Vrány
Petra Dvořáková
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/539377/bmid_vrany.jpg
4
3880
3880
Dvanáctiletá Bára si na prahu puberty připadá osamělá, jenže ne tak jako její dospívající vrstevníci běžně čelící nepochopení. Ona vážně sama je. Matka ji ustavičně srovnává se starší sestrou, která dělá „všechno líp“, otec své chování k ní mění podle toho, jestli se ženský zbytek rodiny zrovna dívá, a Bářinu výtvarnému nadání doma nikdo nevěnuje pozornost přesto, že ve škole na její kresby pějí ódy. Opakovaná a dobře míněná doporučení ohledně rozvíjení dívčina talentu ze strany učitelů mají ale velmi netypický dopad… Šrámy a stíny na duši se vrší a s nimi i temnota hluboko v Bářině nitru. Jedinými jejími důvěrnicemi se stávají vrány hnízdící před okny v parku. Jaké by to vlastně bylo být vránou?... celý text
Novely Literatura česká Rodina
Vydáno:
2020
,
OneHotBook
Interpreti: Andrea Černá , Veronika Khek Kubařová
více info...
Přidat komentář
Kniha není moc dlouhá co do počtu stran, ale sděleno je hodně... Příběh je vyprávěn ze dvou perspektiv - očima Báry a její matky, což knize přidává na zajímavosti. Bářina máma mi byla při čtení až kolikrát odporná. Chápu, že i ona toho měla všeho až nad hlavu a především, že byla celkově nešťastná, ale za tohle děti přeci nemůžou... Jedinou sympatickou dospělou osobou byl Frodo - učitel výtvarky. Konec byl pro mě takový "otevřený" - lze jej chápat různě. Každopádně tato kniha si rozhodně zaslouží pozornost čtenářů.
Zvenčí to může vypadat, že se skoro nic neděje. Uvnitř rodiny se ale přitom může odehrávat obrovská tragédie. Velmi mě zaujal styl psaní a vnímání reality jednotlivými vypravěči. Smutný příběh, který se může odehrávat kdekoli v našem okolí.
silný príbeh na pár stránkach. Kniha je útlučká ale skrýva v sebe silný príbeh malého dievčatka, ktoré prežíva nepochopenie a hlavne nedocenenie od svojich najbližších. Každou stránkou jej fandíte a v mnohých pasážach by ste najradšej dievčatko zhmotnili do reality a povedali je to, čo potrebuje počuť - nie len ona, ale každý z nás potrebuje počuť slová chvály a docenenia. Aspoň z času na čas, obzlvášť v detskom veku, ked si človek buduje vlastú osobnosť a vnímanie seba samého. Pretože ako sa má dieťa vybudovať sebalásku ak k tomu nedostáva dovôdy z kruhu najbližších? Jednu hviezdičku uberám iba kvôli pocitu, že koniec knihy pre mna osobne bol príliš skoro "uťatý". ale je to iba môj pohlad. Rozhodne stojí za prečítanie, nakoľko Vám ukáže čo zranuje nielen detskú dučišku, ale dušu každého človeka a núti Vás zamyslieť.
Kniha má hodně silný příběh. Velice mi vyhovoval styl psaní a přečtená byla opravdu rychle, člověk při čtení stále hledá a doufá v ten nejlepší konec.
Petra Dvořáková fakt umí. Kuře Melancholik od Šlejhara hadr. Už jsem si hodně přála, ať příběh skončí, ta beznaděj, ta totálně nechutná matka, o otci nemluvě, sestra taky děsná Marfuša. Uf!
Knihu jsem odložila v půlce. Příběh mě vůbec nebavil a styl psaní mě rozčiloval... Za mě neeee
Přečteno za jedno dopoledne.. Nešlo to odložit. Sama jsem máma a neumím si představit, že by se moje cítilo tak, jako Barunka v tomhle příběhu. Matku bych kopla do zadku, hned po ní otce a nakonec i výchovnou "poradkyni".. Smutno mi z toho bylo..
Obsah téhle knihy mě ais nějak míjí... Má vysoké hodnocení a všude o ní slyším, myslím si ale, že je to spíš čtení pro depresivní holky v pubertě než pro dospělý ženy. Nicméně napsaný to neni špatně.
Naprosto úžasná kniha, kterou člověk přečte za jeden večer. Čekala jsem takovou obyčejnou a příjemnou oddechovku, ale místo toho mě kniha dost emočně vyčerpala. Bylo to skvělý, emocemi nabitý, prostě dokonalý. Podle mě jedna z nejlepších knih novodobé české literatury.
Tak to bylo dost drsné, ale i v dnešní době pravdivé. Tak ráda bych Barunku obejmula a dala tak chybějící lásku, na kterou čekala.
To jak se chovala matka je neuvěřitelné, vlastně celý vzbytek rodiny....je mi z toho úzko, protože vím, že tohle zažívá hodně dětí a jen málokdy se to dostane ven.
Skvělý námět. Cetla sem ji jedním dechem. Absolutně nechapu proč se ta matka tak chovala. Každé dítě občas zlobi ale nemyslim si ze by Bara delala neco až tak špatného. A chovani otce me úplně rozcilovalo. Co to jako ma byt dam decku na prdel jen aby manzelka byla spokojena? Sama jsem matka a tohle bych nikdy nedovolila. Ale chápu že v některých rodinach to takhle bohužel chodi.
Výborně vykreslené vztahy mezi hlavními postavami. Četla se skvěle,nedala se odložit.
Nezlobte se na mě , ale co to bylo? Na to, jak kniha všemi otřásla jsem teda čekala něco opravdu vážného .Toto se děje v nejrůznějších obdobách v mnoha rodinách a věřte, že daleko daleko horší věci. Příběh je věrohodný to rozhodně. Rodina byla jednodušší a tak řešila problémy po svém. Ano byly tu náznaky něčeho závažného, ale zdálo se že si s tím Bára docela dobře poradila. To že je jedno dítě preferováno protože to s rodiči líp umí, myslím není nic zvláštního . Líbil se mi pohled Báry na celou situaci, protože si rodiče vždycky neuvědomí, jak určité situace dítě vnímá. Škola se snažila, ale škola většinou neřeší ani zdaleka závažnější věci, které se jí týkají mnohem víc například šikanu.
Ano, že otec běžné rodiny, bije dvanáctiletou dceru je na dnešní dobu přes čáru.
Určitě je na tom spousta dětí mnohem hůř. Podle mě toto byl velice slabý příběh, autorka umí psát lépe. Dvě hvězdičky za čtivost, ale zvažovala jsem jen jednu.
PS: Mí rodiče zastávali názor : škoda rány , která padne vedle. Určitě byl více preferovaný mladší bratr a to ani nemusel být natolik dobrý jako já, ale prostě to uměl s rodiči líp. V pubertě jsem dostávala nejvíc, ale ano, no provokovala jsem... Přestože jsem si poplakala, někdy se bála jít domů se špatnou známkou, musela jsem pracovat na poli , uklízet, učit se ... své rodiče mám ráda a je ze mě nakonec úplně normální člověk, nemám deprese, spíše se umím se životem lépe poprat a vím, že nic není zadarmo.
Jednohubečka, kterou jsem nedokázala odložit. Jednoduchý příběh s přímým emočním zásahem. Kniha, na kterou jen tak nezapomenu.
Po dlouhé době jsem si přečetla knihu, aniž bych si o ní dopředu cokoli zjistila. A perfektní. Nulová očekávání, přesto trefa do černého! Talentovaná dcera, která je podivně nenáviděná svoji matkou, se každodenně potýká s jejími naprosto neopodstatněnými nároky a výlevy, které dokáže ventilovat přes otce, který si sám se svým životem moc neví rady. Propojování obou pohledů - matky i dcery se skvěle povedlo - drsná jednohubka na večer. Umělecký závěr byl jistě zajímavý, ale mohl být ještě trochu víc rozvedený, zdálo se mi to extrémně rychle ukončené, jako by autorka až moc spěchala na to, kdy to bude moct utnout. Po Dvořákové ještě určitě sáhnu, četla se dobře.
Dvořákovou čtu ráda, i když její knížky jsou docela drsné. Prostě syrový život bez příkras. Příběh nabízí úhel pohledu matky a dcery, zajímavé a bohužel dost reálné.
Štítky knihy
česká literatura zneužívání dospívání rodinné vztahy pro dívky domácí násilí týrání vrány matky a dcery syndrom CAN
Skrýt reklamy
Krásná novela české autorky, která si první místo v anketě Kniha roku, kategorie Umělecká próza, určitě zaslouží. Příběh jedné rodiny, kde byli rodiče přesvědčeni, že svým způsobem výchovy dělají pro dítě to nejlepší. Ve vyprávění se střídá matka s dcerou, kde stejnou věc, kterou třeba Bára udělá, vnímá každá jinak a matka to řeší naprosto nejhorším způsobem. Věřím, že takových rodin je dost, nemyslím tím, že děti přímou řežou, ale je tam vzájemné nepochopení a tím děti trpí. Asi je hlavní vzájemná komunikace a empatie rodičů. Je to silný, depresivní příběh, ale stále aktuální problém, kniha se nedá odložit. Určitě pochvala i za ilustrace. Těžko můžu dostat knížku z hlavy, také i ve mně zanechává otázku priorit v životě.