V jednej osobe
John Irving
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/164649/bmid_v-jednej-osobe-164649.jpg
4
579
579
Irvingov trinásty román je rozprávanie o túžbe, o tajomstvách, o hľadaní sexuálnej identity a o nenaplnenej láske – manifest inakosti a ďalší autorov bildungsromán, ktorého ústrednou postavou a zároveň rozprávačom je Billy Abott, úspešný takmer sedemdesiatročný spisovateľ. Billy vyrastal v neúplnej rodine, otec ho opustil hneď po narodení, a to za záhadných okolností, „o ktorých sa doma mlčí“, jeho matka bývalého manžela naoko nenávidí a znovu sa vydá za miestneho učiteľa, Billyho teta Muriel nenávidí každého a všetko, jej manžel je alkoholik, starý otec má pílu a hrá v mestskom amatérskom divadelnom súbore, do ženských šiat sa však neprezlieka len na javisku, ale aj v civilnom živote. Je teda jasné, že Billy si od raných liet kládol zásadné otázky nielen o svojej rodine. Pod vplyvom jednej zo svojich lások, slečny Fosterovej, knihovníčky v miestnej knižnici, ktorá má tiež svoje veľké tajomstvo, Billy sexuálne precitne a užíva si naplno svoj život. ... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2013 , Slovart (SK)Originální název:
In One Person, 2012
více info...
Přidat komentář
Opět klasický Irving. Špatné matky a zapovězení otcové, zápasníci a speciální kamarádky, penisy a sex, medvědi a New Hampshire... Žasnu, jak dokáže psát pořád dokola s téměř stejnými postavami a v totožných kulisách, a přesto vytvářet svérázné a originální příběhy. Nicméně V jedné osobě považuji za Irvingovo slabší dílo. Připadá mi, že téma autorovi nesedlo, neuměl se s ním poprat, a tak příběh působí poněkud uměle a je příliš předvídatelný.
V knize nechyběla němčina, zápas, internátní škola, pobyt studenta ve Vídni, intimnosti vyhnané do extrému ani žádná z dalších poznávacích znamení Johna Irvinga. V jedné osobě je zajímavým pokusem o sondu do minoritní LGBT(N) skupiny. Stejně jako snad ve všech Irvingových dílech, i tady byla spousta kousků mozaiky příběhu dost přitažená za vlasy, ale to já mám na jeho knihách právě ráda. V jedné osobě bylo přesně takové dílo jaké jsem očekávala, možná jen o půl hvězdičky horší - 4,5* - a už se těším na Irvingovy další.
hm...
toto je druhá kniha, ktorú som zahodil do koša. neskutočný blaf, poplatný dobe a trendom, bezcenné ľapotanie. až sa mi nechce veriť, že túto hrôzu napísal Irving.
Uf.
Napisat knihu pre syna, ktory je gay - ok, chapem, pekna myslienka a motivacia, ktoru uplne respektujem.
Napriek tomu, kniha mi pripadala ako narychlo zbuchany pribeh na temu, ktora teraz fici.
Najviac sa mi pacil premysleny nazov a s tym suvisiaci obal.
Ale inak. Inak inokedy.
"Každý je netolerantní vůči něčemu nebo někomu, samozřejmě. Víš, vůči čemu jsi netolerantní ty, Bille?" zeptal se mě Richard, "Jsi netolerantní vůči netoleranci."
Tato slova pro mě celý příběh definují. Irving dokázal skvěle vykreslit právě nedostatek respektu a tolerance vůči jiným než heterosexuálním orientacím, jehož vývoj během druhé poloviny 20. století prostupuje celým příběhem. Postavy jsou všechny velmi dobře vypodobněny a jejich individuální motivace a příběhy dokonale zapadají do sebe. Knihu bych doporučila úplně všem, nejvíce ale těm lidem, kteří se k ní pravděpodobně kvůli jejímu tématu nikdy nedostanou. Myslím, že spousta lidí zapomíná, že je normální se odlišovat.
Do knihy jsem se začetla od první věty, Irving dokáže neuvěřitelně zatáhnout do děje, jednoznačně pět hvězdiček.. :-)
Osobně se mi do této knihy moc nechtělo. Přečetl jsem už několik knížek od autora Johna Irvinga, takže vím, jakým stylem píše a vypraví. A zrovna téma, které si pro tuto knihu vybral mě není zrovna nejbližší. Ale autor je John Irving, spisovatel, který mě už několikrát emocionálně rozsekal, takže jsem knize dal šanci. A jsem celkem dost spokojený. Mám ke knize několik výhrad, ale spokojenost převládá. Velmi mě potěšilo, že se autor nebojí citlivých témat a taky jít do detailů, i přestože to nejsou krásné věci. Irving vždy vynikal v realistickém popisování věcí, a zde to opět mistrně předvádí. Nečte se to místy vůbec lehce, ale pro postavy je to důležité, a pro nás čtenáře ještě důležitější, protože nám autor představí a nebo připomene věci, na které bychom rádi zapomněli. Co se týče příběhu, tak ten mi pak kupodivu dost sedl. Párkrát mě něco málo překvapilo, přesto jsem si vychutnával práci s postavy a s jejich vykreslením, zvraty, pointu atd. Co mě naopak zklamalo bylo neuzavřenost některých příběhů. Jakoby se autorovi nechtělo k některým věcem vracet, prostě je nakousl a šlo se dál. Taky jakým způsobem je zobrazen život hlavního hrdiny. V některých letech se zasekneme na čtvrtině knihy, a další odbudeme dvěmi stránky. Přišlo mě, že některé motivy by zasloužily trochu více rozepsat. Ke konci jsem měl pocit, že kniha by mohla mít klidně i o dvě stovky stránek navíc, a přitom bychom se nikam neposunuli. Z příběhu jsem měl kolikrát pocit, že stagnuje na místě a pořád opakuje to samé dokola. Ale jak už jsem napsal, pořád převládá spokojenost. V jedné osobě je dobrá knížka, která krásně prodá zajímavé postavy a i téma, a i přes všechny klady co kniha má, jsem od autora četl lepší a hlavně i zajímavější knížky.
Má první kniha od Irvinga. Vlastně nevím, jestli to byl dobrý nápad začínat právě jí, ale rozhodně to stálo za to - tedy alespoň ta druhá polovina knihy, protože ten začátek se rozjížděl dost těžce. (alespoň pro mě)
Né že bych neměla ráda, tyhle příběhy, které se skládají dohromady z malých střípků, aby na konci vybuchnuly v ohňostroji dokonalosti, ale tady to bylo přeci jen trochu jiné než obvykle. Nebyla to skládačka jako taková, kdy vám příjde, že každý kousek dosedne na to správné místo a obraz se ustálí, tohle mi spíš připomínalo ty obrázky z teček, které máte pospojovat, aniž byste věděli, co vám vyjde a na začátku se vlastně nudíte, protože nemáte ponětí, co z toho bude. Ale jak se ten obrázek stále víc a víc blíží nějakému tvaru, najednou vám tužka klouže od jednoho bodu ke druhému stále horečnatěji a horečnatěji, a když se ten hrot zastaví u posledního, zaplaví vás naprostá spokojenost a ten nezáživný začátek je najednou zapomenutý.
A přesně takhle já to mám s touhle knihou.
I přes ten začátek to pro mě byl opravdu silný čtenářský zážitek.
Od Irvinga knížka nemůže být špatná. To platí i o V jedné osobě. Vyskytují se v ní typické irvingovské motivy - zápasení, psaní, sex. Nechtěla jsem jí přestat číst.
Poznatek - proč by jsme měli odsuzovat lidi? Každý má právo být nějaký.
Po dlouhé době jsem dokázala dočíst knihu do konce a zrovna takhle dobrou! Mám pocit, že jsem se zbavila nějakého prokletí a zase můžu číst, a to určitě z části i díky skvělému Irvingovi. Nejvíce mě na románu zajímalo téma, které se mě hodně dotýká a bylo to taky asi poprvé, co jsem se dokázala s knižní postavou takto ztotožnit. Irvingovi se zmatenost, kterou Billy cítí, když si uvědomuje své bisexuální (řekla bych spíše pansexuální) sklony, povedlo popsat velmi dobře. Bylo uspokojující to číst. Psaní v první osobě, které jinak nesnáším, se tu samozřejmě perfektně hodilo, úplně jsem zapomínala, že to nejsou skutečné paměti opravdického člověka. Takový nelineární styl vyprávění, který Irving používá vůbec neznám a ze začátku mě to iritovalo, než mi došlo, jak je to dokonalé. Opravdu skvělá kniha, dala bych pět hvězdiček, ale vadilo mi pár věcí, které mi přišly zvláštní od člověka, který vybízí k toleranci k LGBTQ lidem.
První setkání s panem Irvingem a musím říct, že od první stránky jsem byl nadšený. Brilantně sepsaný příběh několika osob v průběhu jejich života. Bylo moc zajímavé sledovat osudy Williama a jeho přátel a rodiny. Zároveň by kniha mohla sloužit i jako varování před nákazou HIV a rozvojem AIDS.
Na knize mě zklamalo snad jen to, že William měl kolem sebe samé gaye, trans a podobné lidi. A to jak ve škole, tak v rodině. Myslím, že takto to v životě nechodí. Ale to je jen malá výtka oproti přednostem románu.
Naprosto úžasná kniha, nechtěla jsem jí přestat číst a ještě dlouho o ní přemýšlela a doporučuji ji kudy chodím.
Irving mě nikdy nezklame. Hodně zajímavá tématika, opět úžasně odvyprávěno, a jak je zvykem, pro tyto účely si Irving vytvořil svoje malé univerzum, kde se všechno odehrávalo na poměrně malém prostoru. Každopádně, toto je prostě rukopis tohoto spisovatele, a vůbec mi to nevadí - stejně jako staré známé klasické motivy - wrestling, Vídeň... /4,5*/
Štítky knihy
homosexualita americká literatura sexualita transsexualita, změna pohlaví společenské romány BDSM transgender LGBT, queer, LGBT+ transvestitismus, crossdressing
Autorovy další knížky
| 2003 |  Svět podle Garpa |
| 2005 | Pravidla moštárny |
| 2016 |  Ulice Záhadných tajemství |
| 1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
| 2013 | V jedné osobě |
U Irvinga člověk velmi rychle zjistí, že své příběhy rozehrává ve velmi podobných kulisách - malé město, bohatí prarodiče, soukromá střední škola, divadlo a prkna, která znamenají svět. Velmi to vynikne například pokud se člověk rozhodne, že si přečte Owena Meanyho a vzápětí V jedné osobě. Téměř jsem měla pocit, že jsem vzala do ruky stejný román (alespoň ze začátku). Každopádně V jedné osobě se mi líbilo více než zmíněný OM a to nejen tématem, ale i čtivostí. Na obou knihách lze však vidět, že Irving dokáže psát jak o sexu, tak o velmi konzervativní víře v Boha.