7944
komentáře u knih
Pán much
William Golding
Brilantní! Doporučuji bez rozvažování. Pán much je jakýmsi vybarveným, knižně vydaným příběhem stanfordského experimentu. Kde malí kluci projdou přeměnou v divochy, domorodce, kteří neznají své meze. Jakési davové šílenství. Avšak podobně jako v provedeném stanfordském experimentu nečekané, tak reálně zhotovitelné.
Nimbus
Neal Shusterman
Neal Shusterman se opět předvedl. Jeho spisovatelské dovednosti se čím dál tím víc blíží dokonalosti. Smrtka je něco. A Nimbus? To je teprve něco!
Jako zabít ptáčka
Harper Lee
Každá doba má své chyby, a pak dále spousty zalátaných záplat z chyb minulých. Jenže mnozí si je nechtějí připustit: ,,To by museli vybočit z normálnosti." Což by je vnitřně asi zabilo. Musí se stát to, že pokročí sama doba, a odkryje těm slepcům to, co nechtějí vidět. Je to neochota, nebo strach? Jako zabít ptáčka je nádherná kniha, pohádka, co popisuje, aniž by zastiňovala, ač je čtenářem třeba dítě, jako v knize Čipera.
Poslední aristokratka
Evžen Boček
Poslední aristokratka se čte jedna báseň. Knížka je psaná deníkovou formou. Děj plyne rychle. Na rtech se drží úsměv.
Muž, který sázel stromy
Jean Giono
Tato knížečka má 90 stran, z toho ale mnohé jsou pouze nepopsanými listy, či pokryty obrázky stromových listů, květin. Je tedy v podstatě ideální na jednu cestu autobusem. Z místa A do místa B. Ne - li zpět. Je zde uvedena jednoduchá myšlenka, která však dovede mít silný dopad.
Příliš hlučná samota
Bohumil Hrabal
Bravurní! Kniha člověka lisuje přesně jako Hanťův lis lisuje balíky. Co víc si přát?!
Kmotr
Mario Puzo
Sympatičtí gangsteři. Dvojsloví, jež k sobě obvykle neladí, ale po dočtení se mi právě ono zdá býti nejvýstižnější k charakteristice. Znamenitě vykreslené postavy. Vkládané příběhy do děje tu a tam sice nepatrně odbíhají a tvoří jakési vedlejší postranní příběhy, ale i tak se stránky téměř samy otáčejí. Kniha má spád a náramný konec.
Faja
Petra Stehlíková
Tato kniha u mne vzbuzuje rozporuplné pocity. Jednak vysoké pětihvězdičkové hodnocení je zarážející. Že tento příběh zvedne takovou nadšenost mně překvapilo. A naopak to, že mne nijak nepohltil. Nepodařilo se mi začíst, ani nijak vcítit do postav, jako by bylo vše nějak moc plytké. Zřejmě to není můj šálek kávy.
Sophiina volba
William Styron
Sophiina volba. Nesmysl doby, který ji vrhl v místo, z kterého nebylo úniku, ani ve chvílích, kdy byla už dávno pryč. Nesmazatelná stopa, nezhojitelná rána. Hvězdičky shazuji pro vyšší počet stran, kdy častěji než by bylo, podle mého názoru k užitku, autor opouštěl hlavní dějovou linii a příběh se pak zdál být dost zdlouhavým.
J. R. R. Tolkien: Životopis
Humphrey Carpenter
Tolkien sice sám nevěřil, že život autora může nějak prozradit, posoudit jeho dílo.
Ale podle mého je takto vskutku snadné alespoň podnítit četbu.
Znám Hobita, který mě provázel dětstvím, tedy má pro mne význačný význam.
Zatímco s Pánem prstenů jsem se zatím nesetkala. Nyní jsem však plná nedočkavosti až do těchto tří knih nahlédnu a seznámím se se vším co J. R. R. Tolkien svým bezmezným puntičkářstvím a ohromnými znalostmi stvořil.
Alchymista
Paulo Coelho
Alchymista od Paula Coela. Má myšlenku. Zeptám se, co je to vesmír. Ne vážně, co je to? Knihu posuďte sami.
Podivný případ se psem
Mark Haddon
Sice máme všichni oči na tom stejném místě, v podobném počtu, různých kvalit. Ne každý si přitom ale uvědomí, jak rozdílně vnímáme každý realitu. Svou realitu.
Smrtka
Neal Shusterman
Autorovi Nealu Shustermanovi (Neal Shusterman) musím složit poklonu, klobouk si sejmout z hlavy a rukou ho sklonit až na dosah zemi. Geniální dílo. Vzhůru druhému dílu!
Dobrodružství Huckleberryho Finna
Mark Twain (p)
Mark Twain poutavě popsal životní peripetie Hucka Finna. Věřím, že číst v dětství mé nadšení z knihy by dosáhlo ještě mnohem výš a promítlo by se do dětských her. Jedná se o dětskou knihu ale styl psaní (angličtina) je svou vytříbeností a zároveň jednoduchostí bájný, vyžaduje četbu a nedovoluje přestávky.
Důmyslné umění, jak mít všechno u pr**le
Mark Manson
Díky povaze knihy si myslím, že se nejedná o spoiler. Není zde děj, toto je jen jedním bodem, který mi utkvěl v mysli.
Jak autor v knize píše: „Hele, takhle to prostě funguje. Jednou ať chceš, či nechceš umřeš. Vím, že je to celkem jasné, ale rád bych ti to jenom připomenul v případě, že jsi zapomněl.
V krátkém čase mezi tím co je teď a tím, co bude máte jen omezený počet možností, (kdy mít něco u prdele) velmi omezený,... abych byl upřímný. Pokud hodláte řešit naprosto všechno a všechny aniž by to mělo smysl. Tak... budete v prdeli.“
Existuje důmyslné umění, jak mít všechno u prdele.
"The Subtle Art of Not Giving a F*ck" - v angličtině.
Má to co do sebe, doporučuji.
My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow
Betonové město, žádné podněty, dusno v rodinných vztazích a nekončící nuda. V protikladu vesnice, příroda, zábava, návštěvy u babičky. To se mi zdálo býti tím nejvýraznějším kontrastem a hlavním hybatelem událostí. Drogy člověka ovládnou a udusají hluboko pod zem. Fotky dětí kolem 13 až 21 let - nechutné. Popis způsobující znechucení je podán brilantně.
Těžká hodina
Jiří Wolker
...však nad černou slepotou veselá lampa visí,
to není veselá lampa, - to jsou oči čísi,
to jsou oči tvoje, jež celému světu se daly,
aby tak nejjasněji viděly a nikdy neumíraly...
Kéž by nebyla povinnou četbou, ale jen knihou básní náhodně vytaženou z police s knihami.
Učte se sami - Dovolte dětem, aby se učily sami
John Holt
Jednoduše. Přečtěte si to. A nepřestávejte číst. Nezavírejte se před něčím, co neznáte.
