Tiché roky
Alena Mornštajnová
Bohdana je uzavřená dívka žijící jen s mrzoutským otcem a dobrosrdečnou, leč poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě a tajemství, které jí nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v léčebně oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Ale jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, povězte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je jiný než ty předchozí. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky. Cenné na jejím psaní je nejen zvolené téma, ukotvené v autentické české minulosti, ale především práce s jazykem. Mornštajnové psaní je nesmírně citlivé, přitom však nikterak sentimentální, bez kapky sebelítosti, směřované k postavám.... celý text
Přidat komentář
Jako vždy perfektně napsaná kniha. Velmi čtivé a velmi poutavě napsané. Nejde od knihy odejít.
Mornštajnová umí. To víme všichni a není to nic překvapujícího. Čtivé, ze života, žádná hollywoodská bomba, ale příběh, co píše sám život.
Silný příběh,
skvělý styl psaní,
úžasná obálka,
parádní konec.
Podtrženo, sečteno = VYNIKAJÍCÍ !!!
Líbí se mi střídání kapitol otec - dcera a že končí a začínají stejnými slovy
Autorka má neskutečný dar. Její knihy se čtou prakticky samy. Téma, kterým se zabývá vždy dokáže vystihnout a napsat tak citlivě a poutavě, že se od knihy nedokážete odtrhnout. Je to má oblíbená autorka a tou již zůstane. Vřele doporučuji. Na knihách A. Mornštajnové se krásně potvrzuje, že nemusíte mít obrovské reklamy a soc. sítě zahlcené propagací, aby vaše knihy byli kvalitní a oblíbené, což se třeba u R. Třeštíkové říct nedá, ale každý ať si názor udělá sám. Za mě Tiché roky o kapku lepší než Hana.
Knížka se u oceánu na lehátku četla sama, ale asi jsem už nějak přesycena knížkama, ve kterých se prolíná víc dějových a časových linek. Možná je to jen náhoda, že jsem zrovna po takových sáhla. Děj zajímavý, knížka líbivá, ale můj názor, že na Hanu nemá. Už teď se ale těším až spisovatelka vydá další knížku :)
Po přečtení ostatních knih Mornštajnové jsem byla na "Tiché roky" hodně natěšená a asi proto jsem byla malinko zklamaná. Samotným příběhem opět prolínají historické a společenské změny, ale kniha mi připadá taková "komornější". Stále obdivuji, jak citlivě dokáže autorka vystihnout pocity postav i celkovou atmosféru. Líbila se mi i forma dvou linek vyprávění (otce a dcery), které se plynule v závěru spojí. Zajímavě působilo i použití stejných frází v úvodu a závěru každé kapitoly, které propojení obou linií umocnilo.
Těším se na další autorčinu knihu a než vyjde, budu si asi muset přečíst Strašidýlko Strášu, které má v knihovně vnuk:-)
Trošku jsem se bála, aby knížka nebyla ve stejném stylu jako předchozí romány. Které byli také skvělé, ale tak trochu na stejné vlně. Ale tenhle román je jiný a pro mě zatím nejlepší, jednoduchý, hezky napsaný, čtivý od začátku až do konce. Paní Mornštajnová posouvá každým svým novým románem laťku víš a víš. Což je samozřejmě dobře. Už se těším na další knížky:-)
Skvělé téma, solidní zpracování, ale na emocionální úrovni mě autorka z nějakého důvodu neoslovuje.
Jako vždy Vás tato autorka svým stylem nutí obracet jednu stránku za druhou a číst až do úplného rozuzlení.
Neuvěřitelně silná kniha, která vás do sebe vtáhne a nepustí. Úžasně vykreslená psychologie postav a chytlavý děj. Velmi osvěžující mi také připadalo střídání vyprávějících postav. Knihu můžu jedině doporučit.
Musím přiznat, že dojem z knihy u mě vygradoval až nějakou dobu po přečtení. Jako by potřeboval uležet,snad doznít...ač styl paní Mornštajnové není úplně můj šálek kávy (navenek na mě totiž působí stroze,ale chápu,že to je záměr a nevyřčené si každý musí najít mezi řádky a v sobě), nemohu nedat jinak než plný počet. Bylo mi líto té jisté promarněnosti..vztahů, pocitů i doby. Myslím, že autorka to vystihla dokonale a mnozí z nás v tom najdou některé ze svých blízkých nebo třeba i sebe. Tato knížka se mě z knih autorky asi dotkla nejvíce. Spolu s Hanou, samozřejmě.
Opět nezklamala, líbila se mi po Haně asi nejvíc. Paní Mornštajnová má ten dar, že i když se její díla určitě mohou zařadit spíše mezi náročnější četbu, čte se to prakticky samo.
Tohle je další kniha od této autorky, kterou jsem přečetla. Po Haně je to má druhá nejoblíbenější kniha od této autorky. Pro mě je to rozhodně silný příběh.
Paní Mornštajová zaručí vždy kvalitní čtení. Když mám v ruce její knihu, odsouvám na druhou kolej i svůj nejoblíbenější seriál. Někdy zapomínám i jíst. A to mluví za vše. Je to má třetí autorčina kniha a už se těším na další. Příběh byl velmi psychologicky zaměřený, subjektivní pohledy hlavních hrdinů (otec, dcera) nám odkrývaly jejich světy, soukromé myšlenky, emoce a pocity. Tohle všechno na pozadí komunistické doby. Nešťastná doba, jeden nešťastný moment, a pak táhlý smutek jedné doposud šťastné rodinky. Ach, ten osud!
K této knize snad jediné - PŘEČTĚTE SI JI! Na pozadí minulosti prolínající se budoucnost, která je jí ovlivněna, ale hlavně je ovlivněna povahou a přístupem k životu.
Pro mě první kniha od této autorky. Ze začátku jsem si říkala, že to není žádný zázrak, málo přímé řeči, málo vtipu, ale je to čím dál lepší a konec mě v dnešní době temných a drsných severských detektivek velice potěšil. Určitě si přečtu i ostatní, těším se na Hanu.
Mám ráda knížky od Mornštajnove. Tahle sice nebude patřit k mým nejoblíbenějším od ni, ale ten konec............ Ten konec........
Štítky knihy
pro ženy psychologie česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány sociopatie rodinná tajemství podle skutečných událostíAutorovy další knížky
2017 | Hana |
2019 | Tiché roky |
2021 | Listopád |
2023 | Les v domě |
2017 | Slepá mapa |
Kniha má poutavý příběh, jako ostatně každá kniha od této autorky, jen jsem odebrala jednu hvězdičku za konec, který by si zasloužil o stránku víc! Něco mi tam chybělo, tak krásný příběh by zasloužil rozvynutější konec!