Světlo z Pauliny
Jan Štifter
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/432561/bmid_svetlo-z-pauliny-2r2-432561.jpg
4
331
331
Tohle je svět, tak žij! Není na co čekat – co nechytneš, uteče, k čemu nepřivoníš, zvadne. I půvabnou jihočeskou osadu Paulinu pohltil les, místo komínů ční k nebi stromy a všude je hrobové ticho. Ze starého světa však přece jen něco přetrvalo: příběhy, jména a dávná rozhodnutí, která mají vliv na naši přítomnost. Pohnuté lidské osudy jsou nejen cestou, ale i branou do minulosti, poznáním toho, co bylo a nesmí zůstat zapomenuto.... celý text
Přidat komentář
Jak už to tak u povídkových souborů bývá, některé texty zaujmou více, některé zase trochu méně. Ale jsem ráda, že v případě této sbírky převažovaly ty, které se mi líbily více.
Autor si mne získal svým stylem psaní, který je velmi čtivý, poetický, jazykově vytříbený, ale přitom přístupný a srozumitelný. Zároveň si autor krásně hraje se slovy a i na malém počtu stran umí v jednotlivých povídkách vytvořit silný příběh, který se člověka dotkne.
Všem povídkám je společné to, že zobrazují pohnuté osudy obyčejných lidí. Texty začínají pokaždé nenápadně, ale končí jako silné životní příběhy s přesahem, který čtenáře nutí se zamyslet. Zároveň umí autor vytvořit uhrančivou atmosféru, dost často melancholickou, smutnou a tíživou. Tato kniha není úplně veselým čtením, ale já jsem moc ráda, že se mi kniha dostala do rukou.
Sbírka mi výrazně připomněla Okolo Jakuba Michala Vrby. I tady se vyprávění točí v delším časovém úseku kolem určitého místa, i tady je snaha o jisté propojení příběhů. Tam, kde se Vrba omezil (až na jednu výjimku) na místopis, loví Štifter vztahy většinou v lidech, někdy je vazba silnější, jindy opravdu jen hodně volná a celá snaha stejně jako způsob vyprávění sklouzává k manýrismu, na který buď přistoupíte a pak budete nadmíru spokojení a užijete si čtení se vším všudy aneb ne (vaše - moje - smůla, když já to sebeopájení se jazykem prostě v takového míře nemusím).
Největší (opravdu veliký) dojem na mě udělaly Mešuge a Rodinná sešlost - tato dvojice v mých očích výrazně převyšuje zbytek sbírky a dva dny po dočtení jsou vlastně jediné, které si vybavuju (plus tedy ještě podivný hanopis svatebních oslav, který mi utkvěl ale z naprosto jiných důvodů). A už jen kvůli těmto dvěma příběhům má cenu si sbírku přečíst - třeba najdete kouzlo jinde, třeba ho najdete všude, třeba vás naprosto uchvátí úžasné ilustrace Veroniky Bílkové.
Povídky o pohnutých osudech lidí z jižních Čech. Osada Paulina sice zmizela z mapy, avšak osudy lidí, kteří tam žili, zůstaly a my se díky této knížce můžeme dozvědět, co kdo prožil, jeho vzpomínky i současnost.
Tak tohle byla úžasná knížka. Už budu muset přestat říkat, že povídky zrovna moc nemusím :-) Během dvou měsíců si mě dvě povídkové knížky naprosto získaly. Tato malá knížečka je plná silných příběhů. Moc se mi líbí lidskost, která je v nich schovaná. U každé povídky máte pocit, že hlavního hrdinu znáte, že mu rozumíte. Chvílemi jsem se přistihla, že při čtení ani téměř nedýchám, jak jsem byla pohlcena do děje. Vše kolem přestalo existovat a já si jen užívala příběhy, které mají hloubku, cit, jsou silné, dojemné, smutné.
Moc mě také bavilo drobné provázání jednotlivých příběhů, které bylo nenucené a zároveň příjemně překvapivé.
Úžasné ilustrace Veroniky Bílkové ještě umocňují veškeré pocity při čtení.
Za mě krásná knížka a rozhodně se musím podívat po dalších knihách autora.
Povídky poněkud melancholické, lehce sentimentální, ale v dobrém slova smyslu - vyvolávající citová hnutí, místy s prvky magického realismu (nebo prostě jakési samozřejmé magie). Bavilo mě, jak jsou pospojovány, nejen totiž tím, že se vztahují k Jižním Čechám a že v nich hrají velkou roli nešťastné děje 20. století, ale i to, jak jsou propojeny křížovými, letmými náznaky. Autor umí psát. A je mi blízký i jeho pohled na to, co se jednotlivým osobám, které vystupují v povídkách, událo.
V této povídkové sbírce minulost a současnost splývají, události z různých časů se odehrají na jednom místě. Je tu zamyšlení nad tím, jaký vliv má minulost na naši přítomnost, je to o touze po životě, jaký bychom chtěli, je tu motiv nenarozeného dítěte a vyniká tu téma pomíjivosti. Pro mne bylo nejsilnější zamyšlení nad sepětím člověka s místem, kde se narodil nebo vyrůstal.
V průběhu čtení si uvědomíme, že povídky jsou jemně provázané. Četba této sbírky nás nenásilně zpomalí a nechá nás zamyslet se nad motivy povídek, nad poselstvím celé sbírky. A to vůbec není špatné.
Krásná sbírka povídek, které se točí především kolem dětství a stárnutí a často se odehrávají v temnějších obdobích českých dějin. Laskavý tón, moc pěkný jazyk.
Krásný jazyk, skladby vět, přesah. Některé povídky zasáhly více, jiné méně. Všechny však psalo srdce. A je to poznat.
I když je kniha úzká a ještě k tomu s povídkami, tak nečekejte jednoduché čtení. Zde se nekoná žádná rychlečetba a s přeskakováním písmenek :-).. .Je to melancholické, osobité a propracované (a to i po vizuální stránce).. .Doporučuji přečíst na jeden, max dva zátahy. . ˇukol byl splněn i bodě, že že knížka ve mě zanechala emocionální stopu, a to jí řadí do sekce TOP. Takže asi tak!!!. . Jinak já si dám repete, aby mi nějaké věci docvakly a sedly do skládačky :-).. PS a plusový bod je ten, že jsem Budějčanda :-)
Zřejmě jsem při čtení málo přemýšlel, ale souhlasím s názorem zde psaným. První dvě tři povídky mne zaujaly pak už ne.Ale Sběratel sněhu mě teda dostal.
Krásné, chytré, smutné, snové povídky z prostředí jižních Čech. Krásná knížka i na pohled, malý formát, příjemný do ruky. Každé povídce předchází pěkná ilustrace a já vždycky před čtením povídky hádala, o čem bude. Opravdu doporučuji!
Krásná povídková knížka plná melancholie a vzpomínek.... A Paulina, místo, které jsem ráda v knížce potkala... Znám to tam, zapomenutý kraj, nádhera... Život tam musel být těžký, stejně jako to, že jej museli opustit...
Komorní, melancholické, místy až snivé.
Velmi zdařilá kniha, ke které mě přivedla kolegyně, a které za to moc děkuji. Moc ráda si přečtu i další autorovi knihy. Pokud i v nich bude příběh vyprávěn tak malebným a krásným jazykem, našla jsem dalšího skvělého českého autora!
Malá kniha s krátkými povídkami, které do sebe tak nějak zapadají a doplňují se.
Kniha půjčená od kolegyně, moc pěkné čtení.
Překrásná kniha od autora schopného vcítění do svých postav a hlubokého prožívání jejich příběhů. Předává emoce, které ještě dlouho ve čtenáři rezonují. To jen tak někdo neumí, a proto jsem vděčná, že jsem knihu objevila.
Takže....Sběratel sněhu super, ta kniha mě nadchla a tím přivedla k této. Být to naopak, Sběratele si zřejmě nepřečtu. Asi nebudu povídkový typ, nevím, ale mě to prostě tak nějak nebavilo. Místy byly některé části fajn, ale jako celek mě tato kniha neoslovila.
Jan Štifter u mě už hodně bodoval se svojí předchozí knihou Sběratel sněhu, a Světlo z Pauliny, které je povídkovým souborem, mé nadšení jenom potvrdilo. Líbí se mi jak autor pracuje s jazykem, jaká volí slova, jak staví věty, souvětí, jak formuluje příběh a propojuje hlavní myšlenky. Nebudu více prozrazovat o ději, však jsou to povídky, každá má svoje kouzlo a každá vás zavede jinam a přesto někdy na stejné místo. Já strašně doufám, že o Honzovi Štifterovi ve světe literatury ještě hodně uslyšíme!
Štítky knihy
povídky Sudety jižní Čechy české povídky
Část díla
- Andělíčkářka 2020
- Andrlíkovec 2020
- Dvakákáčko 2020
- Kluk za plotem 2020
- Mešuge 2020
Autorovy další knížky
| 2018 |  Sběratel sněhu |
| 2022 | Paví hody |
| 2016 | Café Groll |
| 2020 | Světlo z Pauliny |
| 2014 |  Kathy |
Neskutečně milé čtení tenhle Štifter... Vždy jsem měla s povídkovými sbírkami jeden problém, a proto se jim poměrně často vyhýbám, a to, že mám často pocit, ze mi u povídky uniká nějaká pointa, která je tam schovaná, já ji neodhalím a pak je to jen pár stránek o ničem. Zde jsem udělala výjimku, protože Sběratel sněhu me nadchl a nelituji. Ano i zde jsem našla jednu dvě povídky, které mi přišly plytké, ale možná je opravdu chyba na mé straně a jen jsem nepochopila ten skrytý význam. Nicméně tech povídek, které mě nadchly byla většina a třeba Zprava o nás třech ve mě bude rezonovat ještě dlouho...geniální, nic jiného se o ní říct nedá.