Tiché roky
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/408674/bmid_tiche-roky-Vcp-408674.jpg
5
6906
6906
Bohdana je uzavřená dívka žijící jen s mrzoutským otcem a dobrosrdečnou, leč poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě a tajemství, které jí nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v léčebně oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Ale jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, povězte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je jiný než ty předchozí. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky. Cenné na jejím psaní je nejen zvolené téma, ukotvené v autentické české minulosti, ale především práce s jazykem. Mornštajnové psaní je nesmírně citlivé, přitom však nikterak sentimentální, bez kapky sebelítosti, směřované k postavám.... celý text
Přidat komentář
Začnete číst a tím i skládat mozaiku příběhu. Každá mince má dvě strany a každý příběh se mění se svým vypravěčem. Slova, gesta a ticho všichni vnímáme jinak. Paní Mornštajnová má dar a doufám, že budu ještě několikrát žasnout nad jejím uměním.
Vzhledem k velmi kladnému hodnocení jsem se nebála, že bych sáhla vedle. Ale musím říct, žejsem opravdu nadšená. Za mě velmi povedený příběh, který jsem opravdu hltala. Zaujalo mě vyprávění z různých pohledů, těšila jsem se, až se mi dva příběhy propojí a zodpoví se mi otázky, které mě postupně při čtení napadaly. Střídaly se ve mě pocity naštvání na postavy, nepochopení a nesouhlasu s jejich chováním, které se třeba později proměnily v lítost vůči osudu, které je potkal. Těším se na další autorčiny knihy.
Opět, stejně jako u Hany, jsem podlehl hypu a čtenářským žebříčkům. A opět jde o skvělou knihu, která si svá hodnocení zaslouží.
Doporučil bych ji lidem, kteří nepřemýšlí o tom, jak se chovají ke svým dětem, bytostem, které jsou na svých rodičích závislé a vkládají do nich veškerou důvěru, které jsou schopné, a jak snadné je jim ublížit, třeba i na trvalo, a jak bolestivé je tu jejich důvěru zklamat, v konečném důsledku i pro rodiče samotné.
Opět skvělá práce! Nejvíc se mi na těchto knihách líbí to, že čtěte nějaký příběh, o lidech, kteří se chovají nějakým způsobem a vy nevíte proč. Až se postupně pročítáte dějem, tak je vám vysvětleno proč se chovali, tak jak se chovali. A to se mi neskutečně líbí.... Že pochopím... A proto nemůže být žádná záporná postava.. každý v životě prožije věci, které ovlivní jeho chování a způsob vnímání svého okolí.. A my je nemůžeme hned odsoudit a zavrhnout.. musíme se snažit je pochopit..
Alena Mornštajnová je skvělá spisovatelka a úžasná vypravěčka. Její knihy jsou velice čtivé a nebojí se nabídnout obsah, který jiní spisovatelé obloukem obcházejí.
Bavilo mě. Politické události tvoří kulisu pro životy lidí, zároveň i ty životy ovlivňují.
Kniha, která vás nadchne a nepustí, dokud ji nedočtete. Dokonce mi, jakožto čtenáři, jenž otevřené konce nesnáší, styl ukončení nevadil, protože vše podstatné bylo řečeno. Možná se trošku vlekl závěr, ale nějak bytostně jsem to nepocítila, a i kdyby, musela bych stejně zohlednit název knihy (viz SPOILER).
SPOILER: Autorka brilatně zastírala, proč se kniha jmenuje tak, jak se jmenuje. A to se považuji za bystřejšího čtenáře. (Když jsem listovala zpětně, tak mi nic neuniklo, jen vše bylo hezky zastřené slovy tak, aby to čtenáři nebylo na první čtení jasné hned.)
První kniha od paní Mornštajnové a musím říci, že mi došla slova. Je úžasná a opravdu čtivá. Tři večery a náraz jsem otáčela poslední list.
Páni .. tak tahle kniha byla jedna z nejlepších, které jsem kdy četla ... tak silný příběh, jaký má ... mě doháněl až k slzám ... vypadalo to až šíleně reálně popsaná totalitní doba ... také se mi líbilo, jak byl příběh rozdělen na část vyprávěnou Bohdanou a část, která se věnovala Svatoplukovi ... a jak se následně tyto části dějově propojily .. a následně dojemný konec ... no, nemůžu jinak ... musím doporučit všem ... je právem Knihou roku
Asi bych nemel takove veci cist, vzdy me to zasahne a musim premyslet zda vedu takovy zivot aby to stalo za to. Nadruhou stranu prave takove knihy z nas delaji lidi a ne stroje. Knizka je moc krasne napsana se silnym pribehem. Precteno jednim dechem.
Tleskám.Neuvěřitelně citlivě napsáno, s laskavostí autorce vlastní.Ačkoli se jedná o příběh smutný od začátku do konce, přesto bych toto vyprávění nazvala pohlazením po duši. Opakovaně jsem pustila slzu. Je to příběh obrovského lidského zoufalství ale i životaschopnosti, příběh otce a dcery, kteří k sobě celý život nedokážou najít cestu. Navíc je zde poměrně dobře vylíčen život v socialistickém režimu. Prostě za mě knížka, o které vím, že se k ní určitě vrátím, a ráda.
Nemám moc co dodat k této knize - je (možná až moc:D) čtivá, děj zajímavý, chování hlavních postav dostatečně vysvětleno. Já říkám 4* :)
Jsem vděčná za den, kdy se paní Mornštajnová rozhodla, že bude psát knížky :) její příběhy jsou krásné a styl psaní mě dokáže tak pohltit, že jsem každou její knížku přečetla za maximálně 2 dny.
Tichým rokům dávám 5* za poslední a první slova kapitol, za způsob objasnění názvu knihy, za spoustu emocí a za to, že jsem asi poprvé v životě litovala komunistu....
Jediné, co mě mrzí je otevřený konec, jelikož si myslím, že moje vlastní fantazie není tak dobrá jako paní Mornštajnové. Každopádně se těším na další knížky této PANÍ spisovatelky!
Z řady knih skvělé spisovatelky se mi líbila nejméně. Od předchozích knih se trochu odlišuje, což paní spisovatelka sama potvrdila v jednom rozhovoru. Přesto se moc těším na další knihu.
Knihy paní autorky se mi líbí. Je to takové hladké čtení o uplynulém čase v době, kterou jsme plně prožili. Události jsou mnohdy dramatické, ale nepřehnané ani moralizující, jakoby jen konstatování – takový je život. Život hrdinů této knížky nebyl jednoduchý. Otec zarytý komouš, který až pozdě pochopil, jaké byl po většinu času hovado. Dcera postižená podivnou atmosférou světa, do kterého se narodila. A je zde toho samozřejmě mnohem víc, ale to si už objevte sami.
No teda,paní spisovatelka vážně umí člověka připoutat ke knížce. Hodně silnej příběh. A doufám,že se můžu těšit na další její vyprávění.
Obecně moc nečtu české autory. Paní Mornštajnová je ale absolutní špička, takhle mají vypadat knihy. Silný příběh, skvělé tempo vyprávění, bohatý jazyk. Těším se na další knihy, spisovatelka umí psát skvěle.
Štítky knihy
pro ženy psychologie česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány sociopatie rodinná tajemství podle skutečných událostíAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2023 | Les v domě |
| 2017 | Slepá mapa |
Tiché roky jsou skvělé, silné, plné hlubokého smutku i nezdolného optimismu, lásky i nenávisti. Všeho, co s velkou pravděpodobností provází život každého z nás. I když stále tvrdím, že kdybychom spolu více mluvili (ne komunikovali, skutečně naživo hovořili), bylo by méně nedorozumění, strachu, úzkostí a stresu. Ale také méně takových příběhů.
Řeč Aleny Mornštajnové je jasná, srozumitelná a lidsky blízká. Knihu stěží odložíte. Čtení vám zabere pár hodin, ale myslet na Bohdanin příběh budete ještě dlouhé dny poté.