Věž úsvitu
Sarah J. Maas
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/382716/bmid_vez-usvitu-rVS-382716.jpeg
4
1844
1844
Skleněný trůn série
< 6. díl >
Chaol byl vždy věrný svému vládci. To se ale změnilo, když byl skleněný zámek zničen a král Adarlanu se ho pokusil zabít. Chaol sice přežil, ale utrpěl těžká zranění. Jeho jedinou nadějí jsou léčitelé v Atice, pevnosti na Jižním kontinentu. S blížící se válkou se do potíží dostanou i Dorian a Aelin. Aby přežili, musí Chaol přemluvit krále Jižního kontinentu, aby se do války zapojil na té správné straně. Avšak to, co odhalí v Atice, je mnohem důležitější.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2018
,
CooBoo
Originální název:
Tower of Dawn, 2017
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Četla jsem v tandemu s Říší bouří, dle návodu, který někdo vytvořil. Dohromady mají oba díly 1352, ale já tím prolítla ani nevím jak. Líbila se mi dvojka Sartaq a Nesryn. Myslím, že si zasloužila mít někoho, kdo ji nebral jako jistotu. I když jsem teda dost času přemýšlela, proč se autorka tolik věnuje popisu hor a obecně rukhinů. Samozřejmě nesměla chybět nervy drásající bitka. Kde vše vypadalo beznadějně...
Co se týče linky Chaola a Yrene, tak mi jejich vztah nepřipadal opravdový... Asi by se mi víc líbilo, kdyby byla s Kashinem. Chaol se tady taky projevil jako dobrej negáč... Nic mu nebylo dobrý a utápěl se ve své sebelítosti...
A zakončení? Epické jako vždy, i když mi do toho Duva teda vůbec neseděla. 4,8*
Super. Určitě doporučuji tenhle díl nepřeskakovat, protože rozhodně není nudný a má v ději svůj význam. Chaola také nijak zvlášť nemusím, ale třeba Nesryn a Yrene jsou fajn postavy a jsem zvědavá jak si povedou v závěrečné knize. Mimochodem, vůbec mi nevadí, že jsou knihy díl od dílu tlustší :-).
Po předchozím díle jsem reálně zvažovala možnost přeskočení Věže úsvitu nebo nějaké ty kličky, jak to spojit s ostatními knihami - tak moc se mi nechtělo s Chaolem zakopávat. Pak jsem ale sebrala odvahu a zkusila jsem to. První kapitola peklo. SJM je v nudných prvních kapitolách naprostý expert, takže jsem tušila, že to nemusí být konec mého čtení. A ono se to opravdu zlepšilo a lepšilo se to závratně, až musím říct, že to byla asi má nejoblíbenější kniha série... maximálně druhá. Postavy byly o kus nedokonalejší než hvězdný tým v hlavní lince, prostředí bylo nové a neotřelé, odkryla se nová kultura a zvyky, místní nebyli kvůli válce vyhrocení a deprimovaní. Bavily mě nové postavy, byly pro mě barvitější, méně předvídatelné a méně ploché.
Dost zvratů se vyřešilo neotřele a já tak dějové zákruty netušila od strany jedna.
Méně pozitivně vnímám to, co jsem zmínila u všech předchozích dílů - špatný překlad (nelíbila se mi stavba mnoha vět, některý překlad byl krkolomný nebo vyloženě nesmyslný); autorčina potřeba vše opakovaně popisovat nebo vysvětlovat ve chvílích, kdy to není na místě; opakování totožných milostných trablů (žárlivost dam a Chaolův pocit viny na dvacet způsobů); zmíněná ubíjející první kapitola.
Dávám čtyři hvězdy spíše jako ocenění autorčina výrazného zlepšování, ovšem čtyři jsem dala i VÝRAZNĚ kvalitnějším knihám.
Ze začátku jsem měla problém s novým prostředím knihy a Chaol také není má oblíbená postava. Nicméně zde byly překvapivé zvraty a jejich výprava dávala smysl. Rozhodně doporučuji číst před posledním dílem (Království popela).
Četla jsem jako poslední ze série. To byla chyba. Měla jsem to zařadit před závěrečnou knihu. Nebylo to až tak super jako předchozí, ale i tak jsem si to užila. Výborný to celý bylo, miluji celou tu sérii.
(SPOILER) Je pravda, že tato kniha byla méně akční, přesto se mi líbila. Líbilo se mi, že se bručoun Chaol konečně trochu rozveselil. Postava Yrene mě zaujala už v povídce z Krvavého ostří, takže jsem se na ni moc těšila. Hodně se mi líbilo i poznat nové království a novou kulturu i nová kouzla. Plot twist ohledně valga jsem popravdě nečekala, spíš jsem si říkala, že nějaký sourozenec se spolčil kvůli moci. Trochu jsem čekala víc detektivky ohledně vraždy léčitelky, něco jako Agathu Christie. Konec byl dojemný, přišlo mi krásné Yrenino spojení s Torre a komunita léčitelek, to jak Yrene objevila zvoneček své předkyně, jak vzpomínala na matku. Líbila se mi trochu snaha o reprezentaci i fyzického postižení, zvlášť když autorka zmínila, že není Chaol menším mužem, i když je na vozíku nebo o holi. Trochu mi vadilo, že se snadno vyléčil, ale nakonec mi ho bylo líto, že to vyléčení dlouho netrvalo. Sympatická mi je i Nesryn v tom, že neprahne po tom být za každou cenu hrdinkou a legendou. Ačkoli její kapitoly hlavně zpočátku nebyly tolik chytlavé. V Nesrynině příběhu jsem cítila jakoby inspiraci Disneyho Mulan (i to, jak se na konci dali před rodinou dohromady se Sartaqem). Podobně jako mi i Elide přišla lehce inspirovaná Locikou (věž). Celkově tematicky je tato kniha tak trochu zrcadlem Dvoru stříbrných plamenů. Ačkoli zde bylo podle mě více akce. Rozhodně nedoporučuju tuto knihu vynechat. I pokud vám Chaol nesedí, jsou zde i Yrene a Nesryn, a jejich příběh určitě stojí za to poznat. Tato kniha jako celek obsahuje příběh o uzdravení duše i těla a ukazuje trochu jinou kulturu než na kterou jsme u nás zvyklí, což je velké plus.
Úplne bez hanby a preháňania poviem, že táto časť ma bavila zo všetkých najviac! Hltala som každú stranu, vetu, slovo aj písmená. Teším sa ako to celé dopadne. Ale Chaol, Yrene, Nesryn a Sartaq ma nesmierne bavili. A krásna krajina, v ktorej sa to všetko odohrávalo takisto
Oproti předchozím dílům jsem se musela trochu víc nutit do čtení, protože Chaola nemám příliš v lásce, ale vlastně až na pár nudnějších pasáží se mi to líbilo. Yrene jsem si oblíbila a i celé prostředí Antiky.
(SPOILER) Kniha věnovaná Chaolovu dlouhému a těžkému uzdravování po poranění, které způsobila temná valgská magie a z králova pobočníka tak udělala ochrnutého muže. Těžko říct, proč tahle postava jako jediná dostala vlastní knihu, a ještě tak dlouhou. Můžeme sledovat, jak se odkrývá charakter tohohle hejska, v prvních dílech byl spíš za hodného chlapce, který chtěl mít vcelku romantický vztah s mladou vražedkyní Celaenou, teď je z něj navzdory ještě těžší době kluk, kterej si rád užívá s děvčaty, protože nejen mladá léčitelka Yrene Vížka, která ho postupně rozhýbává, za to stojí. Na druhou stranu s ním ale mávají pocity viny, kdy se ve svém nitru i nahlas rýpe v tom, že tolik špatného je určitě jeho vina, že nedokázal ochránit prince Doriana ani svoje muže. Nicméně nakonec ho láska přemůže a je z toho vlastně romantickej příběh, kdy Celaena/Aelin je zavržena, a jako by nebyla, Chaol teď miluje Yrene a vydá se s ní dokonce na místo nejchladnější, totiž do otcova domu. Moc mi nešlo se na tenhle příběh soustředit, zase tak důležitej nebyl, bylo to trochu zdlouhavý. Začala jsem číst poslední díl série a ten má o sto procent jinou dynamiku.
Bála jsem se toho dílu moc a přemýšlela jsem zda mám dat 3* nebo 4. Nakonec vyhrály 4*. I presto že by kniha mohla být o polovinu kratší tak se mi příběh četl velmi dobře. Byly tam chvilky kdy to tolik neutíkalo ale celkem to šlo. Souhlasím nicméně s ostatními komentáři že mi taky nesedělo jak je Chaol ubrečený tim si mě moc nezískal. Takže se z nej po tomto dílu pro mě stále nestal oblíbeném. Plus přidávám k zajímavému konci v rámci jeho osudu se zdravím. Určitě je tento díl důležitý si přečíst k úplnému celku příběhu. Jinak se mi dej celkové líbil a bavil mě a jsem ráda že jsem si knihu přečetla.
Chapu, ze autorka se snazi trochu uklidnit spad deje timto dilem. Na druhou stranu je tak strasne vlekly a nezabavny. Vubec si ho nedokazu vychutnat. Jsou tam zdlouhave pasaze o nicem, ktere jsem se sebezaprenim cetla a dokonce i preskakovala, protoze pribeh - ten hlavni, o co tady jde - temer nijak neposouva.
Chaol je za me stale (s prominutim) ubreceny blbecek, ktery si mysli, ze zrovna on je tady ta nejdulezitejsi postava na svete. Jeho myslenky typu - mel jsem to byt ja, za vsechno muzu ja nebo moje nejobibenejsi - kdybych tam byl... V cele serii jsou lide, kterym se staly mnohem horsi veci nez jemu a pritom nikdo netrpi tak trapnym sebemrskacstvim. Kdyz jsem cetla nektere jeho pasaze vykrikovala jsem nahlas nadavky, jakej je to ubozak. Jeho preletavost z hlediska naklonosti k lidem a k zenam je dalsi veci, kterou ja proste nedokazu prekousnout. Pritom je tak neskutecne nezajimavy. Je mi sympaticky asi stejne jako Tamlin v druhe serii autorky.
Ostatni postavy ve mne nevzbuzuji zadne at kladne nebo zaporne emoce (mozna trochu Sartaq je sympatak).
Tuhle knihu jsem četla jako tandem read, jelikož mi tiktok řekl, že by mě tenhle díl nebavil číst.
To byl ale naprostý omyl. Jako člověk, který nikdy neměl Chaola ve zvláštní oblibě, jsem si tenhle díl naprosto zamilovala.
Uznám, že byl spíše zaměřený na osobní cestu tamějších postav než na syrové fantasy, přesto jsem si to zamilovala.
Konečné odhalení sice pro mě asi nebyla až takové wow, jak jsem očekávala, přesto konec postav se mi moc líbil.
Úplně jsem mě to vtáhlo do děje. Prostě Massová.
Chaola i všechny další postavy úplně zbožňuju.
Tenhle díl byl za mě asi druhý nejlepší.
(SPOILER)
Tak tohle byl pro mě velký zápas. Dělalo mi problém se začíst, protože jsem byla ponořená do příběhu Aelin a jejího dvoru a najednou jsem se ocitla na úplně novém kontinentu s úplně novými postavami, kdy je příběh vyprávěn z pohledu Chaola a Nesrym, kteří nepatří k mým oblíbencům.
Chaolovi jsem fandila ve druhém díle, ale pak obrátil o 180 stupňů a tak hrozně se mi zprotivil svým hloupým chováním, že jsem se na jeho díl vážně vůbec netěšila.
No a Nesryn byla taková nemastná neslaná v předchozích dílech.
No jsem ráda, že jsem to po dvou měsících dočetla (jindy mi to trvá 1-2 týdny). Přitom příběh nebyl vůbec špatný, líbilo se mi prostředí paláce i Torre a Nesrynina cesta k ruk lidem. Jsem ráda, že Nesryn nezůstala jen v pozici náhrady a rozhodla se pro vlastní dobrodružství se Sartaqem.
Yrene je milý přírůstek, kdy je jasný kdo ji v minulosti pomohl a těším se na jejich setkání. Pěkně to propojuje tuhle novelu s hlavním příběhem. Líbilo se mi odhalení důležitých věcí ohledně Valg královny a rozhodně je důležité tenhle díl přečíst.
A i když jak říkám se mi příběh líbil, přesto jsem měla problémy to číst a musela jsem se občas i nutit. Hlavně v první půlce knihy. Bylo by pro čtenáře lepší, kdyby se příběh šestého dílu namíchal s dějem z pátého a kapitoly se střídaly. Plynulo by to rychleji a i by mě to více bavilo.
Protože ať si říká kdo chce co chce, za mě se teda Chaol v tomto díle nevykoupil. Pořád je to takový sobeček, který soudí ostatní, ale sám se neumí pořádně podívat do zrcadla. A to ani nemluvím o tom jak strašně přelétavý a arogantní vlastně je. Ze všech postav co ve skleněném dvoře jsou, si dle mého názoru Chaol zaslouží happy end nejméně. Doufám, že v posledním díle nebude mít tolik prostoru, nebude zase útočit a kritizovat Aelin, že prostě bude držet hubu a krok :D
protože buďme upřímní, pro válku toho neudělal tolik jako ostatní, tady to vše zařídila spíše Nesryn a Yrene, ale už vidím jak mu v dalším díle budou všichni pět ódy jak to hezky chlapec domluvil a že vlastně on zachránil situaci (přitom on fakt skoro nic neudělal, kromě toho že si užíval s Yrene teda :D )
Má nelibost k Chaolovi mi nedovoluje dát obvyklé plné hodnocení. Takže bych dala 3,5*
Včera dočteno. S tímto dílem jsem měla trochu problém, protože Chaol ztratil v minulých dílech mou důvěru a proto věnovat mu celou knihu pro mě nebylo zrovna nejšťastnější volbou. Příběh se docela dobře četl a byly v něm pro celou ságu důležité informace, ale za mě bych díl spojila s 5., s tím, že by se normálně prokládaly kapitoly Chaola, Yrene, Nesryn a Sartaqa s kapitolami ostatních, tak jak to vlastně autorka celou dobu dělá. A měli bychom 5. a 6. díl tak, jak jsme zvyklí. Chaol a jeho nedůvěra k Aelin mě doopravdy otravovala. A tak, jak jednou miloval Aelin, tak teď miluje Yrene. To, co mu vadí u Aelin, mu nevadí u Doriana a teď i Yrene. Nevím, za mě to nebyla úplně kniha jeho vykoupení, ale byla to pro mě kniha typického Chaola, tak jak jsme ho mohli poznat. Teď už jsem zpět v příběhu v 7. knize a tam už to zase plyne, jak má, asi i s ohledem na to, že je to poslední díl.
Mnoho lidí by si zasloužilo svou vlastní knihu (Dorian, Manon), ale tam to autorka neudělala, nevím, proč zrovna Chaol. Navíc, když se příběh odehrává souběžně s 5. dílem.
Ale vynechat to fakt nejde, ty informace musíte mít. Já doporučuji číst souběžně 5. a 6. díl a kapitoly číst na střídačku a doplňovat si tím příběh, pokud právě začínáte číst a narazili jste na tento problém.
Maas mě opět nezklamala. Po Říši bouří tento díl se nese v klidnějším tempu a nemá to, až takový spád, ale mě osobně to nevadilo. V Královně stínů Chaol nedostal podle mě dost prostoru a v Říši bouří se neobjevil vůbec, takže jsem dostala konečně, co jsem chtěla - Chaola ️️.
Ten se choval vzhledem k jeho situaci pochopitelně - sama nedokážu odhadnout, jak bych se chovala na jeho místě.
Nesryn mě ze začátku nebavila a její příběhová linka mě zdržovala od Chaola, ale později mě Rukhinové začali bavit a i její linka přinesla důležitou informaci. Bylo mi jasné od začátku, jak se to tam vyvine ohledně vztahů a jak to mezi nimi skončí, i tak mi to nevzalo zážitek z knihy.
Co mě bilo do očí byla jakási osudovost v knize a takové to, že každý si najde ten svůj protějšek, přičemž stačí první setkání s dvojice už ví, že ten druhý je ten pravý. Ale asi ze mě mluví závist
Ale člověk jim to přeje, hlavně Chaolovi jsem přála, že si někoho našel, když to s Cel nevyšlo.
Pokud jde o Yrene - skvělá postava, ale za mě nebyla úplně výrazná, ač jsem zvědavá, kam její cesta povede a její spojení s Chaolem ve finále mi přišlo zajímavé.
Co se mi líbila byla země, kde se naši hlavní hrdinové ocitli. Nechtěla bych být asi členem královské rodiny, ale jinak se mi prostředí a chování královské rodiny ke svým podaným líbilo.
A dobře jsem odhadla i úhlavního nepřítele, což mi udělalo radost
Tento díl hodnotím kladně a bavil mě. Dostala jsem přesně, co jsem chtěla, ač tam pár věcí lehce drhlo. Těším se na poslední díl a vyvrcholení celé této série. Zvlášť po Říši bouří.
Vědela jsem, že tento díl pro mě bude jeden obrovský oříšek, jelikož celý příběh se odehrává jen z pohledu Chaola a jeho pobočnice Nesryn.
Uz od první stránky v prvním díle mi byl Chaol nesympatický, neměla jsem ho ráda a nekladla jsem na tuto postavu žádný velký nároky a ani naděje, jelikož dle mého prostě v této trilogii ani důležitá není, a jak zradil, zachoval se a řekl spoustu věcí Aelin v 2. a 4. díle, tak jsem ho už odepsala úplně. No a potom mě čekal celý 6. díl o Chaolovi. Chtěla jsem ho přeskočit a lituji, že jsem tak neučinila, protože hodně lidí říkalo, že je to důležitý díl. Za mě tedy opravdu není.
Věž úsvitu jsem četla necelé 2 týdny, jelikož mě to opravdu těžce nebavilo, a kdybych si nekladla takový důraz na to, že musím každou knihu dočíst, i když mě nebaví, tak už bych ji dávno odložila.
Jediné, co mě na této knize bavilo, byla Nesryn a její dějová linka, a potom posledních 100 stránek. Upřímně, ani nevím, čeho zde autorka chtěla dosáhnout. Kdyby to byl jen povídkový (doplňkový) díl o 300 stránkách max, tak bych si řekla, že super, že autorka tento příběh chtěla odvyprávět i z jiný stránky, než z Aelininé, ale napsat necelých 700 stránek o vedlejší postavě, která opravdu nemá prakticky žádné poslání v této sérii, je opravdu hodně odvážný.
Abych to shrnula, tak mě tento díl hodně zklamal a nebýt konce a Nesryn, klidně dám asi možná i nižší hodnocení. Věž úsvitu je dle mého opravdu hodně slabá a neděje se v ní vůbec nic. Vsadím se i, že to autorka bude omýlet v posledním 7. dílu, co všechno se stalo tady, jak má zvykem jednu událost opakovat klidně i 3x v jednom díle.
Upřímně, ani se mi do toho 7. dílu nechce, mám chuť na chvíli z toho světa, který jsem ze začátku milovala a 1 díl jsem klidně měla přečtený za 2-3 dny, odejít a třeba se k tomu někdy vrátit. Je mi to hrozně líto, jelikož jsem už přečetla 6 dílů, ale opravdu se mi do toho posledního vůbec nechce...
Postavy mi byly sympatické. Ale jinak je kniha zbytečně dlouhá a téměř bez děje. Takže já jsem se celkem i nudila a musela jsme se vyloženě knihou prokousat, abych se mohla pustit do posledního dílu.
Do tohoto dílu se mi moc nechtělo a chtěla jsem ho mít co nejdříve přečtený a to kvůli tomu, že se odehrává současně jako Říše bouří, kdy vás její konec dostal.
Ale !!!
Tento díl předčil mé očekávaní a bez něj by to nebylo ono. Je to skvělý příběh o vykoupení, vývoji a uzdravení,jak fyzickém tak po duševní stránce. Je zde skvělé popsáno, že i duševní zdraví je důležité a je nedílnou součástí i k fyzickému uzdravení. Hněv, frustrace a pocit viny mohou být pro člověka stejně škodlivé jako příčina samotného zranění.
Zatímco se Aelin, Dorian, Rowan a zbytek party snaží sjednotit království aby bojovali s největší hrozbou. Chaol a Nesryn odjíždí do Aticy, přesvědčit khagana, aby se k nim připojil a také ,zda by dokázali léčitelé z Torre pomoct Chaolovi.
Chaol na začátku příběhu je zlomený a sám sebe nenávidí, ale jeho cesta za uzdravením stála za vše čím si prošel. Přijal své chyby a vzal si z nich ponaučení a stal se z něj mnohem silnější člověk. Je loajální, laskavý,odvážný a velmi milující.
Yrene je nadaná léčitelka v Atice, která pochází z Adarlanu. Díky svým léčitelským schopnostem potkává Chaola. Jejich první střetnutí je, ale plné nenávisti a hněvu hlavně z Yrene strany. Ta má ke svému chování důvody,ale jakmile více poznává Chaola, uvědomí si, že ne všichni,kdo sloužili Adarlanu jsou špatní. Yrene je svéhlavá, tvrdohlavá, odvážná a pevně si stojí za svým a je chybějícím dílkem, aby se stal svět lepším.
Chaol a Yrene se mi spolu líbili. Přes těžký začátek si k sobě našli cestu. Stáli se jeden pro druhého nedílnou součástí a udělali by pro sebe cokoliv.
Nesryn je sebevědomá kapitánka, která zná své slabé i silné stránky. Jde si vlastní cestou a je spokojená tím kým je.
Sartaq je nová postava a já jsem si ho moc oblíbila. Je to khaganův syn,ale je to především jezdec, který je okouzlující, zábavný, čestný, odvážný a nebojí se říct svůj názor. A když se Sartaq vyznal ze svých citů k Nesryn, tak moje romantická dušička se tetelila blahem.
V tomto díle se objeví spoustu nových postav, především Arghun, Sartaq, Hasar,Kashin,Duva, Borte,Yeran, léčitelé a mnoho dalších.
Musim se priznat, ze jsem si kladla stejnou otazku jako mnoho dalsich ctenaru: ,,Vazne musim Vez usvitu cist?” A jak jsem rada, ze jsem si ji precetla! V predchozich dilech me kapitoly z Chaolova pohledu doslova nudily, ale tohle bylo nad ocekavani dobre. Bavily me nove postavy, bavil me novy svet a kultura, ktery tady spisovatelka vystavela. Za me palec nahodu a jednoznacne doporucuji. A odpoved na predeslou otazku? Rozhodne ano!
Autorovy další knížky
| 2015 |  Skleněný trůn |
| 2016 | Dvůr trnů a růží |
| 2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
| 2016 | Královna stínů |
| 2020 | Rod země a krve |
Noo...na to že se mi do knížky vůbec nechtělo, nakonec stála za to. Ke konci to už mělo drive a začalo se něco dít a už jen počkat jak to dopadne