Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363903/bmid_slepa-mapa-7BH-363903.jpg
5
6114
6114
Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu Anežky. V roce 2018 dotisk.... celý text
Přidat komentář
Slepá mapa je druhá kniha po Haně, kterou jsem od Aleny Mornštajnový přečetla. A Hanu tato kniha za mě nepředčila, ale příběh je taky skvělej, napínavej, pro mě často nečekaně zamotanej nebo zakončenej. Akorát jsem se v určitých chvílích ztrácela docela dost v postavách - kdo je kdo. Musela jsem se párkrát vrátit zpět a dát si to nějak dohromady. Ale i tak doporučuju určitě k přečtení.
Hana byla mnohem lepší. Toto byla historie cca 100 let života rodiny a osudů....nemůžu dat více než 3*
Nejlepší kniha od paní Mornstajnove! Během prvni půlky knihy jsem mela nespocetnekrat husi kůži. Posledni část knihy me bavila méně, přesto jsem se nemohla odtrhnout.
Pro mě zatím nejslabší ale stále krásný příběh. Ze začátku jsem měla docela guláš kdo je kdo.
Knížce chybí nějaký zásadní děj a zvrat. Je to jen prostoduché vyprávění o tom, jak se tady žilo dříve. Chybí propracování jednotlivých postav, pořádné dialogy i zápletka. Kdyby autorka sepsala o každé postavě samostatnou knihu, bylo by to lepší. Tohle je takový pohled z rychlíku do života jedné ženy, její matky a babičky. Mě to nestačí.
Prišlo mi to pritiahnuté za vlasy síce iba v jednom bode, ale ten bol dosť zásadný. Na druhej strane v Rusku udávanie bolo celkom bežné a asi aj u nás. Na Hanu to nemá. Ale je to lepšie než "tiché roky".
Vlastně další úplně obyčejná kniha o obyčejných lidech. Proč tedy člověk u každé její knihy nevěřícně kroutí hlavou, kde se to jenom v té “ženské” bere. Je jedno, v jakém pořadí její knížky čtete, protože každá vás okamžitě drapne do svých spárů a hned tak nepustí. Musíte se smířit s tím, a věřte, že se smíříte rychle a rádi, že vaše domácnost bude nějakou dobu přeplněná. Postavy z knihy, naprosto živé, budou všude kolem vás a budou se dožadovat svého místa na slunci. A vy se budete snažit čtení protahovat co nejdéle, i když vás kniha bude přitahovat jako magnet, jen aby ještě pár dní zůstaly.
Tož tak.
Tiché roky mě udělily výchovný pohlavek tím, že mi předvedly, jak rychle si může člověk druhé zařadit, aniž by pátral po tom, co za tím kterým jedincem a jeho chováním je. Slepá mapa mě zas připomněla, že všichni jsme lidé s tužbami, láskami, pády a vítězstvími a ty, kteří tu byli před námi, nemáme odsouvat s tím, že je to pouhá historie.
Asi každou autorčinou knihu budu porovnávat s Hanou. A i když je tato kniha také vynikající, tak jejich kvalit nedosahuje. Kniha je velmi čtivá, člověka ten příběh neustále udržuje v napětí, ale přece tam ta nějaká "třešnička na dortu" chybí. Nevím, možná to je tím, že jde o autorčinu prvotinu a postupně se dopracovala k dokonalosti (to posoudím, až si přečtu Tiché roky). Možná je to i hlavní postavou, kdy Hana je silná osobnost, zatímco Anežka spíš slaboch, který se snaží proplouvat životem bez konfliktů.
Shodou okolností všechny knihy Mornštajnové se ke mně dostaly jen v elektronické podobě, což mě trochu mrzí, myslím, že v hardbacku by byly ještě silnější. Jako vždy, skvělé. Skloubení osudů tří generací, nečekaná rozuzlení, přitom celý děj přirozený bez násilných zvratů.
Moc pěkná kniha. Čtivě a zajímavě ukazuje životní osudy tří generací jedné české rodiny a spousty jejich známých napříč 20. stoletím. Ukazuje, jak důležité historické události dvacátèho století měnily životy jednotlivců, ale i celých rodin, jak se měnily jejich osobnosti, touhy a sny, a jak se vypořádávali se změnou podmínek/režimů.
již druhá úžasná kniha této autorky. Už vyhlížím další. Opět vlastně obyčejný příběh obyčejné rodiny, provázaný napříč obdobím, místem i režimy. Četlo se to samo.
Kniha se mi dobře četla, i když téma bylo opět děsivé...Jak jednotlivá období ovlivňují životy obyčejných lidí...ani si neuvědomujeme, co máme, když můžeme žít ve svobodě..
Skvělá kniha, autorka píše velmi poutavě, takže se to skvěle čte, navíc bylo zajímavé číst o osudech tolika generací.
Asi mám už pro autorku slabost, všechny její knihy se mi čtou lehce, líbí se mi styl vyprávění.
Četla jsem Hanu a Tiché roky a nyní Slepou mapu. Podle mě z těchto třech knih byla tahle nejslabší, ale i tak se četla dobře a příběh byl pěkný.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny rodu
Zatím nejslabší kniha, kterou jsem od autorky četla. Někdy jsem se ztrácela ve jménech Anna, Alžběta, Anežka - všechno od A pro mě bylo špatné pro orientaci.
Kniha se četla celkem příjemně.