Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/552467/bmid_zitkovske-bohyne.jpg
4
7302
7302
Fascinující příběh o ženské duši, magii a zasuté části naší historie z pera Kateřiny Tučkové. Vysoko v kopcích Bílých Karpat žily odedávna ženy obdařené výjimečnými schopnostmi. Uměly léčit a pomáhat s kdejakým trápením, uměly poradit v nesnázích a také prý viděly do budoucnosti. Říkalo se jim bohyně a své umění si předávaly z generace na generaci. Dora Idesová patří k posledním z rodu žítkovských bohyní. Jejich umění se však nenaučila, vystudovala etnografii a rozhodla se napsat o nich rozsáhlou vědeckou studii. Na konci devadesátých let objeví v pardubickém archivu ministerstva vnitra operativní svazek StB vedený na vnitřního nepřítele –její tetu, bohyni Surmenu. Dora rozplétá osudy žítkovských žen a s překvapením zjišťuje, že ačkoli se sama bohyní nestala, je i ona nedílnou součástí tajemné tradice…... celý text
Romány Literatura česká
Vydáno:
2012
,
OneHotBook
Interpreti: Miroslav Táborský , Tereza Bebarová
více info...
Přidat komentář
Kniha, o které mnoho lidí mluví a mně se do ní stále nějak nechtělo - ten kraj mi nic neříkal... Ale byl to omyl, kniha se četla jedním dechem, poutavý příběh s dobrým vykreslením postav a zejména divoké krajiny, příběh s pro mě nečekaným koncem. Bravo autorce.
každý rok chodím cez Drietomu a Starý Hrozenkov, dávno som čosi vedel o "bohování", ale až s touto knihou som dostal nádherný a divoký obraz krajiny a ľudí a ich osudov.
priznám sa, že záver knihy ma prekvapil, ale keď som si všetko potom poskladal, bol úplne logický a príbeh nemohol skončiť inak.
výborná kniha, určite ju nenechajte ležať na polici.
Žítkovské bohyně, lapí vás do svých sítí a nechtějí pustit. Obtížně přístupné, chudé horské kraje Bílých Karpat. Bohování. Zaklínání. Temná doba. Čas se zastavil. Zatížené vztahy. Tajemná rodinná minulost. Pátrání v archivech... Kateřina Tučková vytvořila, s pomocí bohatého badatelsko-faktografického základu, i když asi už ne zcela věrného historického přístupu, jak dokládají reakce jedné dotčené rodačky či autora již dříve vydané knihy se stejným titulem, mimořádně čtivé dílo na výjimečně zajímavé téma kopaničářských léčitelek z Bílých Karpat pohybujících se na pomezí alternativní medicíny a magie, nadto ve složitém a krutém dějinném období nacismu a komunismu. Už vím, kam vyrazím o příští svatojakubské noci, bude-li to aspoň trochu možné.
Po nalezení této knihy v knihovně, jejím vybrání na základě diskuzí tady na Databázi ani během následného pročítání jejích prvních stránek jsem nečekala, že mě tak unese. Nečekala jsem, že se z anotace během čtení stane příběh tak komplexní a propracovaný, že jsem chvílemi musela knihu na pár sekund odložit a říct si, jak skvěle paní Tučková toto nelehké téma zpracovala. Klobouk dolů.
Poutavé čtení, malinko bržděno zdlouhavými výpisy z archivů. Samotnou mě zajímala především omáčka okolo Bohyní a bohování samotného, které docela klidně mohlo být více. Nicméně super!
Jejdamane! Tahle kniha má všechny předpoklady stát se světovým bestsellerem, podle kterého natočí velkofilm s ...nevím s kým v hlavní roli! (Nicole Kidman?)
Uf! Žítkovské bohyně - tolik jsem se na tuto knihu těšila, na základě tolika kladných recenzí a poutavé anotace. Výsledek je takový, že jsem při čtení v hodně pasážích knihy neskutečně trpěla a měla chuť ji odložit. Po přečtení knihy jsou moje pocity hodně rozpolcené. Na jednu stranu, nadějný děj, krásná příroda. Na stranu druhou, neuvěřitelně nudné a zdlouhavé popisy dokumentů. Za mě tedy hrozné zklamání. Vyhnání Gerty Schnirch je mi tedy bližší.
A tohle se vážně někomu líbí? Já jsem ce cítila hnusná a špinavá jen při samotné četbě. Nedočetla jsem to. Nechci z toho zešílet.
U čtení knih z období komunismu mám vždy stejný pocit, jako bych přežvykovala chlupatou bledě zelenou papírovou složku StB. Ale tohle bylo něco jiného. Nepochopím, jak je možné, aby jedena frustrovaná nula zničila tolik životů. Takové věci by se prostě dít neměly. Nikdy a nikomu!
Už je to sice nějaký čas co jsem knihu četla,ale moc se mi líbila.Přečetla jsem ji jedním dechem a ten konec ten jsem tedy fakt nečekala.
Osobité a úderné literárne dielo, ktoré zarezonovalo aj v mojich pocitoch, i keď nie som s bohyňami a ich praktikami úplne stotožnená.
Autorka sa v knihe venuje ošemetnej téme zavaňajúcej okultizmom, kde sa zaraďuje i biela mágia, ktorou disponovali aj bohyne zo Žítkova - hlavne hrdinky príbehu.
V knihe však autorka zachovala svoj nestranný postoj k danej téme, a preto ju skôr vnímam ako etnologické dielo s cieľom priližíť hmotnú a duchovnú ľudovú kultúru ako dedičstvo národa.
Bylinkárky, mastičkárky, ľudové liečiteľky, zariekavačky a veštkyne jedným slovom bohyne alebo čarodejnice, patria medzi skupinu "obdarených" ľudí schopných vnímať neznáme sily a energie, ktoré dokážu pôsobiť aj na duchovnej úrovni.
Pokiaľ sa tieto nadprirodzené schopností spolu s darmi prírody využívali iba s dobrým úmyslom a s cieľom liečiť alebo pomáhať, boli väčšinou tolerované aj zo strany cirkvi, lebo suplovali nedostatok lekárov hlavne medzi spodnou vrstvou obyvateľstva. Nesmeli však byť využívané pre vlastný prospech ani k poškodzovaniu iných ľudí a toto bol zároveň ten tenký ľad medzi bielou a čiernou mágiou, lebo väčšina čarodejníc začalo svoje schopností zneužívať. Uvedaná skutočnosť zaradila všetky čarodejníce bez rozdielu do jednej kategórie, ktorú odnepamäti začala spoločnosť odsudzovať a prenasledovať. V stredoveku ich upalovali, neskôr boli často prenasledované aktuálne vládnucim režimom spoločnosti.
Pre čarodejníce bol ich dar viac na škodu ako na osoh, lebo sa od ostatných odlišovali svojou "inakosťou" a často ostávali ako vyhnanci na okraji spoločnosti.
Páčilo sa mi ako autorka spracovala túto tému, kde cez príbeh spojený s historickými reáliami priblížila z každej strany všetky aspekty fenoménu akým čarodejnice nepochybne sú.
Musím ešte vyzdvihnúť, ako krásne opísala razovitý kraj nachádzajúci sa na moravskoslovenskom pomedzí Bielých Karpát, kde ma zaujala hlavne zmienka o chránených lúkach s divými orchideami.
Na záver jeden postreh - rozmýšľam, akoby sa asi zachoval muž, keby sa dozvedel o všetkých ingredienciách pridaných do chutného pagáčika od svojej ctiteľky...
Mám strašně moc smíšených dojmů, pro aspoň trochu smysluplný příspěvek to budu muset vzít po částech. Tak tedy:
Námět: Perfektní, perfektní, perfektní, téma žítkovských bohyní je dost nosné na to, aby dojem z knihy drželo "nad vodou" navzdory jakýmkoliv nalezeným nedostatkům. Přidávám se k všem těm, které bohyně nadchly a touží se o nich dozvědět víc.
Příběh: Zpočátku zaujme, pak se nekonečně táhne, pak to do sebe začne zapadat neskutečným způsobem. Autorka si to snad musela během psaní rozkreslit :-) Pár věcí bych rozvedla více, některé části naopak osekala (např. příběh kněze), protože celkem zbytečně natahují a plní už tak dost dlouhý a složitý příběh. Konec doplňuje další složku do skládačky, ale je takový nějaký...naznačující. Už mě nebaví naznačující konce :-D Taková spletitá kniha by si zasloužila něco propracovanějšího.
Zpracování: Velmi pečlivé, čas strávený sbíráním informací je na díle znát.
Realita vs. umělecká fikce: Během shánění informací o knize nešlo nenarazit na jistou kontroverzi. Autorka do fiktivního příběhu vsadila reálné osoby a přiřkla jim tím činy, které nikdy neudělaly. Souhlasím s těmi, pro které je to eticky dost o hubu a vůbec se nedivím vnučce paní Gabrhelové, že se proti "použití" své babičky v knize tak rázně ohradila. Autorka může tvrdit jak jen chce, že o těch ženách píše s úctou a že její dílo je román, nikoliv literatura faktu - jenže zařazení reálných bohyní stírá propast mezi realitou a uměleckou fikcí a čtenář dost těžko rozezná, co je co. Za tohle tedy velký palec dolů, autorčino vysvětlování mě opravdu nepřesvědčilo.
Do knihy jsem se začetla s velkým očekáváním, do půlky jsem byla nadšená, nevšední téma, kdo jsou vlastně žitkovské bohyně a co dělali jsem do té doby nevěděla. Zajímavé čtení, jak bojovali s režimem atd. Od půlky to nějak ztrácelo dech a přetisky protokolů v knize mě moc nebavily.
Pět hvězdiček moc nedávám....tady nemůžu jinak. Jsem nadšená. Velice čtivé i včetně těch pasáží záznamů. Bavila mě celá kniha a přečtena za 2 dny - to se mi taky nestává :-) Doporučuji! Úžasná kniha.
(SPOILER)
Dost dobrá kniha a super konec. To se u podobně náročného a spousty faktů obsahujícího příběhu hned tak nepovede. Jinými slovy žádnej trapnej deus ex machina.
Dál nečíst před přečtením knihy!!!
Surmena to řekla jasně. Teď se z trumfu, který Josifčenu dokázal držet stranou, stane nástroj té kletby....
Tož tak je, když si někdo zahrává se svým osudem tím, že chce prozradit něco, co podle jiného musí zůstat skryto. I za cenu života.
Krásná kniha, přečtená jedním dechem, styl a prolínání s informacemi z archivu mi nevadil. Čtu podobné často. Některé části z období války mi přišli až moc "nereálné" na to, abych jim uvěřila... Nakonec mi to až tak nevadilo. "Pohádky" mám ráda a tohle splnilo naprosto moje očekávání. Autorka Vás nechá pohrávat si s tím, co je ještě fakt a co už ne. Ovšem od takto vystavěného příběhu jsem čekala silný, překvapivý závěr. Očekávala jsem "že hrdinka to nějak vyřeší". Závěr sice překvapivý byl, ale zcela jinak - velké zklamání.
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia LiteraAutorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Přiznávám, že tohle zrovna není snadné čtení. Už jednou jsem se pokoušela Žítkovské bohyně číst, ale brzy jsem to vzdala. Teď jsem se do knížky pustila znovu. Sice jsem ji nakonec přečetla celou. Příběh samotný, vyprávění Dory, i její pátrání po bohyních bylo hodně zajímavé a poutavé, ale pročítání dokumentů mě chvílemi nudilo a musela jsem se nutit to přelouskat. A konec?...ještě teď mi leží v hlavě...