Vrány
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/431200/bmid_vrany-mJw-431200.jpeg
4
3976
3976
Komorní příběh, který končí tam, kde začíná tma, jistě patří k tomu nejlepšímu od spisovatelky úspěšných románů Dědina a Chirurg. Dvanáctiletá Bára se právě nachází na prahu dospívání. Projevuje se u ní výtvarné nadání, ale také živelná a občas nezvladatelná povaha. S nástupem puberty se konflikt mezi její spontánností a touhou matky po nekomplikovaném životě dramaticky prohlubuje. Zvlášť v kontrastu s její o něco starší, poddajnou sestrou. Čím více chce Bára svou přirozenost realizovat, tím úporněji se její okolí snaží tyto nesrozumitelné a průměru se vymykající potřeby ovládnout. Jejího talentu si všimne mladý učitel výtvarné výchovy přezdívaný Frodo, který jí nabídne citlivou oporu v boji s nároky rodiny, jež pod fasádou vnější spořádanosti ukrývá i velmi temná místa. Jenže Bára svoji válku v zákopech nerozumění stále prohrává. Jedinými spojenci se jí tak stávají vrány hnízdící před okny v parku. Vrány, které zpřítomňují přirozenou pudovost prostupující zvířecí i lidské životy. Svět, na který se Bára stále mocněji napojuje. Nabídne jí někdo opravdovou pomoc? Existuje ještě nějaké východisko?... celý text
Přidat komentář
Naprosto výjimečná četba, něco ,,TO" v člověku zanechá. Během četby jsem prožívala emoce s hlavní hrdinkou. Silný příběh bezbranného tvora. Možná by se toto mělo číst povinně před plánovaným početí dítěte!
Výjimečná kniha, kterou jen tak nepustím z hlavy. Silný příběh, uvěřitelné postavy, originální paralela s vránami. Útlá knížka, na kterou je třeba udělat si čas a vychutnat každé slovo.
Petra Dvořáková je pre mňa ďalšou skvelou českou autorkou, ktorú sa oplatí čítať. Kniha Vrány bola silná, sugestívna, ťažká, v čitateľovi vyvoláva všeličo len nie pozitívne pocity. Síce mi v knihe chýbalo trošku viac rozpracovania psychológie postáv (kde v živote matky vznikla taká silná preferencia staršej dcéry, kedy a ako sa z otca stal tak emočne plochý človek...) no sile príbehu to neuškodilo.
Knížku jsem přečetla za jedno odpoledne. Jako matka tři děti jsem nedokázala pochopit chování a jednání matky z knihy Vrány. Taky se rozčilují kvůli hloupostem, ale tohle bylo až moc. Jak může jedno dítě upřednostňovat před druhým, jak může dopustit, aby se trestání Báry Katce líbilo a schvalovala ho.
Příběh byl velice silný a smutný, bylo mi líto, že konec byl (aspoň pro mě) useknutý a že nevím jak pokračovalo řešení této rodině situace. Báry mi bylo opravdu líto, nikdo by se k dětem takhle chovat neměl...
Smutný, ale krásně napsaný příběh malé Báry, která to doma rozhodně nemá lehké. Vím, že podobných rodin je mnoho, ale trhá mi to srdce. Pracuji s dětmi a vím, že se těžko rozlišují hranice, zde mi však občas usedá duše, protože některé situace jsou až moc za hranou. Báru chápu a rozumím jí, každá z žen dříve dospívala, ne ale v podobném prostředí. Části psané z pohledu matky mne místy neskutečně vytáčely, jakoby ji chyběla empatie vůči mladší dceři. Neměla jsem úplně jasnou představu o závěru, tento mne však překvapil a trochu zklamal, čekala jsem asi více v řešení či pomoci. I když autorčiny knihy jsou v tomto ohledu rozhodně své. Příběh je napsaný krásně a poutavě, velmi čtivý. Navíc přirovnávání lidského příběhu k vranímu je vypovídající a dodává tomu jinou rovinu.
Pěkná kniha, stojí za to si ji přečíst. Škoda jen, že nemá o pár stránek víc a mohl by ten příběh být dál rozpracován.
Není dlouhá, není dokonalá, ale je sakra silná! :) Opravdu mě nadchlo, že byl příběh psán souběžně z pohledu matky i dcery, a vede tak k zamyšlení nad jednáním a vnímáním člověka v celém světě jak leží a běží. A vrána je moc krásný prvek provázející celý příběh.
Tedy musím přiznat,že jsem tuto knihu nemohla odložit a prostě ji dočíst.Silný a smutný příběh,stojí za přečtení.
Měla jsem od knížky velké očekávání díky čtenářům,ale to se bohužel nestalo.Téma je velmi silné, užitečné o tom psát a všímat si v okolí jestli nějaké dítě nepotřebuje pomoc!To kniha splňovala,ale jakým paní spisovatelka píše tak mi chybí (už jsem to měla z knihou Chirurg ), více se dostat postavám do myšlení, emocí a chybí větší rozuzlení.Přitom to mohl být na mnoho stránek kniha, která rozpláče, pochopí trochu proč ???, a to se nestalo.
hodně smutný příběh achjo! Myslela jsem si, že se situace v rodině zlepší a máma bude mít pro nadanou dceru větší pochopení. Tohle téma není pro mě...
Věřím, že v mnohých tato kniha zanechá nadlouho silný a smutný zážitek. Pro ostatní je příběh Báry pouze krátkou sondou do jejich vlastní minulosti, a proto je nijak nešokuje... Spousta momentů v knize podle mě dopadla velmi mírně a vcelku citlivě.
Dala jsem Petře Dvořákové druhou šanci a udělala jsem dobře. Dědina mě vůbec nebavila, ale Vrány za to stály. Ani mi nevadilo, že příběh šel spíš po povrchu, protože i přesto byl hodně čtivý. A také hodně smutný.... Doporučuji k přečtení.
Silný příběh, který se mi zaryl hluboko pod kůži. Ač krátká, zcela určitě kniha, na kterou si vzpomenu i po letech a budu si ji pamatovat.
Tak já nevím. Na jednu stranu nechápu ty nadšené komentáře, neb literární styl paní spisovatelky mi moc nesedl. Na druhou stranu příběh je takový, že jsem knížku měla jako jednohubku na jedno deštivé odpoledne. Chtěla jsem vědět jak to bude dál.
Paní matka nepříjemná až na půdu, musela si asi projít něčím podobným, když se chovala jak se chovala. Nevím no... Tenhle příběh se mi pak stejně nakonec vecpal pod kůži...
Silne tema, smutny pribeh.
Bohuzel literarni zpracovani nic moc. Psychologie postav, zejmena afektovane matky, temer zadna. Kazdy se chova urcitym zpusobem z nejakych duvodu. Zde jsme se nedozvedeli, proc je matka takova, jaka je. Proc uprednostnuje starsi dceru nad mladsi. Proc setrvava v manzelstvi s muzem, ktereho nema rada. Proc ten muz setrvava v manzelstvi s ni. Toto je priklad nefunkcniho manzelstvi a nefunkcni rodiny, kdy si snad jen otec uvedomuje, ze to neni v poradku.
Krátká, za to ale pěkně čtivá kniha. Občas jsem měla slzy na krajíčku. Barunky mi bylo líto. Sama jsem se do knihy vciťovala, díky vlastím zkušenostem a zážitkům, můžeme-li to tak nazvat, které mi připomněly občasné chvíle a momenty v mém životě. Tatínek byl vůči matce arogantní, ale stála jsem s ním za stejným názorem, že maminka má neustále nějaký problém, který přehazuje na Barču. Ano, ne každé dítě je vzorné, ale stále je to dítě, které roste a zlobí, přirozeně. A přirovnávat Barču s Katuškou mi přišlo absurdní z matčiny strany, nemůže je srovnávat. Je to stejné, jako kdyby porovnávala hrušku s jablkem. Doufala jsem, že pro Barušku bude lepší konec a nějak se to zlepší, bohužel z konce jsem měla smíšené pocity.
Líbila se mi postava Frola, mladý klučina, který se snaží děvčeti pomoct, protože ví, že to co se děje u nich doma, není správné, včetně jeho matky.
Závěrem, bohužel takový vztah dcera x matka (otec), má (nejen) dnes, spousty dětí, a to se pak ztěžka roztahují křídla do světa...
Jestli chcete ještě silnější zážitek, tak si pusťte audioknihu. Špičkové zpracování.
Útlá knížka, silný námět, čtivě napsané - přečetla jsem Vrány na posezení. To ano, ale nadšení se u mne nekonalo. Jak už tu píšou jiní komentující: psychologie postav je jenom matně naznačená a vlastně není moc jasné, proč příběh náhle skončil tak, jak skončil. Chybí mi emoce, co by mne k tomuto konci vůbec dovedly. Myslím, že v knize nejsou. Jakoby hlavní postavy příběhu byly kompletně nějaké autistické, nebo - vyřezávané z papundeklu a pro efekt přetřené latexem. (A zvlášť mne to mrzí, protože potíže s nepochopením pro silně výtvarně nadané lidi se vyskytují u nás v rodině. Vážně to vypadá jinak, umělci které znám měli a mají svůj svéráz: paní Dvořáková ale, právě tak, jako hrdinčina matka, je schopna postihnout vlastně jenom ten fakt, že výtvarník při své činnosti produkuje ostatním nepochopitelný nepořádek v příbytku. Achtymůjbóže... )
Teda, tohle byl nářez....
Nasi rodiče byli podobní....někdy by lidé prostě děti mít neměli....
Doporučuji.
Petra Dvořáková vážně umí. Umí stvořit neuvěřitelně uvěřitelný příběh, který na Vás zapůsobí a který Vám na dlouhou dobu zůstane v hlavě. Vrány jsou hluboká depka, je Vám z toho všeho smutno a přesto si tuhle krátkou a nesmírně intenzivní jízdu hrozně užijete. Pokud si něco z roku 2020 přečíst, tak rozhodně Vrány. 6* z 5