Znamenitá mrtvola
Agustina Bazterrica
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501610/bmid_znamenita-mrtvola-dbP-501610.jpeg
3
1603
1603
Když Agustina Bazterrica v roce 2017 zvítězila se svojí mrazivou dystopií v prestižní literární soutěži Clarín, jistě netušila, že se děj její knihy zanedlouho částečně stane skutečností, a její román tak získá na aktuálnosti a naléhavosti. Svět se nevratně změní ve chvíli, kdy se objeví smrtící virus, který přenášejí zvířata: od divoce žijících po domácí mazlíčky, všechna musí být utracena a jejich maso už se dál nesmí jíst. Vlády čelí situaci drastickým způsobem: uzákoní chov, porážku a konzumaci lidí. Kanibalismus se stane součástí každodenní reality a společnost je rozdělena na dvě skupiny: na ty, kteří maso jedí, a ty, jejichž maso je konzumováno. Marcose Teja, provozního ředitele v mrazírnách Krieg, opustila po smrti malého synka manželka a on žije jen prací, kterou nenávidí a dál ji dělá jen proto, aby mohl svému otci trpícímu stařeckou demencí hradit pobyt v luxusním geriatrickém centru. V den, kdy dostane darem mladou ženu, „samici“ určenou na chov pro maso, se jeho mysl vydá na nebezpečnou cestu, která ho temnými zákrutami dovede až do situace, jež je těžko představitelná i pro členy společnosti tak zvrácené, jako je ta, v níž je nucen žít. Dá se vůbec hovořit o nějaké lidskosti, když musí být zemřelí zpopelněni, aby nebyli snědeni? Kým je vlastně ten druhý, jsme-li tím, co jíme?... celý text
Literatura světová Horory Thrillery
Vydáno:
2022
,
Fobos
Originální název:
Cadáver exquisito, 2017
více info...
Přidat komentář
Kniha kterou by si podle mě - měl přečíst každý člověk.
Kniha co Vám čistého čtení zabere kolem pěti hodin ale změní Váš pohled navždy.
Kniha po které vezmete svoje domácí mazlíčky a budete je k sobě tisknout a říkat jim ta nejsladší slova lásky.
Kniha po jejímž dočtení nebudete chtít aby na Vás někdo sahal, někdo Vás obejmul nebo na Vás promluvil.
Kniha která Vás nechá mlčky sedět v temném pokoji zatím co Váš mozek bude šrotovat.
Kniha která Vás posadí na prdel.
To je Znamenitá mrtvola.
Něco co jsme tu ještě neměli, naprostý fenomén, totální pecka na poli dystopie.
Jasně - přebal knížky vtáhne každého, všichni si jí budete a budeme chtít koupit. Ale kdo z Nás bude mít ,,koule" na to jí dočíst až do posledního písmenka?
Už po přečtení první věty Vám bude jasný jedno - tahle knížka nebude vtipná, nebude veselá a bude drsná.
Musím uznat že co es týče do stylu jakým je napsaná - musím zatleskat - nikdy jsem nečetla něco tak chladného, mrazivého a surového. Ten chlad z mrazíren tu na Vás skrze každou řádku doslova padá. Při každé další kapitole Vám dochází že tohle nebude sranda.
Je to absolutně nejchladnější kniha z pozice příběh mluví na čtenáře jakou jsem kdy četla.
Troufám si říct že žádná podobná na světě neexistuje.
A přesto máte nutkání číst dál a dál.
I když mi tohle téma nevadí - musím uznat že u některých kapitol jsem nahlas vykřikovala slova jako : to není možné, to je strašný, pane bože...
A to vlastně jenom proto - jakou surovou formou je tahle kniha napsaná.
Je tam jiskřička naděje - všude je - a my děti z devadesátek vychované americkými seriály - kde dokud to dobře nedopadlo není konec - pořád doufáme a s nadějí čteme každý kousek tohoto bravurního díla.
Prokousáváme se způsobem jakým jsou lidi přepravováni, jak jsou porcováni, jak se dostávají až na talíř. Seznamujeme se s rodinami, s přáteli, s fungováním tohohle šíleného světa kdy část společnosti žije krásný život a část je určená k rychlé spotřebě - a doufáme.
V knize Vás dostanou tři momenty.
A až na ně narazíte - budete přesně vědět že to jsou ty které myslím.
V prvním případě přijde obrovská naděje, v druhém případě se usmějete a řeknete si - tady je svět ještě v pořádku - a v tom třetím už fandíte na vlně falešného přesvědčení Vašeho mozku - že přece všechno dobře dopadne.
Když se prokoušete knihou téměř ke konci - čeká Vás obrovský zvrat - kdy si řeknete to snad není možný! Jenže Váš mozek bude neustále opakovat - neboj se.
A tak se nebojíte a s novou nadějí pálíte dál na tom pekelném koni jménem Znamenitá mrtvola.
Dokonce Vám ani nedojde že hlavní postava - týpek kterého jste si docela oblíbili protože není zase tak špatný jako většina - bere do ruky nůž.
Ve chvíli kdy přečtete poslední větu - ve Vás všechna naděje, všechny sny a všechna radost umře. Váš svět se rozletí na milion kousíčků a srdce které letí nadzvukovou rychlostí bije na poplach protože ano - tohle je konec.
Emočně tak našlapaná knížka - psaná chladnou rukou téhle bravurní spisovatelky. přijde moment kdy budete šťastní - kdy se usmějete - ale přijde moment který Vám sebere i Váš hlas.
A až tu knihu zavřete, zapálíte si cigaretu nebo upijete z hrnečku kávu která už je stejně dávno studená - dojdete k jednoduchému závěru - ano přesně takový mi lidé totiž jsme.
Tohle je člověk.
Tohle je lidstvo.
Tohle jsme mi.
A nebudete chtít aby na Vás někdo sahal, svým domácím mazlíčkům koupíte to nejlepší co je na trhu a znovu se do nich zamilujete.
Po přečtení téhle knížky - už Váš svět - nikdy nebude takový jaký byl.
Hluboce se klaním před genialitou, propracovaností a chladností světa který nám všem Agustina Bazterrrica připravila ke sváteční hostině.
Pro mě je to nejzásadnější dílo roku 2022.
Tuto dystopii by si opravdu měl přečíst každý.
Ono se to možná na první pohled nezdá, ale ta kniha má neuvěřitelnou hloubku a poselství.
Tuhle knihu musíte mít! V knihovně, kvůli přebalu, samozřejmě. Bohužel nemůžu jinak, než ohodnotit jednou hvězdou.
Nemůžu se zbavit dojmu, že příběh psalo lehce ujetý dítě ze základní školy, po exkurzi na jatkách.
Celá kniha byla strohá, tak nějak poskládaná z naprosto jednoduchých vět, srdce každýho čtenáře musí zaplesat, když konečně narazí na trochu rozvinutější souvětí. Miluju věty, ke kterým se musím třeba třikrát vrátit a obdivovat, jak brilantní jsou, jakou mají dokonalou myšlenku. Tady jsem se jen těšila, až je budu mít všechny za sebou. Přímé řeči jako šafránu, téměř vše navíc psáno v přítomném čase, což se prostě nečte dobře. Členění do kapitol jsem nepochopila, děj většinou přesně navazoval a ne vždy se posunul nebo se v kapitole objevilo něco zásadního. Téma nebo postava vždy jen lehce naťuknutá a honem dál, postrádalo to hloubku. Oslovování postav jako "on", "ten vyšší", "ten druhý" bylo rušivé. Časová osa nesedí.
Postavy se v podstatě vůbec nevyvíjí, jejich vztahy nejsou rozpracované, a proto je i konec naprosto nelogický a navíc příšerně uspěchaný. Sedíte a říkáte si: ,,Proč to takhle dopadlo? Co k tomu postavy vedlo? Nic k tomu přece nesměřuje... " Nevytvoříte si k nim žádný vztah a je vám vlastně úplně jedno, že se lidi navzájem žerou. Je to všechno obrovská škoda, protože téma je zajímavé a šlo z něho vytěžit mnohem, mnohem víc. Jsem naštvaná. Asi to mělo jediný účel - šokovat, to se nepodařilo.
Takže jedna hvězda za přebal a za téma.
Kniha je čtivě napsána, zvládla jsem ji během odpoledne. Příběh je místy opravdu creapy, ale když vidím kam svět spěje, tak vcelku reálný..
Konec super zakončen. Bylo to popsáno tak “normálně” jak kdyby to byla pravda dnešní doby. Za mě super práce.
Bohužel nemohu udělit vyšší hodnocení, možná tak 3 a půl... Nevím, jestli už jsem tak "rozbitá", ale kniha mi v ničem šokující, nechutná nebo nepředstavitelná nepřišla. V podstatě, to, co je v knize popisováno jako ta nejhorší zvrácenost v dějinách lidstva, je každodenní realita pro mnoho zvířat - velkochovy, pokusné laboratoře, množírny, ilegální překupníci, nebo nechvalně proslulý trh kdesi v Asii, který nám převrátil život vzhůru nohama na dva roky... Jen se to v příběhu týká lidí, a to je najednou poprask... Dokonce i ty lovy, hony, norování, pytláci, to není dystopie v nedaleké budoucnosti, to je nechutně hnusný teďko, abych citovala klasika. (Homer Simpson)
Co se týče formální stránky knihy, je příběh psaný opravdu velmi jednoduše, stroze, neosobně, občas chaoticky, neoriginálně. Příběh obsahuje několik dějových děr a je to jen povrchní popis na jatkách. Žádná hloubka. Knihu slupnete za dva dny. Na stranu druhou to je opět kniha, která se snaží šokovat, hraje na city, ale bohužel na to nemá a hlubší "zážitek" nezanechá. Ta půlhvězdička možná za ten konec, ale že bych ho nepředvídala, upřímně, já tedy předpokládala mnohem "horší konec". Naopak mi to přišlo, že se to stále vezlo v duchu povahy hlavní postavy.
Doufám, že autorka alespoň přiblížila některým hrůzy, které lidi provádí zvířatům, a že se aspoň chytnou za nos a třeba začnou jen s tou cruelty free kosmetikou a neklecovými vejci...
Tak tahle kniha je fakt síla..... Pro někoho s živou představivosti masakr.... Přečetla sem, ale sny jsem hezké neměla....
Knihu jsem přečetla za chvilku, celou v kuse.
Poměrně špatně se mi četl přítomný čas, bylo to pro mě rušivé, ale je fakt, že na tento typ příběhu se hodil.
Bude to znít blbě, ale přišlo mi to málo detailní, takhle to bylo popsáno, tak "normálně", že mi to ani až tak děsivé nepřišlo.
Věřila bych tomu, že to takhle může fungovat.
Závěr byl překvapivý, ale, když se nad tím důkladně zamyslím, tak vlastně geniální. Rozhodnutí hlavního hrdiny dává 100% smysl.
Kniha mi byla doporučena se slovy, že je fakt skvělá. Skvělá opravdu byla, ačkoliv se těmto tématům spíše vyhýbám, protože se mi z nich dělá nevolno. Každopádně je to hodně moc dobře napsané a rozhodně doporučuji si přečíst.
Tato kniha je jednohubka. Nevěřila bych, že tento popis někdy nějaká kniha téměř doslova splní, ale je to tak. Bohužel je to však v tomto případě lehce morbidní záležitost.
Příběh má neuvěřitelnou hloubku, co se tématu týče. A z psychologického hlediska je to neskutečná bomba. Celý proces a mindset všech aktérů je naprosto zvrácený a děsivý. Autorka nevynechá jediný detail z celého procesu. Je až děsivé, jak detailně a chladně vše dokázala popsat. Už jen z toho neskutečně mrazí.
Čtení jsem si užila (pokud lze v tomto případě vůbec takové slovo použít), ale příběh postrádá gradaci, napětí a zvraty. Čte se to opravdu velmi rychle - námět je zajímavý, kapitoly krátké a věcné. Ale chybí tomu něco, u čeho si řeknete "wau, to jsem nečekal/a", a naprosto vám to vyrazí dech.
Jedině konci lze připsat takový efekt. Konec je překvapivý, ale s ohledem na děj těsně před uzavřením příběhu jsem čekala něco jiného a na můj vkus je to až moc velký happyend, který se tam nehodí.(Nebojte, není to spoiler, ale moje mysl by napsala tomuto zvrácenému příběhu jiný konec, ktery by neměl ani špetku růžové)
I přes nižší hodnocení (3,5/5 ⭐️) vám však knihu opravdu doporučuji. Zpracování námětu je naprosto geniální. Tuhle jednohubku na sobotní večer prostě musíte ochutnat!
Marcos Teja, hlavní protagonista Znamenité mrtvoly nás zavede do světa, kde záhadný virus vyřadil z jídelníčku maso zvířat. Lidé jsou vynalézavý a umí si poradit… a copak je to za život bez jitrnic, bůčku nebo knedla, vepřa, zela? (rozuměj máme to rádi hezky česky)
Dystopická novela poukazuje na lidstvo jako na stádo bezcitných a hloupých ovcí, jenž poslouchá, neptá se a nepochybuje. A proč se ptát, kdy vláda ví vše? Mají tolik odborníků a lékařů… Bohužel plytké a nevěrohodné dialogy či přehnané chování postav stahují děsivost příběhu, kde lidé jí lidi.
Čtenář nemá šanci si oblíbit postavu ani na straně pojídače nebo na straně pojídaného. Odehrávající hrůzy jsou chrleny bez přestávky - příprava masa a chod mrazíren je psán jako manuál (naporcuj si svého člověka) bez emocí. Je to škoda neboť pohnutí a pocitů může kniha vyvolat mnoho. Nakonec čtenář může být k titulu stejně chladný a strohý jako on k němu.
Znamenitá mrtvola je jen připravené jeviště a kulisy, ale bez herců, kteří by dílu vdechli život. I přesto se jedná o kruté a syrové čtení a jistou pachuť na jazyku zanechá.
● rychlý děj
● kulervoucí konec
● detailní přiblížení alternativní potravy pro lidstvo
○plytké dialogy
○ postavy nemaji propracovaný charakter
○ myšlenka není plynule zapracovaná do díla
Syrová kniha, u které si člověk uvědomí, že k tomu, aby se ze světa stalo tohle, nechybí obrovský mílový krok, ale jen malý krůček... jakože fakt bych řekla, že svět v nesprávných rukou by se do tohohle mohl dopracovat. Já ji měla přečtenou za jeden den, ač téma, které není úplně příjemné, tak ho autorka dokázala napsat takovou formou, že jsem prostě nedokázala přestat číst. Za mě doporučuji!
Tohle není žádná YA dystopická kniha. Jedná se o drsné, naturalistické a pro slabé povahy nevhodné čtení.
Kniha obsahuje scény z jatek, laboratoře a chovu kusů (lidí) určených k porážce.
Kniha není uceleným příběhem, ale spíše popisem nastalé situace.
Jelikož se pohybuji v zemědělské sféře, tak žasnu nad přesným popisem chovu lidí, který připomínal podmínky chovu hospodářských jatečných zvířat.
Totální ztráta lidskosti.
POZOR: obsahuje násilí na lidech a násilí pováděné na zvířatech, NENÍ VHODNÉ PRO SLABÉ POVAHY
Tak toto byla jízda, kniha na kterou jsem se moc těšila a rozhodně jsem dostala víc, než jsem čekala. Nemít malé dítě, knihu přečtu za odpoledne, takto jsem na to potřebovala odpoledne a druhý den ráno. Nešla odložit. Krutost byla ještě umocněna hodně strohým, neosobním stylem psaní. Nejvíce děsivé a znepokojivé však bylo, že kdyby kniha stejným způsobem pojednávala o těch tzv. hospodářských zvířatech, která jsou společností dána jako jedlá, jednalo by se o běžný text a popisované situace by s nikým moc nedělaly. Doufám, že si knihu přečte co nejvíce lidí, co nejvíce z nich se nad ní zamyslí a možná něco změní... Kéž by :)
(Jinak docela vtipné mi přišlo nošení deštníku jako ochrana před virem, něco mi to připomínalo )
Když jsem poprvé uviděla tuhle knihu a přečetla si anotaci a recenzi, řekla jsem si, fuj, to je hnus, to číst nebudu. Postupně, jak recenzí během pár dní přibývalo, mi to ale nedalo a začala jsem přečtení této knihy brát jako takový "must have". Jednak kvůli rozšíření obzorů, jednak kvůli současnému trendu, a také kvůli potenciálu, který kniha vzhledem k tématu má. Myslím, že bude námětem mnoha diskuzí.
Obálka je fantastická. Je tak odporná, až je nechutně dokonalá.
Styl je strohý, popisný, bez emocí.
Označování hlavní postavy jako "on" je divné a než si zvyknete na tento styl psaní, nevíte, o kom je zrovna řeč, zejména pokud je ve scéně více lidí. I z toho důvodu není hlavní hrdina příliš sympatický. V druhé půlce se pak charakterově trochu promění.
Téma je drsné, hnusné, zarážející, nutící k zamyšlení. Při čtení si člověk nesmí scény přiliš představovat. Okrajové zmínky o demagogizaci - např. zvířecí virus, deštníky proti ptákům atd. - ještě více nutí k uvažování nad fungováním dnešní společnosti. Konec je brutální konec, i když ne úplně nečekaný.
Některé věci jsou poněkud nedotažené -zákaz nočního vycházení?, mléčné výrobky?, menstruace u samic?
Ale každopádně je téma dobře a někde až do detailů zpracované (zpracování masa, kůže, obětování, černý trh, pohřby...). Za to 4.
Dystopie, na kterou jsem nemohla přestat myslet už od té doby, co se o ní začalo mluvit a byl spuštěn předprodej.
Ten námět! Ta obálka! Ta myšlenka, která nikoho nenechá chladným! Takovou knihu jsem musela mít!
•••
Zvířata jsou vymýcena díky viru, který je smrtelným pro lidi. A co udělají lidi? Najdou si způsob, jak si obstarat maso. Jiné lidi, ke kterým se jako ke zvířatům chovají – kusy/maso/samci/samice jinak je nenazývají. Slovo jako kanibalismus je zakázané a večer je zákaz vycházení.
Marcos Teja je pravá ruka ředitele mrazíren. Svou práci nenávidí. Drží hubu a krok, jen kvůli nákladné hospitalizaci svého otce s demencí v domově důchodců. Jeho život je na kousky a potom co jako dárek dostane prvotřídní samici se mu zkomplikuje ještě víc.
•••
Začátek se přiznám, že mě šokoval a vůbec jsem nevěděla jestli budu pokračovat ve čtení dál. Jste totiž doslova vhozeni přímo do mrazírny a prostředí jatek. Postupně se ale příběh docela rozvíjel a mě zajímalo co bude dál.
Celá kniha je psaná dost podivně. Tak nějak stroze, chladně, bez citu, odtažitě a člověk si na to těžko zvyká.
Autorka skvěle popsala svět, ve kterém se příběh odehrává. Je vážně uvěřitelný a v takovém světě by vážně nikdo žít nechtěl. Škoda, že postavy jsou dost jednotvárné a chladné. Ale možná to byl účel, aby vynikl pokřivený svět?
•••
Věřím, že nejsem jediná kdo má z knihy smíšené pocity. Upozorňuji, že není pro každého! Detaily autorka vážně nešetřila.
Na jednu stranu skvělý námět, nápad. Na druhou dost zvrácené, ale člověk se zase trošku zamyslí.
Dokážu si představit delší knihu a více se dozvědět o světě, ve kterém nežijí zvířata a lidé si jsou vlastní potravou. Informace o novém světě jsou dost osekané a člověk chce vědět víc. Tohle je velká škoda, autorka z toho mohla vytřískat víc.
Tak těchto 3 a půl hodiny čtení si vysloužilo 3 a půl hvězdy. Na víc se nezmůžu.
Může z vás kniha udělat vegetariána? Ano. Alespoň u mě a minimálně na měsíc.
Argentinská autorka skvěle popisuje zvěrstva, o kterých se lidem (snad) v této době ani nezdá. Chov lidí na porážku, znásilňování, lov těhotných žen, hromadný masakr, pojídání novorozeňat nebo ... scéna se štěňaty. U většiny jsem měla podivný pocit v žaludku, u posledního se mi chtělo plakat.
Zprávu jsem přijala, není nic nového, že vláda manipuluje společností nebo že se uchyluje ke lžím, aby světem pohnula ke svému obrazu. Je jasné, že se svět a lidstvo pomalu ale jistě řítí do záhuby. Něčeho takového se ale dožít nechci. ‼️
Co se mi tedy příčilo byl styl psaní. U něčeho takového člověk raději emoce necítí, přesto jsem se vůbec nebyla schopná do příběhu vžít. Popis děje byl strohý a jednoznačný, na mě příliš jednoduchý, přesto jsem schopná pochopit důvod, když píšete dystopickou povídku s tak děsivým tématem. K hlavní postavě jsem si nevytvořila absolutně žádný vztah, což je ke konci vlastně dobře. ️
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie kanibalismus argentinská literatura pandemie virové nákazy hispanoamerická literatura postapokalyptické romány
Skrýt reklamy
Příběh je vyprávěním Marcose, provozního ředitele mrazíren. Po smrti syna ho opustí manželka a on žije prací kterou nenávidí. Jednoho dne dostane darem mladou ženu, "samici" určenou pro chov na maso a ten den se mnohé změní…
Tuhle knížku si prostě musíte přečíst. Nic podobného jsem ještě nečetla. A protože můj otec pracoval v mrazírnách a několikrát jsem za ním jako dítě byla, dokázala jsem si to dost živě představit.
Fakt hustý číst o tom, že ve chlívku místo prasete máte samce nebo samici, v obchodě vybíráte z lidských částí těla a pak to jíte. A je to úplně normální a běžné.
Jednu ⭐️ ubírám proto, jelikož mi vadilo jakým stylem "on formy" je příběh napsaný. (,,Marcosi, jak se máš?"On se otočí a odejde. On jede. On řekne..) na to jsem si prostě za celou dobu nezvykla. Druhou ⭐️ ubírám za závěr. Nemám ráda změny o 360st když tomu absolutně nic nenasvedcuje a ještě odstavec před má postava jiný myšlenkový pochod.
Ale určitě si to, pokud na to máte žaludek přečtěte. Stojí to za to.