Zmluva podľa Paganiniho

16.03.2019

Moje první severská detektivka ... a zatím dobré, zkusím ještě nějakou jinou. Gradace. Napětí. Lehké náznaky minulosti. Detektiv s výborným postřehem a vlastním pohledem na vedení a způsoby vyšetřování. Komisařka ve světě mužů. Děj měl spád. Příběh byl zajímavý a napínavý. Postava záporáka byla neskutečně odporná (což je u takové postavy asi nejlepší charakteristika). Plynulost čtení narušila jen část s vyšinutým moderátorem, taková zbytečná vsuvka. Možná se nemusely některé věci stále opakovat (já vždy chtěla jen vědět, co bude dál).

03.03.2019

super...

03.03.2019

Takže Joona Lina podruhé. Z prvního dílu jsem tak nadšená nebyla a docela dlouho jsem odkládala ten další. Naštěstí kniha je velice čtivá nejenom kvůli krátkým kapitolám, ale i děj má spád a líbila se mi víc než Hypnotizer. Zajímavá je i námětem. Děj má spád až na pasáž s bývalým hercem / moderátorem, která mi připadla trochu směšná a přehnaná je příběh dobře napsaný a napínavý až do konce. A po poslední stránce je samozřejmě jasný že musím číst dál.

Tak tato kniha mě nezaujala tolik, jako jiné díly. Občas jsem se přistihla že čtu, ale nějak nevnímám text... ale huráá na další díly :)

22.02.2019

Kniha se četla dobře díky krátkým kapitolám. V čem jsem se ale ke konci trochu ztrácela, to byly postavy, bylo jich tam celkem dost... Četla jsem i jiné "Keplerovky" a tahle se mi z nich zdá nejslabší. Tak uvidíme, jak se mi budou líbit další díla...

20.02.2019

Tak tahle kniha od Keplera se mi vůbec nelíbila. V půlce mi vlastně bylo jedno jak to dopadne. Musela jsem se hodně nutit do čtení, díky výzvě jsem přečetla :o)

19.02.2019

Lars Kepler mě nikdy nezklame.jeho knihy jsou super.

15.02.2019

Čtivé, napínavé, za mě dobrý kousek, nicméně stejně jako v předešlé knize (Hypnotizér) trochu "přitažené za vlasy" závěry. Uvidím, co další díl série ...

08.02.2019

Jako vždycky přečteno od začátku do konce jedním dechem, i když mi přijde asi nejslabší z Keplerovek, tak jsem si pěkně početla. Už jsem u Lazara těším se na další knihy.

01.02.2019

Mno, nebylo to vůbec špatné, ale občas mám pocit, že to je překombinované. Tentokrát se mi to nečetlo zas až tak dobře, ale do čtení jsem se nutit nemusela. Joonu mám ráda, ale skoro to vypadá, že je jedinej, kdo má po čepicí...a je nesmrtelnej... I Saga byla fajn. Za nějaký čas se vrhnu na další díl...

26.01.2019

Za mě trochu slabší. Do děje jsem se nedokázal dlouho začíst a kdybych nechtěl číst celou sérii, asi bych knížku ani nedočetl. Ano děj je chvílemi napínavý, ale chybím mi více akce. Joona je v ostatních dílech prostě lepší a tato knížka je za mě asi nejslabší z celé série.

Tak za mě trochu zklamání, moc politiky a děj také trochu polopatý!! Nevadí,jdu na další!!!!

23.01.2019

Další skvost. Už se těším na přečtení dalšího dílu.

17.01.2019

Přemýšlel jsem co napsat do komentáře, když už je tady vše napsáno... Určitě to stojí za to přečíst. Rozhodně bych chtěl potkat Sagu :P

17.01.2019

Fúha... odkud začít? Kniha je jistojistě po spisovatelské stránce dobře napsaná, ale po přečtení Paganiniho smlouvy mám chuť s Keplerovkama přestat a přemýšlím, jestli to má vůbec smysl číst. Zrovna u tohoto dílu jsem měla problém knihu dočíst.

POZOR - MOŽNÉ SPOILERY V TEXTU

Děj mě nebavil. Téma též není můj šálek kávy. Žádná postava mi nepřišla sympatická. A proč by taky měla být?

1. Joona Linna. Severský James Bond s tajemnou minulostí, ke které je nám vždy jen minimálně hozena nějaká indície. Detektiv je tak trochu psychicky nestabilní a nesmrtelný . Nechápu občas jeho uvažování. Třeba při identifikaci pachatele:
SVĚDEK- „To není on,“ ale naprosto všichni tohle prohlášení ignorují.
JOONA - „Jen se ještě na něco mrknu.“
O dvě kapitoly dál (!!!!) si Joona uvědomí svou chybu, že to NENÍ PACHATEL.
Jakože WTF??? Jsou všichni úplně hloupí?

2. Saga Bauerová. Víla, víla, nádherná bytost, víla, dokonalá žena, víla... Jasně, chápeme, že je nadpozemsky nádherná detektivka, ale pořád v knize upozorňovat, jak jsou z ní všichni paf, protože vypadá jako křehká víla a má ve vlasech zapletené barevné stuhy. To mě jako čtenáře po chvíli přestane bavit.

3. Penelope, Viola a Björn.
Prapodivná trojice. Vlastně jsou v knize úplně nepodstatní, byť se jeví jako hlavní postavy. Téměř všechny kapitoly s nimi jsou vlastně jen o tom, jak utíkají (kromě Violy, ta byla nalezena hned na začátku mrtvá na lodi). Penelope je vlastně ustrašená holčička, která má nevyřešené problémy s matkou. Björn je... počkat... jaký on vlastně je a o co mu v knize jde? Nic moc se o něm nedozvíte, kromě toho, že si chtěl přijít k penězům.

4. Axel Riessen, Robert Riessen, Beverly Anderssonová
Axel je bývalý hudební génius a nový generální ředitel Inspekce pro vývoz strategického zboží. Má poruchy se spánkem kvůli sebevraždě dívky z jeho minulosti. Jediný, kdo mu pomáhá se spánkem je patnáctiletá Beverly Anderssonová, která se léčila na psychiatrii. Bratr Robert je houslista - o kterém nic víc nevíme.


Ale o čem vlastně celá kniha je?

Penelope Fernandezová je mírová aktivistka a předsedkyně Švédské společnosti pro mír a odzbrojení. Má dlouhodobou známost s Björnem Almskogem, barmanem z klubu Debaser. Penelope Fernandezová měla na skleněné výplni dveří mezi halou a obývacím pokojem přilepenou fotografii. Ten snímek někdo pořídil ve Frankfurtu na jaře 2008. Na snímku je Palmcrona (oběšený generální ředitel), Pontus Salman (ředitel zbrojovky), Rafael Guidi (známý nebezpečný obchodník se zbraněmi) a Agathe al-Hadžíová (která pracuje pro súdánskou vládu jako vojenská poradkyně a má velice blízko k prezidentu Umaru al-Bašírovi).

Na fotce jsou zachyceni při schůzi ohledně velké dodávky licencované munice pro súdánskou armádu. Obchod byl vyhodnocen jako relevantní a bezpochyby by ho také realizovali, kdyby pak nevydali zatykač na prezidenta al-Bašíra. A pak tedy z obchodu údajně sešlo.

Díky prstokladu na hudebních nástrojích (na fotografii je v pozadí smyčcové kvarteto) se Axelovi podaří odhalit o jakou hudební skladbu se jedná a díky tomu vystopují přesně den, kdy byl snímek pořízen.
Schůze proběhla až po zatčení prezidenta v době, kdy platilo totální embargo na vývoz zbraní. Obchodování s válečným materiálem bylo protizákonné.
Jenže Agathe al-Hadžíová potřebovala munici a druzí si chtěli namastit kapsy.
Rafael Guidi rozjel se Súdánem obří kšeft a na fotce uzavřeli dohodu (podepsali Paganiniho smlouvu, nezrušitelnou smrtí a zavázanou loajalitou) o velké dodávce munice do Keni. Oficiálně se jedná o vývoz do Keni, jenže ta zásilka bude z Keni pokračovat. Jde o reexport do Súdánu,
Stejná munice, stejný kšeft. Po uvalení embarga prostě Súdán škrtli a namísto něj do smlouvy napsali Keňu.
Jenže díky vydírání, které zkusil Björn na Palmcronu vyplave fotografie na denní světlo a tím se rozjel kolotoč vražd.

A proč "PAGANINIHO"? Protože se celou knihou prolínají moudra o hudbě a Rafael Guidi sbírá hudební nástroje, na které hrál Paganini.

Závěrem už jen to, že kdyby byla kniha o 300 stran kratší, nic by se nestalo a rozhodně bych si ji zařadila mezi knihy, které bych si někdy přečetla znovu. Za mě je zbytečné číst o tom, kdo má jakou rtěnku a na ruce lak na nehty v odstínu tom a tamtom, jestli je květináč, kolem kterého utíká vrah červený, nebo modrý... Raději propracovat dějovou část, než se zabývat každým mravencem na podlaze.

13.01.2019

Velmi napínavé, ale bohužel krapet překombinované, až jsem se občas trochu ztratila.

09.01.2019

Byla to napínavá jízda od začátku do konce. Joona dostal mnohem větší prostor oproti Hypnotizérovi, poprvé se setkáváme i se Sagou. Já mám politická témata ráda, takže za mě spokojenost.

04.01.2019

Pro mě přesně: nechápu, co na tom všichni mají. Chtěla jsem už mít knihu přečtenou. Zbytečné odbočky až skoro do pravěku a na mě zbytečně překombinovaný děj. Asi Lars Kepler není zkrátka autor detektivek pro mě. Zítra už z knihy nebudu vědět absolutně nic.

03.01.2019

Napínavé čtení od začátku až do konce. Jen mi místy přišel příběh až moc překombinovaný a zbytečně dlouhý. Nicméně jsem se od knížky nemohla odtrhnout a přečetla jí za dva dny. Joona Linna mě baví, ale dám si od něj chvíli pauzu.