2001: Vesmírná odysea
Arthur Charles Clarke
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29781/vesmirna-odysea-29781.jpg
4
1355
1355
Vesmírná odysea série
< 1. díl >
Román vypráví o nálezu záhadného díla vyspělé cizí civilizace a o meziplanetární výpravě, která má roušku tajemství poodhalit. Dnes už klasické dílo SF, předloha neméně slavného filmu Obvykle vznikají filmové scénáře podle knižních předloh. V případě 2001: Vesmírné odysey tomu bylo přesně naopak. V roce 1968 napsal Arthur C. Clarke společně s režisérem Stanley Kubrickem scénář k jednomu z prvních úspěšných filmů žánru sci-fi. Scénář inspirovala Clarkova povídka Hlídka. Clarke v románu poněkud uspěchal technologický pokrok, nicméně dílo se stalo mezi fanoušky sci-fi skutečným kultem. Příběh začíná v době před pěti miliony lety. Tlupa Toho, jenž hledí na Měsíc na cestě z úspěšného lovu našla velký černý kvádrový monolit, který na ni začal zvláštně působit. Rozvíjel lidoopům logické myšlení. Ten, jenž hledí na Měsíc, si třeba vyrobil lepší zbraň. Nové schopnosti jim pomohly také, aby přemohli levharta, kterého přilákala krev ulovené antilopy. Vůdce tlupy teď nosil levhartí hlavu a kůži na sobě jako trofej. S novým sebevědomím tlupa zaútočila na jinou tlupu a vyhrála. Pak se monolit přesunul na Měsíc. Děj se posunul do roku 1999, kdy na Měsíci žijí lidé a je tam postavena spousta základen jako i americká základna Clavius poblíž kráteru Tycho, která je zrovna v karanténě kvůli nějaké epidemii. Ve skutečnosti tak ale maskuje vysoce utajený objev anomálií v magnetickém poli Měsíce. Za tyto anomálie byl zodpovědný monolit, který vědci objevili v kráteru. Monolit při prvním slunečním paprsku zkopíroval data všech signálů a vyslal je dále do vesmíru. Signál se ztratil u Japetusu, Saturnova měsíce. Heywood Floyd s dalšími vědci při zkoumání monolitu zjistí jeho mimozemský původ. Kámen dostane název MAT-1. Děj se posouvá do roku 2001. K Saturnu je vyslán raketoplán Discovery s pětičlennou posádkou, kapitánem Davidem Bowmanem, jeho zástupce Frankem Poolem a dalšími třemi vědci v hibernaci. Loď řídí palubní počítač HAL 9000. Bezproblémovou misi naruší na Davidovy narozeniny porucha jednotky zajišťující spojení se Zemí, kterou HAL nahlásí. Jednotka se musí vyměnit z prostoru ve vesmíru. Frank se toho ujme. Ačkoliv s Davidem zjistí, že funguje dobře, nechtějí se incidentem dále zabývat. Brzy ohlásí palubní počítač stejnou závadu. Frank znovu nastoupí do speciální kapse a chce jednotku vyměnit. Během opravy ovšem HAL jeho kapsi nasměruje dál do vesmíru a Frankovi tak podepíše ortel smrti. David podezřívá HAL z poruchy, stejně tak přemýšlejí na Zemi. Když chce kapitán probudit ostatní z hibernace, najde je mrtvé. HAL je odpojil od přístrojů. David HALa odpojí a znovu se spojí se Zemí. Konečně se dozvídá pravý cíl cesty – průzkum Japetusu, o kterém věděli jen hibernující vědci a HAL. Když se dostane David k cíli, vyrazí v kapsi na průzkum. Objeví MAT-2, „Velkého bratra“ monolitu, a hvězdnou bránu, která ho přemístí na jinou planetu. Následně se David dostane do hotelového pokoje, který je přesnou kopií pokoje jednoho seriálu z roku 1999. Monolit tehdy okopíroval signál a poslal jej sem. David usíná a místo atrapového nábytku se objeví mimozemšťané. Ti rozdělí jeho tělo a duši. Duše má přetrvat navěky, tělo ale okamžitě umírá.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1971 , SvobodaOriginální název:
2001: A Space Odyssey, 1968
více info...
Přidat komentář
Artúr Klárk je maník! A ešte k tomu jasnovidecký vizionár, ktorý síce predbehol dobu, no ktorý dnešný autor sci-fi nie je nadčasový? Možno za pár rokov borci v laboratóriach predčia Einsteina a my budeme čoskoro cestovať nadsvetelnou rýchosťou... alebo v čase. 2001 Vesmírna Odysea zachytáva let na Mesiac a následne k Jupiteru a Saturnu. Prvá časť knihy s opoľuďmi bola dokonalá, ďalšia s nálezom už spomínaného MAT-1 nudná, no keď začali podnikať cestu do hĺbky slnečnej sústavy, vtedy začal Clark vyťahovať karty. A že tam mal aj pár pekných es. Strach alebo beznádej dokáže Clark opísať na jednotku, je to pán spisovateľ, svoje remeslo ovláda profesionálne, no knižka má pár hluchších miest, kedy začne vysvetľovať nudné veci, ktoré ma nejako nezaujímali. No naopak, niekedy dokáže prinútiť čitateľa poriadne zamyslieť, pretože po prečítaní a hlavne pri čítaní Epilogu som mal v hlave množstvo vecí na prediskutovanie v duchu. V roku vydania to musela byť pecka, musela prevrátiť myslenie ako Fauxbourdón vo viachlasnej hudbe.
Geniální dílo, pasáže, při kterých Clarke popisuje naši sluneční soustavu a život na lodi Discovery, jsou nádherné. Ovšem nejlepší část je posledních 50 stránek, která knihu staví do kategorie legendárních. Kubrickův film je stejně kvalitní. O knize jsem se trochu více rozepsal zde: www.mojeknizky.estranky.cz
Základ sci-fi literatury bez ohledu na to, jestli znáte, nebo neznáte (úžasnou) filmovou adaptaci. Výprava do vesmíru, momenty poznání, konflikt s umělou inteligencí.
Překvapivé. Neviděla jsem film od Kubricka, ale z různých anotací jsem měla pocit, že je příběh úplně o něčem jiném :) Clarke má úžasnou představivost. A konec ve mně nechal mrazivé ticho... :) Nechápu, proč jsem se Odysee tak dlouho vyhýbala.
Stále si nejsem jistá, jestli je fimové zpracování tím, co knize svědčí, nebo ji zabíjí. Každopádně na podkladě skvělé knihy jsem se rozhodla odsledovat i film. Nebyla to úplná ztráta času. Ale zase ani takové nebeské blaho, jak by "kultovní film" mohl dát.
To byla spíš nemístná preambule ke knize, která je pro mne ještě stále skvělá na téměř pět hvězd. Kterou ale ne úplně umím strávit a pochopit. Stále mi i po několikátém čtení NĚCO uniká a chybí. Znáte to, když čtete slovo od slova, pomalu a těžce - a i přes to vám utíká nějaká myšlenka. Nebo ji možná nevidím. Asi jen nemám ráda to nedějové pustoprázdno na konci, kdy Hal selhal, Bowman zmizel a to zatracený mimino poprvé zaplakalo.
Dnes už v podstatě sci-fi klasika, která má ale stále co nabídnout. Pokud bych měl něco vyzdvihnout, tak je to především záběr knihy, neboť na takto útlou knihu je množství zahrnutých témat skutečně ohromující. Nicméně detaily nechci prozrazovat, abych někoho nepřipravil o překvapení. Rozdhodně doporučuji všem příznivcům sci-fi.
Film od Kubrika také stojí za to vidět, ale místy je to pěkné psycho. Tak se na to připravte a nenechte se odradit.
Klasické dílo sci-fi literatury, které ani po mnoha letech neztrácí nic na své genialitě. 2001: Vesmírná odysea jsem poprvé viděla ve filmové verzi a byla jsem unešená jak příběhem, tak vizualitou. Kniha od světoznámého autora vědeckofantastické literatury mne zajímala, ale nečekala jsem od ní tak sugestivní zážitek jako z filmu. Musím však přiznat, že pociťuji tato díla jako rovnocenná co do významu i obsahu. 2001: Vesmírná odysea pro mne nepředstavuje jenom zdařilé sci-fi, ale mimořádně vizionářský příběh, který strhuje svým inteligentním námětem a umožňuje zamyšlení nad základními otázkami jako je původ lidského rodu, možnost navázání kontaktu s mimozemskými civilizacemi a naše technické dovednosti, jak tento kontakt navázat.
Knihu jsem četl kdysi hodně dávno, řekl bych tak v osmdesátých letech, tak jsem si již stěží pamatoval, o čem vlastně je (zvlášť, když na Kubrickovu adaptaci jsem ještě nenašel čas a sílu). Měl jsem trochu obavy, že to bude vykopávka, ale nakonec odpoutám-li se od některých představ, jak to bude vypadat na začátku 20. století, jsem byl spokojený, možná také proto, že jsem tentokrát zvolil anglickou verzi. Nejlepší mi přišla úvodní část, Clarkova nedarwinistická hypotéza zrodu člověka, a potom vůbec problematika umělé inteligence.
Na můj vkus rozvlekle o ničem. Na rozdíl od filmu (koncentrovaná nuda, sledovatelná tak snad pod drogama) to má alespoň nejaký smysl, ikdyž finále mi nedocvaklo ani na třetí přečtení.
Viděl jsem prvně film, i když spíše útržkovitě, nebavil mě... Přistupoval jsem tedy trochu se skepsí k tomuhle dílu. O to nadšenější jsem byl. Úvod s pravěkými lidmi byl pro mě až moc dlouhý a utahaný, zkrácení by mu celkem pomohlo. A i pro mě jako křesťana ne úplně akceptovatelné. Nicméně pak se začalo odehrávat samotný děj a byla to super jízda. Souboj s Hallem byl opravdu skvělý i samotná cesta k Jupiteru a to co tam našel bylo skvěle provedené. Na druhou stranu úplný závěr mi přišel celkově nějaký divný, asi jsme ho pořádně ani nepochopil....
A.C. Clarke a jeho fascinující a nejznámější dílo o kosmické cestě lidstva za poznáním vlastní minulosti a které se stalo inspirací pro další autory jak knižní, tak filmové v několika podobách. Společně s Stanleym Kubrickem potom převedeno i na plátno a vznikla legenda. Prvotní nalezení monolitu, Davův souboj s Hallem i finální explore cesta jsou velkým zážitkem i po tolika letech - 85 %
Četl jsem knihu, viděl film... Fascinující odkaz těm, kteří ještě neprohlédly...
Viděla jsem útržky z filmu a očekávala jsem, že celá kniha bude o " umělé inteligenci, dohadování s Hallem a jediným superhrdinou, který se od něj nedal zabít" a byla jsem vedle jak ta jedle. Kniha mě pohltila tak, že jsem ji nemohla odložit. Je mi 31 let a nechápu, jak jsem mohla doteď chodit po světě, aniž bych to četla :-) Jdu do dalšího příběhu série a doufám, že bude stejně skvělý.
Klasika a povinná četba pro všechny milovníky pravé scifi. Začíná velmi pozvolna a s blížícím se koncem to graduje do psychodelické sekvence, kdy hlavní hrdina cestuje do zcela neznámé části vesmíru. Když uvážim kdy to bylo napsáno, tak je to neskutečně nadčasové. Film je oproti knize malinko jiný a i když je skvostný, tak kniha je v mých očích rozhodně lepší.
Nikdy by som nepovedala, že raz prídem na chuť sci-fi. Ale čím ďalej, tým viac mám tento žáner rada. Vesmírna odysea je považovaná za klasiku v tomto žánri a právom. Je to zaujímavý príbeh o mimozemskej inteligencii. AJ
Výborná knižka, ktorá si ma získala už v priebehu čítania a získala popredné miesto v mojom osobnom rebríčku. Film som zhliadla už pred cca 10 rokmi a vďaka knihe som ho možno zase o kúsok lepšie pochopila. Otáznikov sa pri tomto diele asi zbaviť nedá a tým narážam na záverečnú časť knihy, ktorá je emocionálne najintenzívnejšia a graduje spôsobom ťažko pochopitelným. Ale asi práve preto je dielom tak príťažlivým. :) Rozhodne sa k nej ešte vrátim a rozhodne idem čítať ďalšie Clarkove knihy.
Nejprve jsem viděl film, který jsem ne zcela pochopil. Takže jsem si opatřil knihu a hned po prvním přečtení jsem si ji navždy zamiloval. Nikdy jsem nečetl popis něčeho takového, co Bowman prožívá po vstupu do "Japetova oka". To je prostě úchvatný zážitek, úchvatná autorova vize budoucnosti. Dokonalý čtenářský zážitek!
Další klasika, která mě ne zcela oslovila, jelikož i takto poměrně staré dílo lehce překračuje lidské chápání, a to i v dnešní moderní době. Právě popisy různých raketových technologií a fyzikálních pouček či teorií, kterých kniha obsahuje opravdu kvantum, mi znesnadňovaly plynulý průběh četby. Oprostím-li se od tohoto aspektu, příběh samotný v podstatě nabízí to nejzajímavější až v poslední třetině. Tato vada jde ovšem na vrub velkému množství sci-fi filmů, které jsem viděl, a které mi značně ztěžují dívat se na Vesmírnou odyseu jako na jakéhosi praotce žánru, ze kterého ostatní už jen čerpají nebo ho vykrádají. V době, kdy kniha vyšla se ovšem muselo jednat o naprostou bombu, která otevírala ty nejhlubší fantazie a představy o vesmíru. Dnes už ji lze jen těžko označit za něco převratného a výjimečného.
Autorovy další knížky
| 2008 |  2001: Vesmírná odysea |
| 1984 | Setkání s Rámou |
| 2005 | Konec dětství |
| 1994 |  Návrat Rámy |
| 2008 | 2010: Druhá vesmírná odysea |
Nadčasová klasika všech klasik tohoto žánru! Některé deskriptivní pasáže z první půle knihy mi přišly sice trochu zdlouhavé, ale před padesáti lety (ano, je tomu již téměř 50 let, co je kniha na světě), by mě doslova posadily na prdel. První vesmírná odysea ztělesňuje všechno, co mám u science fiction tak rád. K závěrečné kapitole jsem si navíc pustil znělku (kterou zná snad opravdu každý) z filmové adaptace, což "umocnilo" můj zážitek natolik, že dávám nejvyšší možné hodnocení. Mimochodem, poslední vydání knihy, je opravdu nádherné!