Věci, na které nastal čas
Petra Soukupová
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/447917/bmid_veci-na-ktere-nastal-cas-gb8-447917.jpeg
4
1939
1939
Život nelze naplánovat ani se na něj nedá dopředu připravit. Alice a Richard, sedmnáct let jejich společného života, dvě děti, Kája a Lola. Kájovi je třináct a začíná mít rodičů dost, Lole bude jedenáct a nejvíc ze všeho na světě si přeje psa. Nikomu se nic moc neděje, stereotyp všechno překrývá jako měkká deka. Asi to není štěstí, ale žít se v tom dá. Až do chvíle, než se objeví někdo nový. A s tím pocit, že doteď to vlastně nebyla láska. Jenže jsou rodina, a cokoliv se stane jednomu, poznamená všechny. A Kája s Lolou musí najednou řešit to, co děti nikdy řešit nechtějí. Stojí ale tahle rodina vůbec za záchranu?... celý text
Přidat komentář
Je to jako proměnit se v mouchu a sednout si na stěnu u sousedů v obýváku. Věrné dialogy, každodenní situace, popsané do nejmenších detailů. Přesto mi k tomu, abych dala pátou hvězdu, scházel nějaký moment překvapení. Od jisté chvíle se příběh odvíjel přesně tam, kam jsem si myslela, že se odvine... Ono v realitě by to možná dopadlo právě takhle. Ale i tak...
Bylo to již mé druhé setkání s Petrou Soukupovou a musím říct, že jsem byla opět moc spokojená. Nejprve jsem si musela chvíli zvykat na absenci uvozovek v přímé řeči, abych rozlišila, co postavy říkají a co si naopak myslí. Mám ráda tyto knihy o obyčejných vztazích, chápu, že pokud někdo tento typ literatury úplně nemusí, může to pro něj být vlastně o ničem, ale u mě právě tyto knihy o ničem a vlastně o všem vzbuzují nejvíce otázek a dávají mi plno podnětů k zamyšlení. Jen bych ještě zmínila, že anotace na můj vkus prozrazuje až mnoho.
Knížky Soukupové pro mě mají velké kouzlo a ani tuhle nemůžu ohodnotit jinak, než plným počtem hvězd.. pojednává o úplně obyčejných věcech (dva se potkali, vzali, udělali děti, přišla vztahová rutina..), napsána věcně a přitom tak čtivě..užila jsem si každou větu.
Takový styl příběhu buď pro 17ti lete holky, nebo naopak ženy v důchodu, do vzpomínají na své mladí... nedocetla jsem, ztráta času číst něco, co nema nějaký přesah . Proste jen vyprávění příběhu, co má každý z nás v hlavě ...
Po dlouhých letech moje další setkání s Petrou Soukupovou proběhlo velmi dobře. Od knihy jsem se odtrhával velmi těžko. Jak už zde někdo poznamenal, i mně trochu vadila absence přímých řečí (je to pro mě trochu nepřehledné). Zvláštní je, že ani jedna z postav není úplně sympatická, dost často spíš vyloženě prudí. Nicméně parádní čtení, v kterém asi každý najde nějaký obraz ze svých vztahů.
Petra Soukupová je moje nejmilejší spisovatelka. Líbí se mi její styl, témata, skvělá orientace v současném světě dětí. Na její novou knihu tudíž vždycky nedočkavě číhám. Ani tato nebyla výjimkou. Popis rozpadu rodiny pohledem všech členů rodiny je naprosto přesný a reálný.
Knihu jsem četla s nadšením a už teď se těším na další.
Pro mě naprosto dokonalé! Miluji styl psaní Petry Soukupové, její postavy, témata, která si vybírá. Dokáže popsat narušené rodinné vztahy jako nikdo. V této knize se možná malinko našla každá žena na mateřské dovolené, která má pocit, že všechna práce leží jen na ní ;) Ke konci mě ze čtení mrazilo, všichni víme, že rozpad rodiny zasáhne nejvíc děti, ale ne vždy si to plně uvědomujeme... Přečteno jedním dechem, vůbec jsem se nedokázala odtrhnout.
Z knihy mam spis smisene pocity. Chvilemi se mi cetla hodne dobre a chvilemi nuda. Nelibil se mi pohled Loly, holky, co ma 10 roku. V knize uvazovala jako dite skolkou povine. Celkove dobre cteni, ale... Nevim, zda si od teto autorky jeste neco prectu.
Ze začatku mi to přišlo jako celkem humorné čtení. Druhá část už ovšem humorná nebyla. Občas povídky na sebe nenavazovaly, což bylo matoucí. Každopádně to byla má první kniha od autorky a určitě ne poslední. Její styl psaní mi opravdu sednul.
Kniha mi vyplnila několik lednových večerů, autorku už mám přečtenou (tedy až na její tvorbu pro děti), tak jsem nebyla moc překvapená stylem psaní a příběh mě zajímal i nutil přemýšlet a "nastavoval zrcadlo". Jen nějak nevím, co o knížce napsat víc. Je to hodně o tom, co si lidé myslí (Věci, které si myslíme) a neřeknou nahlas, a potom se to nabaluje. PS umí velmi dobře vystihnout ty myšlenkové pochody různých postav, že vlastně chápete každou z nich, prožíváte to s nimi.
Klasická Soukupová. :) Knížka splnila moje očekávání, nicméně ke konci už jsem se trošku nudila.
Takový obyčejný příběh ze života, který většina z nás zná...nemusí být úplně stejný, ale základní rysy zažívá většina manželství. Občas jsem měla pocit, že některé situace byly opsány z mého rodinného života:-)
Obě postavy mě trochu iritovaly, ale zároveň příběh provokoval tou reálností s jakou se podobné věci dějí kolem nás.
Moje první setkání s Petrou Soukupovou nedopadlo vůbec špatně! Začnu stylem, který je minimalistický, skoro bych řekla až strohý. Díky tomu se ale knížka čte velmi rychle, nechybí jí čtivost a po celou dobu čtení mě neskutečně fascinovalo, s jakou lehkostí dokáže autorka popsat úplně obyčejné životní situace. Vyprávění je syrové a ničím nepřikrášlené, zkrátka takové, jaká je realita každodenního života. A bohužel si myslím, že se v něm spousta lidí uvidí.
Musím říct, že tahle kniha pro mě byla něco jako odstrašující případ. Vím, že je to pro spoustu lidí realita, ale zároveň vím, že takhle nikdy žít nechci. Základem dobrého vztahu je vždycky komunikace a ta tady nefungovala ani omylem. Všechny postavy mě svým chováním neustále vytáčely, ať už to byla Alice, Richard, nebo jejich děti. A ačkoliv se knížka četla lehce, působila na mě dost depresivně.
Líbilo se mi, že autorka při vyprávění střídala pohledy všech hlavních hrdinů. Čtenář jim tak může mnohem lépe porozumět a vidět stejnou situaci z pohledu obou manželů, nebo dokonce očima dítěte. Bylo to úplně neskutečně reálné, opravdu jsem věřila tomu, že se i skuteční lidé ve skutečném životě mohou cítit přesně takhle. Ale i když jsem se dokázala skvěle vžít do situace postav, absolutně jsem nedokázala pochopit, proč by někdo chtěl dobrovolně zůstávat v takovém vztahu…
Svým způsobem to ale bylo dost zábavné čtení. Když se člověk nenechá úplně pohltit tou depkou a ponechá si určitý nadhled, tak si ten obyčejný život obyčejných lidí celkem užije. Přesto ale nemůžu hodnotit plným počtem hvězd, a to hlavně z toho důvodu, že ve mně knížka nic zásadního nezanechala.
Kniha mě bavila, i když ta přímá řeč, která tam vůbec není mi ze začátku chyběla. Osobně nechápu lidi, kteří jsou ve vztahu bez lásky, kteří jen vedle sebe fungují, ale nejsou spolu šťastni, ale vím, že takových je spousta. Je to kniha ze života, navíc i protkaná jak to vnímají děti.
Tak jo, tahle kniha vám buďto zaleze pod kůži anebo ji přetrpíte, nic mezi tím. Já patřím ke druhé skupině. Ano, Soukupová umí budovat charaktery, ano Soukupová umí popisovat stereotyp, který většina z nás žije a nechce žít, ale co dál? Přečtete-li si několik jejích knih, motivy se začnou omílat a byť zůstává obdivuhodné, že věrohodně popíše muže s krizí středního věku stejně tak jako jedenáctiletou holku, která ze všeho nejvíc touží po domácím mazlíčkovi, prostě si jejich osudy přečtete, na chvilku k nim přilnete, knihu zaklapnete a končíte. Byť se to mnohým bude zdát jako vyhrocený soud, já zkrátka nechápu, proč bych měla strávit pět hodin čtením knihy, která mi dá asi tolik jako zhlédnutí dvou dílu nejmenovaného seriálu… I tam jsou přeci ty charaktery uvěřitelné a jdou „až na dřeň“, což je přirovnání, jež snad u téhle knihy každý používá. Nechápejte mě zle, od příběhu dostanete přesně to, co slibuje, takže nač si vlastně stěžuju, jen pro mě je to prostě málo, já potřebuju, aby kniha měla nějaký přesah – společenský, historický, stylistický, to je jedno, ale nějaký… Poslouchala jsem jako audioknihu, které formálně nemám co vytknout, každého ze čtyř hlavních hrdinů namluvil někdo jiný, což je příjemné osvěžení, ale když vás prostě nezaujme příběh, ani dobře zpracovaná audiokniha to obvykle nezachrání, bohužel i v tomto případě. Jistě je ale na místě pochválit grafickou úpravu, Pecina je zkrátka třída a jeho práce nezaměnitelná :)
Na novinku Soukupové jsem se těšila a “šetřila” si ji na Vánoce, ale bohužel mě zklamala. Myslím, že autorka umí víc. Popis stejného příběhu z pohledu různých postav mám ráda, ale tady mi to přišlo trochu odfláknuté... Místo aby se člověk ponořil do situace, tak jen tak klouže po povrchu. Každý den holt nemůže být posvícení.
Štítky knihy
milostné romány rodina manželství rozvod rodinné vztahy manželské hádky manželská krize stereotypy rodiče a děti povídkové rományAutorovy další knížky
| 2020 |  Věci, na které nastal čas |
| 2009 | Zmizet |
| 2017 | Nejlepší pro všechny |
| 2015 |  Pod sněhem |
| 2022 | Nikdo není sám |
Za mě ANO!