Soběstačný
Zuzana Dostálová
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/540076/bmid_sobestacny.png
5
1049
1049
Štěpánovi je jedenáct a celý jeho svět závisí na dospělých. Jenže co si počne ve chvíli, kdy se jeho táta nejspíš zbláznil — odstěhoval se, nechal si narůst plnovous a z kalhot mu koukají kotníky. Tátova nová přítelkyně nemá Štěpána moc v lásce, přijde si nadbytečný. Jeho máma vzdychá, šetří úplně na všem a vypadá to, že jí není dobře. Štěpán si proto přeje hlavně jednu věc — co nejrychleji vyrůst a být soběstačný. Zuzana Dostálová napsala román o dospívání a dospělosti, o samotě a samostatnosti. Hrdinův život sleduje v rozmezí několika let a vyprávění nenechává jen na něm.... celý text
Přidat komentář
Tak tohle je přímo koncentrát deprese. Tohle by neměl číst nikdo, kdo momentálně prožívá nějaké problémy. A když v závěru začíná trochu svítat na lepší časy, tak to autorka zase zařízne. Ne vše je ale v životě růžové a i o tom je třeba psát. Touhle knihou jsem si autorku zařadil mezi top české spisovatelky posledního desetiletí. Bylo by bezvadné, kdyby Štěpánovy osudy dostaly pokračování.
Těžké téma, určitě donutí každého přehodnotit své malicherné problémy ve srovnání s předčasně dospělým Štěpánem. Nicméně vzhledem k tomu, že mám doma syna v podobném věku, vztahy s děvčaty rozhodně nemá na pořadu dne ( a rozhodně není sám ), takže tomu se spíš pousmívám. Ve vyprávění mně rozptylovaly nákupy v Ikea, názvy výrobků a prostřední část, jakoby vypadla z pořadu, co se dnes děje v Bille.
Je tam i dost nedotažených otázek a odpovědí na ně, ale přesto je to knížka, která vás nutí přemýšlet.
" Posadil jsem se a četl dál, obracel stránku za stránkou a docházelo mi, jak jsou lidi zlí a člověk s tím nic nenadělá. Zrovna jako když se Avi vysmívali, že je tmavá. A Maruška, že koktá.
Co má člověk dělat? Bůh mu dal ramena, dává mu i břemena, přečetl jsem si několikrát a začínal tomu čím dál víc rozumět.
Jako by se mi i trochu ulevilo. "
Knížka se prostě nedala odložit. Cokoliv dalšího bych napsala, jen bych opakovala pětihvězdičkové komentáře přede mnou.
Hodně silný příběh. Moc jsem toho o knize dopředu nevěděla. Myslela jsem, že je "jen" o rozvodu, ale je tam toho tolik, co hlavní hrdina musí zažít. Ve 14 letech zkusí tolik, co spousta lidí nežije za celý život. Je to smutné čtení, ale možná i díky tomu jsem těch pár krásných chvil, které Štěpán zažije, prožívala mnohem víc. Knížky z pohledu dítěte jsou poslední dobou mé oblíbené. Začala jsem se Soukupovou, která je moje oblíbenkyně. Tahle knížka je jiná, ale taky skvělá. Bavila mě moc.
Ach jo, Bože můj.
Těžký, těžký, těžký čtení. Už jednou jsem to formulovala, a použiji větu znovu, život těžší než dešťové mraky na nebi.
Čtení mě donutilo přemýšlet i o mých ztrátách, vinách, vítězstvích a smutcich. Půlku knížky jsem obrečela. To se mi už dávno nestalo.
Šup do bezpečí zpátky k démonům a Petrovi Hetešovi.
Být soběstačný. Touha nejen jedenáctiletého Štěpána, jehož příběh byl vykreslen ve stejnojmenné knize. Máte rodinu, máte všechno a najednou nic z toho není. Táta žije s úplně novou rodinou a jeho partnerka se na "závazky z minulosti", zrovna dvakrát vesele netváří. Dokonale popsaný vývoj kluka, kterého nepotkávají zrovna nejšťastnější události, ale on umí a chce dospět. Příběh o ztrátách, křivdách a zamotaných rodinných vztazích. A o nekonečné samotě. Vyprávění z pohledu Štěpána, se mi zdálo o něco čtivější, než ostatní, ale vím, že všechno mělo svůj význam. Smutné, ale přesto krásné čtení. Donutilo mě o některých věcech přemýšlet úplně jinak.
Štěpáne, budu o Tobě ještě dlouho přemýšlet. Dlouho se mi žádný literární hrdina nedostal pod kůži takhle moc.
Příběh byl velice dojemný a čtivý od začátku do konce. Moc milé, ale smutné vyprávění 11. letého Štěpána a jeho maminky, kteří prožívají těžké chvíle, ale i to, jak se umí poprat s tím, co jim osud přináší. Další postavu, kterou musím zmínit je úžasný a vtipný děda. Kniha rozhodně stojí za přečtení a autorce tleskám.
Moje první setkání s autorkou a hlavně i na živo - včera Listování, je to zase jiný zážitek. Krásné hodinové divadelní vystoupení v podobě scénického čtení, atmosféra literatury z jiného pohledu...
Téma, které je hodně aktuální rodinné vztahy, rozvody a hlavně jak se vyrovnávají děti s touhle situaci...
Psychologický román smutný oblíbila jsem si Štěpána a dědečka, život není peříčko...
Čtivá kniha, téma mě také zaujalo, co tedy bylo špatně? Možná styl, jakým je kniha psána. Jakoby autorka úplně nevěděla, zda to bude novodobý Oliver Twist, V zámku a v podzámčí, nebo Kdo chytá v žitě. Obžaloba hipsterů, nebo pohled na těžký život prodavaček? I když Oksana a děda byli asi jedny z mála sympatických postav. A moc jsem nepochopila tu příčinu, proč spolu Štěpova máma a děda nemluvili. Přišlo mi to tedy hodně malicherné. Asi budu dále vyhlížet knihy Petry Soukupové, Anny Bolavé, Viktorie Hanišové a Petry Hůlové.
To byla tak krásná knížka. Kdybych mohla tak dám deset hvězdiček. Nemohla jsem přestat číst. Štěpána mi bylo líto. Mám stejně starého syna a nedovedu si vůbec představit, jak to všechno takový kluk může zvládnout. Moje první knížka od této autorky a určitě ne poslední.
Když jsem knihu četla, tak jsem byla přesvědčená, že ji vysoké hodnocení nedám. Celé dvě části knihy - pohled Štěpána a pak pohled jeho maminky - byly pro mě opravdu dost frustrující a hlavně strašně depresivní. Po dobu, co jsem knihu četla, byla jsem z toho strasně smutná celý den. Kolikrát jsem si vzpomněla na svoje dětství, kdy naše mamka na nás byla sama a my po něčem zatoužili. Třeba ten první telefon a nemožnost si na něj vydělat sám, protože věk je rozhodující.. Dokud jsem četla tyhle části, nevěděla jsem ani co o knize napsat v nějakém povzbudivém smyslu. Prostě se to táhlo se mnou a náladu jsem měla pod psa. Také pasáže o psaní jako pokladní v Bille mi byly dost věrné, sama jsem pracovala jako brigádnice na pokladně v Kauflandu a když se člověk nad prací nepovznese, nechodí tam skutečně rád. Pak přišla poslední část knihy, která už byla povzbudivější a četla se mi mnohem líp. A ve finále jsem držela palce Štěpánovi, ať mu dá táta "svobodu", když se o něj stejnak nezajímá. Knihu nakonec hodnotím plným počtem, protože jsem si s hrdiny prošla sama všemi jejich pocity - ať už zoufalství, zklamání, smrt, doufání, radost atd.. A o to autorce asi šlo
Má první kniha od autorky, ale určitě ne poslední! Knížku jsem zhltla během dvou dní, moc hezky napsáno, styl autorky mi sedl, ani chviličku jsem se u čtení nenudila. Sugestivní, citlivé, dramatické. Tleskám a děkuji
Skvěle napsaná kniha, krásný příběh. Opravdu tleskám na výborně napsanou realitou.
Tohle bylo skvělé! Neskutečně dobře napsaná knížka. Snad poprvé jsem se setkala s opravdu uvěřitelnou, reálnou mluvou školáků. Autorka uměla velmi sugestivně vystavět příběh jak očima malého chlapce, tak z pohledu zlomené matky. Všechno bylo tak ryzí, opravdové. Dokonalá, přečtěte si ji.
"Bůh mi dal ramena, dává mi i břemena."
Pro Štěpána to platí několikanásobně - jeho cesta dospíváním má hodně přívlastků, rozhodně ale není jednoduchá... Vyprávění o jedné životní ráně za druhou je překvapivě podáno s určitou lehkostí - může za to autorčin styl, kdy jednotlivé postavy staví před životní výzvy, kterým musí čelit a bojovat s nimi. Výsledky takového boje jsou málokdy vítězné, přesto z románu nečiší deprese a beznaděj - ba právě naopak... Ta podprahová naděje a touha po životě dělá z knížky malý zázrak. Velmi zdařilé - dojemné, smutné, lidské, očišťující a silné.
"Když máš možnost, tak dej."
Neuvěřitelně silný příběh takový ze života klasický příběh jedné rodiny ,kde se manžel vykašle na rodinu kvůli jiné ženě. Matka pak zůstane na vše sama potácí se v dluzích a nakonec onemocní rakovinou. Štěpán na to kolik mu bylo vše zvládal staral se pak o dědu. Opravdu knížku doporučuji.
Původně jsem chtěla včera večer do knihy jen nahlédnout, momentálně čtu jinou knihu, ale nemohla jsem se odtrhnout. Dnes ráno jsem tento zdánlivě obyčejný příběh dočetla a komentář píšu bezprostředně, ještě se slzami v očích. Nádherný příběh, smutný, lidský, dojemný, ale i plný naděje a lásky, na který nezapomenu. Skvělá kniha, silná a křehká zároveň. Stejně jako sám život. Moc děkuji, paní Dostálová. Za zážitek, za úsměv, za slzy, za zamyšlení. A ostatním čtenářům posílám velké doporučení, neváhejte a čtěte.
Štítky knihy
stáří nemoci dospívání rozvod rodinné vztahy psychologické romány matky a synové dědeček macecha otcové a synovéAutorovy další knížky
| 2020 |  Soběstačný |
| 2018 |  Johana |
| 2018 | Hodinky od Ašera |
| 2023 | Karneval zvířat |
| 2016 | Proč všichni odcházejí |
(SPOILER) Možná jsem měla jenom velká očekávání, možná jsem málo empatická, možná jenom nemám ráda deprese, nevím...
Do první třetiny autorka stihla zakomponovat smrt dítěte, rozvod, deprese a alkoholismus, smrt domácího mazlíčka, holocaust, samoživitelku a chudobu a pár dalších drobností. Prostě na co sáhne, to je špatně. Trochu mi to připomínalo Řadu nešťastných příhod.
Předvídatelnost knížky byla na lvl milion, až do vztahu Štěpána s ošetřovatelkou nebo k tomu, že otec svolil se samostatným bydlením.
Lidi vyzdvihují, že se jich knížka úzce dotýkala. Ono se není čemu divit, přeci jenom máme 50% rozvodovost, 0,5mil lidí s rakovinou ročně, první lásku zažil někdy skoro každý z nás, věrnostními programy jsme u nás posedlí a předvánoční obchody zažíváme šestinu roku.
Kdyby aspoň knížka přinesla něco nového: podnět k zamyšlení, nový náhled na cokoli z obsahu, hezkou vzpomínku... Ne, je to jenom portfolio životních ztroskotání bez jakéhokoli resumé.
Postavy jsou buď bezpodmínečně pašáci nebo bezpodmínečně blbci.
Plusové body jsou za obálku a vystihnutí toho, jak Štěpán nad věcmi přemýšlel během svého dospívání.