Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532046/bmid_slepa-mapa-65c9dcbded670.png
5
6301
6301
„Lidé přicházejí na svět z různých důvodů – z lásky, náhodou, nebo omylem. Já jsem se narodila kvůli bytu,“ předesílá hlavní hrdinka Anežka na začátku ságy o trojici žen, která se začala psát už před první světovou válkou. Do Anežčina osudu se promítají nejen životní příběhy jejích rodičů a prarodičů, ale i krutý dopad dějinných událostí. Její babička Anna odjela přes odpor rodičů do pohraničního městečka na severu Čech, aby tam se svým vyvoleným začala nový život – ten se však záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později se pak s těžkými začátky potýká i jejich dcera Alžběta, donucená prchat před německou armádou zabírající Sudety. Po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu – tentokrát v podobě důstojníka StB – i život vypravěčky Anežky... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Interpreti: Veronika Gajerová
více info...
Přidat komentář
Stejně jako před rokem Hana a před půl rokem Tiché roky, i Slepá mapa mě doslova nadchla. Nádherné čtení. A musím říct, že ač autorky prvotina, považuji ji ze všech třech i za nejhezčí.
Velmi hezká kniha. Výborně se čte. Žádná hrůzostrašná detektivka, přesto napínavá.
Jak už od této autorky tak nějak očekávám, další výborná kniha. Dost jsem ocenila, že se v ní neřešila "jen" 2. světová válka, ale objevilo se i né tak atraktivní téma 1. světové nebo hospodářské krize. Pokud ale chcete začít s Mornštajnovou, možná bych spíš začala s Hanou.
Čtivá kniha, zajímavý příběh, ale jednu hvězdu ubírám za ukončení knihy. To je dost zvláštní. Jinak ale doporučuji k přečtení.
Kniha čtivá, ale neudělala na mě takový dojem jako Hana.Konec mi přišel mírně přestřelený, nepravděpodobný.
Ve stručnosti - nebylo to kdovíjak nezapomenutelné, i když se to četlo dobře a některé osudy i charaktery byly vážně zajímavé. Ke konci už jsem se musela do čtení nutit.
(SPOILER)
Historie Československa (no, těch úředních názvů by tam mělo být více, pro hnidopichy) v rodinné sáze od první světové až po sametovou.
Nevěděl jsem, že to je prvotina pí. Mornštajnové. Kniha je to opravdu čtivá, jak tu mnoho čtenářů popisuje, ale to je asi tak vše, co o tom mohu s klidnou duší napsat.
Ani s jednou postavou jsem se nemohl ztotožnit. Snad s doktorem, či otcem... Ano bylo jim ublíženo, hodně ublíženo, v tom případě polovina světa se neusměje, je zapšklá, nemluvná, nemá nikoho ráda, lže, donáší, nemá přátele a neví proč žije.
Cituji: Nikdy jsem nepochopila, proč jsem na světě, jaký smysl má být, dýchat, vnímat, milovat a trpět, když život stejně jednou skončí a člověk se ponoří do temnoty, z níž před lety vzešel. Pokud jde o mě, s radostí bych si epizodku svého života odpustila a setrvala v bezbolestné temnotě věčnosti.
Opravdu v dějinách nebylo období, aspoň jen jeden den, jedna minuta, kdy to nestálo za nic? Ani když se ji narodí syn, dcera... ? To až po listopadu se najednou rozjasnilo a vše bylo jako v ráji? Červená knihovna hadr!
Jestli to takto paní spisovatelka opravdu vidí...?
Hana, byla super kniha, děj v hrozném období, boj o přežití, a trauma po. Tam jsem vše akceptoval a po knize tomu všemu věřil. Nechalo to ve mě hluboké pocity. Takové knihy už nemusím nikdy číst, protože jsou ve mě hluboce uloženy. Tady? Nevěřím ani název! Ale abych jen nehanil. Je to kniha, kterou stojí zato si přečíst, abychom věděli co jsme tu měli.
Ale ve mě to zanechalo takovou míru pesimismu (a to jsem pesimista), že Stephen King má nejveselejší knihy co jsem kdy četl.
Možná je to ta nejlepší reklama.
Alenu Mornštajnovou považuji za nejlepší novodobou českou autorku. Její knihy jsou velmi čtivé. Co víc, každá stránka je protkaná citem a autentickými životními příběhy, které připomínají hrůzy minulých dob. Až je mi líto, že Mornštajnová je známá pouze u nás, protože její díla by si zasloužila i světovou pozornost! Zpracovat téma, které bylo už v minulosti milionkrát zpracováno a stále si uchovat originalitu a nový pohled na věc, není zajisté jednoduché, ale Aleně Mornštajnové se to neochvějně daří!:)
Skvělá kniha! Musím říct, že jsem opravdu nadšená, Slepá mapa mě dostala více než Hana. Osudy tří žen, ztráty, nepochopení, strach... To byla smršť a vůbec nechápu, jak se tohle všechno vešlo do tak útlé knihy. Příběh mě moc bavil a hlavně jsem byla pořád zvědavá, co se bude dít dál. Byť konec je takový zvláštní... Za mě velké doporučení.
Skvělá kniha, velmi čtivá. Autorka umí krásně vykreslit lidské osudy, scenérii a vytváří pro čtenáře ucelený obraz. Na pozadí se pak odehrávají historické události, ale nejsou v příběhu to hlavní. Prim stále hrají lidské příběhy. Mohu jen doporučit.
První dva příběhy se mi strašně líbili, obzvláště ten Alžbětin. Ale s hlavní hrdinkou jsem se nějak nemohla sžít, v poslední části mi přišly některé věci hrozně klišé, obzvláště konec.
Příběhy Paní Mornštajnové mě vždy dokonale pohltí, jako bych byla jejich součástí. Jednoznačně úžasné počtení. Smekám této autorce.
Po Haně a Tichých rocích jsem dočetla i Slepou mapu. Dala jsem si takový Mornštajnovský maraton :-D a jsem proto momentálně jejích knih, příběhů, postav a osudů úplně plná... Bijí se ve mě nejrůznější emoce. Smutek, deprese, zloba, soucit, ale i radost (radost se týká závěrů knih, vždy je v nich alespoň trochu světla a naděje.)
Život není vůbec jednoduchý, tím spíš, když si ho my lidé tak rádi ještě navíc komplikujeme. Ať už je řeč o Alžbětě, Božence nebo Anežce...
Moc ráda čtu takovéto vícegenerační romány napříč stoletím, čtete o životě druhých, sledujete jejich radosti i strasti v plynoucím čase a na ty své tolik nemyslíte, navíc vám najednou v porovnání s tím, co prožívají postavy v knize, vlastně nepřijdou až tak zásadní a neřešitelné.
Máme se dobře. Možná až moc dobře...
No, jdu se vrhnout ještě na Hotýlek. Ale předtím si asi přečtu pár jiných knih, abych si poté paní M. o to víc vychutnala. Ono i moc čokolády najednou škodí :D
Nemůžu si pomoct, ale její knihy mám prostě ráda, když už třetí kniha byla výborná, tak to nebude náhoda :-)
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny rodu
Autorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2017 | Slepá mapa |
| 2023 | Les v domě |
Kniha se silnými, ač na svou dobu asi běžnými příběhy obyčejných lidí. Z počátku mi úplně neseděl styl psaní, měl jsem dojem jako když sedím a poslouchám vyprávění své babičky o svém mládí. Ale hned od počátku mi čtení šlo pěkně "od ruky" a knihu jsem přečetl dost rychle. Nejzajímavější mi přišla prostřední část o Alžbětě. U části poslední bych i uvítal obsáhlejší popis doby. To jsou ale jen drobné výtky, knížka patří k těm nej, co jsem četl.