8130 komentáře u knih
Mám ještě starší vydání z roku 1965.
Jmenuje se Zeleninová mísa, obsahuje 370 receptů na jídla z různých zelenin, vydalo ji v roce 1965 Vydavatelství obchodu v Praze v počtu 15.000 výtisků jako dotisk 5. upraveného a doplněného vydání. Byla sestavena z příspěvků zaslaných do soutěže „Zeleninová mísa“, kterou v roce 1958 pořádalo Sdružení obchodu ovocem a zeleninou. Recepty uspořádaly M.Klimentová, J.Břízová a dr.Jana Kolaříková. Jim patří můj neskonalý dík a všem těm, kteří své recepty do této soutěže poslali a jsou také uvedeni jako soutěžící. A jsou ze všech koutů naší republiky. A věřte mi, mnohdy nyní spousta vařících lidiček objevuje to, co je v této útlé, 160 stránkové knížce, zaznamenáno. Vydat ji znovu, bude směle konkurovat všem těm kuchařským knížkám o zdravém stravování. A za sebe konstatuji, že změnila můj pohled na stravu 13 let po II.válce.
Také mám díky jedné burze, knihu z roku 1946...stála celých 10,.-Kč a já ji nesla domů jako poklad, listy jsme otřela, knihu vyčistila, potom si sedla a četla a četla a nemohla jsem se odtrhnout od osudů všech,o kterých kniha je....ti lidé jakoby znovu ožili.....
Mám celou Zeměplochu a u téhle poslední knížky jsem brečela jak želva. Terry už další nenapíše .... Důstojné rozloučení hodné mistra,jakým pro mne Sir T.P.byl.
Tuláka jsem četla mnohokrát,dostala jsem ho k patnáctinám, neskutečná kniha plná nádherných dobrodružství a životů,svoboda tam, kde žádná není...a nad tím vším poznání,že život a svoboda, je vlastně láska.
Já si vždycky představovala to město,kde se otáčejí domy za sluncem a kombajny na polích pracují automaticky... mě se to moc líbilo,jako dítěti. V roce 1973, když u nás tahle knížka vyšla,mi bylo 5 let a četla mi ji mamka. Později jsme si ji čítávala sama a pořád ji mám v knihovně,nedávno jsem se do ní zase dívala..... pan Nosov měl nádhernou fantazii. A hlavně když se Pšenda Strakáček v hotelu nedobrovolně sprchoval :-D
dospívání u koní je krásné,kruté a stojí spoustu sil a odříkání..... a Gerlinda byla pro mne tak trochu vzor vzdoru...a moje první hříbě,které jsem mohla pojmenovat,se jmenovalo po ní.
Okáči luční i přesličkoví...neschovávejte se dědečkovi... jak já těm děckám záviděla, tyhle nádherný časy před prázdninama a poutí...i tu klouzačku do rybníka... a hlavně když občas v TV běží tenhle film, tak si vždy najdu čas a na tu chvíli jsem zase tou malou holkou,co běhá po louce a i když se nejmenuju Markéta, toužím mít kolem sebe tu partu kolotočářů....
tohle je takovej "nepodarek", moc jsme se těšila a nakonec mne tento příběh zklamal...
Nečtěte tuto knihu v noci, vzbudíte všechny kolem.....
Příběhu Životic a jejích obyvatel ublížilo to skákání z větve na větev..silný příběh roztříštěný do střípků, které se poskládaly tak nějak divně..k literatuře faktu to má daleko...jakoby to vypravoval uspavač hadů...jakoby si středoškolák dělal výpisky z dějepisu...a to si ti mrtví nezaslouží...
Annejetiny příběhy a jejích přátel, sestry,rodiny...mne v dětství velice uchvátily. Bylo fajn si počíst o tom, že někdo má podobné problémy a život a jak z toho ven nebo jak se s tím srovnat...svým způsobem pro mne Annejet byla taková zkušenější sestra... ;-)
pro mne byla mnohem přitažlivější filmová verze...a neodehrávat se děj na pionýrském táboře, myslím, že by se mohla v TV objevovat častěji....
Příběh ušatých chlupáčů mne prvně dostal v mých 15 letech. Najednou jsem o králících věděla víc,než kdokoli a nenáviděla jsem toho farmáře, který na ně líčil .. v tomhle věku jsem neřešila,že se v osudech těchto malých přátel, odráží lidské charaktery a teď, když s ečas od času ke knížce vracím, bych zase chtěla číst jen o nich, nevidět tam naši společnost a občas se přistihnu při myšlence, že bych alespoň ve snu,chtěla být jednou z nich...
pro mne napřed učebnice, nyní už nostalgické vzpomínky a slzy smíchu, už mám svoje vzpomínky a příhody, ale i tak,se k téhle knížce vždy před létem vracím....
od přečtení této knihy jsem si myslela,že Gaspacho je velice složitá polévka ... chudák paryba byla upozaděna...no,polévku jsem se naučila,je snadná na výrobu a výborná ve vedrech jako hlavní jídlo ..a v moři se nekoupu :-D
miluju příběhy soudce Ti a jeho druhů...miluju příběhy staré Číny...jsou to takové kruté pohádky pro dospělé..
Kniha knih na deštivý prázdniny...jak já ji milovala. Zuzana Ledvinková,to jsem přece byla já. A ten příběh byl můj, prožívala jsem s ní každičkej okamžik. Kam jsi mi zmizela kamarádko z mého dospívání...kam?
Helena Šmahelová na osudech svých předků ukázala na život v okolí Chrudimi a dala tak tomuto městu nádherný dar, který bohužel Chrudim nevyužila!