WEIL
diskuze u autorů
První člověk, který zdolal všechny osmitisícovky a navíc bez kyslíkového přístroje.
Ve svých knihách popisuje i extrémní psychické stavy, které přitom zažil. Vybavuji si, jak někde psal, že byl tak vyčerpán, že viděl před sebou sebe, stalo se mu to dvakrát.
Zanedlouho po něm se podařil stejný kousek, tedy vylézt všech 14 osmitisícovek jednomu Polákovi. Messner řekl: "Není druhý, je stejně velký".
Pro mě má některé povídky skvělé, jiné mi moc nesedí. Podobně ani novela, kterou od něho taky znám.
Jeden z prvních překladatelů sovětské poezie a prózy.
Od druhé poloviny 30. let 20. století též prozaik stavějící spojení beletrie s reportáží.
Esejista a prozaik; jako teoretik a historik literatury se zabýval především velkými zjevy moderní ruské i české prózy.
Jako beletrista navazoval na psychologickou linii prózy zobrazující vnitřní konflikty obyčejných lidí.
Oblomov je jedna z mých nejoblíbenějších knížek.
Pokud se týče ale Strže, tak ta mě nikdy nechytla. Mám ji v knihovně, ale kdybych neměl, tak by se nic nestalo.
Zato Oblomov, chce se mi zvolat, díky za to že ho někdo napsal. A tím někdo je I.A.Gončarov.
Napsal jeden z prvních románů ruské sovětské literatury - Bratři - 1928 (Sovětský svaz vznikl v r. 1922 či 3), a usiloval v něm o hlubší psychologické a filozofické postižení údělu člověka a umělce v podmínkách vyostřeného třídního boje v době občanské války.
Autoři tohoto druhu mě nikdy k srdci nepřirostli.
Jejich opěvovaný styl mě nesedí.
Proč?
Chybí mi v něm víc informací o člověku, o jeho vnitřním životě, o jeho motivacích k činům atd.
Autor má právo být nábožensky založený, ale záleží, jak to podává.
Mě právě jeho podání - i když znám jen knihu - Prorok - nevybídlo k čtení dalších jeho děl.
Autor se dlouhá léta zabývá zeleninou a ovocem, kteréžto potraviny je možno si vypěstovat na zahrádkách a zahradách.
Roky byl aktivní v Českém zahrádkářském svazu.
Dlouhé roky byl známý posluchačům rádia Vatikán, které mělo hlavní smysl patrně za socialismu.
Věnoval se i literatuře, obzvláště psaní životopisů (z dostupných materiálů) vyzvedávání osob, které upoutaly jeho pozornost z historie jeho řádu.
Jeden z mála lékařů, který se věnoval svým pacientům více než měl předepsáno.
S úspěchem publikoval, byl v národě velmi oblíbený, proto i jeho časté televizní pořady, anebo vystupoval v řadě dokumentů o různých osobnostech - především naší kultury.
Bohaté životní zkušenosti s různých prostředí, láska k historii a vztah k literatuře ho vedl k psaní spíše fiktivních románů.
Autor psal dost mravoučné romány a povídky, které vycházeli z jeho pojetí víry, jak často uvádí - opíral se o moudrost pokolení.
Ota Dub patřil mezi ty lékaře, kteří současně měli rádi i vypravování příběhů (jako např. Valja Stýblová), a vedle své základní profese napsal i několik knih, v nichž čerpal ze svých profesních i lidských zkušeností.
Bez jeho knih by těžko mohl člověk něco vědět o správné údržbě a obsluze automobilů značky Škoda, vyrobených především v 80. letech 20. století.
Populární formou seznamoval širokou veřejnost přes své knihy o světě zvířat, která člověku sloužily k obživě, ale postupně si je člověk domestikoval, tedy ty, které byly k užitku, ale i ty, které mu slouží pro potěšení.
Autor pozoruhodné knihy - "Špiritizmus či parapsychologia".
Svoje pohledy v této knize zpracování podle toho jak on sám chápal římsko-katolickou církev a spiritismus a parapsychologii.
Kde se v důstojníkovi francouzské armády našel tak velký literární talent?
Jeho kniha v dopisech "Nebezpečné známosti" mě stále uchvacuje.
