Poslední přání
Andrzej Sapkowski
Nově přeložené geraltovské povídky ze Stříbrného meče, něco z Věčného ohně a Meče osudu & kompletní povídka Hlas rozumu, kde Geralt vysvětluje, jak to všechno začalo. Zaklínač, ošlehaný muž bez věku, jehož bílé vlasy nejsou znakem stáří, ale mutace, kterou musel podstoupit. Placený i dobrovolný likvidátor prapodivných tvorů: mantichor, trollů, vidlohonů, strig, amfisbain – pokud ovšem ohrožují lidský rod; v takovém případě zabíjí i bytost zvanou člověk. Prvotřídní, skvělý bojovník, který není neporazitelný ani nezranitelný – naopak, téměř z každého dobrodružství si odnáší další šrámy na těle i na duši. Povídky: Cesta, z níž není návratu Hlas rozumu 1 Zaklínač Hlas rozumu 2 Zrnko pravdy Hlas rozumu 3 Menší zlo Hlas rozumu 4 Otázka ceny Hlas rozumu 5 Konec světa Hlas rozumu 6 Poslední přání Hlas rozumu 7... celý text
Literatura světová Povídky Fantasy
Vydáno: 1999 , LeonardoOriginální název:
Ostatnie życzenie, 1993
více info...
Přidat komentář
Ano, jsem ostuda, že jsem měla tu čest seznámit se s Geraltem z Rivie až skoro nad hrobem, ale lepší pozdě než nikdy, že jo.
Bavila jsem se nad chytrými propojeními s profláklými pohádkovými prvky. Nezbytný "oslík" Marigold a nebezpečná tajemná kráska nesmí po hrdinově boku chybět, a ke konci čím dál tím víc peprnější slovník korunuje tuhle klasiku. Fantasy starý dobrý školy (jak to vnímám já) jak má bejt. A hláška: "Hovno ti je po tom, zaklínači." tohle moje zasnoubení s Geraltem jen dotvrdila.
První setkání, vztahy, které mnohdy vydržely Geraltovi po celý život... Kdo chce vědět, jak to všechno (skoro) začalo, zde najde odpověď.
Kdo by neslyšel o Zaklínači, že ano. A tak jsem se do toho pustila - a nelituju. Zaklínač se mi líbil, a co považuju za zajímavé, jsou předělané pohádky; Kráska a Zvíře, kde kráska je zrádné stvoření, Sněhurka a sedm trpaslíků, kde Sněhurčin život končí v kaluži krve, i pohádka, jíž neumím pojmenovat, snad jen Hra osudu - v původní verzi pro děti se nezabíjí, ale konec příběhu se od původní verze moc neliší. Celý příběh mi však přijde poněkud zmatený, ve vyprávění se přeskakuje. Ale jinak moc doporučuju knihu i seriál :))
Na začátek bych chtěla říct, že povídky nejsou úplně můj šálek kávy. A ani ty Zaklínačské mi bohužel příliš nesedly. Jako úvod do celé série mi to přijde trošku nešťastné, protože povídky nedávají příliš prostoru k tomu, abychom pořádně poznali svět, ve kterém se příběh odehrává, a také postavy, kterých se v knížce vyskytuje celkem dost. Prakticky po celou dobu čtení jsem měla problém určit, které postavy jsou hlavní, které vedlejší, a které se v příběhu jen mihnou. Nedokázala jsem si k postavám utvořit jakýkoliv vztah, tím pádem mě nezajímaly ani jejich osudy. Jednotlivé povídky pak pro mě byly spíš způsobem, jak se zabavit u oběda, než že bych si jejich čtení vyloženě užívala.
Jediným zpestřením tak byla postava Geralta, na kterém mě bavilo hlavně to, jak lehce dokázal vybruslit z každé nebezpečné situace. Upřímně jsem na tohohle hrdinu ještě hodně zvědavá a doufám, že se v dalších dílech dozvím něco víc z jeho minulosti, a že jeho postava dostane nějaký ucelený charakter.
Dočteno jedním dechem. Tolik jsem o tomto příběhu slyšela a zvěsti samozřejmě nezklamali. Úžasný příběh se skvělým hrdinou i postavami. Nechybí vtipné ani napínavé pasáže a od prvního písmenka do posledního. Už se samozřejmě těším na dotisk pevného vydání knihy.
První kniha se zaklínačem, ze začátku jsem se musel trochu začíst, potom jsem si ale na styl psaní autora zvykl a četlo se to úplně samo. Dnes už legendární fantasy povídky o zaklínači si rozhodně zaslouží svůj věhlas. Doporučuji.
Tak takhle ano! Báječné, čtivé, zábavné! Zaklínače jsem poznal, ani nevím kdy, ale víc jsem si ho začal všímat od vzniku kapely Deloraine. Následoval seriál od Netflixu a po všech možných doporučení od kamarádů, že si rozhodně musím přečíst i knihy, jsem byl nakonec udolán a podlehl jsem. Ještě, že tak.
Velmi se mi líbí zakomponování různých známých pohádek do světa Zaklínače. Kdo si třeba všiml, že Renfri je v podstatě taková zabijácká Sněhurka? :) Kniha má chytré dialogy. Rozhovor mezi Geraltem a Calanthé jsem doslova hltal. Skvělé postavy jako Marigold nebo Yennefer, která je tak hezky arogantní. Nedivím se, že je kolem tohoto fandomu taková mánie, protože je rozhodně zasloužená. Těším se na pokračování.
Patřím do skupiny, která napřed viděla seriál, a potom se na základě té dokonalosti rozhodla přečíst i knížky. A vůbec svého rozhodnutí nelituji! I když šlo zatím jen o povídky, bylo to stejně čtivé a zábavné, napínavé a místy vtipné. Občas mi sice dělalo problém vyznat se v samotném světě - místa, jména, rasy a různé potvory-, ale to se stává v každém dobře vymyšleném fantasy světě.
Sapkowski dokáže čtenáře báječně vtáhnout do příběhu a prvním dílem, který obsahuje zaklínačské povídky odstartoval úžasnou sérii knih, které miluju!
Oživen seriálem se taky musím přidat ke komentování nyní už docela mainstreamové "legendy," kterou u nás ještě před vydáním hry znalo jen pár "vyvolených" fantazáků (vybavuje se mi Kulhánkův druhý Noční klub a jeho šibalský easteregg právě na bělovlasého zaklínače).
Povídky jsou takřka geniální, vtipné, skvěle vypointované. Bezesporu to nejlepší, co jsem od Sapkowského četl. Z románové ságy o Geraltovi a Ciri jsem pak přelouskal tuším první dva romány (už je to déle) a musel jsem přestat, netuše co že je na tom tak skvělé a převratné.
Zkrátka povídky jsou super, romány za mne slabota. Nebýt her, tak mimo Evropu po sérii ani pes neštěkne. Za tím si stojím...
Přesto, že jsem byla z prvního dílu naprosto nadšená jsem se k druhému po další tři roky nedostala... A tak byl čas, přečíst si ten první znovu, tentokrát jako audioknihu (ke stěhování a rovnání knihovny...). A nadchlo mě to snad ještě více než poprvé. Možná to bylo tím, že jsem to tentokrát měla "zkondenzovanější", poslouchala jsem jen dva (nebo tři?) dny, což oproti původnímu metrovému čtení bylo zlepšení... Z nějakého důvodu se ale pořád nemůžu odhodlat k četbě dalšího dílu, možná je to tím, že takhle vysoký standart bude těžké obhájit... Nicméně jsem zvědavá, jak to bude pokračovat a chci se podívat na ten nový seriál, tak snad se k tomu druhému dílu brzy dokopu...
Jednotlivé povídky ze světa zaklínače mě opravdu dostaly. Každá měla spád a zajímavou pointu. A s Geraltovým smyslem pro humor tvoří nezapomenutelnou čtecí jízdu. Už se řítím na další díl.
Geralt z Rivie, Bělovlasý, Zaklínač... nájemný lovec nestvůr. Zatoužila jsem po pohádkovém světě a dostalo se mi ho vrchovatě. Nic přitom není černobílé, jak v pohádkách obvykle bývá. Nejde primárně o souboj dobra a zla, souboj nestvůr a jejich lovců. Takhle jednoduše autor svůj bájný svět nestvořil. Z incestu zplozené dítě získá starostlivého otce, srdce prohnané čarodějnice roztaje pod sílou čistých a ničím nepodmíněných citů, zlodějský čert zachrání životy těch, kteří o ten jeho předtím usilovali... Sapkowski je pletichář a šprýmař. Své fantasy povídky protkal charaktery ryze lidskými a humorem tak známým a odlehčeně cynickým, že mám pocit, jako bych četla kroniku jednoho neznámého českého kraje. Zaklínač, úžasný a současně tak lidsky chybující, si jednoduše musel získat mé sympatie. Nemám ráda nekonečné knižní série (film jsem neviděla) a málokdy se do nich taky pustím, ale tady jsem rozhodně nechybila a těším se na pokračování.
Nooo, zezačátku jsem vůbec nepochopila že to není celistvý příběh ale povídky.Líbilo se mi to. Tak po 20 stránkách jsem se do toho doslova zažrala.
Přiznám se, že jsem se dlouho bránila tomu si přečíst Zaklínače. Nevím, proč? Přesvědčil mě až seriál. V tu chvíli jsem totiž věděla, že tohle si prostě musím přečíst. A byla to jízda, při které se ozýval klapot Klepniných kopyt. Kniha se čte velmi dobře a akční scény jsou tak dobře napsané, že vůbec neruší. Naopak člověka ještě víc vtáhnou do děje. Je pravda, že s částmi, které znám ze seriálu jsem trochu bojovala, ale nebylo to nic nepřekonatelného. Sapkowski dokázal vystavět neuvěřitelný svět plný příšer, lidí, hrdinů, antihrdinů a všeho, co máme na fantasy tak rádi. Jsem ráda, že jsem si nechala takovou čtenářskou podívanou na teď. Protože na dobrou fantasy ságu není nikdy pozdě. A přiznám se, že už jsem použila frázi: "To už bych raději strávila noc s wyzimskou strigou v kryptě."
Fanoušek série (herní a seriálové) zaklínač jsem byl od první chvíle co jsem viděl seriál nebo hrál hru. Tak jsem se rozhodl, že si přečtu i knížku. Hlavní hrdina je Geralt z Rivie který mi hned přišel sympatický, je to zaklínač který nemá rodinu, nemá domov a putuje po světě a za peníze zabíjí monstra jako např.: upíry, vlkodlaky, bazilišky, atd. Knížka se mi líbila, líbí se mi jak je napsaná a určitě doporučuji všem kterým s líbil seriál nebo hra.
Štítky knihy
upíři vlkodlaci zfilmováno polská literatura meč a magie duchové a přízraky zaklínači příšery, monstra fantasy zfilmováno – TV seriál
Část díla
- Cesta, z níž není návratu 1988
- Hlas rozumu 1993
- Konec světa / Kraj sveta 1993
- Menší zlo / Menšie zlo 1990
- Otázka ceny 1990
Autorovy další knížky
1999 | Poslední přání |
2019 | Zaklínač – komplet 8 knih |
2005 | Narrenturm |
2015 | Bouřková sezóna |
2000 | Meč osudu |
Konečně jsem zkusil tuhle slavnou fantasy sérii a musím říct, že první díl jsem si neskonale užil. Neviděl jsem zatím seriál, pouze jsem hrál prvního herního Zaklínače, ale už tam mě dost zaujal ten dospělý fantasy svět plný politikaření, rasismu a dalších reálných neduhů. První kniha Zaklínače obsahuje delší povídky, které na sebe různě navazují a jsou doplněné jakýmisi "spojováky". Autor dává do pozadí i do popředí příběhů různé variace na pohádky (například se objeví jakási Sněhurka či Kráska a Zvíře), ale všechny jsou velice vynalézavě zpracované. Postavy v těchto "pohádkách" nejsou žádní černobílí hrdinové a zloduši, ale jsou realističtí a věrohodní, a Sapkowski opravdu důmyslně vymýšlí, jak je do příběhu zasadit a jak je udělat jiné a zábavné.
Dost na mě udělalo dojem, že je Zaklínač nejen čtivý (obsahuje hodně skvělých dialogů), ale má i promyšlené a zajímavé příběhy. Sapkowski často důmyslně dávkuje různé zvraty a odhalení s obratností režiséra áčkových thrillerů. Samozřejmě je to všechno hlavně pohádka, ale zatraceně dobře napsaná pohádka!
Jinak hlavní hrdina Geralt je pořádný drsňák a playboy, ale vůbec nepůsobí jako nějaký přehnaný akční hrdina. Je malomluvný, když je to potřeba, protože díky své inteligenci a zkušenostem dokáže být trpělivý. Dokáže se ale velmi dobře rozmluvit a svůj jazyk ovládá skoro tak dobře jako meč - Geralt je zatraceně dobrý diplomat. No a i když není dokonalý, tak se (minimálně v těchto povídkách) chová jako opravdu kladný hrdina, který má srdce na dobrém místě a nestydí se za to.
Zaklínač je opravdu vynikající, dospělé fantasy, které můžu všem jenom doporučit. Kdybych měl něco vytknout, tak některé akční sekvence pro mě byly náročnější na čtení, a to i díky používání pro mě naprosto matoucího šermířského slovníku.
Devět realistických pohádek z deseti.