací se jen tak nenajde. Pokaždý, když už jsem si myslela, že vím, jak to dopadne, tak se stalo něco, co děj zase nečekaně změnilo... Klobouk dolů před autorkou.
Téměř 2 měsíce mi trvalo, než jsem přečetla celou sérii, ale stálo to za to. ???? Až mě mrzí, že to končí... Aelin, Jeřáb a ostatní se stali i mými přáteli, kteří mi zpestřovali dny... A že ten jejich příběh stal za to :)
Ze začátku se dle mého příběh trochu táhl, ale i tak to bylo super čtení. Je to poslední díl, takže při čtení mě přepadala nostalgie a o to víc sem si užívala každou další stranu s mými oblíbenými postavami. Bylo to úžasné, ale nebudu se více rozepisovat kvůli spoilerům.
PS: Vaughan je buď nejhorší a nebo nejlínější stopař v celé Eriley :D
Nemůžu uvěřit, že je konec. Všechny knihy této série mají tolik stran, že jsem byla úplně šťastná, že to jen tak nemůžu dočíst, že se pořádně mohu pohroužit do tohoto nádherného, smýšleného světa. Bohužel, uplynul měsíc a já mám komplet přečteno. Byla to skvělá jízda. Úžasné postavy, napětí, akce, hrůza, ale i láska a nádherná přátelství. Zamilovala jsem se do tohoto světa i do postav. Prožívala jsem s nimi všechny situace, jako bych tam byla s nimi. V tomto díle jsem si tedy i pěkně poplakala, protože samozřejmě ne vše dopadlo úplně růžově. Jsem ale šťastná, jak to všechno skončilo. Kéž bych tuhle sérii mohla číst ještě aspoň další měsíc.
No, nezbývá mi tedy než se k sérii někdy opět vrátit a doufat, že autorka napíše ještě hodně moc takových sérií. Klobouk dolu, Sarah. Četlo se to přímo skvěle a samo :-)
(SPOILER) Nevím jak nejlépe popsat pocity ze závěrečné knížky. Na začátku jsem měla pocit, že ji v životě nedočtu :D Po dvou dnech, tunu posmrkaných kapesníků, opuchlých očích jsem konečně dospěla ke samotnému konci. Musím se přiznat, že jsem pár odstavců přeskočila, ale opravdu jen pár. Mučení a bitvy mi nedělají vůbec dobře. Jsem ráda, že jsem se s postavami loučila pro jejich lepší svět a je mi smutno, že nebudu vědět, jak obnovují svá království a vychovávají děti. A Manon a Dorian? Proč tahle část musela zůstat otevřená? A tak jsem brečela, když Gavriel umřel a už se neschledal s Aedionem :-( no jo, ja vím... Nějaká oběť musela být :-( každopádně až budete číst, doporučuji mít u sebe zásobu kapesniků..
(SPOILER) Několikrát jsem si při čtení této série povzdechla, jak je dlouhá a že jí snad nedokážu nikdy dočíst. A teď je tady najednou konec a já bych si celý děj nejradši vymazala z paměti jen proto, abych to celé mohla prožívat znovu. První částí, kdy je Aelin vězněná a Jeřáb se svými bratry a Elide se pokoušejí o její záchranu, jsem se trochu prokousávala. Přestože jí tolik lidí nemá rádo, mně v ději chyběla a nemohla jsem se dočkat, kdy zase plně ovládne příběh. Nicméně současně jsem umírala strachy a modlila se za osud Terassenu, který byl nemilosrdně vystaven Erawanovy a jeho armádě. Setkání Aelin, jejího dvora a Chaola v jeho rodišti perfektně dokreslilo atmosféru a od tohoto okamžiku mi stránky mizely pod rukama rychlostí světla. Stejně jako putování do Terassenu, setkání s Dorianem, příchod Manon a Crochanek, oběť Manonina kruhu, vztah Adiona a Lysandry byla poutavá a dechberoucí i závěrečná bitva. Moc se mi líbil také odkaz na sérii Dvůr trnů a růží a jeho protagonisty, kteří se v příběhu mihli. Oceňuji vývoj postav a líbí se mi, že autorka dává jednotlivým postavám dostatek prostoru. Žádná z nich nepotká lásku na první pohled, se kterou hned přesně ví, kolik bude mít dětí, kdy se vezmou a jak budou šťastně žít až do konce. Naopak každá postava si projde několika vztahy, než potká své carranam, prochází si různými těžkostmi a událostmi, které jí formují a podepisují se na jejím charakteru. Celý příběh čítající sedm knih a jednu sbírku povídek se řadí mezi mé nejoblíbenější.
Tak - a je konec. Dva měsíce jsem trávila v tomto smyšleném, ale přesto neskutečně živoucím světě, kde se to hemžilo úžasně proměnlivými postavami, kde nebyla nouze o zvraty, napětí, nebezpečí, kde si autorka pohrávala s myslí čtenáře tak, že mě vážně párkrát opravdu nachytala a já si říkala: Cože? To jako vážně?
Vážně ne :)
Ale vy jí to věříte. Věříte a bojíte se. Říkáte si, to ne, to se nemůže stát. Ale ono se to stane. A znovu. A pak zase. Láska a smrt. Odvaha a zbabělost. Přemíra pýchy a pád. Za všechno se platí, někdy i tím nejcennějším...
Milovala jsem je všechny. A tak to bolelo. Protože někdo tu nejvyšší cenu zaplatil musel.
Pro mě to byl šok. A neskutečný úžas, protože tohle jsem nečekala. Jsem ale ráda, že to, co jsem čekala, se nakonec nestalo.
Budou mi chybět. Všechny ty prohry i smělá vítězství, všichni ti, kteří na začátku do příběhu vstupovali nepoznamenaní, aby na konci stanuli s mnoha jizvami, viditelnými i skrytými a s mnoha ztrátami, přesto však silnější než kdy dřív...
Protože tady bylo všechno. Odvaha, slabost, láska, nenávist, pomsta, úskoky, lži, intriky, věrnost i krutost, podlost i čestnost. S každou stránkou se tohle všechno vsakovalo do vašeho srdce, aby to tam zůstalo jako připomínka dávno zašlých časů, které možná byly a možná nebyly - nicméně doufejme, že nikdy nenastanou...
Opět úžasná obálka!
Když jsem se do Skleněného trůnu pouštěla, neměla jsem tušení, do čeho jdu. Znala jsem jen jméno hlavní postavy a tak nějak zápletku prvního dílu, ale to, co se z toho vyklubalo, bylo... ohromující. Nikdy bych si nepomyslela, že se zapletu do tak rozsáhlého, masivního příběhu, který se mi zažere pod kůži a odmítne odejít. Je to opravdu skvost. Akce, napětí, intriky, úžasné postavy, humor, přátelství a láska, je tam toho tolik, že mě opravdu mrzí, že už je konec. Během čtení předešlých knih jsem si to ani moc neuvědomovala, ale při čtení tohoto dílů mi došlo, jak moc jsem si tento svět oblíbila. Jak by taky ne, když jsem v něm strávila takového času.
Konec jsem... určitě čekala, je to takový ten příběh kdy víte, že dobro prostě stejně nakonec zvítězí, ale i tak se o své oblíbené postavy bojíte do poslední minuty. Nad padlými jsem slzu tedy neuronila, ale bylo mi jich rozhodně líto (nebo spíš jejich přátel, kteří teď musí žít bez nich). Vůbec by mi nevadilo zůstat v Terrasenu nebo Adarlanu o trochu déle, ale všechno dobré jednou končí a já jen musím doufat, že se mi podaří najít sérii na podobně dobré úrovni.
Sarah tleskám. U Dvorů mi to tak ještě nepřišlo, ale tady se opravdu vyšvihla. Vymyslet takový příběh dá rozhodně práci a ještě těžší je ho napsat. Především skláním hlavu před budováním světa a za dokonalou propojenost přítomnosti i budoucnosti (např. že se v prvním díle někdo s někým potká a ten je pak důležitý o pár dílů dál. To platí i pro slova a činy, na které se v knihách rozhodně nezapomíná. Všechno se tam dělo z určitého důvodu.)
Kniha (a aj celá séria) sa číta veľmi dobre, to sa jej uprieť nedá. Ale predchádzajúce časti som čítala už niečo pred vyše rokom a aj keď som si myslela, že si to pamätám dobre, tak niektoré mená, hlavne vedľajších postáv, mi už nič nehovorili a tak som spočiatku bola trochu stratená. Tiež mi nesedí postava Aelin, už od prvého dielu, príde mi až príliš nereálna. Čo mi tiež dosť vadilo, bola prílišná dramatickosť, niektoré vety (odstavce) mi prišli úplne zbytočné a kniha mi takto prišla nasilu rozťahaná. Na druhej strane je kniha naozaj čtivá a bola som veľmi zvedavá ako to celé dopadne, tiež niektoré postavy sú naozaj fajn, napr. Chaol, Yrene, Dorian... K sérii sa raz pravdepodobne vrátim, aby som ju prečítala ucelene, potom sa mi možno aj táto časť bude páčiť viac (aj keď asi nie).
Kniha (a aj celá séria) sa číta veľmi dobre, to sa jej uprieť nedá. Ale predchádzajúce časti som čítala už niečo pred vyše rokom a aj keď som si myslela, že si to pamätám dobre, tak niektoré mená, hlavne vedľajších postáv, mi už nič nehovorili a tak som spočiatku bola trochu stratená. Tiež mi nesedí postava Aelin, už od prvého dielu, príde mi až príliš nereálna. Čo mi tiež dosť vadilo, bola prílišná dramatickosť, niektoré vety (odstavce) mi prišli úplne zbytočné a kniha mi takto prišla nasilu rozťahaná. Na druhej strane je kniha naozaj čtivá a bola som veľmi zvedavá ako to celé dopadne, tiež niektoré postavy sú naozaj fajn, napr. Chaol, Yrene, Dorian... K sérii sa raz pravdepodobne vrátim, aby som ju prečítala ucelene, potom sa mi možno aj táto časť bude páčiť viac (aj keď asi nie).
To byla tedy bichlička. Naprosto nepraktická kniha v paperbacku, která má ještě ke všemu vystouplý nadpis, který jsem samozřejmě ihned poškrábala.
Škoda, u takhle tlustých knih, by se vyplatila lepší obálka.
Ale zase alespoň kniha nebyla až tak moc těžká.
Chválit knihu už nebudu, to jsem dělala v každém mém názoru na ní. Samozřejmě stojí za přečtení . :)
Jinak , jak mě série bavila ze začátku, protože tam bylo hodně akce , násilí, zvratů... Tak postupem mě tolik už nebavila. Více méně se vše opakovalo.
Žádné překvapení moc nepřišlo.... Zase nám zde někdo ubližuje královně ( i když to teda bylo docela drsné ). A hlavně, za co kniha ztrácí hvězdičku... je ta romantika. Ta mě tady teda vážně nebavila.... pořád to samé, každý si vyznával lásku.... všechny čekala stejná budoucnost. Prostě naprosto přeslazený happy end.
Nebo jsem možná už stará na tu knihu a nedokáži to docenit. :D
Tešila som sa kedy túto úžasnú sériu ukončím a teraz keď to prišlo mi je veľmi smutno.
Posledných 200 strán som striedala s plačom zo smútku s plačom z dojatia a slzami smiechu.
Fičím si na tejto sérii odkedy na Slovensku vyšla, čiže 5 rokov, a vôbec neviem čo mám teraz so svojím životom robiť. Bolo to úžasné, krásne, dojímavé, napínavé, nespravodlivé, akčné, romantické, neskutočné a ja len ležím, slzy sa mi valia z očí a nechcú prestať. Ani ich nechcem zastaviť.
Milujem tieto knihy, tie postavy a keby nám bola dopriata ešte jedna kniha, ešte aspoň jedna kapitola navyše, nemohla by som povedať, že aj keď sa to skončilo v najlepšom, že by som ju nečítala.
Celé tie roky bola druhá kniha, Kráľovná z temnoty, moja najobľúbenejšia, ale teraz je to rozhodne táto, úžasné Kráľovstvo z popola.
Ďakujeme Sarah.
Knihy SJM jsou jako čokoláda. Víš, že bys to číst/ jíst nemela, ale stejně si nemůžeš pomoct. První díl mě zklamal . Po všech těch skvělých ohlasech jsem čekala opravdu dokonalou fantasy a ono nic. Místy to dost připomínalo Selekci, jen s tím rozdilem, že Skleněný trůn ma o něco "drsnější" a protivnejsi hlavní hrdinku. I tak jsem ale četla dál a postupně na tuto sérii měnila názor. Dědicku ohně doteď považuji za nejlepší díl a za tím si stojím i po dočtení Království popela. Poslední díl nebyl špatný, ale něco mu chybělo. Možná min pohádkový konec? Jinak za velké plus považuji Doriana a Manon.
Zdálo se mi, že na konci si autorka řekla, že by mohla pozabíjet pár vedlejších postav navíc, aby to nebyl úplný a těžce nereálný happyend. Nicméně i přesto pro mě kniha byla čtivá a zajímavá.
(SPOILER) Pořád vše vstřebávám. Upřímně nevím jestli jsem ráda, že jsem tuto sérii paradoxně četla až po Dvoru. Podobnost je víc než patrná, a potom co jsem se zamilovala do Dvoru mlhy a hněvu mi už tato kniha nepřijde tak úchvatná. Zase na druhou stranu vím, že stejný dojem bych měla naopak. To, co jsem postrádala u Feyer jsem ale nalezla tady u Aelin. A zase co mi chybělo u Jeřába, jsem viděla v Rhysandovi. Ze všech skupin v sérii jsem si nejvíc zamilovala Třináctku a jejich Asterin, proto mě jejich konec zasáhl, nemrzel, ale bolel. Postupný vývoj postav byl překrásný. Dorian si mě získal svým klidem a svou myslí, dospěl. A stejně tak i Chaol se konečně zbavil své dětinskosti a stal se z něj muž s nadhledem. Myslela jsem, že po útoku karankui mě už z ničeho tolik nezamrazí, ale průběh války byl zdrcující stejně tak jako zvraty v ní. Kniha mohla mít klidně o tisíc stran víc, byla bych jen ráda, protože příběh skončil..
Štítky knihy
láska magie pro dívky víly, rusalky pro dospívající mládež (young adult) fantasy napětí a spádAutorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Jsem málem zapomněla, že jsem to vlastně četla.
No... Manonina linka byla ta nejzajímavější a srdcervoucí.
Zbytek nějak skončil, emočně mě to moc neoslovilo a musím autorce nechat, že na to, jak příšerný byl první díl (a druhý ještě horší), tak tu sérii opravdu dotáhla úslužně. Přesto tu fanouškovskou základnu u téhle série nechápu, epickou fantasy si prostě představuju jinak, alespoň že to nakonec nebylo postavené na dokonalé neporazitelné Mařeně, jako předchozí díly, za to hvězdička navíc.