Tiché roky
Alena Mornštajnová
Bohdana je uzavřená dívka žijící jen s mrzoutským otcem a dobrosrdečnou, leč poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě a tajemství, které jí nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v léčebně oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Ale jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, povězte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je jiný než ty předchozí. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky. Cenné na jejím psaní je nejen zvolené téma, ukotvené v autentické české minulosti, ale především práce s jazykem. Mornštajnové psaní je nesmírně citlivé, přitom však nikterak sentimentální, bez kapky sebelítosti, směřované k postavám.... celý text
Přidat komentář
Kniha je jednoduchá a dobře se čte. Příběh je chytlavý a svým způsobem napínavý. Jediné co mi chybí je konec. Jako chápu umělecký záměr, ale přála bych si vědět, jak to dopadlo. Tedy víc to rozvinout.
Takové babské tlachání, ale Mornštajnová z toho dokáže udělat knížku, kterou hltám hlavně pro její slovní obraty, práci s jazykem ..
"Proč by jinak schodiště pod našimi kroky naříkalo, kdyby necítilo naši tíži?" ...
"...vytvářet léto uprostřed zimy, světlo uvnitř tmy."
Dále spoiler - čeho jsem si za celou knížku nevšimla, tak že Bohdana vlastně skutečně nemluvila! Tomu říkám buď umění autora poplést čtenáře a nebo šlo pouze o mou blbost a nevnímavost :-)
Kniha obsahuje všechno, co od knihy od Mornštajnové očekávám: silný dějinný příběh na pozadí intimního rodinného, neméně silného příběhu, a precizní propracovanost dějové linky. Mám ráda, že Mornštajnová uznává lásku jako vysokou hodnotu dávající smysl v jakkoli bezvýchodných situacích a nebojí se to dát ve svých knihách najevo, jakkoli by to mohlo zavánět líbivostí a kýčem. Tato kniha mimo jiné vyniká překvapivým koncem a několika naprosto nečekanými dějovými obraty. Konec, který se některým čtenářům může zdát otevřený a nejednoznačný, vidím v mornštajnovském smyslu naprosto jasně, aneb jak říká hlavní hrdince vědma: Až najdeš své kořeny, přineseš plody :)
Typická Mornštajnová. Čtivá, zajímavá, neobvyklá, ale opět podle stejného vzorce. Takový líbivý počin. Moje čtvrtá, a asi i poslední..
Další hezká knížka od české autorky. Člověk jako já si vůbec nedokáže představit jak se muselo žít v době komunismu. Poutavé vyprávěný ve dvou dějových liniích je hezky a dojemný z obou stran. Emoční příběh o tom co musí člověk zažít aby se z něj stal někdo, kdo zanevře skoro na celý svět i na své dítě. Jedna chyba aby se z veselého muže stal smutný a štěstím zapomenutý člověk. Jen mě mrzí ten konec že to nebylo trochu více rozvinuté.
Nádherná psychologická životní hra či prohra? Kniha mě opravdu mile překvapila. Pěkné čtení. V knihovně si ji určitě ponechám a jednou se k ní opět vrátím :-)
Nejhorší v mezilidských vztazích je předjímání. Myslet si, že víme, co si myslí druzí. Myslet si, že známe nevyřčené důvody konání druhých.....
Tak paní Alenka opět nezklamala. Výborná kniha, děj, styl psaní, prostě vše. Sonda do obyčejného života, života, který se mohl stát u Vás, u souseda ....
Samozřejmě doporučuji.
Děj knihy se odehrává ve dvou časových linkách - jedna je psána v ich formě z pohledu tiché dívky Bohdany, druhá je psána v er formě z pohledu Bohdanina otce Svatopluka, oddaného komunisty. Ke konci knihy se oba příběhy spojí.
Tahle kniha mi zezačátku přišla jak se říká nemastná, neslaná. Ne že by mě čtení přímo nebavilo, ale přišlo mi takové suché, nicméně jak do sebe obě dějové linky začaly zapadat, čtení mě bavilo víc a víc. Rozhodně tato kniha stojíza přečtení.
Skvělá kniha, výborně se mi četla. Jak tu někdo už psal - jak málo toho víme o těch, se kterými žijeme...!
Smutná, přesto s koncem naplněným nadějí na "lepší časy".
Kniha Tiché roky je dobře napsaná, s neobvyklým příběhem. Jen jsem dříve než tuto knihu četla Hanu, které je pro mne nepřekonatelná a asi se vždy budu dívat na další tvorbu Aleny Mornštajnové tímto prizmatem.
Kniha plná ticha. Ani jedna postava není kladná, každou autorka detailně vykresluje se všemi negativy a úzkostmi. Neodvratně a beze změn životem proplouvají, nebojují, jen se nechají unášet svým pochmurným osudem. Příliš smutku.
"Všechna pouta, ať mezi partnery, nebo rodiči a dětmi, se nakonec stejně přetrhají. "Tak proč to řešit.
Hezky napsaný příběh - silný příběh, ale pro mne Hana je Hana (vzpomínkou na tuto knihu mne ještě pořád něco svírá - snad úzkost, smutek, lítost...)
Štítky knihy
pro ženy psychologie česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány sociopatie rodinná tajemství podle skutečných událostíAutorovy další knížky
2017 | Hana |
2019 | Tiché roky |
2021 | Listopád |
2023 | Les v domě |
2017 | Slepá mapa |
Kniha, která opravdu stojí za to přečíst. Myšlenky, se Vám k této knize budou ještě hodně dlouho vracet.