Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532046/bmid_slepa-mapa-65c9dcbded670.png
5
6301
6301
„Lidé přicházejí na svět z různých důvodů – z lásky, náhodou, nebo omylem. Já jsem se narodila kvůli bytu,“ předesílá hlavní hrdinka Anežka na začátku ságy o trojici žen, která se začala psát už před první světovou válkou. Do Anežčina osudu se promítají nejen životní příběhy jejích rodičů a prarodičů, ale i krutý dopad dějinných událostí. Její babička Anna odjela přes odpor rodičů do pohraničního městečka na severu Čech, aby tam se svým vyvoleným začala nový život – ten se však záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později se pak s těžkými začátky potýká i jejich dcera Alžběta, donucená prchat před německou armádou zabírající Sudety. Po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu – tentokrát v podobě důstojníka StB – i život vypravěčky Anežky... celý text
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno:
2019
,
OneHotBook
Interpreti: Veronika Gajerová
více info...
Přidat komentář
Tak tato kniha je pro mně uměleckým dílem. Byla jsem úplně pohlcena do běhu událostí.
Ze začátku jsem se trochu neorientovala v osobách s křestním jménem začínajícím na “A”, ale po zorientování to byla jedna z těch lepších knih - která popisuje životy běžných lidí v přelomových okamžicích let nedávno minulých.
Tato knížka se mi velmi líbila, děj mě vtáhl po celou dobu. Doporučuji ji přečíst.
Miluju styl jakým píše autorka, ale musím přiznat, že mě kniha trochu zklamala. Byla jsem velmi nadšená z knihy Hana od autorky a tato mi přišla slabší, ale bavila. Od začátku jsem tušila jak to celé dopadne, což mě mrzelo. Kniha mě ale neodrazuje od koupi další knihy od autorky.
Nádherná kniha, čte se úplně sama. A. Mornštajnová umí opravdu dokonale vykreslit všechny postavy, i když tady jich bylo na můj vkus trochu moc, až jsem se v tom někdy ztrácela. Ale jsem ráda, že tahle kniha měla uzavřený konec.
Je to takový zvláštní text. Vyprávění, plyne jako slohová práce, ale obsahuje zajímavé a smutné příběhy lidí.
Obyčejný život obyčejných lidí za druhé světové a v období komunismu vyprávěný typickým čtivým a lehce plynoucím stylem Mornštajnové. Nic víc jsem si přát nemohla a jsem ráda za to, že žiji až teď a musím řešit jen svoje malicherné problémky.
Kniha se mi líbila, ale musela jsem si zvyknout na styl vyprávění, přímá řeč se objevuje zřídka. Jde o osudy jedné rodiny, počínaje před 1. světovou válkou, a konče po sametové revoluci. Hlavni osobou je žena, později její dcera a vnučka a její rodina. Kniha připomíná serial "Vyprávéj", ale je mnohem dramatičtější. V postavách jsem se dost ztrácela, skoro jsem si chtela rozkreslit, kdo kam patří. :-) Jinak obrovske plus za vykreslení našich dějin v minulém století, klobouk dolů paní Mornštajnová, moc se mi Vaše dílo libilo.
Trošku zklamání, první část poměrně čtivá, ale následně se to zvrhává v prostup československými dějinami a milníky. Pokud znáte naši historii, tak je to jen doplnění pár postav a příběhů do typického normalizačního prostředí a následného porevolučního procitnutí se vším, co už v podstatě znáte. Hana a Tiché roky mě upoutaly více.
Příběh Antonína a Anny a jejich rodiny a přátel, malé lidské osudy na pozadí velkých dějinných událostí 20. století - obě světové války, hospodářská krize, obsazení Sudet, vyhnání Němců, nástup totality, normalizace a demokratizace. Nejvíc jsem si oblíbila Alžbětu a absolutně nechápala Anežku. Na to, jak to celé roky hnojila, měla nakonec pořádný kus štěstí. Četlo se to velmi dobře, ale něco tomu chybělo, to navíc, co měla Hana a Tiché roky.
Pro mě je tohle úplně nejkrásnější kniha od Aleny Mornštajnové, která nasadila laťku hodně vysoko. Mám ráda knihy, které pojednávají o delším časovém úseku a tahle byla ještě navíc čtivě napsaná. Každý příběh tří žen popisuje zároveň i nějakou zásadní a důležitou část 20. století. Před autorkou klobouk dolů. Krásná kniha.
Krásná kniha. Ačkoli příběhy v ní nejsou vždy šťastné, četla jsem ji s jemným úsměvem na tváři. Příběh není vyprávěn jako dokument, ale jako skutečné události, které se staly konkrétním lidem. S pocity všech zúčastněných. Byla to má první kniha od Aleny Mornštajnové a určitě si ráda přečtu i další.
Kniha mě úplně pohltila. Líbil se mi výklad našich dějin 20. a části 19. století z perspektivy lidských osudů. Při čtení mě napadlo, jak je možné, že spousta lidí by si přálo návrat komunistů k moci. To se jim dnes daří tak špatně, že se chtějí vrátit do nesvobody a kádrových posudků? Že chtějí zpět nalinkovaný život socialistického člověka? Nebo má pan doktor Jakub Šimák z knihy pravdu, že lidská paměť je milosrdná a pamatujeme si jen samé hezké věci?
Zajímavý příběh, chvíli mi trvalo než jsem se zorientovala kdo je kdo a která osoba je vypravěč. Konec byl trochu jako z červené knihovny.
Moje třetí přečtená kniha od této autorky, kterou jsem si hrozně oblíbila.
Musím ale říct, že mě nechytla tolik za srdce jako Hana nebo Tiché roky.
Příběh mě nedokázal tolik vtáhnout a uchvátit. Ale pořád je pro mě Mornštajnová skvělou autorkou a kniha určitě stojí za přečtení. Její styl psaní je prostě dokonalý.
Další zajímavá kniha od paní Mornštajnové.
Příběh se čte sám, osudy tří žen a jejich rodin a přátel. Některé osudy končili nečekaně, ovšem je to krásné i když smutné ohlédnutí do minulosti. Kniha určitě stojí za přečtení, obdivuji styl jakým Mornštajnová své knihy píše. Myslím, že do nich se musí začíst každý :-)
Dle mě zatím nejlepší kniha autorky. Obecně se mi líbí její všímavý, hravý a zároveň pohodový styl psaní. Z první poloviny knihy jsem byla nadšená, pak jednoduše spokojená. :) Doporučuji všem věkovým kategoriím jako fajn knihu o životě a ze života.
Po Haně, která očekávaně zklamala a téměř vůbec nechytla za srdce, jsem neměla žádná očekávání....
Od prvních řádků jsem žasla nad barvitostí fantazie autorky ohledně spletitosti životních osudů, které mnoha svým postavám nachystala....
Občas to bylo jemně za hranou či příliš účelové, ale zároveň je to vše co mohu tentokrát vytknout.
AM mě vždy nakonec přitáhne a udrží u příběhu vnímavostí pro intimní lidské vztahy a sociální souvislosti, bravurní znalostí lidských povah a dokonalým vykreslením toho jak každý malý skutek či myšlenka může mít velký dopad na životní styl budoucích dnů jednoho každého až celé společnosti.
Nejvíc si asi cením toho, kolik je zde nadšených komentářů, protože v dnešní zpovykané, rozmazlené a pohodlné době - nahlíženo minulostí o které Mornštajnová píše - je moc potřeba alespoň číst o tom, že nic z toho není samozřejmostí a během pár let naší sociální a politické nepozornosti se vše může změnit jakoby ve vteřině či lusknutím prstů. Bohužel.
Tento dojem ve mně příběh nejvíc zanechal a toho si moc cením.
Navíc mi vyhovuje i odtažitý styl psaní, který se nesnaží ze čtenářů ždímat emoce a slzy. To je asi druhý důvod proč nakonec její knihu přece jen otevřu. Tuto jsem poslouchala a Veronika Gajerová je nad míru zdařilou interpretkou!
Dokázala svým hlasem, který chvilkami až tahá za uši, vykreslit spletitosti příběhu v každém záhybu a nuanci. Hodně dobrá práce.
Ve Slepé mapě si mě získala a byla blízká, střízlivá, racionálně přizpůsobivá, nesentimentální a obětavá povaha Alžběty.
Zároveň mi nezbývalo než soucítit s Anežkou, jako svým způsobem obětí obou totalit jež se prohnaly Evropou.
Trochu holčičí, ale na to už jsem si malinko zvykla :o)
No musím říci, že před přečtením této knihy jsem měla takovou fázi, kdy jsem se nemohla do ničeho tak nějak začíst. A tato kniha? Naprosto ideální na něco takového, úplně mi to prolomila, začetla jsem se během prvních 10 vět. Kéž bych měla vždy tu čest a natrefila na takovej čtecí skvost, kterej mě rozečte jedna báseň :) Jinak díky této autorce si v poslední době dost oblibuji ty několikagenerační ságy, opravdu zajímavé kouknout na osudy jedné rodiny. A to, že to bylo zasazeno od 1. světové války, přes druhou, až po komunisty a revoluci, tak to je opravdu taková třešeň na dortu. Opravdu jsem si užívala každou větu, četlo se to fakt parádně, krásná čeština. Nevím teda, jestli to nechá ve mě nějak extra hluboký dojem delší dobu, ale to mi vůbec nevadí, beru to opravdu jako oddechovku a aspoň si ji v dohledný době budu moci zase přečíst :)
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny rodu
Autorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2017 | Slepá mapa |
| 2023 | Les v domě |
Krásná oddechovka. První část knihy se mi líbla malinko více než druhá, která byla trochu slabší. Bylo to krásné vyprávění o životě tří ženských generací jedné rodiny, doplněno o barvité vyprávění ze života jejich nejbližších během zásadních milníků minulého století.