V podstate som celkom v poriadku
Gail Honeyman
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356790/bmid_v-podstate-som-celkom-v-poriadku-Ua5-356790.jpg
4
1540
1540
Eleanor Olifantová je čudáčka. Nedbá na konvencie a je až príliš priamočiara. V spojení s nezvyčajným výzorom – zjazvené líce, ekzém – to znamená, že Eleanor je samotárka bez priateľov. V starostlivo rozvrhnutom živote a s telefonátmi od „mamy“, ktorá sedí vo väzení, jej zdanlivo nič nechýba. Všetko sa však zmení, ked sa Eleanor zaľúbi. Spolu s citmi naplno ožijú aj jej staré, dávno potlačené rany. Až vtedy pochopí, že jediným liekom na bolestnú minulosť je otvoriť srdce priateľstvu...... celý text
Přidat komentář
K asociální Eleanor jsem si poměrně rychle vytvořila blízký vztah. Byť mi některé pasáže přišly trochu zvláštní a více či méně naivní, podařilo se autorce zprostředkovat veškeré emoce tak lidsky a uvěřitelně, že si mě vcelku rychle omotala kolem prstu. Knížku jsem zhltla během jednoho odpoledne. Doznívat ve mně bude však mnohem déle...
Když v dětství nedostaneme dostatek lásky a přijetí, vyvažujeme a narovnáváme tohle pokroucení a zkřivení vlastního já někdy po celý život...
Jak by asi můj osud vypadal, kdybych byla od okamžiku početí bezpodmínečně milována a zdravě láskyplně vedena? Tuhle otázku si možná Eleanor s láhví vodky v ruce položila nesčetněkrát.
Eleanor je svá. Je pragmatická, přesná, suchopárná, nespolečenská, nepřístupná, nechápající a odsuzující jednání lidí ve svém okolí. Je divná, poznamenaná na tváři i na duši.
Co ji poznamenalo? A lze jí pomoci? Přečtěte si o tom, nebudete litovat.
Ťažko opísať túto krásnu knihu. Eleanor mi úplne odpálila dekel. Len v dobrom zmysle slova. Hrdinka ma veľmi bavila nielen svojimi hláškami, ale aj pohľadom na svet. Jej príbeh ma chytil za srdiečko a aj keď som knihu čítala dávnejšie, stále ho pevné drží.
[audio] Ani za mák jsem netušila, do čeho jsem se to pustila. Na samém začátku jsem byla přesvědčena, že příběh se bude odvíjet ve stylu bláznivý Bridget Jones. Eleanor byla vtipná i šílená. Ale jen chvíli. Po pár kapitolách na mě začala padat bezmoc, smutek i lítost za její ztrápenou duši. Naprosto příšerně mě odbourávaly hovory Eleanor a její matky, až tak, že zarudlý oči jsem sváděla na kvetoucí břízky :) Petra Špalková hlasově naprosto dokonalá, doslova postavám vdechchla život.
Zprvu mi byla Eleanor dost nesympatická. Naštěstí se sympatie k hlavní hrdince změnily. Zajímavý čtivý příběh o jedné mimoňce :).
Ta holka je trochu divná - na první pohled taková ta "jiná", ta, ze které si všichni ostatní dělají legraci a mají ji za blázna. Čtenář to pozná na prvních stranách knihy prostřednictvím sdělovaných informací a myšlenek hlavní hrdinky, když hodnotí reakce okolí a své názory a nutno říct, že se tím (spolu s ostatními jejími kolegy) také celkem baví. Zároveň je mu však jasné, že za vším něco bude, zřejmě nějaká velmi pohnutá minulost. A tato minulost je samozřejmě průběžně a velmi nenásilně poodkrývána. I když sledujeme její myšlenky, stejně Eleanor nezachází za určitou mez, pouze průběžně poodhalí o trochu víc a i když člověk už brzy tuší, co se stalo, úplnou pravdu se dozví v závěru. Bylo to velmi přitažlivé, nevšední a inteligentní čtení, které absolutně nemělo hluché místo a i když se ve skutečnosti nic mimořádného nedělo, musím říct, že mne to drželo v napětí - příběh mne neskutečně bavil, bylo to hlavně svou nepředvídatelností děje - vyloženě jsem se těšila, co dalšího Eleanor zažije, kam půjde a co ji kde čeká. A v úplném závěru je i jedno nečekané rozuzlení, které se nijak odhadnout nedá. Velmi doporučuji.
Eleanor je nepochybně svéráz - a přestože kamarádky by z nás nebyly (máme, zdá se, příliš mnoho společného), její úpornost v boji s démony je inspirativní. Vtipně a napínavě napsáno, doporučuji rozvrhnout čtení tak, aby "Špatné dny" začaly se soumrakem...
Eleanor mi zůstala pod kůží i pár týdnů po přečtení. Ač primárně jsem očekávala knihu humornou (ne, že by tam humor nebyl), ale s přibývajícími stránkami se vynořovaly náznaky Eleanořina dětství , a to příjemné nebylo. Eleanor je žena svá a nesmírně silná, celou dobu jsem ji držela palce a díky skvělému stylu psaní jsem měla dojem, že můžu zvednout telefon a zavolat jí, pozvat ji na kafe a pohladit po duši. Stejně, jako ona pohladila tu mou:).
Eleanor se má vážně skvěle a po dočtení tohoto příběhu už tomu mohu věřit.
Jak strašných věcí se dopouštějí rodiče na svých dětech. A jakou práci, pokud vůbec, to dá, se z toho vyhrabat. Doporučuji tuto knihu všem, kteří se chtějí seznámit s neobyčejně silnou dívkou Eleanor Oliphantovou.
Eleanor je mladá žena, která nerespektuje společenské konvence, nepřetvařuje se, vše říká narovinu, její smysl pro humor je nejenom typicky britský, ale i břitký, komentáře trefné, komunikační a sociální dovednosti na nule. V celé své podivnosti je Eleanor někdy až tragikomická a velmi velmi osamělá, což vzhledem k její minulosti není nic zvláštního.
Co musím vyzdvihnout je autorčin styl. Ten je neuvěřitelně čtivý, obohacený o prvky černého humoru, který krásně okoření tento hořkosladký román a příběh se pak spojí v jeden harmonický celek.
Zpočátku (skoro až do poloviny) jsem měl hodně problém se začíst, musel jsem se do čtení trochu nutit, ale pak už to nabralo na tempu a závěr jsem vysloveně hltal. Děj sice neobsahoval žádné velké zvraty, byl trochu předvídatelný (až na pár detailů), ale to nic nebránilo jeho působivosti.
Na knížku jsem narazila v anglické podobě na dovolené a podle recenzí se na ni těšila. Ale očekávání asi nakonec převýšilo výsledek. Hlavní postava byl sice relativně nevšední, u některých situací se mi zvedly koutky v úsměvu, kdy byla Eleanor jak z jiného světa, ale přesto si sama sebou byla tak jistá:) Ale příběh byl táhlý a od začátku bylo zřejmé, že čekáme pouze na odhalení hrdinčiny minulosti. I přesto ale dávám knize 4*, protože zachycuje naději pro mnohé z nás. A to tu, že i když jsme v jakékoliv situaci s odlišnými příběhy, je tu pro nás vždy místo s lidmi, kteří nás pochopí.
Krásná knížka. Čím dál jsem se v knize dostávala, tím hůř jsem se od ní odtrhávala a chtěla jsem číst dál. Zároveň jsem si ji chtěla šetřit, abych si ji nepřečetla moc rychle. Na muže jménem Ove a ženu jménem Eleanor jen tak nezapomenu :)
Vtipná rovina knihy (uvažování sociopata) se mi líbila víc. Lovestory zbytečná, ale je to knížka spíš pro ženský. Konec (mateřské řešení) mě překvapil.
"Ježiši Kriste!"
"To jste na špatné adrese," vydechla jsem.
U téhle části jsem se přes slzy rozesmála.
Celá tahle kniha byla vlastně hořkosladká. Po dobu čtení jsem měla pocit, že sedím se svázanýma rukama na pozici spolujezdce a nikdy nevím, za jakou zatáčkou řidička Eleanor nezvládne řízení a co nám vlítne do cesty a kam vlastně dojedeme. Bylo to super.
Zaujalo mě, jak rozporuplná hodnocení zde tato kniha má. Souhlasím, že kniha nepřináší žádné překvapivé zvraty, ale přesto mě nadchla. Hlavní hrdince jsem držela palce. Kniha mě donutila přemýšlet, jak snadno odsuzujeme lidi, kteří se vymykají očekáváním většiny.
Skvělé téma, které by si zasloužilo poutavější zpracování. Kniha se místy táhla, některé pasáže byly zbytečně zdlouhavé, jiné, důležitější, naopak mohly být více rozepsané. Konec se mi zdá také useknutý. V podstatě jsem se začetla někdy v polovině...Ale ano, zajímavá kniha, která kdyby měla o sto stran méně, zasloužila by o hvězdičku více...
Uzasna kniha. Dojemna, pozitivni. Hrdinku jsem si zamilovala a prala ji to nejlepsi. Vrele doporucuji!
Jak mi ta Eleanor ze začátku lezla na nervy...stejně tak později přirostla k srdci. I to je vlastně důkaz toho, jak je knížka super napsaná. Krásný čtivý příběh, kterým rozhodně není lacinou fraškou.