WEIL
diskuze u autorů
1.) Skvělá vypravěčka o životě, tahle její povídání se mi líbí víc než její knihy.
2.) Mrzí mě její tragický konec, protože přitom boji se zákeřnou nemocí jsem jí moc přál, aby se uzdravila.
Autor pracující s různými symboly, které uplatňuje na zdánlivě banální příběhy a všední postavy.
Autor především literatury faktu, možná že si ho někteří čtenáři pamatují z dokumentů o Baťovi, který několikrát běžel v České televizi.
Populární romanopisec, píšící o problémech socialismu a lidech, kteří se mu jen těžko přizpůsobovali.
Na jeho popud, vyšla po změně režimu ze socialistického a kapitalistický, jedna z prvních knih o přirozeném plánování rodičovství.
Člověk, který mi nikdy neseděl. Pro mě je to opak Hejdánka či V. Bělohradského. Těm rozumím, jemu ne, protože mluví a píše pro mě zvláštně.
Vydal především po I. světové válce řadu románů a povídek, které vyšly i jako sebrané spisy v nakladatelství - Zemědělské knihkupectví A. Neubert.
Spoluautor učebnice "Čítanka pro 9. třídy".
Její kvalitu je pro mě těžké posuzovat, mám ji před sebou, ale nemám si s čím srovnávat a ani nejsem schopen odhadnout nakolik je dobrá.
Záhadná postava české literatury. Jeho osoba byla ideologicky na čas používána za socialismu jako hrdina z davu, jako příklad pro ostatní.
Jak tomu bylo doopravdy s jeho životem - řada dohadů a nic jasného.
Účastnil se protifašistických a protiválečných kongresů, patřil mezi nejaktivnější stoupence antifašistického hnutí....Jako literát se proslavil knihou Jud Süss, 1925, č. 1929. Tento román byl za faš. režimu zfilmován a hrubě zneužit k antisemitské propagandě.
Počeštil si jméno, původně se jmenoval Alfréd Fried, a tak jako řada jiných, tak i on byl židem,který i po válce zůstal v ČR, avšak už e nehlásil k židovské víře.
Pestrý osobní život, hodně bohaté zkušenosti, což bylo dáno velkými společenskými změnami, které 20. století přineslo.
Prozaik, který vstoupil do literatury koncem 70. let 20. století, a zaujal neokázalým, svěžím pohledem na dělníka dnešních dnů, vykreslením přímých lidských typů i bohatým jazykem.
Nadprůměrně plodný prozaik, dramatik a překladatel. Rovněž osvětový pracovník a zejména autor, teoretik a kritik literatury pro děti a mládež.
Stihla už napsat a bylo jí vydáno pět knížek.
Pro někoho už jen vydání knihy je úspěch, pro jiné hlavně její kvalita.
Pro - jak znám recenze na tuto autorku a obsahy - je to zatím horší průměr z těch, co knihy rádi vydávají.
Škoda je jen dobrého člověka, to se občas říká a taky hodí z mého pohledu na L. Smoljaka.
Nebyl přijatý na FAMU, dvakrát a přece se k filmu dostal a předčil většinu z těch, co měli možnost diskutovat a točit za státní peníze. O ničem jiném ta škola není.
Měl štěstí na parťáka, na své intelektuální dvojče a taky na další lidi z jejich divadla J.C.
Oba jsou důkazem, že víc než školenost je dávka talentu a jeho rozvíjení. Vyškolených je hodně, ale lidí s kvalitními výkony, těch je jako šafránu.
Je smutné, že jsem zde opět první, ale pro tenhle server mi to přijde i typické, že i když je zde dost přihlášených, tak nikdo k tak známému člověku, jako je Z. Svěrák nenapsal ani řádku.
Z. Svěrák je pro mě především divadelník, skvělý vymýšleč gagů v 70. a 80. letech 20. století a výborný textař.
Horší herec, výborný scenárista, ale ne dobrý autor beletrie,protože jeho beletrie je vždy hlavně literárně upravený scénář, bez emocí, jen "technicky" dobře vystavený příběh, který oživili až režisér a herci.
To mě dost na začátku zaujalo.
Nejdříve jsem znal filmy, až později jak je to napsáno.
Měl velké štěstí na svou ženu, která mu připravila zázemí a s níž si stále skvěle rozumí a taky na parťáka, tedy L. Smoljaka, s nímž to desítky let táhli jak divadelně, pak i filmově.
Práce se svým synem to už je o něčem jiném. Doba se změnila, satira zůstala, ale ta jejich patří spíše do doby socialismu, či nadčasovosti, což se týká jejich nejlepších filmových i divadelních kusů.
Rád jsem si přečetl jeho životopis, ale jeho knihám jsem se vždy vyhýbal.
A ti, co tvrdili, že ho mají rádi, tam mě nikdy nepřesvědčili, že stojí za to ho číst.
Vyhýbal jsem se mu hlavně proto, že nemám rád "naivní" fantazii, ale seriozní filozofii a logiku.
Navíc považuji za zvrácené, že někdo čte nejdříve "odvozeniny", a nezabývá se původem - tedy historickými fakty.
