3nitka komentáře u knih
Moc. Strach. Dav.
Zdravý rozum. Ľudskosť. Tolerancia.
Veľmi tenká hranica.
Teraz potrebujem nejakú romantickú hlúposť, ktorá skončí svatbou :)
"Slunce vychází každý den a každý den něco začíná"
Pohodové čítanie. Opisy prírody, rybníka, zvierací susedia, boj mravcov..
V roku 1854 sa zamýšľal nad tým: "Proč žijeme v takovém kvapu a tolik plýtváme životem"
Chudák Henry, keby videl súčasný svet :)
Tohoto autora mám rada. Jeho svojský humor a neuveriteľné postavy.
"Nálada byla prodchnuta pohodou. Na terase si rozčesávala čisté vlasy nahá Ruska, vedle ní si medvěd hřebelcoval našedlý kožich a na spodním schůdku popíjeli pivo dva růžolící Finové a pochutnávali si na chlebíčcích. Oskari Huuskonen šťoural palci na nohou do červené půdy a říkal si, jak jednoduché jsou opravdové chvíle štěstí."
"..finský mimo službu postavený pastor, který se objevil na ostrově s medvědem a co víc, dědek se k ní nakvartýroval a vykládal o mimozemských inteligencích, s nimiž se teď snaží spojit. Žena si nikdy nemůže být jistá, jaké magory jí osud přivane"
Knihu som mala požičanú, ešteže tak:)
Nie, nejako ma nezaujala, dočítaná s vypätím síl.
Nebehám. A po prečítaní tejto knihy - nie je to tak, že by som bola namotivovaná každý deň ubehnúť 10 kilometrov. Ale v niečom som sa predsa len uistila.
Príroda presne vie, čo robí a všetko v nej má zmysel.
Človek je nastavený na pohyb a prácu.
"Leňošenie a posedávanie bol luxus, počas ktorého sme mali šancu odpočinúť si a nabrať sily.
Ibaže človek vymyslel technológie, ktoré pomohli urobiť z leňošenia životný štýl. Prestali sme robiť to, k čomu sú naše telá stavané a platíme za to. "
Kniha ma zaujala svojim názvom a po prečítaní aj obsahom :)
Súhlasím, že v dnešnej dobe je ticho luxus.
Súhlasím, že niekedy sú slová na škodu a zbytočné.
A áno, súhlasím, že: " možná, že ticho v sobě obsahuje úžas, ale zároveň i určitou moc, skoro jako moře nebo jako nekonečná sněžná pláň. A ten, kdo nežasne nad touto mocí, se jí bojí. A mnozí se skutečně bojí ticha právě proto. (a proto také všude hraje hudba a všechno přehlušuje)"
"A snad nám láska řekne,
proč srdce nepřestane
a proč stále, stále
na velké dveře tluče."
Tu sa ani nič nedá napísať. Tak dokonale opísané… a smutné.
Prečo som túto knihu obchádzala?
Fakt vtipná kniha.
"Vydržte boys, co abychom si zazpívali na kuráž… hezky s citem…"
"Máme je teďka vykopat tady pane? "zeptal se a ukázal na týž drn, který označil bajonetem před pěti nedělemi. "Ano", přisvědčil jsem s očima upřenýma mimo něj na moře.
"Jednoduchý zákopy pane?"
"Ano."
"Metr široký pane? "
"Ano. "
Vojín Drogue si klekl do mokra a začal bít hlavou o zem.
Kerouaca milujem. Pár jeho západných haiku mám popodčiarkovaných v jeho Rozprášených básňach a v tejto malej knižke som si podčiarkla ďalšie.
Japonské mám síce radšej, ale celkovo je táto básnická forma krásna a poetická.
Mouchy na verandě
a mlha na štítech hor
jsou tak smutné
Memére říká:\" Planety jsou
od sebe tak daleko , aby se
lidi nemohli navzájem otravovat
Uf. Tak toto bolo poriadne psycho. Jedna z najlepších, ktoré som od Kinga čítala. Nerozumiem veľmi takému nízkemu hodnoteniu.
Niektoré naozaj výborné - Legenda o Alexandře a Róze, Červi - krásne názorne obrázková, Nožičky je dobrá - ešteže nezabíjam pavúkov :)
A niektoré slabšie - ako takmer vždy pri rôznych autoroch.
Skvelá kniha. Na začiatku som rozmýšľala, čo by mohlo donútiť niekoho k takémuto konaniu. Ísť sám na opačný koniec sveta s bicyklom a tam v mraze, snehu a divočine prekonať 1800 kilometrov.
Po prečítaní knihy to už viem.
A viem aj to, že by prospelo nám všetkým uvedomiť si, na čom v živote naozaj záleží.
Vážiť si maličkostí a drobných radostí, ktoré robia život krásnym.
"Každá takováhle cesta, kdy jsem ponořený na dlouhou dobu do čisté přírody bez příměsi civilizace, mě nutí přemýšlet o významu člověka v přírodě…Člověk po celou dobu své existence pracuje jen na svém blahobytu a majetku…"
Obyčejná vlastnost jako je skromnost, mít v životě jen to co potřebuje, je mu vzdálená.
Fanatický otec, "detstvo", rozkazy, poslušnosť, jednotky....
Aký dokáže byť človek...
Juraj pokračuje bez straty dychu, diel je temnejší, bohatieri bojujú s vlastnými vnútornými strachmi a démonmi. Koščej je vykreslený úžasne a bitky sú poriadne krvavé.
Ale Juraj, dávam štyri, Ty vieš za smrť koho :)
Fantázia. Kniha sa číta sama. Dej sa valí míľovými krokmi dopredu, odhadzuje mŕtvoly prípadne ich údy okolo seba. Čestní hrdinovia versus temní záporáci. Dokonalé.
Rovnako ako som sa na Trhlinu tešila, tak rovnako som sklamaná. Igor mi prekážal a vlastne celá výprava :)
Nič zásadné sa nedialo, stále iba prísľub niečoho. Také naťahovanie.
Trocha iný Goffa. Príbeh je dobrý, zaváňa realitou. Ako ľahko môže človek prísť o všetko. Majetok je nič, ale prísť o vzťahy, o blízkych, o seba samého... Ako lusknutím prstu.