Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Fascinující příběh o ženské duši, magii a zasuté části naší historie z pera Kateřiny Tučkové. Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však nenaučila, vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich rozsáhlou vědeckou studii. Na konci devadesátých let objeví v pardubickém archivu ministerstva vnitra operativní svazek StB vedený na vnitřního nepřítele –její tetu, bohyni Surmenu. Dora rozplétá osudy žítkovských žen a s překvapením zjišťuje, že ačkoli se sama bohyní nestala, je i ona nedílnou součástí tajemné tradice…... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno: 2012 , OneHotBookInterpreti: Miroslav Táborský , Tereza Bebarová
více info...
Přidat komentář
Měla jsem velká očekávání, téma je nádherné, potenciál obrovský, ale myslím, že autorka ho plně nevyužila. Události, o kterých píše jsou samozřejmě příšerné. Osudy lidí, které jsou ovlivněny nejen bojem mezi sebou, ale i režimy a politikou. Ale kniha se mi překvapivě četla dost těžko, 450 stran mi trvalo více jak týden a to je u mě fakt hodně. Určitě ale stojí za přečtení, měli bychom si vážit žen, jako byly bohyně ze Žítkové, protože právě ony sebou nesly ty dávná moudra, která s nimi také umíraly.
Tuto knihu jsem si vybral pouze díky čtenářské výzvě 2018. Musím však přiznat, že mně velice zaujala. Je to niž druhá kniha od této autorky a moc se mi líbila. Určitě se k dílu této autorky ještě vrátím.
Knihu jsem přelouskala jen proto, že jsem na ni slyšela samé velmi kladné ohlasy. Námět knihy je velmi zajímavý, ale nebavilo mě číst sáhodlouhé zprávy z archivů.
Zajímavě koncipovaná kniha. Měla jsem trochu problém s tím, jak se autorka vracela k některým příběhům opakovaně z jiného úhlu, protože jsem vždy zapomněla, kde se o té osobě už zmínila. Doporučuji proto dávat si v průběhu čtení pozor i na postavy, které vám v danou chvíli nepřipadají důležité.
Kniha se mi ale i tak četla velice dobře a jsem opravdu zvědavá na divadelní ztvárnění, na které se v blízké době chystám.
Audio kniha díky paní Bebarové a panu Táborskému docela šla, kdybych měla číst sama, přes některé pasáže bych se prokousávala asi docela těžko. Díky poslechu silnější tři.
Mně se to líbilo přestože děj byl pomalejší a tak mě nenutil knihu hltat, jako to obvykle mívám.
Po dočtení by mě hodně zajímalo, co z příběhů je opravdu dle pravdy a co je smyšlené. Každopádně mě kniha zaujala, o tomto kraji a bohyních jsem do této doby nevěděla nic. Je to hodně zajímavé téma a určitě si ještě něco o nich vyhledám.
Myslím si, že v lidech jsou různá "nadpřirozena". Akorát doba techniky to všechno hrozně moc tlumí a to je velká škoda....
Hodně zajímavá kniha. Dost jsem se dozvěděla. Chystala jsem se k tomu, že si ji přečtu už delší dobu, tak teď jsem si ji přečetla a jsem ráda.
Uf ... tak to bylo těžké čtení,ale hezké čtení :) Pro mě neobyčejná kniha z které mi běhá mráz po zádech. Doporučuji všem co se zajímají o esoteriku a věci podobné.
Prostě skvělá.
Nemám moc co dodat ke komentáři pode mnou, je opravdu výstižný. Obdivuju autorku za její studium pramenů, pečlivé přípravy a dle mého za opravdu skvostnou formu, kterou celé téma podává. Stejně tak jazyk je moc pěkný a postavy jsou výborně vykresleny. Kniha mě naprosto strhla svou atmosférou od první stránky, moc tleskám a fandím další knize!
Opravdu výtečný polofiktivní román, který svou formou, mystériem, podprahovou kritikou totalitních praktik předešlého režimu a žánrem, tedy jakousi pseudodetektivkou, v níž hlavní hrdinka pátrá skrze písemnosti zatuchlých archivů, asi nejvíce upomene k neméně skvělému Hájíčkovu Selskému baroku. Zatímco ovšem Hájíčkův hrdina pátrá v kulisách letního jihočeského venkova, hrdinka Dora pátrá během mrazivé zimy, vyznění je ovšem stejné - minulý totalitní režim zpřetrhal pouta člověka a přírody, přeťal propojení s půdou, zemí, přerušil stovky let dlouhou rodovou tradici jak jihočeských selských rodů, tak i v tomto případě tradici lidového léčitelství a bylinkářství. Bohyně byly vlastně obdobou tisíce let dlouhé tradice čínské přírodní medicíny. Pro nás všechny velká škoda, že tradice bohování a bylinkaření je dnes v troskách. A klobouk dolů před Tučkovou, Žítkovské bohyně jsou opravdu strhující čtení! Skutečná literární satisfakce neobyčejnému lidovému fenoménu, tak bezohledně zničenému komunistickou slotou!
Tak tohle určitě ano. Chápu předchozí komentáře, i já se prokousávala knížkou horko těžko a pokud vás nezajímá téma knihy asi bych vás od čtení odradila a doporučila spíše Vyhnání Gerty Schnirch. Pokud k tomuto tématu tíhnete, dostane se vám vrchovaté porce tajemna, mystiky, magie a to vše ukryté za záclonou mlhy Bílých Karpat.
P.s. : až mně mrzí, že moje prabába nebyla bohyně, tyhle geny bych brala raději než velký zadek :-)...paní Tučková to prostě umí...
Upřímně jsem od knihy čekala víc. Pročítání dokumentů bylo zdlouhavé. Mé pocity jsou rozporuplné - příběh o bohyních byl zajímavý, zakládající se na pravdivých příbězích, ale mám pocit, že autorka zcela nevyužila potenciál tématu.
Od všech jsem na tuto knížku slyšela jen samou chválu. Pustila jsem se do ní s naprostým nadšením, ale bohužel jsem byla zklamaná. Musela jsem se nutit abych ji vůbec dočetla. Myslím si, že příběh sám o sobě je velice poutavý ale dal by se napsat čtivěji
Dlouho jsem se nechtěla přidat k masám, co čtou tuto knihu. Nezjistila jsem si o ní nic předem a počkala jsem až o ní všude přestanou mluvit. Poté jsem se dala v klidu do čtení. Opravdu skvěle napsané! Je mi úplně jedno, zda to je podle reality, nebo ne a jak moc autorka přikrášlovala. V beletrii to je naprosto normální a právě díky přikrášlování se příběhy povídají po staletí.. :) Kraj mě pohltil a doufám, že to místo si udrží svoji tajemnost, i když už je touto knihou "profláklé", hvězdičku strhávám za místa, kdy jsem nevěděla, zda mám číst a co mám čekat. A konec sice velmi zajímavý, ale trochu mě i zklamal. Mám ráda hezké konce.. :)
Přiznávám, že tohle zrovna není snadné čtení. Už jednou jsem se pokoušela Žítkovské bohyně číst, ale brzy jsem to vzdala. Teď jsem se do knížky pustila znovu. Sice jsem ji nakonec přečetla celou. Příběh samotný, vyprávění Dory, i její pátrání po bohyních bylo hodně zajímavé a poutavé, ale pročítání dokumentů mě chvílemi nudilo a musela jsem se nutit to přelouskat. A konec?...ještě teď mi leží v hlavě...
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia LiteraAutorovy další knížky
2012 | Žítkovské bohyně |
2022 | Bílá Voda |
2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
2014 | Fabrika |
2018 | Vitka |
Úžasná kniha, která mi hodně dala, i když se těžko čte a nedá se hltat. Často jsem se musela vracet k předchozím pasážím a sledovat děj i osoby.