Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447917/bmid_veci-na-ktere-nastal-cas-gb8-447917.jpeg
4
1868
1868
Život nelze naplánovat ani se na něj nedá dopředu připravit. Alice a Richard, sedmnáct let jejich společného života, dvě děti, Kája a Lola. Kájovi je třináct a začíná mít rodičů dost, Lole bude jedenáct a nejvíc ze všeho na světě si přeje psa. Nikomu se nic moc neděje, stereotyp všechno překrývá jako měkká deka. Asi to není štěstí, ale žít se v tom dá. Až do chvíle, než se objeví někdo nový. A s tím pocit, že doteď to vlastně nebyla láska. Jenže jsou rodina, a cokoliv se stane jednomu, poznamená všechny. A Kája s Lolou musí najednou řešit to, co děti nikdy řešit nechtějí. Stojí ale tahle rodina vůbec za záchranu?... celý text
Přidat komentář
Líbil se mi styl psaní. Mám ráda knihy psané z více úhlů, vždyť život přece není jednotvárný.
Po třech měsících od přečtení si toho z knihy pamatuji opravdu málo. Přitom se četla docela dobře, zvládla jsem to za tři dny. Podle zdejších komentářů je většina čtenářů nadšená. Asi to není autorka pro mě. I když Klub divných dětí byl bezvadný. Z toho jsem nadšená byla. To se však nedá říct o Martě v roce vetřelce, ani o této knize.
Téma rodiče a děti se zdá už trochu ohrané, zvlášť v současné české literatuře, tahle kniha se ale podařila. Byla jsem zvědavá, jak všichni skončí. Líbila se mi moc.
To byla síla! Zase skvělé a mrazivě pravdivé. Zvenku česká rodina jako každá jiná. Obraz moderní doby ve vztazích mezi dospělými i dětmi. Rodina měla vlastně všechno, co si kdy člověk může přát a přesto se zdálo, že nikdo není šťastný. Nastavené zrcadlo a zdvižený prst pro všechny.
Tak co napsat k této knize, asi jen to že je opravdu,ale opravdu ze života a autorka zde naprosto dokonale popisuje soužití dvou lidí od seznámení,přes svatbu, děti a různé maličkosti ze všedních dní a starostí jak pohledem muže, ženy tak i dětí a můžu říct,že to dokázala vystihnout naprosto dokonale !!
Celou dobu čtení jsem měla pocit dejavu.. Jako by autorka žila s náma doma. Snad se jednou nedopracujeme i k tomu závěru :) ale to je prostě život, tak bych to shrnula. Bylo fajn vidět do hlavy všem účastníkům, člověk to pak přehodnotí i u sebe.
Knihu jsem po přečtení musela nejdříve vstřebat, měla jsem z ní rozporuplné pocity. Extrémně čtivá, psaná z hlediska všech hlavních postav, což bylo super. V knize autorka skvěle vykresluje postavy i jejich cítění.
Hlavně zezačátku jsem se nemohla srovnat se stylem psaní. Autorka vůbec neodděluje přímou řeč a věty kolikrát píše dost kostrbatě, že si je čtenář musí přečíst ještě jednou pro jejich pochopení. Žádný VAU efekt v knize nehledejte.
Kdo už zná Soukupovou a její styl, ví přesně, co ho v této knize čeká. I tak si stále užívám její schopnost nepovrchního vystižení povah a vztahů - prostě toho normálního života, v němž se vždy skrývají nějaká nepochopení, křivdy a nenápadně narůstající konflikty. A tak se stane z banálního příběhu netušené drama.
Tak toto bol hodne reálný príbeh zo života nejednej rodiny a velmi kvalitne zpracovaný. Chvíľu som si zvykala na neoznačenú priamu reč, ale nakoniec to bolo ok :) V prvej časti som sa trochu musela nútiť do čítania, nevedela som kam toto celé smeruje, ale druhá časť bola už lepšia a naopak som sa od nej nevedela odtrhnúť.
Asi nikoho nepřekvapí, že je to dobré, trefné a upřímné čtení. Bolestné, přímočaré, reálné… Ty jo, těch přívlastků bych dokázala vymyslet!
Čtenář si od začátku uvědomuje, že vztah Richarda a Alice je dost špatně. Neprobíhá žádná zvláštní zamilovanost a souznění, co naopak probíhá dost, je přizpůsobování se a neustálé hledání vzájemné kompatibility. Postupně to soužití začíná být čím dál více nekomfortní, ti dva (t.č. již doplněni o dva potomky) to ale pořád drží pohromadě, nejsou šťastní, zároveň si to ale nepřipouští a své problémy neřeší. A tak čtenář čeká, kdy to praskne - čeká, kdy do hry vstoupí někdo další, kdo mu/jí otevře oči a ukáže lepší směr…
Ten příběh je vlastně úplně běžný, až banální, ale ten způsob, kterým takový příběh dokáže podat Petra Soukupová, je účinný a nepovrchní a fenomenální, a i když je to (zase) depka jako prase, já ji prostě miluju.
Slovy klasika: Shit happens. A s tím holt nenaděláš nic. ️
Na začátku roku byla tato kniha snad na všech knižních profilech. Také jsem neodolala pochvalným recenzím a pustila jsem se do čtení. Vlastně do poslouchání. Co musím pochválit jsou postavy, zejména to, jak byly vykresleny - geniálně zpracované, naprosto uvěřitelné a situace v nichž se nacházely až bolestně reálné, poslední kapitoly mě dohnaly k slzám. Příběh sám o sobě ale dost pokulhával a upřímně řečeno mě moc nebavil. Zachránila mě audiokniha, která je moc povedená.
Knížka se četla dobře, takový styl psaní jsem četla poprvé. Manželství Alice a Richarda mi přišlo už od začátku zvláštní, vůbec mi nepřipadlo že by byli šťastní. Možná většina manželství takto funguje. Pohled dětí na všechno co se dělo bylo zajímavé.Určitě jsem si z knížky něco vzala.
Bylo by to uvěřitelnější, kdyby z jednotlivých příhod neměl člověk pocit, že to jejich manželství a rodinnej život jsou prostě celý na hovno. Všechny kapitoly mají negativní vyznění, jsou plné neporozumění, nesouladu, sobectví a ublíženosti, jenže jestliže spolu ti dva měli vydržet 17 let, nemohlo to prostě celou dobu bejt takhle blbý - autorka ale hezký věci do příběhu nezakomponovala. Proč ne? Možná i proto se mi to tak špatně četlo a postrádalo uvěřitelnost.
Ach jo... tak to jen k tomu závěru. A teď celkově ke knize. Strašně se mi líbila (až opět na tu absenci uvozovek u přímé řeči, ale už mi to vadilo méně než u první knihy) a rozhodně se mi líbila více než "Nejlepší pro všechny". Zase mě mile překvapilo, jak autorka dokázala popsat svět Káji. A některé situace v knize pro mě byly i k hlubšímu zamyšlení.
To, jak autorka nemilosrdně přesně vykresluje každodenní život a realitu, je děsivé, nepříjemné, a přesto podané naprosto geniálně. Příběhu, jakých i kolem sebe v životě můžeme pozorovat plno, dominuje autorčin typický styl, dokonale odpozorovaná realita a střídání perspektiv, které potvrzuje, že bílá i černá mají tisíce odstínů. A že když dva dělají totéž, není to vždycky totéž. Opravdu výjimečný text, který mě vtáhl a pouštěl jen opatrně. Nastavené zrcadlo společnosti, rodinám, vztahům i každému z nás - věc nepříjemná, ale ke zdravému žití nutná.
Při čtení si můžeme položit otázku"Proč se ti dva vzali a měli spolu děti?". Asi proto, že i ti, kteří vstupují do manželství velmi zamilovaní, mohou dopadnout stejně. Kdyby se lidé nemilovali, scházely by nám děti a pestrý život s jejich vychováváním. Na každém vztahu je třeba pracovat. Tento 17ti letý vztah Alice a Richarda, je obrazem mnoha manželství dnešní doby.
Nevěra - pořád opakovaná, byla, je a bude, dokud bude muž a žena.
P.S. velice dobře vystihuje všechny postavy této, skoro běžné , stereotypně žijící rodiny. Dospělých a hlavně sourozenců. Ti, jako všichni, většinou bojují o přízeň rodičů, ale v momentě jakéhokoliv ohrožení drží spolu.
Život je ale příliš krátký. Je dobré žít v toxickém vztahu nebo je lepší jej opustit. Vždy je to na dospělých, jak se k problémům postaví. Děti jsou citlivé a rodiče musí odsunout na druhou kolej svou bolest a ukřivděnost. Můžeme se domýšlet, jak příběh skončil.
Hezky napsané. Manželství Alice a Richarda je vcelku nešťastné, oba mají své chyby. Vím, že takhle žít bych nechtěla.
Štítky knihy
rodina manželství rozvod rodinné vztahy milostné příběhy manželské hádky manželská krize stereotypy rodiče a děti povídkové rományAutorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Přidávám se k pozitivním hodnocením. Styl psaní super. Příběh je vyprávěn z pohledu rodičů a později jejich dětí. Já jsem se občas lekla a říkala jsem si, tak to máme taky doma. Ale víc se spolu bavíme. Mám chuť, si přečíst další knížky od autorky.