Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532046/bmid_slepa-mapa-65c9dcbded670.png
5
6301
6301
„Lidé přicházejí na svět z různých důvodů – z lásky, náhodou, nebo omylem. Já jsem se narodila kvůli bytu,“ předesílá hlavní hrdinka Anežka na začátku ságy o trojici žen, která se začala psát už před první světovou válkou. Do Anežčina osudu se promítají nejen životní příběhy jejích rodičů a prarodičů, ale i krutý dopad dějinných událostí. Její babička Anna odjela přes odpor rodičů do pohraničního městečka na severu Čech, aby tam se svým vyvoleným začala nový život – ten se však záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později se pak s těžkými začátky potýká i jejich dcera Alžběta, donucená prchat před německou armádou zabírající Sudety. Po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu – tentokrát v podobě důstojníka StB – i život vypravěčky Anežky... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Interpreti: Veronika Gajerová
více info...
Přidat komentář
Přečteno na doporučení ženské části naší rodiny, z jejich strany chvála, za mě docela zklamání. Postavy mi připadaly méně uvěřitelné, bez výrazných emocí, děj téměř bez překvapení a se závěrem jako by si autorka nevěděla rady, tak ho ukončí dost nevěrohodným happy endem. Možná dobrá četba pro ženy, ale za mne slabší průměr.
Ten osud byl tak hutnej, že mě to samotnou dost ubíjelo. Ale na druhou stranu mě fascinovaly ty protipóly, které se vlastně skvěle doplňovaly. Konec mi přišel takový vleklý a modlila se, aby byl konec. Naštěstí to byl happyend, tak jsem mohla v klidu usnout.
Četlo se to perfektně, nemám tomu, co vytknout, ale nějak mě to téma dusilo a nemohu si lusknout prsty a říct: "To byl vodvaz".
Paní Mornštajnová je opravdu paní spisovatelka. Texty jejich knih se čtou tak lehce, přirozeně a přitom jsou promyšlené do posledního slova. Slepá mapa mě nadchla, moc se mi líbilo prolnutí osudů 3 generací a životy hlavních postav v nelehkých dobách. Člověk opravdu nemá právo soudit jiné, pakliže není v jejich kůži. Co se mi na knihách paní Mornštajnové velmi líbí je, že příběh každé důležité postavy z knihy je dotažen do konce.
Spisovatelčiny knihy mám ráda, protože mě obohacují. Krásný styl psaní je jen třešinka na dortu. Nejvíc si z knih odnáším poznání o dobách, které znám jen z vyprávění. Běhá mi z toho často mráz po zádech. Je třeba si vážit a udržovat mírovou a svobodnou dobu, ve které žijeme a nastěžovat si stále na blbosti, i když dokud nás trápí jen ty blbosti, tak nám je vlastně fajn :)
Knihy bych zařadila do povinné literatury do škol, protože tohle obohatí žáky/studenty více než leckterý výklad či učebnice dějepisu.
Úžasná knížka, příběhy se krásně prolínají a člověku se nepletou.. Skvělé dílo, neuvěřitelně čtivá. Za cca 14 hodin jsem ji měla přečtenou. Doporučuju!
Poutavé vtahující čtení, které se těžko odkládá. Nádherná čeština, vysoce čtivé.
Nemůžu dát jinak než 5*. Tahle knížka od AM se mi líbila hodně moc (i když vlastně všechny ostatní taky:)). Myslím, že vše podstatné, co bych chtěla napsat, už je tady v komentářích. Osud si zahrál s každou postavou po svém a i když žádná neměla jednoduchý život, přece na mě kniha působila nakonec optimisticky.
Nedávno jsem viděla rozhovor s paní Alenou, zmiňovala, jakým způsobem kriticky píše a věnuje se kvalitě každé kapitoly, každého odstavce... až to nakonec vypadá, že je vše tak lehce napsané... a je to na každé knize znát, čte se tak lehce, vše běží tak přirozeně! Slepá mapa mě naprosto dostala.... jak dokázalo 20. století zamávat s osudem jedné rodiny žijící v Sudetech, ať si vybrala postava jakkoliv, vždy to bylo špatně, nebyla to lehká doba pro nikoho! Obě světové války, vyhnání Čechů, Němců, konfiskace majetku, okupace, normalizace, téma dobra a zla, viny a trestu ... Sice jde převážně o ženské hrdinky, ale i přesto doporučuji k přečtení všem a nemohu jinak než 5*! (červenec 684 str.)
Nerada to přiznávám, ale bylo to čtivé :-( asi díky tomu, že to bylo psané takovým prostým selským stylem. Hrdinové se v ničem hluboce nebabrali, prostě s tím co je potkalo si poradili a žili dál. Žádné přehnané emoční výbuchy. Jen je škoda, že má ta kniha tak hnusný obal, to mě odrazuje si ji pořídit v hmotné podobě (ostatně autorka by potřebovala knihového stylistu, protože všechny její knihy mají fakt příšerné přebaly).
Tenhle styl knih miluju! Mám ráda knihy, které popisují celý osud hrdinů a ne jen jednu část života. Tato kniha popisuje osudy lidí tří generací a jejich vyrovnávání se se změnami režimů a nových pořádků. Kniha na mne působila dost pochmurně, ale dalo se to čekat vzhledem k naší smutné historii. Proto jsem ráda za relativně šťastný konec. Paní Mornštajnová knihu napsala velmi čtivě a úplně mne pohltila. Nedokázala jsem se od ní odtrhnout a druhou půlku knihy jsem četla v podstatě pořád. Pokud někdo miluje knihy jako já, zasazené do naší historie, které popisují jak se dříve žilo a jaký ten život byl vlastně jiný, tak určitě doporučuji!
Myslím, že o této knize již bylo napsáno vše, takže se jen přidám k těm, kteří ji rozhodně doporučují k přečtení.
Opět fantasticky zvládnuté vyprávění životních osudů tří generací žen během nelehkých událostí dvacátého století. První jsem četl Hanu, následovaly Tiché roky a teď i Slepou mapu. Styl psaní paní Mornštajnové je stále stejný, úsporný, ale s nekutečným citem nevynechat jediný detail a dokonale popsat charaktery všech postav a to i těch vedlejších.
Jak ona sama řekla, tak jak píše, bude psát, její styl se nezmění a je to dobře, protože ať už v budoucnu napíše cokoliv bude stále čtivé, i kdyby to měl být nákupní seznam.
Prostě život. Syrový, krutý, krásný. Třetí kniha od autorky. Naprostá pecka. Přečteno za dva dny.
Kniha velmi čtivá. Svět v ní není zalitý jen slunečnými dny. Vlastně je zajímavé sledovat, jak se hlavní hrdinky vnímají - jako nezajímavé, nespokojené..., ale svět je ve skutečnosti vidí jinak. Pro mě to bylo fajn čtení, i pro to, jak je zde popisován velký časový úsek československých dějin.
Knížku jsem si pořídila v Audio formátu a poslouchala vždy u domácích prací. Alena M. je prostě skvělá. Byla to má třetí knížka od ní a Hotýlek bude bezpochyby další na řadě. Tyto příběhy mi dávají mnohem víc než všechny krimi a detektivky dohromady. Člověk si uvědomí, jaké má štěstí žít v této době a s pokorou přijímat vše, co dnes může. Doporučila bych tyto knížky všem těm, kteří mají pořád pocit, že nemají dost a to nejcennější jim utíká mezi prsty.
Nejednu pasáž z knihy jsem probrecela nad představou, že bych v této nesvobode měla žít.
Knížka je skvělá a vřele doporučuji. Jen Hana je pro mě zatím na špici díky tomu vyvrcholení. Tady mě závěr trochu rozladil. Čekala jsem něco víc. (myslím zhruba poslední odstavec) v kontextu celé knihy to je, jako kdyby ho vymyslel podprůměrný pisalek a ne autorka formátu Aleny Mornstajnove.
Knihu jsem si přečetla na doporučení, ale musím říci, že jsem byla zklamaná. Příběh 3 generací žen je psán pěkně, dobře se čte, ale hlavní hrdinka Anežka mi k srdci opravdu nepřirostla. Působila na mě divně, jako by byla úplně citově plochá, bez emocí. Knihu jsem dočetla jen s velkým sebezapřením. Věřím, že takoví lidé jsou i mezi námi, ale číst o nich opravdu nechci, protože i v životě se jim snažím vyhýbat.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny rodu
Autorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2017 | Slepá mapa |
| 2023 | Les v domě |
Opět povedený příběh...Kniha mě ani tentokrát nezklamala.Bylo to odpočinkové čtení.