Tiché roky
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/408674/bmid_tiche-roky-Vcp-408674.jpg
5
6870
6870
Bohdana je uzavřená dívka žijící jen s mrzoutským otcem a dobrosrdečnou, leč poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě a tajemství, které jí nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v léčebně oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Ale jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, povězte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je jiný než ty předchozí. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky. Cenné na jejím psaní je nejen zvolené téma, ukotvené v autentické české minulosti, ale především práce s jazykem. Mornštajnové psaní je nesmírně citlivé, přitom však nikterak sentimentální, bez kapky sebelítosti, směřované k postavám.... celý text
Přidat komentář
Obálka knihy slibovala úplně jinou knihu než jsou ty předchozí. Omyl... kniha je naprosto stejná jako ty předchozí.
Za mě naprosto úžasná kniha od skvělé spisovatelky. Až mi je líto, že už ji mám přečtenou, tak krásně se četla ....
Na 4 knihu jsem se od paní Morštajnové těšila a opět byla skvělá.Je napsaná z pohledu dcery a otce, který k sobě nemohli najít cestu ... .Kniha se čte krásně, žádná hluchá místa,do příběhu jsem se hned začetla a příběh mě úplně pohltil.
SPOILER: A já mám knihy od Mornštajnové ráda. Neustálé srovnávání s Hanou je úplně mimo mísu. Jedná se zase o naprosto jiný příběh a jinou dobu. Mě se kniha opravdu moc líbila, dobře se četla. Bohdany s Bělou mi bylo tak líto...ty dvě v tom celém byly prostě nevinně. A Svatopluka vlastně zkazil také jeho vlastní otec...zkrátka z rodiny se odvíjí mnoho věcí, které si s sebou neseme dále do života. Místo, aby prozřel v případě Blanky a viděl svět z jiného úhlu, tak zahořkl a plival síru na lidi kolem sebe. Zakončení knihy se mi také celkem líbilo, i když by mě zajímalo jak se dále vyvíjel jeho vztah právě s Blankou. A ještě taková maličkost, od začátku mi nebylo úplně jasné, že Bohdana nemluví vůbec...docela mě to překvapilo. Knihu doporučuji!
Psaní Aleny Morštajnové prostě miluji! Tiché roky jsou skvělé. Čtivé, opravdové, zajímavé, dojemné, plné krásných vět. Její postavy jsou pro mě skutečné a dokážu se do nich rychle vcítit. Těším se na další čtenářské zážitky od této pro mě osobně nejlépe píšící ženské autorky.
hodně čtivá, výborně v čase poskládaný příběh, čte se jedním dechem. Nenásilně skloubený příběh obyčejných lidských osudů v kontextu historických událostí. Konec by si klidně zasloužil další kapitolu.
Krásná ale smutná knížka,která nešla odložit. Líbilo se mi střídání časových linek i vyprávění z různých pohledů. Za mne naprosto úžasná kniha a dávám šest hvězdiček z pěti.
Další neskutečná knížka od úžasné Aleny Mornštajnové. Proč mám při čtení knih od této autorky pocit, že mi je vypráví babička, která sedí v křesle a já ji pozorně poslouchám? To mluví o všem. Jen poslední kapitolu bych trošku víc rozepsal, ale je pravda, že v tomto případě nad tím člověk přemýšlí. Bravo paní Aleno! :)
Opět velice poutavá a velmi čtivá kniha. Ani ne tak příběh,jako slova autorky vas vedou dál. Děj je zajímavě prostřídany s přítomností a minulostí, člověk se seznamujeme s osudem rodiny. Oproti Haně je ale linka slabší a kniha ma za me nedotažený konec, chtělo by to ještě jednu kapitolku o otci a dcerách.
Autorka opět nezklamala.
Kniha se četla sama, měla spád. Když se blížil konec, listovala jsem zpátky, abych si zopakovala - proč....?
Zde je na životě Svatopluka krásně popsáno, že v životě je to většinou nahoru dolů.
Nikdo nevíme, co bude za x let. Stačí jeden chybný krok, nebo nešťastná náhoda, a dosavadní život se zhroutí jak domeček z karet.
Přečteno za dva dny, tedy dvě noční ;-)
A jen na okraj, autorka používá moc hezkou češtinu.
Doporučuji, sama se ke knize ráda vrátím.
Autorka krásně zpracovala tento citlivý a smutný příběh. Nahlíží do lidských duší, zná naši českou minulost a píše o ní.... O obyčejných lidech, které denně potkáváme. Třeba Svatopluk mohl být můj děda a Eva pak určitě má slovenská teta. Tolik se na ni podobá, i smrt ji dostihla stejně rychle jako Evu. Přečetla jsem všechny autorčiny knihy, každá je krásná, každá jedinečná, každá malý poklad. Pište dál, prosím !
Nejnovější kniha paní Mornštajnové je opět skvělá, výborná! Já jsem maximálně spokojená. SLEPÁ MAPA, HOTÝLEK, HANA a teď i TICHÉ ROKY jsou silné příběhy obyčejných lidí, nesrovnávejme je, prosím, užijme si je.
Příběh Svatopluka, Evy, Blanky, Běly a Bohdany je asi opravdu spíše smutný, ale takový už život někdy bývá. Nemůže být pořád na růžích ustláno. Tu hlavní tragédii v této rodině spatřuji v absolutní absenci komunikace. Ale Svatopluk takto prostě nebyl vychován a nedokázal ani v dospělosti překročit svůj vlastní stín. Ano, stačilo jediné slovo a vše mohlo být jinak, ale opakuji znovu, takový je život....nestalo se, a proto se stalo to, co se stalo. Paní Mornštajnová opět dokázala skvěle popsat vnitřní pocity všech postav. Díky ní jsem nakonec pochopila i Svatopluka. Děkuji autorce za další skvělý čtenářský zážitek.
Moc pěkný, smutný příběh, přesto jsem od knihy očekávala trošku víc, předchozí Hana a Slepá mapa prostě nasadily hodně vysokou laťku a nutí mě srovnávat. Přesto doporučuji k přečtení, téma je moc zajímavé.
Teď jsem dočetla. Hana zůstává má topovka ale musím říct, že Tiché roky jsou taky super. Miluji jak Mornštajnová píše. Opět čtivé, citlivé a smutné.
S očekáváním jsem otvírala novou knihu Aleny Motnštajnové. Musím říci, že přinesla to, co jsem očekávala, velmi realistickýobraz doby, ve které se děj odehrával, šeď padesátých let člověkem přímo pronikala, osudy postav a rodinné vztahy nebyly nadsazené. A nad to tu bylo ještě něco navíc a tím byla forma románu, která mě nadchla. Čtenář pronikal do děje z pohledu odčerpává a dcery a to v jiném časovém období a tak se pomalu a poutavě odkryvají dějové souvislosti. To bylo něčím novým v autorčině stylu, ale určitě ku prospěchu. Autorka zraje jako víno.
Těšila jsem se moc a kniha není špatná. Je čtivá, docela odsýpala. Ale čekala jsem víc. Možná je chybou, že jsem Hanu četla dřív. Téma rodinných vztahů bylo již mnohokrat zpracováno brilantněji. Od jisté chvíle byl závěr očekávaný. Přesto kniha převyšuje spoustu dnešních děl soudobých autorů. Doporučuji přečíst a těším se na další titul.
Depresivní kniha, kterou jsem chtela odložit, ale neco me nutilo cist dal. Dokonale popsané životy a charaktery vsech postav, jež ke konci knihy zapadnou do sebe jako puzzle. Ke konci jsem uz přeskakovala stránky a uz me to nebavilo. Vedela jsem, ze dorazí Blanka a vedela jsem, ze z toho nic nebude.. a nepletla jsem se. Par stránek navic a reakce Svatopluka na návrat blanky by me opravdu zajímala. Ale treba to tak proste melo byt. Jsem rozpacita a proto davam jen tri hvězdy. Ted jeste budu hoodne přemýšlet, zda se pustim do dalších knih autorky.
Štítky knihy
pro ženy psychologie česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány sociopatie rodinná tajemství podle skutečných událostíAutorovy další knížky
| 2017 |  Hana |
| 2019 | Tiché roky |
| 2021 | Listopád |
| 2017 | Slepá mapa |
| 2023 | Les v domě |
Další skvělá kniha od paní Mornštajnové