Svätá Biblia
neznámý - neuveden
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/509720/bmid_svata-biblia-PTr-509720.jpg
4
1017
1017
Z pôvodných jazykov preložil Jozef Roháček. Toto vydanie z roku 2020 obsahuje text podľa pôvodného druhého revidovaného vydania z roku 1969. Na čitateľa kladie značné nároky nielen starou, gramaticky odlišnou slovenčinou, ale aj zvláštnym pojmoslovím prekladateľa. O preklade Stále živý záujem o Roháčkov preklad Biblie sa stal pozoruhodným javom slovenského biblického čitateľstva. Preklad postupne vychádzal tlačou najprv v rokoch 1910 – 1936 a autorom revidovaný text bol publikovaný v roku 1951. Otázkou zostáva, ako je možné, že texte, ktorý kladie značné nároky na čitateľa nielen starou, gramaticky odlišnou slovenčinou, ale aj zvláštnym pojmoslovím prekladateľa, je aj dnes tak populárny, že čitatelia požadujú jeho ďalšie vydania. Z Roháčkovho prekladu je ponajprv zrejmá hlboká úcta k Biblii ako Božiemu slovu. Biblia nám podáva samotné slová Božie, a preto je nevyhnutné vyjadrovať sa aj v preklade štýlom, ktorý čo najvernejšie zachová význam a vážnosť pôvodných slov originálu. Keďže Biblia bola najprv napísaná v hebrejčine, aramejčine a gréčtine, prekladateľ týmto rečiam prispôsobuje svoje vyjadrovanie. Preto je charakteristickou črtou práce Jozefa Roháčka „vláda originálu“. Snaha preložiť do slovenčiny, pokiaľ je to možné, všetky jednotlivé slová originálu vždy tými istými slovenským výrazmi viedla k tomu, že Roháčkov preklad je značne konkordantný. Tam, kde slovenčine potrebné pojmy chýbajú, prekladateľ často vytvoril vlastné slová, ktoré nenájdeme ani v historickom slovníku slovenčiny. Pochopiteľne tým nevzbudzuje iba obdiv. Kto si však dá námahu vstúpiť do jeho jazyka a myslenia, získa prístup k prekladu, ktorý ho priblíži k hebrejskému štýlu vyjadrovania. Je dobré, že z Božej milosti máme v slovenčine viacero prekladov Biblie, a je dobré, že popri nich tu bude aj naďalej možnosť „čítať Roháčka“. prof. ThDr. Pavel Hanes, PhD. Vytlačené v Číne.... celý text
Přidat komentář
Hodnotím jen Nový zákon.
Řekněme si to narovinu. Literárně je to vážně sr@čka. Myslím, že ani ti nejzarytější věřící nemůžou říci, že to má nějaké literární kvality. Ti se budou ohánět obsahem. A upřímně? Obsahově to stojí taky za starou belu. Jako ano, opakování je matka moudrosti, ale to tam opravdu VŠECHNO musí opakovat milionkrát (snad jen kromě zvěstování, to tam myslím bylo jen jednou, ale ukřižovaní 4x a alegorie o pravosti víry asi milionkrát). Jako dala jsem to, ale stálo mě to hodně přemáhání. Naštěstí sem si to našla jako audio (a to se musí zase nechat, že namluvený to bylo opravdu dobře a asi díky tomu sem to zvládla) na youtube, takže pokud budete mít někdo nápad jako já, je to tam, jako nový zákon.
Nejsem věřící a tak mi chybí odpovídající vztah. Bibli hodnotím jako jakoukoli jinou knihu. Přečetl jsem ji jako beletrii. Od začátku do konce. Ale Starý zákon (SZ) chronologicky. Vím, že se tak číst nemá.
Zarazilo mě, jak je Bible nudná a nezáživná. Četl jsem ji 2 měsíce a je to děsivá ztráta času. Nemá žádný spád. Prakticky se nedá číst. Je to málo působivý mýtus nijak zvlášť poetický. To je nejvíc fascinující.
Že zrovna tohle je jedna z nejrozšířenějších knih. Krutý vtip historie. Pokud chybí náboženský kontext, tak to tak prostě je. Hodnotím obsah. Ne co je za Biblí. Je to historický dokument ze starověku.
Navíc se mu nedá rozumět. Už dopředu musíte vědět, jak ho uchopit. Je to jen pro křesťany. Fascinují mě zástupy ateistů, kteří si přečtou Bibli a mají pocit, že rozumí křesťanství nebo judaismu. Ve skutečnosti neví nic.
Pokud chcete něco vědět o křesťanství, tak si přečtěte něco o křesťanství. Ale nečtěte Bibli. Pokud chcete něco vědět o judaismu, přečtěte si něco o judaismu. Ale nečtěte Bibli. Teprve až po něčem naučném.
Začíná to jako mýtus, který se změní v historii židovského národa. Tím je dán charakter SZ. Text byl formován historickými událostmi, se kterými se museli starověcí Izraelité vyrovnat. (Wright: Evoluce boha)
Je to sbírka mnoha textů od mnoha autorů a vznikala v průběhu stovek let, což se vymyká naší životní zkušenosti. Vzhledem k časové propasti, která nás dělí od sepsání, to jen primitiv může hodnotit současnými měřítky.
Je to mýtický popis dějin starověkých Izraelitů a spílání proroků. Mluví to k lidem, kteří jsou 2 tisíce let mrtví. My si nedokážeme představit život našich praprarodičů, natož se vcítit do lidí z doby bronzové.
Zmínky o fantasy v komentářích ukazují na nulové vzdělání. Mýty se vyskytují ve všech kulturách. Navíc polyteismus připomíná fantasy víc. Sepsání textů je dáno historií a historie nemá žádnou vlastní inteligenci.
Je to běh mnoha událostí a procesů. Upozorňuju, že předmluvy v ekumenickém překladu k pochopení nestačí. Tam se uvádí především historické souvislosti. Doba vzniku, autorství apod. Je to kniha určená k výkladu.
Už od začátku je zřejmé, že je to alegorie. Ostatně někteří rabíni říkají, že chápat Bibli doslovně je ten největší hřích. K mnoha křesťanům se tahle informace ještě nedostala. To je na tom absurdní.
Bible totiž ty sbírky obsahuje dvě. SZ už jsem zmínil a pak Nový zákon (NZ) o příchodu a zabití hlavního hrdiny. Před NZ je násilně našroubován SZ. Výsledek je nekončící náboženská nenávist. Gratulujeme.
Svatou knihu judaismu si přivlastní křesťanství, vymyslí si k tomu vlastní mýtus, slepí to dohromady a tváří se, že je to naprosto v pořádku. Něco takového se fakt může stát jen na této hloupé planetě. :D
Pokud nejste věřící, tak to nečtěte. Nemá to smysl. Pro věřící je to zas něco, co se nedá hodnotit. Je to zcela jiná kategorie literatury, kterou databazeknih nedokáže zohlednit. Věřící to budou vnímat absolutně jinak.
Abyste Bibli správně porozuměli, což samo je extrémně diskutabilní, tak musíte vystudovat teologii. Nebo ješivu pokud chcete chápat SZ. Nebo aspoň chodit do kostela. Nebo být religionista. Nebo historik.
Zdravý rozum nestačí. Hebrejština používá pro čísla písmena. Každé slovo je číslo a číslo může být slovo. Třeba Noemova archa. Její rozměry mohou být slova, která dávají další význam. Jakýkoli překlad SZ je díky tomu na nic.
Další informace, která se ke křesťanům nedostala. A pak křesťané v USA postaví repliku Noemovy archy. :-) Däniken vidí ve SZ mimozemšťany. Křesťané tam vidí příchod Krista. Oboje je stejně relevantní.
Podle kabaly má Tóra 4 druhy výkladu: doslovný, alegorický, homiletický a mystický. Křesťané si však myslí, že SZ rozumí lépe než lidé, kteří mluví jazykem, kterým je napsán a vyznají se v jeho symbolice. Tak určitě. :-)
SZ se skládá z 39 knih a doporučit se nedá nic. Snad Genesis, Přísloví a Kazatel. A z NZ 4 evangelia. Takže asi tak 10 % textu. Musíte sami vědět, co vlastně v tomto prastarém dokumentu hledáte. Pokud to i přesto chcete číst:
1. Nečtěte to. Nevyplatí se to. Sežeňte si něco naučného o náboženství.
2. Přečtete si evangelia. Ježíše a jeho učení se vyplatí znát.
3. Celý NZ. Je dobré znát základy křesťanství. Zjevení můžete vynechat.
4. Přidejte SZ: Genesis (jak to začalo), Přísloví a Kazatel (nějaký moudra)
5. Pak beletrie: Rút, Ester, Jób, Píseň písní a Daniel (nejpoutavější z proroků)
6. Pokud budete mít sílu, můžete dočíst Pentateuch a pokračovat až po Druhou Královskou a zbytek pak chronologicky.
Číst Bibli má smysl jen pro věřící. Jedná se o zásadní text, který utvářel Západní civilizaci. Jeden ze základů naší kultury. Historická hodnota se nedá popírat. Rád bych hodnotil líp, ale systém hvězdiček to neumožňuje. 30% 1,5*
(Muselo by se hodnotit jednotlivě nebo aspoň po částech.)
Český studijní překlad je za mě asi nejlepší česká verze.
Bible 21. století je velmi nepřesná, zavádějící a v určitých částech nedává smysl.
Bible, Kniha knih...člověk se k ní obrací, když mu přijde, že život už není k žití, když balancuje nad životem nad jeho smyslem. A
každy v ni najde to, co hledal. Povzbuzení, naději...I proto ji moje babička měla na svém místě a probírala i usínala s ní. Není to kniha na jedno přečtení, je to kniha k zamyšlení, kde i nevěřící najde to, co ho zaujme, uklidni a nastartuje do dalšího života.
Když jsem ji přečetla skutečně od začátku do konce, literatura a život začaly dávat větší smysl. I když jsem při čtení zjistila, že už to všechno znám, Nový zákon snad slovo od slova, prostě protože čtu a žiju mezi lidmi. Tolik každodenních frází pochází z Bible a my si to ani neuvědomujeme. Spoustu jsem si toho z Bible vyposlechla taky v kostele při předčítání, ale napřeskáčku, takže jsem fakt ráda, že jsem to teď vzala postupně.
Mám moc hezkou vazbu, takže mi dělá radost. Ale...
Zaprvé chybí kontakt na jakéhokoliv překladatele. Chci jména, u překladu Písma chci transparentnost!
Zadruhé chybí látkové záložky, to je u Bible skoro samozřejmost.
Zatřetí zoufale chybí pořádné korektury, chyb v interpunkci je tam habaděj.
Skvělé vydání Bible kralické, hodně zajímavé z češtinářského hlediska, ale i proto, že obsahuje všechny původní dobové poznámky a věroučné výklady. Škoda jen, že je kniha vytištěná a svázaná v Číně a jsou zde určité nedostatky v řemeslném provedení vazby (jakých jsem si všímala už i na jiných luxusních knihách vázaných v Číně).
O Bibli je už napsáno hodně komentářů a já se nechci opakovat. Každý z nás ví, že to je Kniha knih. K tomu aby člověk Bibli pochopil, musí mít určité znalosti, je to těžké a velice náročné čtení. Často v ní narážíme na alegorie - vlastní smysl je skrytý, na otázky navazují záhadné a tajuplné odpovědi. Bible je plná otázek, otázek člověka vůči Bohu, ale jsou tam i otázky naopak, kdy se Bůh ptá člověka. Ptají se postavy Starého zákona, ptají se i ty novozákonní. Bible není jen plná otázek, ale je také plná pokusů o odpověď. Bible je vlastně snaha o jednu jedinou zásadní odpověď na ty nejzásadnější otázky našeho života. A věříme, že nejenom v Bibli, ale i v našem životě Bůh odpovídá na naše otázky, jenže často jinak než bychom to čekali. Často neodpovídá hned, často neodpovídá jedním slovem nebo jednou větou, jeho oblíbený způsob, který ukazuje složitost světa, je - že odpovídá událostmi. Odpovídá v průběhu času, jeho odpověď je čtyřrozměrná 3+1 časoprostorová , má často podobu příběhu, toho co následuje, co se odehrává poté, kdy jsme se ho ptali. Zásadní otázka se u člověka mění podle toho v jaké životní etapě se nachází. Člověk potřebuje odpověď, potřebuje znát, potřebuje vědět, pokud neví , ocitá se v nejistotě a život v nejistotě je velmi těžký. odpověď zaplašuje nejistotu, dává pevný bod, kterého je možné se chytit. Odpověď je jako voda na žízeň člověka. Při čtení Bible vyvstává pro člověka otázka jaký je Bůh a boží odpovědí je osoba Ježíše - Ježíšův příběh, v něm poznáváme jaký je Bůh. Musíme přijmout, že nikdy na všechno nebudeme mít jasnou odpověď, protože svět je příliš složitý než, aby to bylo možné. Život v nejistotě je součásti našeho života. V tomto okamžiku je ještě jedna důležitá hodnota, postoj nebo vnitřní rozpoložení a to je důvěra. Důvěru projevuji tam, kde nemám odpověď nebo neznám a přece přijímám něco jako pravdivé. Náš život je postavený nejen na znalostech a odpovědích, ale také na důvěře, protože my nechápeme a nikdy nebudeme chápat všechny události našeho života, ale co je pro nás zásadní je, že důvěřujeme Bohu, že ve své všemohoucnosti a v tom závěrečném součtu všechny ty události přivede k dobrému.
Samozřejmě , když si čte člověk opakovaně v Bibli, vždy tam nachází něco nového.
(SPOILER)
S touto knihou mám problém, že obsahuje křesťanský překlad Tóry a doplňujících hebrejských textů. Četl jsem Tóru od českého židovského překladatele, takže jsem rozpoznal rozdíl mezi Tórou a křesťanským překladem. Taky jsem četl Korán v CZ, a mohl srovnat Tóru a křesťanský překlad (Bibli) s Koránem. Všechna tři západní náboženství jsou ve skutečnosti Jedno náboženství. Došel jsem k závěru, že toto západní Jedno náboženství/Islám existuje díky Elijášovi (elohistický, muslimský autor), ten skutečně žil, a jako jediný, dle judaistické/islámské tradice, byl Vzat na Nebesa, a jeho učedníkem byl Eliša. Elijáš vyjadřuje Božího syna (Mojžíš/Mohamed[Mahdí] - staroegyptské mes znamená syn), Eliša vyjadřuje Syna člověka (Jozue/Ježíš[Isá/Ezau], po němž je pojmenován Islám - hebrejské Ezau šalom, arabské Isá salám, znamená mír od Syna člověka, od Eliša, který má v sobě Ducha svatého, esoterickou islámskou znalost od jeho mentora, od Elijáše). Cílem Islámu/náboženského způsobu života, je, aby každý člověk, jakožto muslim v sobě našel Ducha svatého, esoterickou znalost, aby se z nedokončeného muslima, z Syna člověka stal Božím synem, dokončeným muslimem (Elijáš).
Co se týče Nového zákona, nemám problém se Čtyřmi evangelii, protože vskutku nijak nejsou vychýlené od Islámu, a toho, co učil Isá/Ezau, jenž byl pouze člověk, a šestý významný prorok dle judaistické/islámské tradice (sedmým je Mohamed). Překvapuje mě, že tomu tak je, že Čtyři evangelia vyznívají z celé této Bible nejvíce optimisticky. Také Zjevení Janovo je víc snesitelnější, než různé křesťanské doplňující texty.
Protože Isá/Ezau byl muslim, zabili ho sionisté při šejtánském rituálu Ukřižování a přejmenovali na Ježíš Krist, a chytře vypracovali koncept křesťanství a příběh o Božství tohoto muslima; vlastně Ježíš Krist je fiktivní identita Juliuse Caesara, stejně jako příběhy o Abrahámovi, Jákobovi, Mojžíšovi, Davidovi, a Šalomounovi, obsažené v Bibli/Tóře, jsou odlišné od těch uvedených v Koránu, kde se jedná o významné muslimské proroky, kteří byli zabiti sionistickými šejtánskými faraóny, zatímco v Bibli/Tóře se jedná o fiktivní příběhy o těchto muslimech, které vznikly na objednávku egyptských faraónů Amenemheta I., Yaqub-Hara, Amosise I., Psusenise I., a Siamuna, žijících ve stejném období.
Čeho si cením, je, že vskutku se sionistům nepovedlo zcela odchýlit křesťany od Islámu, a ve Čtyřech evangeliích vskutku je mnoho islámské pravdy, učené Isá/Ezauem.
Vždy, když někde britští šejtánští sionisté ukazují Ježíše se slunečním diskem za nim, nejedná se o uctívání Boha/EL-láha/Enlila (Jupiter), ale o uctívání Faraónského Slunce (Šejtán/Saturn/Enki/Ei). Duch svatý, esoterická islámská znalost, nepochází od Jupitera/Boha/AL-láha (EnliL), ale z korANU/prstence moci, Koruny planety urANU, bohYNĚ nábo-žANU-ství, sumerské bohyně Anu, na jejíž straně je současný stát Írán a samotný Bůh EnliL/EL/AL-láh (Jupiter). Šejtán/satURN se zmocnil této Koruny, a má ji nyní okolo sebe jako jediná z planet, a Šejtán/satURN usiluje o likvidaci Islámu, náboženského způsobu života, oddaluje lidstvo od Ráje, dokončené REpubliky nahoře, a usiluje o realizaci DEmokracie dole, dystopie, Novus ordo seclorum - světa, kde nebude prostor pro Ducha svatého, emitovaného z cracku (malinkých hvězd, posledních zbytků Dobra, které jsou ponechávány Faraónským Sluncem níže a jako menší; muslimové však ví, že Jsou nakonec Většími i přesto; Lidstvo je většina, nižší vládci jsou menšina).
Nutné je také vědět, že Elijáš krom identit výše uvedených (Mojžíš/Mohamed[Mahdí]), je asociován s archandělem Sandalfonem, a jeho bratr je archanděl Metatron (Ten, který má trůn mimo viditelné, a je Třetí). Metatron je asociován s náboženskou postavou Enochem, což znamená, že Metatron je Enki/Šejtán, a tzv. jahvistický autor, který je zodpovědný za odchýlení Tóry od Koránu. Sandalfon a Metatron jsou dva bratři archandělé, synové ANUděla /BohYNĚ/, stejně jako EnliL/EL a Enki/Ei jsou dva braři bozi, synové ANUděla urANU.
Hodnotit takovouto knihu není lehké, tudíž hvězdičky jsem v tomto případě nepoužil. K Bibli mám celkem komplikovaný vztah, kdysi jsem byl křesťan a celá tato víra pro mě byla důležitým pilířem v mém životě, ale postupem času si člověk uvědomí, že je to pouhá iluze, které člověk chce věřit, aby se mu lépe v životě žilo, ale je to pouhá zjednodušená představa o životě, protože realita je mnohem komplikovanější, než jak je zde psáno. Jsem přesvědčen, že je velice nebezpečné, aby tuto knihu někdo bral vážně a doslovně, jelikož je to kniha z časového období, kdy lidé smýšleli diametrálně jinak, než my dnes a některé pasáže jsou velmi kontroverzní, že tak mstivého a sadistického boha kvůli tomu nemohu milovat a ctít. Také kniha obsahuje plno podobenství, občas i logických a banálních chyb, že brát něco takového doslovně už kvůli tomu je šílenství. Zároveň ale mě kniha velmi ovlivnila a nad životem díky ní budu už navždy přemýšlet jinak, protože mi otevřela bránu do duchovního světa a jsem za to zároveň vděčný a vím, že ateistou nikdy nebudu. V knize se objevuje i plno zajímavých pasáží, i mouder, které mohou posloužit k inspiraci i dnes. Tato kniha by měla být ale interpretována pouze jako kniha se zajímavými příběhy, jako nahlížíme dnes třeba na severskou, římskou či řeckou mytologii a nikdy se z toho nemělo stát náboženství, jelikož každý si z toho vybírá jen to, co mu nejlépe poslouží k jeho demagogii. Je to pořád jen a pouze kniha, na které nemůžeme stavět své životy a názory, jen protože je tam napsáno, že to tak bůh řekl.
Základ naší civilizace. Myslím si, že minimálně Nový zákon by měl rozhodně být v povinné četbě. Je neuvěřitelné, jak si 2000 let staré dílo zachovává, a věřím, že i vždycky zachovávat bude, svou relevanci. Bible je čtivá, poučná, povznášející, vykupující. Nevím, Bibli prostě musí přečíst každý, to je povinnost, každého civilzovaného člověka. Ekumenický překlad, který jsem četl já, je navíc přístupný, krásný a já jej vřele doporučuji.
Takže úvodem bych začala něčím faktografickým. Kniha je výsledkem dlouhého procesu kanonizace (což je postupné skládání jejích částí dohromady), ačkoli, její oficiální čísti jsou pouze dvě, tedy Starý Zákon a Nový zákon. Bible jako taková pochází z cca z desátého století před naším letopočtem. Dále, životy samotných apoštolů zajímavé jsou, jejich evangelia už příliš ne. Další velmi důležité upozornění je, že bibli nelze číst, lze ji pouze studovat. Je jako každý jiný náboženský dokument a přináší nám stále pouze takové svědectví, které si nelze ověřit. Lze k ní tedy přistupovat dvěma způsoby. Je to kniha, která ovládá smýšlení o světě cca 2 miliardám lidem na celém světě. Nebo ji můžeme vnímat jako jeden z věřících a považovat ji za "Milostný vzkaz boží, který byl zaslán do našich rukou aby utěšil naše duše v životě zdejším". Některé příběhy jsou krásné, samozřejmě miluji příběh o Babylonské věži či Šalamounův a královnin ze Sáby. Výpovědní hodnota pro mě, jako pro nevěřícího je ovšem v dnešní době nulová. Nelze ale knize upřít její hodnotu v historickém kontextu, kdy gramotnost a kultura se k nám dostávaly pouze skrze náboženství - způsoby jakými se to dělalo, ano, to je na pováženou. Já jsem toho názoru, že pakliže křesťanství vznikalo stejným způsobem, jaký můžeme nalézt v této knize plné ušlechtilého návodu na lidské jednání (že to všichni v historii pochopili správně, že?) tak to byla jen zcela obyčejná sekta nepříliš vzdálená od dnešních Svědků Jehovových a podobným sklepních kluboven. Na to se ale historie neptá. Každý by si měl v této knize najít vlastní hodnotu a smýšlet o ní primárně srdcem. Víra v boha může být i výsada, nicméně já jsem velmi ráda, že jsem ji poctěna nebyla. Raději bych s dovolením zůstala u klidného nihilismu - a Bible mi to dovoluje mimochodem. A ještě, doporučuji film "Pozemšťan" z roku 2007, velmi zajímavý vhled do vnímání náboženského vnímání světa.
Dnešní kritika bible vám nejjasněji ukáže kvalitu této knihy, resp. a správně těchto knih. Většina kritik se zabodne do pár bodů bible a nezdá se, že by se snažila jít hlouběji a podrobně rozebrat.
Lidem přečetším prvních pět knih Mojžíšových se nezdájí příběhy být skutečnými historickými událostmi, poněvadž jimi vskutku nejsou. Ale pohrdávat biblí, protože se některé příběhy doslova neuskutečnily, je jako odsuzovat Julii a Romea, ba to je jako zavrhovat všechnu literaturu. Ne každá pravda musí být doslovná. Pozorně si přečtouce zejména Genesis, zjistíte, že se tato kniha snaží skrze fikci (ano fikci) zjevit morální pravdu.
Dnes by vám samozřejmě obětování zvířat Bohu přišlo primitivní a zbytečné, málokdo si však uvědomí, že se zde jedná o psychologizaci obětí (jež lidem trvala desetitisíce let k stvrzení), které musíme provést v našem životě (abychom se stali lepšími, to, co nyní překáží, musí shořet. Taktéž chci-li něco mít v budoucnu, musím to nesníst nyní).
Nový Zákon (mám na mysli evangelia) je literární skvost, jehož hlavním hrdinou je učitel, mesiáš a zároveň svatá osoba, neboli Syn Boží. Ježíšova slova dala světu cosi nezopakovatelného ani těmi nejhlubšími filosofickými pojednáními, vše je násobeno skutečností, že Ježíš Nazaretský byl opravdovou historickou osobou.
Kralická čeština je zprvu náročná, ale lze
jí brzy zvyknout.
Lidé, kteří si myslí, že bible je nějaká fantasy bajka sepsaná k ovládání žen, otroků a menšin, potlačování vědy a genocídám, nemájí naprosto žádné ponětí o historii, literatuře a náboženství. Jejich hodnocením bych se chutě vyhnul, jak např. demonstruje pan Cojekomupotom.
Četl jsem kdysi dávno, pouze ze zvědavosti. Klasickou Bibli Kralickou. Slovy Sklepáků: kdybych já napsal něco takovýho, taky bych se pod to nepodepsal ...velmi nekvalitní rádobyfantasy kniha, po staletí přepisovaná tak, jak se to zrovna církvi hodilo do krámu. Berete-li ji jako takovou, přidejte si hvězdičku. Jaká zvěrstva se ve jménu této knihy pohádek děla snad nemusím připomínat. Celé to stojí na chybných premisách. Lidé stvořili boha, nikoliv naopak. Nevadí. Ale když si představím, jak by byl svět hned krásnější místo, kdybychom Bibli nahradili třeba takovým Silmarillionem od Tolkiena... P. S. Božebožebože, pane Legens; potkat mne váš Béďa, zrovna radost by ze mne nejspíš neměl, nevadí; ale jinak ano, krom` jiného jsem existence převážně z vody a bílkovin, která trvá na tom, že "klasická" Bible je složena převážně ze smyšlených příběhů a více či méně záměrných chyb v překladech a přepisech. Za to, jak byla a je zneužívána nemůže, leč bylo a je nebezpečné vnímat ji jinak, než jako to, čím je- knihou pohádek. Prokažte si službu, přečtěte si toho Tolkiena... a pak klidně házejte dál cool intelektuální urážky mým směrem, diký
P.P.S. Afektovaná čeština pána nade mnou nemění nic na faktu, že příběhy typu Adam a Eva měli dva syny, jeden zabil druhého, ale nějaký zázrakem spolu posléze pravděpodobně měli nekrofilně incestní homosexuální styk, z něhož dalším zázrakem vznikl zbytek lidstva, tadá! jsou o ničem.
Kdybych se mohla vrátit v čase, pak rozhodně do doby a k těm, kteří Bibli vymysleli, protože takovou fantazii nemá/neměl nikdo.
(SPOILER) Teď! Anebo nikdy?.../ 24.3.2022 Šebestián/ vzkaz k modlitbě. Šiřte to. Svou svatou knihu jsem dostala dávno a dávno od kamarádky, ne všemu dokážu lehce porozumět, ale doporučuji, na lhostejnost čas není.
Štítky knihy
Židé křesťanství náboženství Bůh, Hospodin Ježíš Kristus víra Bůh a člověk judaismus Bible křesťanská víraAutorovy další knížky
| 2001 |  Bible |
| 1997 |  Epos o Gilgamešovi |
| 2013 |  Z rodinné kroniky Lady Fuckingham |
| 1986 | Píseň o Rolandovi |
| 2003 | Béowulf |
Překlad obsahuje knihy uznávané příslušníky katolické církve za součást Bible. Snaží se přiblížit překlad současnému jazyku a připomíná potřebu respektovat dějinnou kontinuitu. Velice si této knihy cením.