V podstate som celkom v poriadku
Gail Honeyman
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356790/bmid_v-podstate-som-celkom-v-poriadku-Ua5-356790.jpg
4
1540
1540
Eleanor Olifantová je čudáčka. Nedbá na konvencie a je až príliš priamočiara. V spojení s nezvyčajným výzorom – zjazvené líce, ekzém – to znamená, že Eleanor je samotárka bez priateľov. V starostlivo rozvrhnutom živote a s telefonátmi od „mamy“, ktorá sedí vo väzení, jej zdanlivo nič nechýba. Všetko sa však zmení, ked sa Eleanor zaľúbi. Spolu s citmi naplno ožijú aj jej staré, dávno potlačené rany. Až vtedy pochopí, že jediným liekom na bolestnú minulosť je otvoriť srdce priateľstvu...... celý text
Přidat komentář
Eleanor je originální, jedinečná postava, taková na kterou jen tak nezapomenete. Kniha v podstatě představuje svět očima hrdinky a sleduje její vývoj, protože se autorka zřejmě bála, že by jí leckdo mohl osočit z nepřítomnosti děje, vložila do něj střípky minulosti pro napětí, co se kdysi stalo. Bohužel právě táhle část s malými náznaky na mě moc nefungovala, je příliš předvídatelná a na konci jsem čekala na výraznější pointu minulosti, než tam je. Což je pro hlavní část knihy - studii jedné originální postavy vlastně dobře, ale té druhé, mlhavé minulosti to moc neprospívá. Každopádně dobře napsaná kniha. 80%
Kdy si můžete dovolit psát o naprosto všedních věcech, a přitom udržovat čtenáře napnutého a zaujatého? Když máte nevšední hlavní postavu. Eleanor jsem měla většinu knihy opravdu ráda, líbilo se mi, jak je svá a chová se podle vlastních pravidel, která v mnoha případech opravdu dávala smysl. Také mi ji bylo ve spoustě ohledů líto a o to dojemněji pak na mě působila závěrečná pasáž a kočka Glen mi připadala jako dar seslaný z nebes.
Eleanor se má vážně skvěle jsem během čtení označovala jako "lehké čtení o nelehkém tématu". Vážně jsem si u čtení odpočinula, zároveň jsem ale dostala kvalitní zážitek. Nejde tu o rozsáhlý děj ani zamotané vztahy, jde tu především o hlavní postavu, kterou sledujeme ve zlomovém okamžiku jejího života. Pokud se nebojíte podívat se pod slupku člověka, který se každý den znovu a znovu musí vyrovnávat s utrpením a vytvoří si během toho vlastní verzi života a světa, kniha vás nezklame.
Od začátku do konce se mi tato kniha četla skvěle, příběh vyprávěný z perspektivy Eleanor mě moc bavil a dokonce jsem se přistihla, jak si říkám, že někdy takový jednoduchý náhled na běžné věci kolem opravdu prospívá a je vlastně zdravý. Eleanor se opravdu nezabývá tím, aby na jednotlivé prožitky zavěsila girlandy, cinkrlátka a třpytky - je velmi přímá. Na konci mi bylo opravdu líto, že čas strávený s Eleanor už končí. Za poslední dobu jedna z nejlepších knih, které jsem četla.
Jedním slovem - Úžasné! S Eleanor i přesto, že je tak odlišná, tak se do ní velmi jednoduše vžiji. Knížka pro mě držela napětí celou dobu, ještě teď čekám odkud vyskočí "maminka". Knížka byla čtivá a to, jak knížka dopadne jsem netušila ani jednou. Snad najdu víc takových skvostů. A doufám, že Eleanor už se bude mít jen a jen skvěle.
Doufám, že Eleanor už se bude mít vždycky jen skvěle. Že už nikdy nebude tak moc sama.
Posledních pár desítek stran jsem četla s knedlíkem v krku, i když už v polovině jsem tušila, co má Eleanor za sebou.
Úžasná knížka.
Přiznávám, nejdřív mě Eleanor hodně štvala. Byla arogantní, vše jí přišlo hloupé a byla naprostý „mimoň“. I když to mi nevadilo, jen to jak se v myšlenkách pořád do všech navážela. Pak, když se knížka konečně dostala k tomu, že začala vysvětlovat, cože to má Elie za problém a rozpukla hlavní zápletka, našla si ke mně cestu. Následně, když na sobě pracovala a začala bojovat se svými démony se z nás staly přátelé.
Chválím, jak autorka zvládla udržet napětí a mou zvědavost jen tím, že pořád tančila kolem tajemství, ze kterého sem tam něco utrousila ale jen tolik, aby mě navnadila na další drobek. Dokonale to v knížce fungovalo a bylo pro mě nemožné se odtrhnout, i když se nejedná o žádnou „detektivku“.
Celkově ve mně knížka zarezonovala hlavně kvůli tomu, jak se měnil můj vztah k hlavní hrdince. To se mi již dlouho nestalo. A přitom Eleanor pořád zůstala svá. :)
Bezvadná knížka, přečetla jsem ji velice rychle.. Začíná to dobrými dny, kdy se z Eleanor jako šedé myšky klube lvice salonů (z úst její matky, která jí telefonuje každou středu). Nato navazují špatné dny, kdy se Eleanor utápí ve vodce, válí se na podlaze ve svých zvratkách než ji navštíví kamarád Raymond. Eleanor začne docházet k terapeutce a vypadá to na šťastný happyend. O tom se však přesvědčte sami.. Za mě palec nahoru!
Úžasná knížka, která se dotkla mého srdce. Příběh je napsaný velice přesvědčivě , citlivě ,se špetkou humoru i moudrosti. Eleanor i Raymond mi přirostli k srdci. Knížku jsem poslouchala jako audioknihu 2x po sobě, tak moc se mi líbila. Souhlasím, že příběh v sobě nese velké poselství. Neodmítej pomoc, pokud ti ji někdo nabízí. I maličkost může znamenat velkou změnu. A podej pomocnou ruku pokud to dokážeš. Jsou stále dobří lidé mezi námi a já věřím, že je jich většina.
Eleanor mě vážně bavila. Její "humor nehumor" mi byl dost blízký, i když šlo o vážné téma. Hvězdičku navíc dávám za pojmenování kočky Glen, po oblíbené vodce. Téma bylo smutné, ale Eleanor se s tím vypořádala skvěle. Přišlo mi i fajn to "poselství", zjištění nebo možná uvědomění, že i když je na tom člověk hodně blbě, je dost velká pravděpodobnost, že je někde někdo, kdo je schopný a ochotný nám podat pomocnou ruku, pokud ho necháme.
Tak tohle tedy byla bomba. Po dlouhé době něco, co mě opravdu bavilo. Eleanor Vás ze začátku neskutečně vytáčí, ačkoli se člověk dost často musí s jejími názory ztotožnit. Postupně se z vydrážděnosti přesouváte k pobavení, pak k soucitu a nakonec ke zlosti na její psychopatickou matku. Takovéhle ,,matky" dokáží své děti úplně odrovnat, nejen fyzicky, ale zejména psychicky. Měl by na ně být povolený odstřel.
Že je něco špatně a že Eleanor není jen citově plochá asociální osobnost mi došlo až někdy v polovině knížky a pak už jsem jen hltala další stránky, abych už už věděla, co v tom je.
Raymond naopak patří mezi postavy, které mi byly hned od začátku sympatické. Úplně normální chlap, žádný šampon, ale opora jak hora a selský rozum. Pro Eleanor obrovské štěstí, že se jí ve správné chvíli rozbil ten počítač….
Eleanor byla v dětství týraná psychicky i fyzicky. Její "matka" byla totální magor, zralý na celoživotní hospitalizaci. A Eleanor to samozřejmě poznamenalo. Je jí třicet, je inteligentní, přemýšlivá, sečtělá, vzdělaná, neskutečně svědomitá, ale v sociální oblasti naprosto nepoužitelná. Vede osamělý život bez přátel a kolegům se vyhýbá. Neumí si pořádně koupit oblečení, péče o tělo je pro ní velkou neznámou, nerozumí moc mezilidským vztahům, vtipům, sarkasmu...je to takovej těžkej svéráz. Ale já jsem si jí od začátku oblíbila a strašně jsem jí fandila. Chvílemi je její příběh úsměvný, ale převážně hodně smutný, zároveň je v něm velká síla a naděje. Já sem normálně komentáře k přečteným knihám nedávám, jsem na to líná. Ale tady jsem musela udělat výjimku. PĚT HVĚZDIČEK ZDALEKA NESTAČÍ....
Tuto knihu jsem mela jako audioknihu do auta. Pribeh me ze zacatku desil, co to jako ma byt? Psychoanalyza psychotika? Al casem sympatie k Eleanor i s Reymondovi a vsem okolo.... jeste ze mamka uz neni ;))))
Moc hezky a čtivě napsaná knížka, která určitě stojí za přečtení. Eleanor, jejíž chování a názory jsou někdy nepochopitelné, si určitě získá každého čtenáře a nelze na ni jen tak zapomenout.
Každý bychom chtěli mít svého Raymonda!
Přesvědčivě podaný příběh, který sledujeme z hlavy hlavní hrdinky, a to s uvěřitelně zachycenou subjektivní realitou. Originálně a čtivě podané.
Jak rychle i my soudíme všechny Eleanory okolo nás?
Přesně jako téměř všechny komentáře přede mnou. Ze začátku mě Eleanor lezla na nervy, bylo mně za ni velmi často trapně a říkala si, proč jsem si tu knihu o tak příšerné asociální bytosti vlastně půjčovala. No a najednou ani ne 24 hodin po začátku četby jsem zjistila že jsem téměř na konci a Eleanor mě úplně okouzlila. Tedy vlastně ještě víc než Eleanor hlavně jeden tuctový ajťák se srdcem na dlani. Kéž by každá nešťastná duše potkala svého Raymonda. Opravdu skvělá nezapomenutelná kniha................V/2016
Když jsem se pustila do čtení trochu jsem se lekla, že jsem sáhla po něčem, co mě nebude bavit. Ale každou další stránkou se mi Eleanor, která mi svou "akurátností" trochu připomínala "Kůstku" že seriálu Sběratelé kostí, dostávala více a více pod kůži. Mohu jen doporučit.
[audiokniha]
Ze začátku mi hlavní hrdinka lezla na nervy . Ale jak kniha postupovala, to, co mi připadalo humorné mě rozesmutňovalo (což byl dle mého autorčin záměr).
Co mi připadalo zvláštní je, čemu se i přes svůj handicap Eleanor diví: samoobsluha v McDonaldu, služby atd.. A které by se daly omluvit, kdyby Eleanor strávila 20 let na pustém ostrově.
Rychlost s jakou se začal měnit její život neměla daleko k pohádkovosti, ale pořád na hranici uvěřitelnosti. I přes své výhrady se mi kniha líbila.
Eleanor je velice svérázná postava, která se po událostech z dětství uzavřela do své bubliny práce-domov a vše ostatní šlo mimo ni, včetně společenských pravidel. My pak sledujeme její cestu, kdy se po seznámení s kolegou z práce a jedné společné události, začne znovu otevírat světu. Její cesta je dlouhá, místy krkolomná a plná úsměvných momentů.
Jde o velice citlivě a mile psanou knihu o jizvách, které si neseme nejen na těle, ale také na duši.