Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/552467/bmid_zitkovske-bohyne.jpg
4
7277
7277
Fascinující příběh o ženské duši, magii a zasuté části naší historie z pera Kateřiny Tučkové. Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však nenaučila, vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich rozsáhlou vědeckou studii. Na konci devadesátých let objeví v pardubickém archivu ministerstva vnitra operativní svazek StB vedený na vnitřního nepřítele –její tetu, bohyni Surmenu. Dora rozplétá osudy žítkovských žen a s překvapením zjišťuje, že ačkoli se sama bohyní nestala, je i ona nedílnou součástí tajemné tradice…... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2012
,
OneHotBook
Interpreti: Miroslav Táborský , Tereza Bebarová
více info...
Přidat komentář
Na knihu jsem se těšila. Slyšela jsem mnoho chvalozpěvů. Možná proto jsem čekala hodně. A nepřišlo nic. Pro mě zklamání. Možná nebyl správný čas z mé strany. Třeba za pár let . ..
Tak toto se mi velmi líbilo, mám ráda tyto témata. Akorát na mě dost hrubý svazek, který jsem četla fakt dlouho a tak mi i sem tam něco unikalo :-D
Nádherná kniha a těší mě, že je vydaná nejen v českém jazyce! Už při četbě jsem si říkala, kolik práce to muselo autorce dát. Za mě dokonalost!
Kniha mě po tak velké propagaci bohužel zklamala. Čekala jsem víc. Chvílemi jsem se i nudila. Bohužel to není pro každého.
Zvláštní kniha s velmi originálním pojetím.
Četla jsem i poslouchala audioknihu.
Je to opravdu neskutečné.
Moravské Kopanice, oblast dekády odříznuta od světa. Bohatá na folklorní tradice. Oblast, kde je silný ženský prvek mj. zastoupen v bohyních. Ženy, které přirozeně zabírají nejvyšší místo v tamní hierarchii. Rodí, léčí, rádi, věští a do jedné je potkává tragický osud. Anebo to tak není a jsou to povídačky? A co všechno? Všechno?
Na to se od začátku knihy snaží přijít Dora. Jedna z posledních bohyní, která neměla možnost rozvinout svůj dar, díky komunistům, kteří ji vykořenili z domu a šoupli do ustavu.
Neveselý osud Dory je bohužel jedním z těch lepších, co ti kniha nabízí. Spolu s ní odkrýváš ve spisech StB a archivech osudy spousty bohyní táhnoucích se od 17. stol.
Zase jedna knížka o tom, jak je v lidech zakořeněno zlo.
Bolelo mě to čtení. Ten lidský strach přetvořený v hloupost a malost.
To udavačství a praktiky StB. To, jak člověk nemohl nic a celou budoucnost =život měl zničený díky komunistům.
Velkou část knihy Dora nahlížela do spisů STB. Tak naštvaná do běla jsem dlouho nebyla. Tolik nastrčených lidí čuchajících špínu na své blízké. Nikdy to neskousnu. Fakt nikdy.
Názorná ukázka toho, jak komunismus nepohodlné lidi udusal a zničil. Bez pardonu, se vztyčenou hlavou.
Je tu víc úhlů pohledů. Optika cizích, kteří pro tento bohem zapomenutý kraj cítí jen pohrdání a způsobí mnoha zla.
A pak pohled místních kteří bohyně chovají v úctě.
Pak ale stačí zrnko pochybnosti od člověka plného ješitnosti a nevraživosti - a úcta a vděk se i u místních změní na zášť a nepřejícnost.
Jsou tu ve velkém výňatky z vědeckých prací a spisů StB. Chápu, že pročítání toho všeho materiálu může být úmorné, mě to však bavilo. Kniha tím pro mě nabrala na vážnosti a důležitosti.
Víc takových knih, které přibližují naši historii a kořeny. Tradice, zvyky, folklór. Co bychom byli bez nich?
Zajímavě pojatá kniha, která mi na jednu stranu dala mnoho zajímavých a nových informací, na druhou se příběh četl hůř, děj nebyl úplně poutavý a velké množství postav a prolínání různých období čtení komplikovalo. Vzhledem ke známosti této knihy jsem čekala více.
O Žítkové a jejich bohyních jsem slyšela vůbec poprvé a musím říct, že to bylo velice zajímavé čtení! Autorka si s touto knihou musela dát nesmírnou práci! Krásně vykreslené prostředí Moravských Kopanic obohacené o výňatky z dokumentů. Někdy se mi ale hůře orientovalo, postav bohyní bylo až příliš. Někdy jsem nebyla orientovaná ani časem příběhu, mnohdy jsem to zjistila až na konci kapitoly. Některé úryvky u dokumentů jsem hltala, některé mě nebavily a přišly mi celkem zbytečné. Proto srážím jednu hvězdu. Nicméně se určitě pustím i do další autorčiny tvorby :)
Oceňuji krásy českého jazyka a umění s ním zacházet, ale od samotného obsahu knihy jsem měla poněkud jiná očekávání. Čekala jsem bližší seznámení s činností a osudy bohyni, spíš více takový dokumentární styl.
Dostala jsem román, jehož příběh byl takový nijaký, nezajímavý, se spoustou postav, které se mi motaly... Konec byl tedy překvapivý, ale takovým tím způsobem 'jakože cože', to jako vážně?
Nenadchne neurazí...
Moc pěkná knížka, kterou jsem si rozšířila obzory. Takové knihy mám ráda - které poučí. Poutavě napsaný příběh. Syrovost a nevlídnost období protektorátu a komunistické totality zalézají pod kůži. Před lety jsem viděla v Divadle na Vinohradech adaptaci této knihy a bylo to úžasné. Ovšem až po přečtení knihy mi došly některé souvislosti a temnota příběhu.
Kniha kterou čtenář brzy odhodí nebo naopak je jí zcela pohlcen. Pohlcení ale nepřijde hned, nastává polehoučku od samého začátku a pak se neustále zvětšuje, ke konci už knihu nemůžete upustit z ruky, jako b byla očarovaná magií. Položky z archivu dodávají knize autentičnost, že už se ztrácí rozdíl mezi skutečností a fikcí, to se autorce dokonale povedlo.
Přečteno podruhé, s velkým časovým odstupem od čtení prvního. Nakoplo mě shlédnutí představení v Divadle Pod Palmovkou. No a i podruhé přečteno rychle, s totálním ponořením do příběhu i atmosféry toho místa neznámého, trochu tajemného, a přitom syrového a drsného.. Tentokrát jsem to už nečetla se zvědavostí, jak to Dora rozmotá a jak to dopadne, ale četla jsem to jako smutnej příběh o hrůze a těžkostech ženství, ženské síly a jak bojovat s ní... nebo proti ní. Takhle se u mě pozná skvělý dílo, že ho čtu víckrát a pokaždé v něm najdu něco nového.
Líbí se mi na tom snad všecko. Soucítím a trošku se v něčem vidím v Doře, která kvůli šrámům z dětství nedokáže vést úplně běžný život, i když se s tím poprala úžasně a vytěžila z toho to nejlepší, co mohla. Vidím se v Surmeně, která se záměrně některých věcí vzdala, aby ochránila sebe i své blízké, ale nakonec na ni osud stejně přišel, i když odjinud, než možná čekala. Líbí se mi i vsazení příběhu fiktivního, ale naprosto uvěřitelného (podobné příběhy msty, převlékání kabátů, ubohosti a zoufalosti se děly) do prostředí skutečného, velmi dobře nastudovaného a s využitím skutečných postav. Vím, že příbuzní Irmy Gabrhelové měli vůči jejímu objevení v knize výhrady, ale mně to špatné nepřijde. Tučková připomněla památku neobyčejné ženy, která je v knize vylíčena jako žena dobrá, silná a laskavá. Nepřijde mi to jako něco špatného.
Zbytečně vložené části záznamů. Kniha se tváří rádoby jako důkaz stíhání bohyní s doloženými záznamy. Na konci knihy autorka vysvětluje, že záznamy jsou předělány i jména. Velké zklamání z knihy. Chaotické vyprávění kdo je kdo a s kým v jakém rodinném poměru. Kniha není ani román ani důkaz stíhání bohyní. Zajímavé téma o bohyních a jak žily ale velký propadák.
Opravdu velmi zajímavě napsaná kniha.Dozvěděla jsem se nové informace.A ten konec opravdu překvapil.
Na knihu jsem se těšila, ale nebavila mě. V knize je moc postav, které se mi pletly, spousta spisů , příběh téměř žádný. Možná jsem četla ve špatném čase , ve špatném rozpoložení.
Příběh Dory, která je příbuzná s Bohyní Surmenou. Dora časem zjišťuje věci o její rodině, které byly mnohdy šokující.
Skvělý příběh, kdybych nevěděla, že je z části smyšlený zasáhlo by mě to asi víc. Ze začátku mě kniha ohromila, ale časem nadšení upadlo a trochu jsem se ztrácela. Líbilo se mi, že tam autorka přidala i výpovědi a dopisy. Pěkně to knihu obohatilo.
Celkově knihu hodnotím velmi pozitivně. Je to zase něco jiného než číst pořád romantické knihy.
Silný příběh. Přepisy dokumentů mi připadaly jako velice dobrý nápad, krásně to vykreslovalo atmosféru a ducha doby.
Překvapilo mě ovšem, že autorka použila jména skutečných bohyň - Surmena, Fuchsena ... Šlo o jejich skutečný příběh?
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia LiteraAutorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Možná jsem měla až moc velká očekávání... Knihu jsem zhruba uprostřed musela odložit a vrátit se k ní až za pár týdnů. Nepřenesla na mě žádnou emoci, bohužel. Tolik zajímavých příběhů, vzájemně propletených, pro mě naprosto odosobnila fakta, dokumenty a spisy prolínající se celou knihou.
Za mnohem zdařilejší považuji divadelní zpracování této knihy Východočeským divadlem, to opravdu doporučuji. Během představení jsem i několikrát setřela slzu. Takový pocit se při čtení nedostavil ani náznakem...