Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447917/bmid_veci-na-ktere-nastal-cas-gb8-447917.jpeg
4
1868
1868
Život nelze naplánovat ani se na něj nedá dopředu připravit. Alice a Richard, sedmnáct let jejich společného života, dvě děti, Kája a Lola. Kájovi je třináct a začíná mít rodičů dost, Lole bude jedenáct a nejvíc ze všeho na světě si přeje psa. Nikomu se nic moc neděje, stereotyp všechno překrývá jako měkká deka. Asi to není štěstí, ale žít se v tom dá. Až do chvíle, než se objeví někdo nový. A s tím pocit, že doteď to vlastně nebyla láska. Jenže jsou rodina, a cokoliv se stane jednomu, poznamená všechny. A Kája s Lolou musí najednou řešit to, co děti nikdy řešit nechtějí. Stojí ale tahle rodina vůbec za záchranu?... celý text
Přidat komentář
Kniha napsaná čtivě, jela jsem stránku za stránkou. A vybavovala si svůj partnerský příběh, který neměl "tak hladký průběh", protože rozchodem teprve peklo začalo. Takže jaké si z toho vzít ponaučení? Vyříkat si důležité věci a ty nepodstatné si nepředhazovat. Jo a najít, a taky nejprve v rodině vychovat, dobré partnery.
Abych byla upřímná, z této knihy ve mně zůstaly velmi rozporuplné pocity.
Když tato kniha vyšla, narážela jsem na samé kladné recenze a přišlo mi, že ji všichni milují.
No, já z ní nejsem sice nijak zvlášť hotová, ale nebylo to ani žádné zklamání. Celkový dojem je průměrný.
Jakože byla to asi jedna z nejemotivnějších knih, které jsem dosud četla, ale zpustla věcí mě u hlavních protagonistů štvala.
Už od začátku bylo jasné, že ti dva se k sobě nehodí. Ta vzájemná neupřímnost, neschopnost spolu otevřeně komunikovat, dělání některých drobností, jen kvůli tomu, že je má rád ten druhý, i když to tak ve skutečnosti necítí. Alice a Richard dokonale zobrazili (respektive autorka jejich prostřednictvím) většinu vztahů (teda soudím převážně dle svého okolí, máte-li lepší zkušenosti, jste šťastlivci). Velmi se mi na tomto příběhu líbilo líčení z pohledu dětí, člověk tím aspoň dostane obrázek o tom, co teoreticky ty děti v těchto rodinách mohou prožívat.
Co se týče čtivosti, upřímně jsem na začátku (vlastně až do půlky) zvažovala, že knihu odložím nedočtenou. Vůbec jsem se do ní nemohla začíst a k dočtení mě spíše motivovala zvědavost, co bude tím bodem zlomu, než že by mě děj úplně vtáhl. A za mě je teda velkým mínusem přímá řeč bez uvozovek a poměrně velká četnost chyb.
Nicméně, pokud hledáte odpočinkové čtení plné emocí, které Vás donutí se nad spoustou věcí zamyslet, je tohle přesně pro Vás.
Petra Soukupová si už své místo v české současné literatuře našla, a tak mě nepřekvapilo, že i tento její román je velmi dobře napsaný. Autorka má dar vyprávět i zdánlivě banální situace ze života tak, že si řeknete, tak to je přesně ono. Příběh jednoho manželství se tak zpočátku jeví jako trochu nudná a zaběhnutá rutina, ale postupně se problémy vrší až k nevyhnutelnému rozchodu. Ocenila jsem nejen dobrou psychologickou charakteristiku rodičů i dětí, ale také perfektní znalost současného životního stylu. Věřím, že se ještě od této autorky dočkáme dalších zajímavých knih, takže se máme na co těšit...
Myslím, že Petra Soukupová vystihla opravdu dobře podobu dnešních vztahů. Ze svého okolí znám jen dvě opravdu funkční a spokojené rodiny. Ale čím to je? Dobou, lidmi, špatnou komunikací...?
Knížka se mi četla dobře, přímá řeč s uvozovkami mi nechyběla - bylo to jako být postavám v hlavě, poslouchat jejich myšlenky a sledovat, jak si přehrávají proběhnuté rozhovory.
No - bylo mi jich líto, všech.
Odstrašující příběh jedné rodiny, ukazující, v jakém vztahu nikdo nechce skončit...
Na začátku čtení jsem hltala jednu stránku za druhou, brzy mě ale příběh zača nudit - bylo to jako číst pořád dokola povídky o tom, jak se dva hádají. Vždy jsem dokázala přečíst jednu, maximálně dvě kapitoly, a pak už jsem se přištihla, že se na čtení nesoustředím. Myslím, že tomu přispěl i fakt, že v textu chybí uvozovky přímé řeči.
Knížka je ale určitě skvělou, a zároveň depresivní, sondou do (bohužel) spousty domácností a věřím, že každý z vás si při čtení vybaví také několik párů, kteří by spolu zkrátka být neměli.
Petra Soukupová je moje oblíbená autorka, četla jsem všechny její knihy. Jako vždy se dokázala vcítit do pocitů všech postav a bravurně je přenést na papír. Tyhle příběhy obyčejných lidí já prostě můžu!
Tuto knizku by nemel cist svobodny a bezdetny clovek, aby si uvedomil, co ho pripadne ceka, kdyz vse zapadne do stereotypu...smutne na tom je, ze spousta lidi takto zije. Knihu jsem chtela odlozit, ale nakonec jsem ji docetla. Myslim, ze by mela byt urcitym navodem na to, jak zivot neprozivat a ze za rozpad vztahu nemuze jen jeden...
Moje první knížka od autorky a nezklamala.
Vcelku obyčejný příběh ze života, který většina z nás zná. Myslím, že každý se v určitém okamžiku poznal.
Jednoduchý jazyk vykresluje rodinný příběh, čte se příjemně, ale lehký příběh to opravdu není.
Petra Soukupová opět nezklamala. Její knihy jsou tak výstižné... a jejich čtení mnohdy bolestné. Tak jako mne v knize bavilo pohlížet na stejné situace očima různých postav, užila jsem si i závěrečné listování zdejšími komentáři. Stejná kniha, stejné postavy a tak odlišné postoje čtenářů... A povězme si to na rovinu, kdo z nás se v popisovaných situacích alespoň jednou nenašel? Ať už v postoji Alice, Richarda, Káji nebo Loly. Slyšela jsem, že člověk má žít s tím, kdo ho se.e nejméně... ale jak dlouho se to dá vydržet?
Petra Soukupová opět výborná. Mám pro její texty slabost. Dílo zase propracované, promyšlené, ačkoliv hlavní hrdinové nebyli zrovna sympaťáci. Mě tedy od začátku přišlo, že v tom hlavním vztahu bylo až moc neshod, až moc ústupků, žádné totální splynutí, ani jedna oblast života hlavní hrdiny, rodiče, 100% nespojovala. Takže pro mě to vyústilo docela očekávatelně, neočekávaná pro mně byla až neuvěřitelná sebereflexe hlavního hrdiny, to se mi moc nezdá, i když by to bylo asi pěkné. Sečteno podtrženo výborná kniha i když pro mně ne úplně nejlepší od této autorky. Ale i tak děkuji a těším se na další.
Věci, na které nastal čas, jsou podivné. Pořád čekáte, co se stane a na konci knihy zjistíte, že vlastně žádná větší zápletka nepřišla. To by asi bylo OK, ale já na ní neustále čekal.
Velmi zdařilé dílo další ze současných českých autorek. Na knihách Petry Soukupové se mi líbí, že dokáže velmi nenásilnou formou převyprávět naprosto banální příběh, který velmi často většina z nás prožívá. Ať se jedná o vztahu dvou manželů, či matky a dcery, případně sourozenců...
Věci, na které nastal čas je příběhem ze života. Klasický model - láska, manželství, první a následně druhé dítě, partnerský stereotyp, a pak přijde osudová 40, děti povyrostou a najednou se hrdinové ocitají v situaci, kdy si začnou uvědomovat, že jejich život není ideální, a že si ho vlastně představovali trochu jinak... jenže, ono to není tak jednoduché vše přetrhat a začít žít úplně nový život. Mnohdy nám dojde, že ani ten starý nebyl zase tak špatný, a že ten stereotyp možná ke šťastnému životu patří.
Moc se mi líbilo, že autorka popisovala danou situaci vždy z pohledu všech zúčastněných - a to jak Alice, tak i Richarda a jejich dětí - Káji a Loly. Monohdy stejné věci vidíme každý trochu jinak.
Opět se zde objevuje skutečnost, že pokud si v partnerství neříkáme o svých pocitech a nejsme schopni partnerovi dát jasně najevo, co nám vadí, nemusí si to druhá strana vlastně vůbec uvědomovat.
Knihu doporučuji, čte se velmi pěkně, děj je svižný. Je určitě dobré a zajímavé přečíst si o tom, co většina z nás téměř každý den prožívá.
Kéž by to byla fantasy... ale ne, není. Je to bohužel pravdivý příběh o tom, jak se k sobě lidé v partnerství chovají a pak se ještě diví, když jeden práskne dveřmi. Pro všechny by kniha měla být varováním před tím jak nebezpečné může být si myslet že já jedina/ý vím co je pro druhé(partnera, děti) nejlepší. Kniha plná emocí zejména strany Alice(někdy už mě fakt štvala) a o tom že láska hory fakt nepřenáší.
Knížku mi doporučila manželka. Ze začátku mi to přišlo takové obyčejné povídání, prostě kluk s holkou, pak rodina, děti a věci okolo na které postupně nastaval čas. Ale druha půlka byla fajn a napínavá. Emoce, děj se příjemně ubíral kupředu, psychologie hlavních postav perfektní. Styl vyprávění originální. Příběh dobře ukazuje jak partnerství a vztahy nejsou černobílé a dlouhodobé neřešení drobných problémů může snadno vyústit ve zlomy které si nikdo (ani ten největší záporák nakonec) nepřeje. Knížka byl dobrej zážitek.
Petru Soukupovou můžu, má obrovský dar pozorovatele, který pak mistrně převede na papír. Četla jsem jedním dechem, velmi se mi líbilo, že vidíme úhel pohledu všech zúčastněných. Člověk se v těch situacích vidí, dějí se každému z nás, všichni občas tak přemýšlíme. Ať už v dětství nebo v dospělosti, jako muž či žena. Jediné, co mi vadilo, bylo vyznění, že zase muž je ten blbec, hezky řečeno. Šlo by ho udělat i vícerozměrného. Aby měl víc poloh a trochu víc přemýšlel. Aby čtenáři trochu váhali, na kom je vina a kdo je tu ten horší. Ne všichni muži, co se rozvádějí, jsou takoví. A ne všechny ženský dělají všechno dobře.
Kniha, ke které by měl být vstupní formulář.
Žijete v dlouhodobém partnerství?
Máte děti?
Ano?
Pojďte se začíst.
Možná vás nečeká vodopád Aha momentů a podtržených vět, ale zatímco budou děti řádit v pokojíčku a partner textovat, že se zase zdrží v práci, budete si u kafíčka jedním dechem notovat.
Poselství?
Po dočtení obejmout děti, políbit muže a společně se snažit, aby nám bylo v životě dobře.
Skvělá kniha, trefně popsané, konečně opět příběh zasazený přímo do našich končin. Bez přikrášlení, pohledem všech zúčastněných, žádný život podle reklam s americkým happy endem. Četla jsem fakt jedním dechem, styl mi absolutně nevadil.
Super kniha z prostředí "klasické" rodiny současnosti. Člověk se při jejím čtení neubrání pocitu, že tohle zažil také sám osobně. Vlastně se tam toho, až tak moc nestane, ale přesto je to zajímavé a poutavé čtení. Krásně se tam ukazuje co se stane s rodinou, když se přestane komunikovat (manžel x manželka x děti). Jediné co bych knize zásadně vytkl, tak je absence uvozovek v přímé řeči. Na to jsem si prostě nedokázal zvyknou, až do úplného konce. Tohle se opravdu nepovedlo. Ale i přes tento pokus být "moderní", nechávám 5 *
Štítky knihy
rodina manželství rozvod rodinné vztahy milostné příběhy manželské hádky manželská krize stereotypy rodiče a děti povídkové rományAutorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Tohle mě fakt bavilo. Styl psaní, pohled na věc od všech členů rodiny.
Ani mi nepřišlo, že by měli až tak špatný vztah, stereotypu se asi nevyhne žádná rodina.
Každopádně to bylo emotivní a nutí k zamyšlení, jestli člověk doma komunikuje dostatečně?