Srdcem mojí babičky
Barbora Linke
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/522242/bmid_srdcem-moji-babicky-GqG-522242.jpg
4
98
98
Ztráta baletní kariéry a přerušení kontaktů s rodinou u Ester vyústí v celkový nezájem o vlastní zdraví i dění v protektorátě. K soukromým tragédiím se brzo přidává i hrozba totálního nasazení. Ester by udělala cokoli, aby se mu vyhnula – dokonce by si vzala i úplně cizího muže. Co na to mladý partyzán Tonda? A jaké tajemství skrývají deníky Židovky Julie, které Ester dostane do opatrování? Pod tlakem okolností je mladá žena nucena hrát vabank o svou existenci, lásku a štěstí.... celý text
Přidat komentář
3,5*
Oba dva dosud přečtené díly byly velice povedené, čeho si na nich cením nejvíce, je právě ten náhled do života obyčejných lidí v nelehké době. A také toho, že paní autorka vytvořila postavy, které nebyly černobílé, u obou holek byla spousta situací, kdy bych je za jejich jednání roztrhla jak hada, ale na stranu druhou jsem je měla ráda. Nebyly dokonalé, právě o to více však byly uvěřitelné.
pokračujeme v rozprávaní Ester ale tentoraz jej príbeh o jej prežívaní vojny.
To, že s Ester by sme kamosky neboli to je jasná vec, tak narcistickeho človeka mať po boku asi by som ju prefackala.
Ale to, že jej osud nebol vôbec ľahký za to by som ju poľutovala, hoci.. jej nezapojenie sa do ničoho bolo na kednu stranu dobré riešenie na druhú stranu mohla mať viac pochopenia pre tých, ktorí chceli pomôcť hoci aj za cenu svojich životov.
Vojna ako taká bola zlá, tak ako každá iná a to čo robili podporovatelia bolo ešte horšie. Nálet na Drážďany bol príšerný a odsrali si to prevažne ľudia, ktorý chceli len pokoj. Hoci to boli aj Nemci - pretože nie všetci o vojnu stáli.
Táto kniha bola opäť emocionálna bomba a na konci som sa rozplakala, pretože to ako sa Ester dokázala vyvinúť a dospieť to bolo nádherné, tak ako Fénix vstane s popola, tam si aj Ester uvedomí na čom v skutočnosti záleží
Nesmierne sa teším na tretí diel, už len kôli jednej osobe, ktorú som si obľúbila v prvej časti
Nebylo to nejhorší čtení, ale úplně mě to nenutilo stále hltat stránky... asi trochu lepší průměr. Třetí díl přečtu..... asi už jen ze setrvačnosti.
První díl se mi zdál zajímavější, tento jsem sice dočetla, ale třetí už nemusím.
„K přežití potřebujeme lásku. Bez lásky není svět, především není co budovat.“
Kniha Jménem mojí sestry se mi moc líbila, takže jsem věděla, že si určitě přečtu i pokračování. Byla jsem zvědavá, jak se mi tento díl bude líbit, protože jsem si Ester zdaleka neoblíbila tolik jako její sestru Soňu.
Ale v tomto pokračování dostane možnost Ester blíže poznat a pochopit, proč se chová, tak jak se chová.
Čtení opět, vzhledem k době, ve které se odehrává, nebylo úplně jednoduché, ale přesto byla kniha velmi čtivá, stránky utíkaly jedna za druhou a mě bylo, stejně jako u první knihy líto, že kniha nemá stran více.
Velmi jsem ocenila možnost lehce vidět příběh i „z druhé strany“ a to díky scénám, ve kterých došlo k bombardování Drážďan.
Na konci knihy bych ještě určitě ocenila rozvinutí osudů dvou vedlejších postav, tak třeba se dočkáme dalšího pokračování, kde se nám i toto vysvětlí.
Kniha byla velmi čtivá, příběh z období 2. světové války, který se nezbývá přímo koncentračními tábory, ale ukazuje, jak žili obyčejní lidí, zároveň propojení historické a současné linky, přesně toto mám v knihách z tohoto období ráda. Malinko více se mně osobně líbil první díl, ale opravdu jen o malý kousek a těším se na případné pokračování či jinou knihu autorky.
Hodnocení 4,5*/5*
Cetlo se rychle, pohodove, mozna se mi libilo o trosku vice nez prvni dil. Takove pohodobe cteni, stale jsem cekala koho si nakonec vzala :).
Moc zdařilý příběh. Ester jsem si nakonec oblíbila, urazila velký kus cesty a neměla to lehké. Její rozhodnutí chápu, těším se na další autorčin knižní počin.
Půjdu proti proudu. Tato kniha mi připadala ještě slabší než předchozí díl. Ester mi k srdci nepřirostla a, na rozdíl od ostatních, jsem nepozorovala nějaký velký posun v jejím chování. Od začátku až do konce byla sebestředná a sobecká.
Je príma, že jsem měla pozorně přečten titul "Jménem mojí sestry", kde nás autorka seznámila nejen s dramatickými událostmi období protektorátu, ale pečlivě vykreslila charakteristiky jednotlivých členů celé rodiny a dalších aktérů z blízkého okolí sester. Ač jsem z prvního dílu měla pocit, že Ester je oproti svému dvojčeti jen "ubohá fňukna" a prospěchářka, v tomto titulu jsem měla možnost pozorovat její částečnou proměnu a začala jí fandit. Z množství přečtených titulů z období 2. sv. války a holocaustu jsem už do jisté míry "psychicky zocelená", přesto jsem byla ráda, že autorka nezabíhala do častého detailního popisu válečných hrůz.
I druhý díl série jsem precetla jedním dechem. Z prvního dílu se mohla Ester zdát lehce sobecka, v tomto díle však pochopíme, že jen byla méně odvážná než její sourozenci. Ale i s tím zabojovala a s utrapami války si poradila. Zajímal by mne pak i osud Julie. Dočkáme se dalšího dílu?
Kniha je pokračováním příběhu sester dvojčat. Jedna z nich tady svoji cestu končí, ale druhá vypráví příběh své sestry a jejích dětí, židovské snoubenky svého bratra a dalších. Sama hrdinka zažívá velmi těžké chvíle, ale nakonec najde novou šanci, nový život, manžela a děti...
Dvě sestry a tak různé osudy. Život toho Ester hodně nadělil, ale přesto se dokázala zvednout a jít dál. Možná za to mohl ten baletní dril, na který byla zvyklá, vstanout a jít dál. Krátké štěstí nalezla v manželství, škoda, že v knize nejsou více rozvinuty osudy Jiříka a Aleny. Taky by mě zajímal osud Alenčina otce.
(SPOILER)
Knihy na sebe volně navazují, proto jsem se rozhodla napsat recenzi dohromady. Knihy jsou vyprávěny z pohledu babičky, která postupně odhalí všechna rodinná tajemství.
Vždy jsem velmi milovala vyprávění babičky a dědy, pratet i prastrejdů, dnes už mi nemá kdo vypravovat, tak jsem ráda, když si nějaké vypravování můžu aspoň přečíst.
Příběhy sester dvojčat mě naprosto pohltil, byl tak srdceryvný, až se mi někdy tajil dech. Fandila jsem oběma, aby našly své štěstí, jen bohužel své mladí prožily v době, která štěstí zrovna nepřála.
Na příběhu Soni je nejvíc vidět, že nic není černobílé a že láska je mnohdy opravdu slepá.
Ester jsem si oblíbila až v druhé polovině druhého dílu, její postava byla velmi dobře napsaná, opravdu jí člověk musel nejdřív poznat blíž a odpustit jí její sobeckost a sebestřednost, sama byla potrestaná víc než dost.
Co se týče stylu psaní, tak přeci jen výtky mám. Obě knihy jsou napsané dnešní češtinou a ubírá to příběhu na autentičnosti, což byla zvlášť u dialogů velká škoda.
Doufám, že budou mít knihy pokračování, protože přeci jen nebylo vyřčeno úplně všechno.
Esta se snaží vyrovnat se ztrátou snu a kariérou baletky a nachází alespoň práci na poště v Přerově. Zpočátku čtení mi svým postojem k životu byla Esta šíleně nesympatická, když ale potkala partyzána Tondu, začala se mi měnit před očima.
Jestli něco autorka umí, tak je to výborně popsat dobu, kam zasazuje svůj příběh. Tentokrát nejsme čistě v Praze, ale vnímáme heydrichiádu z pohledu venkova a zároveň se také dostáváme i do Drážďan (tohle zvolené místo se mi líbí, jelikož autorka zde žije). Dalším skvělým plusem jsou vážná témata, kterých se knížka dotýká. Máme tu válku, venkov, rodinné a milostné vztahy, práci, ale i třeba problémy příjmu potravy.
Stejně jako je nádherná obálka, tak je i nádherný je vnitřek. Klidně by kniha mohla být delší, protože díky své lehké čtivosti vám stránky pod rukou utečou tak rychle, že se nebudete stačit divit.
Už mám přečteno řadu historických románů a mám vždycky radost, když se dozvím i něco nového. Jak si žili “obyčejní lidé za války. Jak to poznamenalo jejich denní rutiny? Při čtení je znát, že autorka ví, o čem píše a nezahlcuje nás přílišnými historickými událostmi, nýbrž se věnuje té románové stránce.
Tohle byla tak krásná knížka. Vychází tolik knížek z období 2.sv.v., ale většinou jsou stále podobné, o Židech a koncentracích. Tady se, ale paní autorka zaměřila na život obyčejných lidí, který byl stejně silný. Kniha se skvěle četla a i když měla Ester pár dost otravných vlastností, moc jsem si ji oblíbila a celou dobu jsem ji fandila.
Na pokračování Jménem mojí sestry jsem se těšila právem, nezklamalo mě. Kniha se skvěle četla. Místy jsem se pobavila, místy jsem si poplakala. Líbí se mi, že na konci příběhu zbyl ještě prostor pro pokračování, takže se těším na další knihu.
Příběh je popisovaný vtipně a trošku jiným stylem, než v prvním díle, což je dobře, protože tím se zdůraznil rozdíl mezi sestrami dvojčaty.
Skvělý vyprávěcí jazyk.
Kniha se krásně četla, jde vidět určitý vývoj autorky. Pokud vyjde další kniha od B. Linke určitě si ji přečtu.
Zase moc pěkné čtení z válečného Československa. Tentokrát se autorka věnuje dvojčeti Ester, která mi díky prvnímu dílu nesedla jako člověk, a proto jsem jí tolik nefandila. Alespoň ne tak, jako Soničce, ale vzhledem k tomu, že se pohybujete v rodině a situaci, kterou už znáte, vás příběh znovu vtáhne. Dokonce dojde na nenápadné dovysvětlení některých otázek z prvního dílu. Přečteno za dva dny!
Nádherný příběh